autor: Chris
Ahoj twincesťátka, tak jsem konečně napsala další povídku, je úplně jiná než první a snad nebude díky tomu pro vás moc nudná. Ale chtěla jsem napsat něco něžnějšího, když moje první povídka byla taková drsná 🙂 Pěkné počteníčko!
Bill
Konečně Vánoce. Rok, přesně rok jsem se těšil, až přijdou znovu tyhle svátky, protože to znamená žádné koncerty, žádné focení, žádná média, jenom já, Tom, máma, Gordon a Scotty. Ale hlavně – Tomí mi slíbil, že od něj dostanu ten nejkrásnější vánoční dárek, jaký vůbec můžu dostat. Nemůžu se dočkat, až nastane ten den, až rozbalíme „obyčejné“ dárečky pod stromem, všichni usnou a já budu jenom s Tomem.
„Bille?“ Byl jsem tak zasněný, že jsem asi až napotřetí postřehl, že mě volá brácha – už jsme dojeli domů a já pořád sedím v autě a dělám, že se nic neděje.
„Už jdu, Tomi, nějak jsem se zasnil.“
„To jsem viděl, smál jsi se u toho jako jelimánek.“ Tom se krásně uculil a já jsem měl chuť ho povalit na auto a okamžitě ho začít líbat. Ale než jsem stačil něco udělat, vyběhla z domu máma a bylo po srandě.
Tom
Zítra jsou Vánoce, jak já se na ně těšil, ale teď? Proč jsem to Billovi jenom sliboval? Vidím na něm, že nemyslí už na nic jiného, než na to, až se to stane. Vidím na něm, jak o tom uvažuje každou volnou chvíli, viděl jsem, že balil jeden dáreček, který byl určitě pro mě a který dostanu určitě až po Vánocích, až budeme sami. Cítím, jak mi běhá mráz po celém těle, už dneska se třesu a bolí mě břicho.
Mám smíšené pocity, nevím, jestli mám takový strach, nebo se snad i trošku těším? Co to třeba odložit o rok? Ale to už by se Bill zlobil, ale přece nebudu dělat, co on chce… ale Tome, vzpamatuj se, ty sám jsi mu to slíbil, nenaléhal. Ale ano, naléhal, každou chvíli, tak jsi mu to prostě slíbil, protože se ti zdálo, že Vánoce jsou hrozně daleko. Bože, začíná mi hrabat, moje obě já se v sobě hádají a asi mi brzy pukne hlava.
„Večeřéééé.“ Máma volá a já vím, že ho zase uvidím. Těším se na něj jako bych ho znal týden, ale moje druhé já má strach už jenom z jeho pohledu, jeho hnědé oči jsou nějak moc černé a já na něm vidím, co přesně si představuje.
Bill
Když máma zavolala, že je večeře, zrovna jsem balil můj poslední dáreček, který bude dáreček vlastně pro mě i Toma. Už mám zabalený jeden a tohle je druhý, pod stromeček ho dávat nebudu, to by naši asi nepochopili – při představě, jak Tom rozbaluje oba dárky a vidí to naši, se musím šíleně začít smát. Schovám dárečky a letím do kuchyně. Tomí tady ještě není, to je dobře, miluju jeho houpavou chůzi, miluju jak se tváří, když vidí, že ho svlékám pohledem a nejvíce miluju, jak u toho červená, on je takový můj medvídek, pořád by se jenom mazlil, ale kdo to má pořád vydržet?
Tom
Přesně jak jsem říkal, Bill už sedí za stolem, a když vejdu do kuchyně, hltá mě pohledem. Neunikne mu ani jeden můj pohyb, vždy se mi dívá na rty, ale poslední dny? To ne, Bille, ty jeden, bože, už cítím, jak červenám, tohle nedám, já ho zabiju, proč já si musel začít s někým tak divokým a vášnivým, proč není mazlíček, ale to je přece taky, ale… zase mi hrabe.
„Tomi?“
„Ano mami?“
„Chceš buchtu, kterou jsem upekla, nebo si dáš klobásku?“
Než jsem stačil cokoliv říct, můj bratříček, miláček a Bill v jedné osobě, rozhodl za mě.
„Tomi si dá určitě klobásu, tu on moc rád, že jo, Tomi!?“ Podíval jsem se na Billa jak největší infantil na světě a s otevřenou pusou pozoroval, jak mi máma cpe pod nos klobásu, která měla v průměru více než můj penis… co? Co to plácám? Ježiš, Tome, tak už se vzpamatuj, jednou ti z toho Billa fakt začne hrabat.
