autor: Janule
Bill
Ježíš, to solárko je nepohodlný… bolej mě záda, měl jsem si vybrat radši to na stojáka a ne tuhle trubicovou rakev. Tam bych se mohl aspoň protáhnout… nejradši bych se sebral a zdrhnul z týhle pitomý piksly, ale řekl jsem Tomovi, že jedu na dovolenou do Španělska, tak se musím opálit, i kdybych tu měl zdřevěnět. Nemůžu přijet od moře bílej jak sejra, to by mu bylo hned podezřelý. Jak na potvoru je venku hnusně, vůbec to tu nevypadá jako červen, prší a slunce nevykoukne ani v poledne, ale co by člověk taky od severního Německa čekal, že? Bydlím totiž už týden v jednom rodinným penzionu na kraji Berlína. Pronajal jsem si ho celý jen pro sebe, aby mě nikdo neotravoval, ale je to šílená nuda, když člověk nemůže zavolat ani kámošovi, protože nikdo nesmí vědět, že jsem do žádnýho Španělska nejel. Ale v zájmu našeho vztahu s Tomem to tu už nějak vydržím. Hlavní je, že je tu televize a dývko, to mě zabaví. Dokonce už nemůžu ani pořádně spát, protože se neustále válím v posteli a už jsem to nějak přetáhl. Ještě týden, než se budu moct vrátit od moře… to už snad zvládnu v pohodě, nejsem žádný máslo. Vydržel jsem čekat šest let, tak co je proti tomu sedm dní, ne? Dneska je ale zlomovej den, dneska by se to všechno konečně mělo začít hýbat…
*-*-*
Sedím v autě, který jsem si pronajal v půjčovně, protože moje muselo zůstat zaparkovaný v garáži, a sleduju vchod do domu, kde bydlím. Čekám na Toma.
Ten můj o deset minut starší ťunťa vůbec netuší, jak lstivýho má bráchu… to by se zuby nehty bránil, když jsem mu předával klíče od svého bytu a chtěl po něm zalít kytky. Mimochodem… ty kytky mi pěkně lezou na nervy, skoro bych řekl, že už je nesnáším. Je s nima šílená práce, aby nepochcípaly, ale nepřišel jsem na žádný lepší způsob, jak dostat Toma nenápadně do svého bytu. Na tomhle plánu pracuju už zhruba rok a do té doby se taky datuje můj první velký květinový nákup. Schválně jsem o své nové zálibě často mluvil před Tomem, aby si zafixoval, že mi na kytkách záleží, a že když se jim něco stane, bude se mnou mít problém. Normálně by mu to bylo jedno, ale je tu jedna zajímavá okolnost…
On se mi ten můj chudinka totiž už šest let snaží splatit jeden velice závažnej dluh, takže kdykoliv od něj něco potřebuju, tváří se sice na začátku odmítavě, ale nakonec vždycky kývne a udělá, co po něm chci… Je to moje prdelka roztomilá. Vůbec netuší, že mu přes tu jeho tvrdou hoperskou skořápku vidím až do žaludku, nemá páru o tom, že vím o jeho snech, co se mu zdaj každou druhou noc, a vím, po čem v nich tak touží.
