autor: Meline
Čawík, vy moe twincestní zlatíčka 🙂 Vím, že poslední dobou žádný dílek téhle povídky nepřibyl, ale totálně nestíhám! Je před pololetím, takže pořád samý testy atd. Tohle je sice dost krátký, ale posílám aspoň něco, protože newim jak to budu v nejbližší době mít s časem. Snad se to bude líbit, i když mě samotné se to teda moc nepáčí… když tak komentujte, klidně napište svůj názor i v případě, že mě zřejmě moc nepotěší… u tohohle dílku bych se nedivila, kdyby jich taková byla většina 😀 Tak se mějte a hezký počtení vaše Mel 😉
Tom:
První den ve škole jsem jakžtakž přežil a po rozloučení s Billym zamířím rovnou domů.
„Jsem doma!!!!“ Zavolám docela hlasitě, ale odpovědí mi je jen hrobové ticho. Že by tu nikdo nebyl? Blbost, vždyť bylo odemčeno. V kuchyni nikdo nebyl, tak se rozhodnu prohledat vrchní část domu. V koupelně taky nikdo, že by máma byla v ložnici? Potichounku pootevřu dveře, abych ji nevzbudil, kdyby náhodou spala. To, co se mi však naskytne před očima, je přímo dech vyrážející. Máma klečí u postele, po tváři má rozmazaná líčidla od slz, jež jí vytvářejí tmavé kruhy pod očima. Vypadá jako hromádka neštěstí.
„Mami? Co se stalo?“ Vejdu a opatrně si k ní kleknu. V okamžiku kdy si mě všimne, se snaží rychle si setřít slzy, jenže si tím spíš líčidla rozmaže ještě víc.
„To nic, miláčku, všechno je v pořádku.“
„Mami, aspoň mi nelži. Znám tě už dost dlouho na to, abych rozpoznal, jestli mi říkáš pravdu nebo ne.“
„Tome, prosím, nechej to být, nic se nes…“
„Nic se nestalo?!“ Ozve se rozhořčený hlas za námi a já okamžitě poznám otce. „Můj syn se tahá s kluky, a ty chceš říct, nic se neděje?“ Pokračuje a jeho hlas přibývá na intenzitě. „Prosím?“ Hledím na něj docela dost překvapeně.
„Ano, správně, Tome… měl bys prosit Boha o odpuštění, protože za tohle přijdeš do pekla.“
„Dane, laskavě už přestaň, chováš se jako pitomec!“ Vloží se do toho máma.
„A ty ještě podporuješ ty nechutnosti. Proč zrovna já nemůžu mít normálního syna?!“
Zatmělo se mi před očima. Můj vlastní táta mě zavrhuje, protože mám vztah s klukem. Jsem přece s Billem šťastný, na tom mu nezáleží? Nechutnosti… pod tímhle slovem si představuje celý náš vztah? Dal by se popsat tisíci slovy, ale na tohle bych nikdy nepomyslel… vztah s Billem by mi nikdy nemohl připadat nechutný… teď mi tak přijde otec.
„Tak to se omlouvám, tati, jestli ti tak ještě vůbec můžu říkat, za to, že jsem konečně jednou v životě šťastný!“ Křiknu a už naplno vzlykám. Tohle mi stačilo, zvednu se a běžím do pokoje, kde se svezu podél dveří. Zřejmě mi štěstí není souzeno…
Nataša:
„No výborně, tak tohle jsi chtěl? Stačí ti to konečně?!!!! Jsi spokojený sám se sebou?!!!“
„Ne, to ne… byl bych, kdybych měl normálního syna a normální ženu!!!!! Copak i ty ses úplně zbláznila???!! Jak jen ho můžeš podporovat v takových zvrhlostech, místo abys ho poslala na léčení, s tím ještě souhlasíš? Děláš jako by to nic nebylo… jako by ti oznamoval večerní sraz s kamarády!!!!“
„Panebože, Dane… chovej se jako člověk a uvědom si laskavě jednu podstatnou věc. Jestli je Tom na holky nebo na kluky je fuk… hlavní je jeho štěstí… rozumíš?! Štěstí. A jestli je šťastný s klukem tak ať, děláš jako by to ani nebyl tvůj syn.“
„Měl jsem syna kdysi dávno… ale teď už ne. Pro mě zemřel.“ Beze slova třískne dveřmi a odejde. Jenom nevěřícně hledím na místo, kde před chvílí stál. Tohle není pravda… jak jsem jenom mohla žít celou tu dobu s takovým člověkem? Je tak jednoduchý… on snad ani nepřemýšlí… jak moc mě tím ranil, ale Tom teď trpí jistě mnohem více. Tohle už nesmím dovolit. Zvednu se a zaklepu na dveře jeho pokoje.
„Zlato? Můžu dál?!“
„Ne, mami, chci být sám.“
„Prosím, Tomi, pusť mě dovnitř.“
„Nech mě být, nechci nikoho vidět.“ Vzdám to tedy a odšourám se pomalu do koupelny. Zděsím se odrazu v zrcadle. Jakmile chladná voda dopadne na mou tvář, pocítím menší úlevu. Co teď budu dělat? Přece se nemůžu chovat k Danovi, jakoby se nic nestalo. Tohle přehnal, ublížil mně i Tomovi. Nedá se to jen tak odpustit. A tu poslední větu co řekl: „Měl jsem syna kdysi dávno… ale teď už ne. Pro mě zemřel.“ Pořád mi zní v hlavě. Jak mohl být tak krutý a bezcitný?! Jeho hlas zněl tak cize… odtažitě. Proč se tohle děje zrovna nám?!
autor: Meline
betaread: Janule
ach jo ten je hnusnej…….to to nedokáže pochopit?
Ahojky!
Moje kámoška má nový blog a je fakt super!
Ale potřebuje ještě návštěvnost.
klikni na Web a bav se!
Nebudeš litovat!
Sharinka
mno tak ten jeho táta je vážně idiot…. tyhle lidi nesnášim…. x/ dělá jako kdyby nikdy nebyl zamilovanej…. sem ráda,že aspoň Nataša se ho zastala…. x)) jinak suprovej dílek… těšim se na pokráčko je to zajímavý…. x))
no tk to je debil..>,< ae tentokrat pls dilek trosku rychlejc..;)xD
Takovy rodiče nechapu…proč každej nemůže být jak moje maminka?
heeej to je napinavy jak ksandy…! ale skvelýý