„Tak jez, Tomi, podívej, to je přesně klobáska pro tebe.“ Bill se dobře bavil a já s pohledem zabořeným do talíře na klobásku, rudý až za ušima a se zvednutým adrenalinem počítal do sto, protože kdyby né, tak se „pochlapím“ a narvu mu tu klobásu… no, třeba… do huby, tak a má to!
Bill
Já ho tak miluju, chtěl bych křičet do světa, že můj miláček je největší stydlivka na světě, že neumí říct ani jedno sprosté slovo, a že vidí svět přes růžové brýle, že je největší mazlíček na světě, že líbá tak, že jenom při doteku jeho rtů mi naskočí husí kůže, že po něm toužím, že nikdy s nikým nic pořádného neměl. Ale nikomu nic z toho říkat nebudu, protože Tomi je jenom můj, znám všechna jeho tajemství, znám jeho duši, jeho srdce, které celé a bez výhrad patří mně. Ale já jsem jiný, než je on. Jsem dravý a vášnivý, nedokážu dýchat v jeho blízkosti a vědět, že nesmím. Ale já chci! Chci ho vlastnit celého. Nejen jeho duši a srdce, ale taky jeho tělo. Nechci, aby mě jenom kouřil, chci být v něm. Ale neboj, Tomi, já mám pro tebe taky překvapení, miluju Tě stejně jako Ty mě, nechci ti nic dlužit, lásko.
Tom
Bill se nějakou dobu nesmál, měl zase ten zasněný výraz a mně přeběhl mráz po zádech. Jako by mi pod tričko skočil mrazík. Ale to nebyl mrazík, byla to představa. Och bože, on přivírá oči a jemně otevřel ústa, to nedělej, Bille, né u večeře, kde je táta a máma, tady se tě nemůžu ani dotknout. Vypadá tak krásně, hned bych si ho dal místo té klobásky. Ale mě by stačilo dát si ho jinak, nepotřebuji jeho tělo, nebo ano? Jasně, že ano, proč kecám, to je přece moje největší přání. Cítím, jak mi začíná sílit můj penis a při pohledu na Billa mi v něm začne nedočkavě škubat. Musím si dát nohu přes nohu a neschopný jakéhokoliv pohybu zírám na Billa, který se v té představě snad udělá. Nebo budu dříve já?
„Jez, Tomi, budeš to mít studené.“ Já jsem se tak lekl, když na mě máma promluvila, že jsem nadzvedl stůl a tím jsem probudil i Billa.
„Co je s váma, jste nějací mimo, snad jste nekouřili trávu?“ Táta na nás vybafl a my, zabodnutí pohledem jeden do druhého, s chtíčem na krajíčku a očividně rozhození ze vzrušení, které stálo oběma jako na swingers párty, jsme nebyli schopni odpovědět.
Bill
„Ale prosímtě, co Tě to napadlo, jsou prostě unavení, podívej jak jsou vyhublí, stačí pár dní doma a bude to všechno O.K.“ Máma dokončila větu, jako vždy plná optimismu a radosti a Gordon to vzdal a jenom řekl: „No, ale dívat se na sebe jak by se chtěli sežrat, snad nemusí, ne?“
Najednou mi to přišlo hrozně vtipné, Tom na mě koukal jako vyoraná myš a já se smál, až mi zaskočila buchta. Vzrušení pomalu upadalo – bohudíky – a já se bavil, protože aniž by se Tom jakkoliv zakousl do klobásy, přiběhla Scotty a celou klobásu snědla na pár kousnutí. To už jsme se smáli všichni, Tom skončil nakonec s buchtou na talíři a já, když jsem dojedl a šel kolem něj, si neodpustil poznámku: „Jen se nabaž buchtičky, protože pro tebe už jsou jenom klobásky!“
Tom
Do postele ulehám s divným pocitem a nejraději bych, aby zítřek vůbec nebyl, ale to se mi nikdy nemůže poštěstit, mně prostě né, zítřek bude, i kdybych se rozkrájel na dvacet kousků. Zajímalo by mě, jestli by si Bill nějaký kousek vybral. O né, mně hrabe, musím hned usnout, hned, protože za chvíli je tady a já chci spát! Ale jenom jsem dokončil myšlenku, otevíraly se dveře a do pokoje vešel Bill. Samozřejmě, že jsem dělal, že spím. Přišel těsně k mému uchu a pošeptal: „Opravdu spíš? Já jenom, že mám neukojitelnou chuď na tvou klobásku.“
Jsem tak slabý, jenom při té představě jsem si málem nacpal jeho hlavu přímo do mého klína. Ještě, že Bill to pochopil a bez větších cavyků ze mě serval tričko. Dneska mě tak vydráždil, že to poslední, co jsem chtěl, byly něžnosti.