Můj starší bratr je totiž „oknař“… když se opije, většinou vodkou s něčím, mívá potom okno jako výkladní skříň. Zhruba dvě hodinky života, než se mu podaří usnout, se mu vypaří z hlavy a on absolutně netuší, co v tu dobu dělal. Samozřejmě, že to o sobě moc dobře ví, a proto se mnou odmítá chodit na společný mejdany, aby mi na sebe všechno nevykecal, ale jeho neúnavný bratr – to jako já, zachránce, se objeví vždycky včas, aby se nabídl, že tu opilou trosku dopraví v klidu a míru do bezpečí, když se ostatní na mejdanu ještě dobře baví. Je zázrak, že se to Tom zatím nedozvěděl, ale jeho spoluopilci jsou většinou ve velice podobném stavu jako on, takže se není čemu divit, že mu nikdo neřekne, kdo ho odvedl domů. Kdybych ho neznal jako svý boty, těžko bych odhadl, kdy mám přijet, ale znám svoje dvojče už třiadvacet let. Mám tu jeho opici zmapovanou od prvního loknutí až po hlasitý chrápání, který vydává, když konečně usne, láska moje jediná…
V jednom takovým krásným opileckým okýnku si mě spletl s jistou Suzy, šlapkou, která ho pravidelně uspokojuje, a vyprávěl mi svůj srdceryvný příběh tvrdého bratra, který nepovolil, když se jeho dvojče snažilo ho svést k incestu. Úplně jsem strnul, když jsem si uvědomil, čeho všeho je v tý svý opici schopen, ale zase jsem byl vděčný, že to řekl právě mně a ne tý šlápotě, co je mi zaručeně podobná, jak ho znám.
Zdrhnul tenkrát před šesti lety z mého pokoje jak namydlenej blesk, když se k ránu probudil a zjistil, že jsme spolu nazí v posteli. Jenže už neví jednu zásadní informaci, kterou jsem mu tehdy zatajil. Vůbec nic mi totiž nedluží. Jeho okno způsobilo, že si z té noci nepamatoval skoro nic, a když vystřízlivěl, přišel se pak zkroušeně zeptat, co se to proboha mezi námi v noci stalo. Když jsem viděl jeho zoufalý výraz při vyprávění toho, co jsem dělal já jemu, nemohl jsem ho dorazit tím, že bych mu vyprávěl, jak úžasně to pak udělal on mně. To by ho nejspíš zabilo… Proto si dodnes myslí, že mi to dluží a já toho tak trošku využívám…
Podle toho, co mi vyprávěl, když si myslel, že jsem jeho dvorní šlapka Suzy, zdá se mu každou druhou noc to samý… takže si to, co jsem dělal já jemu, pamatuje… je zvláštní, že to svoje ne, ale asi by to chudák nevydejchal. Milosrdná studnice zapomnění…
Celý ty roky jsem se snažil ho svést. Zkoušel jsem všechno možný, ale nikdy se mi to nepovedlo. Nezabíralo nic. Za tu dobu jsem mohl mít asi tak milión ženskejch a půl miliónu chlapů, ale já pořád jako ten idiot doufám, že ho sbalím. Že se mi ho konečně podaří přesvědčit, že my dva spolu v jedný posteli jsme to pravý ořechový. Já to vidím jasně… je to pro mě naprosto přirozený, miluju ho, přitahuje mě, tak co řešit, ne? On holt musí neustále vymýšlet výmluvy a bohužel, zákony jsou na jeho straně.
Ještěže se občas opije a já si můžu poslechnout, co mi ten upřímnej kluk, kterej se v něm skrývá, vypráví. To, že po mně touží, jsem se dozvěděl asi před čtyřmi lety, od té doby jsem svoje snahy ho dostat hodně zintenzivnil, ale čím víc já se snažím, tím víc on zdrhá. Je to trdlo, nevím, proč si pořád odpírá to, na co má chuť, když se mu to nabízí na stříbrným podnose, ale asi bude masochista.
Už to budou pomalu dva roky, kdy jsem narazil na cestách po Japonsku na jeden zajímavý inzerát. Bylo to v takový malý uličce v Tokiu, v jednom sexshopu, kam jsem se vypravil omrknout, co se v Japonsku používá. Dodnes si pamatuju jeho přesný znění:
„Milujete někoho, o kom víte, že ho nikdy nemůžete mít? Jste nešťastní? Přijďte, pomůžeme vám!“ Na plakátku bylo telefonní číslo, které jsem si tenkrát opsal, i když jsem se u toho šklebil, protože jsem si myslel, že je to zase nějaký šarlatán, který mi bude tvrdit, že když si dám Tomovy vlasy pod polštář a budu na něj intenzivně myslet, zamiluje se do mě.