„Bille, vem si tu klobásku do pusy, je celá tvoje, hlavně pořádně a rychle.“ Bill mě chtěl ale trošku potrápit a vůbec nezačal na tom správném místě. Líbání miluju, ale dneska jsem uhýbal a Bill se málem smíchem udusil, chci ho mít v jeho puse, bože.
„Bille.“
„Vždyť jsi spal, ne.“
„Ha ha, fakt legrace, Bille, prosím.“ Přešel z líbání, které mu nebylo oplaceno, na krk, který něžně líbal a jazykem lízal. Nasál kůži a zase pustil, pokračoval na prsa.
„Miluju tvoje prsa, Tome, máš je krásné a tvrdé, miluju tvou postavu, jsi dokonalý.“
„Jo Billí, ale mám i tvrdší věci, tam níž.“
Bill
Musel jsem se už opravdu smát, ale když tak prosil. Sjel jsem z prsou na bříško, které je nejdokonalejší na světě. Tom tak maká, aby vypadal, jak vypadá, a já vím, že to dělá jenom pro mě. A když jsem si bříško popusinkoval, konečně jsem se dostal do místa určení. Tom se nadzvedával a svůj penis natáčel co nejblíže k mé puse.
„Už jdu na to, Tomi, chceš?“
„Och Bille, jak se můžeš ptát, ty musíš, musíš hned, bože můj, Billéééééééé.“ Chytl jsem jeho penis do ruky a celý vložil do úst. Tom vydal neidentifikovatelný sten a přidával další, při každém nasátí, vytažení ven a zpětném vložení do pusy. Zatímco Tom sténal, já jsem měl co dělat, abych se jeho chloubou neudusil, protože Toma nenapadlo nic lepšího, než mi chytit hlavu a přirážet si sám dle libosti do mých úst. Opravdu jsem měl co dělat, aby neměl buchtu na břiše, ale vydržel jsem a k buchtě přidal Tomovo sperma, které jsem neměl čas ze sebe vydat ven, protože mi Tom stále držel hlavu a pustil ji až v době, kdy jsem měl všechnu „hmotu“ v sobě. Tom se vydýchával a já začal přemýšlet, že bych si mohl dárek vybrat o něco dříve.
Tom
„Bille, to bylo dokonalé, jako vždy. Chci ti to oplatit, jak budeš chtít.“ Co? Co jsem to řekl? Řekl jsem to, co si myslím, že jsem řekl? Né, to jsem nemohl říct, to řekly moje hormony, které byly ještě v orgasmu. To jsem nebyl já a tak se snažím zachránit situaci. „Jako, jestli ti to mám udělat pusou nebo rukou.“
„Chci se s tebou milovat, řekl jsi, jak budeš chtít.“ Jasně, klasický Bill, chytí se jakéhokoliv slova, náznaku.
„Ale to přece, tohle né dneska. Dneska nejsou Vánoce.“
„Už ano, Tomi, dneska je 24. 12., miláčku, minuta po půlnoci, dneska jsou Vánoce a nikdy jsme si neřekli, kdy to bude, jestli teď, nebo po odbalení dárků.“
„Bille, ale ty jsi přece balil nějaký dáreček pro mě a určitě ho tady nemáš.“
„Mám je tady, Tomi, můžeš je rozbalit, tvoje první dárečky letošních Vánoc. Máš je pod tím malým stromečkem na okně.“
Nohy se mi podlomily a hlas zlomil. Postavil jsem se a šel k oknu. Tak né jeden dárek, ale rovnou dva. Vzal jsem je a s třesoucíma rukama zase šel na postel k Billovi.
„Děkuju,“ šeptl jsem tak potichu, že mě mohl slyšet jedině někdo, kdo seděl pár centimetrů ode mě, jako Bill.
„Není zač, já rád.“ Jasně, ještě aby nebyl rád. Jenom jsem se uculil a odbaloval dárečky. Přesně, jako první byl lubrikační gel. Ruce se mi začaly třást tak, že mi tuba vypadla, ale Bill ji podal.
Bill
Situace houstla a Tom se neuvěřitelně třásl, ale já neustoupím, už ne. Byl jsem zvědavý, co bude říkat na druhý dárek, myslím, že ten by nečekal ani v nejšílenějším snu. Trhal papír a klepal se už tak, že z toho začal i škytat. Ale když balíček otevřel, nestačil zírat.
„Co to je?“
„To je viagra, Tomi.“
„Viagra…. a pro mě? Já nemám žádné problémy.“
„Já vím, ale chci si dnešní noc užít a ty už bys nebyl moc použitelný, Tomi.“
„Ale ty přece chceš… chceš se milovat se mnou, Bille, ne?“
„Ano, Tomi, ale mám pro tebe ještě třetí dáreček a to…“ Na chvíli jsem se odmlčel. Byl tak krásný a zmatený. Bože, jak já ho miluju. Musel jsem se usmát a při představě toho, jak se bude tvářit, až mu řeknu můj poslední dárek, jsem dostal šílenou chuť právě na ten dárek. „Chci, aby ses miloval i ty se mnou, miláčku, hrozně moc po tobě toužím. Miluju Tě celého a chci tě cítit v sobě. Chci vidět, jak se tváříš, když do mě vstupuješ, když jsi ve mně a pohybuješ se. Když se přestáváš ovládat a při orgasmu voláš moje jméno. Miluj se se mnou, Tomi. Ale teď ti pomůže jenom ta viagra.“
Tom
Když Bill domluvil, moje čelist se nacházela někde na zemi. Čuměl jsem na něj, jak bych zrovna spadl z měsíce a neřekl ani slovo. Bill ale mluvil dál.
„Přinesl jsem i vodu na zapití a ještě dojdu zamknout, to jsem zapomněl.“ Vzal jsem si vodu z jeho ruky, taky jednu modrou tabletku a poslušně zapil. „Bude to fungovat až za půl hodiny, Tomi, máme čas.“ Čas. Tohle slovo mi blesklo hlavou a všechny útroby se sevřely.
„Čas na co?“
„Na Tebe, Tomi.“ Jasně, to jsem si myslel. Než jsem stačil jakkoliv reagovat, Bill mě pohladil po vlasech a já se opřel do jeho ruky. „Neboj se, Tomi, tolik mužů se tak miluje, já taky nevím, do čeho jdu, ale jedno vím jistě, že Tě miluju!“
„Taky Tě miluju, Billi.“
„Já vím, a proto je naprosto přirozené, že po sobě toužíme.“
„Ale já mám strach, Bille, i když Tě miluju.“
„Já mám taky strach, Tomi, neuvěřitelný, ale moje touha být ti co nejblíže je větší než můj strach.“ „Opravdu to tak cítíš? Ty přece nemíváš z ničeho strach.“
„Ale to je přece nesmysl, každý má strach a já ho mám taky.“ Mluvil tak klidně a láskyplně. Jak jsem mohl pochybovat, že by mi mohl nějak ublížit, můj Bill, moje láska.
„Miluj se se mnou, Bille, a odpusť, že jsem Tě tak dlouho odmítal, byl jsem hloupý.“
Bill
„Můj miláček není hloupý, můj miláček je moje srdíčko a medvídek, můj stydliveček, ale neboj, dneska z tebe udělám vášnivého draka.“ Oba jsme se začali smát a já už dále nevydržel. Tom ležel nahý a já oblečený, chtěl jsem si sundat tričko a ostatní věci, ale Tomi se chytil iniciativy. Nadzvedl jsem ruce a tričko bylo dole. Stejné to bylo i s kalhotami. U boxerek se Tom trošku zarazil, bylo mi jasné, že stále pochybuje, ale nedám mu čas. Chytl jsem mu ruku a sjel s ní po celé délce mého vzrušení. Musel jsem se kousnout do rtu, jediný dotek a já jsem v sedmém nebi. Pokračoval jsem k lemu mých boxerek a Tomovou rukou je sundal. Lehl jsem si na něj a chvíli se mu jen díval do očí. „Těšíš se?“ Já vím, mám někdy debilní otázky, ale to proto, abych ulehčil situaci.
„Jestli se těším? Aa… asi ano.“ Lže, jako když tiskne, ale to nevadí, dneska bude můj a to je to důležité.
„Lehni si na bříško.“ Když jsem vyřkl svoje slova, Tom málem zkolaboval. Dokázal jsem si představit, co se mu honí hlavou.