Jo… to možná jo, vím, že mě má víc než rád, možná mě dokonce i miluje, ale jak ho donutit, aby se mnou taky spal, to už mi ten dědek zapeklitej neporadil… Prachů si za to řek fůru, ale bylo to nanic. Zkoušel jsem fakt všechno, tak proč nevyzkoušet něco v Japonsku, zemi mých snů?
Zavolal jsem na to číslo hned druhý den ráno a nestačil jsem se divit, co mi nabízeli. Pozvali mě do moderně zařízený laboratoře, kde mi jeden takový mrňavý typický japončík vysvětlil, jak se věci mají.
Tak vznikl TOM.
Ano… není to Tom, ale TOM 001. Je to jméno, které jsem pro svého milovaného androida zvolil a má ho zafixovaný ve svém procesoru.
flashback
„Posaďte se, prosím,“ vyzval mě ten mrňavej chlápek, abych se usídlil naproti na židli. „Pustím vám video, abyste viděl, jak váš milenec vznikne a přesvědčil se, že jeho předloze nezkřivíme ani vlásek na hlavě,“ ujistil mě a zmáčkl ovládání. Lekl jsem se, když z podlahy pár metrů přede mnou vyjela obrovská plochá obrazovka a začalo se přehrávat velice zajímavé video. Zíral jsem na to jak husa do flašky, ani jsem snad celou dobu nezavřel pusu, jak jsem byl neustále v údivu nad tím, co člověk nedokáže vymyslet.
Nabízeli výrobu androida, který bude přesnou kopií toho, do koho je člověk zamilovaný. Mělo to jen jednu obtížnou podmínku. Nalákat dotyčnou osobu pod záminkou komplexní lékařské prohlídky do scanneru, kde si ho firma sejme, aby měla všechna potřebná data. Pak už vyrobí dokonalou kopii, která má stejný hlas, stejné pohyby, na dotek působí jako člověk a hlavně… je to sexuální mašinka se stovkami různých funkcí.
„Dokáže vše, na co si vzpomenete. Udělá pro vás cokoliv,“ byl reklamní slogan firmy. Aniž bych se nějak zvlášť rozmýšlel, na tohle jsem kývnul. Chtěl jsem mít doma kopii Toma. Když nemůžu mít živého, chci aspoň jeho duplikát, se kterým se budu moct mazlit, když mi bude smutno. Byl jsem z toho úplně u vytržení…
Počáteční náklady byly sice šílený, ale stálo to za to. Zaplatil jsem zálohu a domů si nesl přesné instrukce, kam musím v určený den dovést Toma, i kdybych ho měl omámit, zabalit do pytle a odvést v kufru auta.
„Tomi?“ oslovil jsem ho něžně a starostlivě týden před určeným termínem. Zvedl ke mně tázavý a hlavně podezřívavý pohled od kytary, právě jsme balili po vystoupení v klubu, po kterých spolu pravidelně tak pětkrát do měsíce jezdíme po celém Německu. „Cítíš se dobře? Připadal jsi mi dneska nějak víc unavenej,“ dodal jsem, abych načal téma.
„Jestli myslíš, že mě ukecáš, abych jel k tobě, protože je to o pár ulic blíž, tak se nesnaž,“ odpověděl s despektem Tom… zase ta jeho fobie, že ho zatáhnu do postele, já se z něj picnu. Asi se hodně bojí, aby se mi to nepovedlo. Velice dobře totiž ví, že bych ho dostal…
„Já jen, že jedu za týden na komplexní vyšetření do jedný supermoderní laboratoře v Dortmundu, budou mi tam scanovat všechny orgány, jestli jsem v pořádku. Je to docela drahá sranda, nejnovější metoda, tak jsem si říkal, jestli nechceš jet se mnou, že by tě taky proklepli. Bylo by to zadarmo, dělaj to kvůli reklamě, tak bys mohl mít jistotu, že třeba nemáš někde v těle začínající nádor,“ nasadil jsem vážný téma, abych ho donutil o tom aspoň přemýšlet. Musel jsem ho tam dotáhnout stůj co stůj, i za cenu toho, že bych ho měl násilím opít, ale dobrovolně by to bylo mnohem lepší.
„Seš hypochondr, co?“ mrknul na mě s despektem. „Jsme mladý… je to zbytečný,“ uvažoval nahlas.
„Není to tak dávno, co umřel Erik na nádor na mozku, a jestli se nepletu, byl to náš spolužák, takže stejně starej. Nevěř na pohádky, že tě mládí před něčím zachrání. Budu klidnější, když půjdeš se mnou, máme stejný dispozice, takže když něco najdou mně, je pravděpodobný, že to budeš mít taky. Takhle bys měl jistotu,“ ukecávám dál. Vypadá to, že mám docela pádné argumenty, protože můj milovaný bratr stáhne obličej do grimasy, při které se mu udělá na čele hluboká vráska, což je u něj známka velkého zamyšlení. Snad se chytí.
„Kdy že to je?“ zeptá se a já už v duchu jásám a skáču metr do vejšky.
„Příští středu v Dortmundu. Stavím se pro tebe, buď v devět ráno připravenej vyrazit,“ uzavřu celou záležitost a jsem radostí bez sebe.
Prohlídka proběhla tenkrát bez problémů, Tom neměl žádné podezření, ani ho nenapadlo, že ti malí japončíci v bílých pláštích nejsou doktoři, ale inženýři, specialisti na výrobu umělé inteligence, takže se v pohodě svlékl do naha a nechal se v tunelu nascanovat od paty až po ty jeho pěstěný dredíky. Já měl jít na řadu po něm, ale dobu, po kterou si myslel, že jsem v tunelu, jsem dohadoval podrobnosti jeho zjevu, chování a funkcí, které budu vyžadovat. To víte, že za ty prachy jsem si toho naporoučel dost a dost.
konec flashbacku
Až když mi mého androida TOMA za tři měsíce přivezli domů, napadlo mě, že bych ho mohl využít i jinak, než jen jako náhražku za svého tupého bratra, který mě odmítal milovat, ačkoliv mu to jeho srdce poroučelo.
Vymyslel jsem na něj past. Jestli znám dobře jeho povahu, což bych opravdu za ta léta měl znát, musí se to povést.
autor: Janule
betaread: Áďa
:-D:-D:-D
Musim se smat :-D:-D
teda Bille……tak to je pecka…..umělej Tom…..hm…tak to je naprosto bombový tohle!!!!