„Neboj se, chci si tě pomazlit.“ Nevím, jestli mi uvěřil, ale začal se točit a s nevěřícným pohledem si mě stále měřil.
Tom
Můj strach byl tak velký, že jsem cítil, jak mi srdce bije neskutečnou rychlostí a snaží se vyskočit mi z těla, potil jsem se a přitom mi byla zima. Třásl jsem se a chtělo se mi brečet. Jsem tak slabý a pořád vystrašený, vždyť jsem tady s Billem, bude opatrný, Tomi, věř mu. Najednou jsem ucítil jeho rty na svých zádech, jak mě něžně líbají a jazyk, který si vykresloval cestičku k mému zadečku. Naskočila mi husí kůže a zrychleně jsem dýchal. Bill v půlce cesty k zadečku přešel k mému oušku a vzrušeně zašeptal: „Miluju Tě, Tomi, hrozně moc a dneska je náš den, od tohoto dne budeme spojeni, více, než bychom vůbec mohli být.“ Jeho slova tak blízko mého ucha mě dokonale vzrušily.
„Billi, lásko, taky Tě miluju a chci Tě cítit v sobě!“ Asi jsme zůstali překvapeni oba, ale Bill né na tak dlouho jako já, protože znovu zaútočil svým jazykem na moje záda, ale teď už se nezastavil. Jeho rty pusinkovaly můj zadeček a jazyk mapoval vchod do mého těla. Bylo to příjemné a instinktivně jsem dával nohy dále od sebe. Jazykem mě dokonale navlhčil, a aniž by mě na to nějak upozornil, vklouzl do mého těla jeden Billův prst.
Bill
Tom v té chvíli naprosto ztuhl a nehnul se ani o píď. Ale já se hýbal, nebo rozhodně můj prst. Tom chtěl dát nohy zpátky k sobě, ale já byl na tuto možnost připravený a tak jsem si před tím vlezl mezi ně, tím pádem měl smůlu a vyklouznout taky nemohl, protože jsem si ho držel.
„Jaké to je, Tomi, bolí Tě to?“
„Ne, ale je to nepříjemné.“ Říkal to takovým slabým a roztřeseným hlasem, ale protože jsem v tom slyšel „nebolí“, přidal jsem druhý prst. Začal se různě kroutit a vytáčet, ale já nepřestal. Nevím, jak dlouho jsme takhle pokračovali, ale najednou jsem si řekl, že bychom měli přejít dál. Prsty jsem vyndal a otočil si Toma čelem k sobě. Lehl jsem si na něj mezi jeho nohy a začal ho vášnivě líbat.
„Tomi, já už to nevydržím.“
„A co kdybych ti to udělal třeba pusou, Billi?“ Jeho poslední pokus, ale ten jsem už téměř nevnímal. Vzal jsem z nočního stolku tubu s lubrikantem a začal si to mazat na penis a Tomův zadeček. Rozhodně jsem nečekal, že mi Tom bude pomáhat, tak jsem to dělal sám. Bylo mi Toma trochu líto, ale není první, ani poslední, kdo se miluje do zadečku. Kousek od jeho zadečku jsem se zastavil a přešel k jeho rtům. Líbal jsem jej něžně a snažil se ho upokojit, a přitom jsem do něj vstupoval. Nevím, jak jsem mohl tak dlouho vydržet bez jeho těla. Mým tělem projela taková rozkoš, že jsem vydal táhlý sten a hlava se mi točila, jako bych se hodinu točil na kolotoči.
Tom
Bolelo to. Bylo to nepříjemné a musel jsem zavřít oči, abych tu bolest vydržel. Nevím, jak se tvářil Bill, ale já měl poslední přání pro Ježíška, ať je to rychle za mnou. Bill do mě sice vstoupil, ale dál se nepohyboval, bolest byla snesitelnější.
„Bolí to hodně, miláčku?“
„Bolí, Billí, ale já už nechci ustoupit, chci, abychom byli nadobro spojeni.“ Bill mě políbil na čelo, nos a rty a já se dokonce malinko usmál. Podívali jsme se přímo do očí a v těsném očním kontaktu se Bill začal pohybovat. Pořád jsme se na sebe dívali, i ve chvíli, kdy jsem sykal bolestí a Bill slastí. Jeho pomalé pohyby po chvíli nebyly tak nepříjemné, a když na mě poznal, že bolest není tak hrozná, přidal na razanci. Přidával více a více a já měl nohy od sebe tak moc, že jsem do nich dostával křeče. Bill hlasitě sténal, byl celý zpocený a jeho výraz v obličeji mě i přes mírnou bolest doslova vzrušil. V tom okamžiku Bill vydal dokonalý sten a dvakrát zakřičel moje jméno, napjal se a po chvíli na mě dolehl. Zhluboka dýchal, stejně jako já. Měl spokojený výraz a třásly se mu řasy. Pohladil jsem ho po tvářích a neodpustil si, poprvé za život, trošku si ho dobírat.