Hej, tak toto je mazec:D Sakriš, že bych si taky nechala vyrobit BILLA 001 *lol* Jsem zvědavá, jak bude Tomajs reagovat… Šup, šup, další dílek;)
šmarjááááááááááááááááááááááá……to je super…..rychlo dááál…
mazec:D:D:D….užasný!:)
:D:D A já myslela, že Tom za tim závěsem našel zrcadlo 😀 Mam chudou fantazii, no 😀 Ježiš, já chci taky svýho androida 😀
Ale tak se mi nechce čekat na další díly :-/ Proto nerada čtu rozepsaný povídky 😀 Myslim, žes řikala, že budou přibývat každej třetí den, že? To je hrozně dlooouho 🙁
Tak tohle mě zabilo:D:D Ježiš, ten Bill je ale mazanej:D Všechno má naplánovaný do nejmenšího detailu, ty kytky mě dostaly:D To má jako pětiletku, ne?:D Se asi inspiroval u soudruhů z východu:D Do pěti let (nebo šesti, to je detail:D) sbalit Toma… tomu říkám výdrž:))
Myslím, že pokud by někdo skutečně dokázal sestavit takovou mašinku, byl by bohatší než Bill Gates:D Jen si nejsem jistá, jestli by lidstvo nevymřelo:D Každý by měl ve skříni svého idola, tak proč se zahazovat s Frantou odvedle, když třeba Brad Pitt udělá cokoli, co jen budeš chtít:D:D
Bill má moje sympatie už kvůli tomu, jak dlouho a důkladně to plánuje:D Jsem zvědavá na Tomovu reakci, to bude něco:)) Myslím, že nás čeká ještě spoustu zábavy:D Budu se na to těšit a ve středu jsem tu jako na koni:)
😀 😀 😀 Ha, tak to je snad poprvé, kdy jsem se do něčeho trefila. 😀 Ale je to fakt síla… Doufám, že se časem o tom robotkovi dovíme něco víc. Rozhodně by mi nevadilo, kdyby se nám něco poodhalilo z těch jeho speciálních funkcí, které si Bill navymýšlel… 😀
Momentálně ale tedy převládá nedočkavost z toho, dovědět se víc o tom Billově důmyslném plánu, kterak Toma 001 hodlá využít ke svedení Toma. V tomto případě totiž moje fantazie poněkud selhává. No uvidíme, každopádně je to perfektní a neuvěřitelně smícho pudný. 😀
Hele ho, hajzlíka jednoho mazanýho. Tak on se hezky baví představou, kterak Toma vyšokuje? 😀 No, jen aby si Tomík neodvezl TOMa 001 domů a nenavázal s ním intimní vztah, protože s kým jiným, než s dalším postelovým bohem by mohl náš lev ložnic vyvádět rodeo :o)
Jen škoda, že to není TOM 007, třeba by byl ještě akčnější, ale povolení zabíjet má tahle dvounulka aj tak, takže si nestěžuju 😀
Bille, Bille, ty jsi vážně pletichář… já se musím jen smát, ačkoli ještě zdaleka netuším rozsah pohromy řítící se směr Kaulitz starší.
Nojo, láska hory přenáší, tak proč by netvořila androidy 😀 😀
Och bože, je to teprve druhý díl povídky a už teď patří k mým oblíbeným a hrozně moc se těším na další díl! Fakt, nápad je to naprosto nepřekonatelný, hlavně ti japončíci:-D Z toho sem nemohla! 😀 Bill je teda pěkná sviňa, jen co je pravda:-D Ale tak co, když budou spolu, tak to neva. Hlavně mě zajímá, jak ten Tom bude nato reagovat a jak se věci vyvinou dál! Fakt, rychle další díl!!!!
To je ještě lepší než jsem si myslela…. ten Bill je teda vychcana potvora to se musí nechat… užasny!
umírám =D nikdy bych neřekla,že Bill bude mít tak dobré plány =D jsem zvědavá na ten plán =DD pokračuj honem dál!
Hahááá =D super , nejaké objasnenie mi padlo x) No Bille , to som si nemyslela 😀 Takže Bill a TOM 001 spolu.. to ? Divné , mať sex s robotom 😀
Bill záhradník sa teda nekoná 😀 ? Nekoná .
No poviem Ti , hlavu som mala ako .. ako pátrací balón x) Vyzerá to tak skvele , že sa bojím čo bude ďalej .
Takže jeden diel každé tri dni ? A to hádam vydržím , teším sa na …ééé…. stredu =)
ááá tak využití "vodkového okna" to je dobrý tah :)) na tu past jsem také moc zvědavá, to bude zase napínák. Skvělý – umělý android Tom, to jsem zvědavá, co se s ním bude dít…
tak to jsem zvědavá, co Bill vymyslel… nic mě nenapadá, takže se budu muset nechat překvapit;) už se těšim, je to skvělý;)
Musim říct-to je naprosto geniální. xD Taky jsem to nejdřív tipovala na zrcadlo,ale tohle je prostě moc!:-D A další bodík-už dlouho jsem se u povídky takhle nenasmála. Tenhle díl opravdu splnil to,co jsi hlásila předem,Janule,a to,že je to oddechová četba pro pobavení. Opravdu bomba!