„Takže teď jsem na řadě já.“ Zvedl ke mně pohled a nádherně se usmál, byl tak krásný, můj bráška.
Bill
Nikdy jsem nezažil nic dokonalejšího než milování s Tomem. Nemluvím jenom o tom, když jsem se s ním miloval já, ale když se se mnou miloval on. Byl stejně něžný jako já na začátku a stejně vášnivý jako já, když jsem myslel, že tou dokonalostí exploduju. Vzdychal a sténal, propínal se a hladil mě. Líbal mě a dělal modré značky, kousal. Byl přesně, jak jsem řekl – vášnivý drak. Bolest se dala vydržet, spíše bych řekl, že než bolest mi to bylo nepříjemné, ale to se po pár pohybech změnilo. Změnilo se to také proto, že při pohledu do očí mého miláčka jsem si uvědomil, že po tomhle jsem celý život toužil. Tohle byl můj největší sen a této dokonalosti se nevyrovnají ani vyprodané koncerty. Vyvrcholení Toma byl konečně můj vánoční dárek. Myslel jsem si, že můj vánoční dárek si vyberu, když se budu milovat s Tomem, ale teprve teď jsem si ho vybral, teď když můj miláček několikrát zakřičel mé jméno a ještě víckrát „Miluji Tě!“
„Já Tebe taky, Tomi, více než svůj život, navždy.“
„Děkuji, Billi, na tyhle Vánoce nikdy nezapomenu. Děkuji, že jsi mě nenechal utéct a že jsi mi ukázal, co znamená milovat!“
autor: Chris
betarad: Janule
Nádhernýýýýýýýýý, jedna z mála jednodílek, co se mi líbí:-D
pěknej vánoční darek
hezka povídka
wooooow…to je skvělé!! opravdu skvělé!!!
užasnýýýý…moc krááásnyyy
Heh, dvojčata působila dost infantilně, bylo tam příliš mnoho zdrobnělin, i v místech, kde se absolutně nehodily a pochybuju, že by při sexu mysleli na takové věci 🙂
Naprosto perfektní! Hrozně se mi na tom líbí, že v téhle povídce mají kluci prohozené role, že Tom je tentokrát ten slabší, něžný a stydlivý tvoreček a Billís je ten silnější a vůdčí typ. :-)) A ty dvojsmyslný narážky 😀 Jsem se u toho klátila smíchy. xD A ty Billovi dárky…ten lubrikant jsem tak nějak předpokládala, ale ta viagra mě teda dostala. xDDD Hrozně povedená povídka! Naprosto luxusní!!! xDDD
já už názor psala:D moc se mi to líbí, strašně roztomilý:D
Já si nemyslím, že by to působilo infantilně, náhodou jsi, Chrisulko, ty zdrobněliny ukočírovala tak, že pro mě je to hezky roztomilý a hrozně se mi to líbí… Ale to už víš 🙂
Prave ze to nebylo preslazeny,bylo to akorat vsechno. Vtipny, nezny, nedockavy, romanticky…
Rozhodně zajímavý…. a dobře napsaný… 🙂
dobre napísané a strááášne moc zlaté:)
Opravdu moc pěkné :))))
to jr naprosto dokonalé, úžasné, geniální, ááá! úžasný
jsem toho názoru že tuto povídku stvořil bůh
Tak tohle je opravdu odlišné, od první povídky, i když né tak docela. Bill je tam ve stejné roli, bere si co chce, i když miluje :D:D:D asi nejvíc se mi líbily Tomovy obavy, byl fakt roztomilý :D:D:D a jak by to celé nejraději o rok odložil, čumák jeden :))) se mu vůůůůůůbec nedivím xDD ofšem Bill si na sebe pěkně naběhl s tou Viagrou, nejen že se Tom musel udělat podruhé, ale ve spojení s Viagrou je to téměř nemožné… minimálně na pár hodin usilovné práce xDDD píchání zdar :)))
A co bude následovat teď, Chris????? Jsem natěšená, zvědavá a nedočkavááá xDDD