Dostat Toma Kaulitze do postele, to je teda fakt běh na dlouhou trať 🙂 Šest let?!? To se Bill snaží už šest let??? Asi bych se na celýho slavnýho Toma vykašlala a vybrala si Frantu odvedle 😉 No jo, láska je holt mocná čarodějka. A že je ten Tom takovej urputnej? Odolávat Billovi musí bejt přeci děsně obtížný 🙂 Ale líbí se mi, že má tak pevný zásady, to bude úchvatný, až o ně konečně přijde 🙂
Mě to připadne jak ty Stepfordské paničky….
Ale užasnýýý…krásnýý…moc se mi to líbí
aj ja cem takeho robota ale v Billovom prevedeni 😀 tusim spravim vylet do Japonska 😀 inak super som sa rehotala ako uz dlho ne :DD
Heh, ja to Janulko taky rikala, ze to bude neco takovyho. To je uzasne ujety. Fakt sranda. Asi si dam vyrobit takovyho Billa, i kdyz origos je nej xDD Nebo vite co?
Dame si vyrobit dvojcatka a budou nam poslusne ukazovat Twincest xD
Uz se tesim na dalsi dil
Anooo,hlasuju pro nápad Teri.K! xD
*jako buchec total* tpč XDD to je krutýáýý Jaňulko piš dáááál prosím tohle se mi jeví jako báječnááá povídka 😀
teda to mě zajímá k čemu by ho jako chtěl použít?:D mě nic nenapadá:D třeba by se na Toma mohl vrhnout ten android:D:D
ale jako zase taková neobvyklá povídka tohle:D Dar, ČPR taky:D a teĎ tohle s androidem Tomem:D:D ovšem moc dobrá povídka, dokonalá, úžasná:D
škoda,že nic takového neexistuje nechala bych si udělat všechny členy skupiny.
Terezka: Joo, nekdo se ke me pridal! ;-D jdeme sepsat petici pro vedce, at tohle vymyslej!!
MY CHCEME TWINS ANDROIDY!! xDD
Tak holky(a kluci :D),kdo se k nám připojí?
MY CHCEME TWINS ANDROIDY!!! xD
Jo, presne! A nechame si udelat i Georga s Gustavem, budou nam hrat koncerty porad a DVOJCATKA NAM TAM ROVNOU PREDVEDOU SVOU LASKU A TOUHU! xDD
Hele, tak jsem se konečně dostala k té tvé nové povídce, na kterou jsi mě lákala! =D První díl mi nějak unikl, protože už sem nechodím tak často, takže komentuju až druhý dílek =)
Ale každopádně, nemá to chybu! Mě by zajímalo, kam ty na ty nápady chodíš???? O__o =D
Protože … No fajn, teď na mě mluvil táta a já naprosto zapomněla, co jsem ti chtěla napsat! *grrr* Až si vzpomenu, tak to sem dopíšu, ale každopádně, to nemění nic na tom, že tohle je dokonalý =D Mě fascinuje, jak to máš dokonale promakaný – OPĚT!! =D Takže se těším na další díl a třeba si hele i vzpomenu, co jsem ti sem chtěla napsat – já si znova přečtu první díl, tam mě to napadlo =D=D=D=D
Ooh, tak adélka to s tou voodoo panenkou fakt neuhodla.. no nevadí, tohle vypadá líp.. janičko, ty jsi prostě hroznej koumák.. ať už v technice nebo v magii .. nechápu, kde se v tobě toho tolik bere ale naprosto s tím souhlasím a jásám xD
Bože, Jani, to je úplně supéér!! Bill filuta se mi mocinky líbí:-D
Tak na tú pascu som zvedavá 😀
Bill je také zlatíčko roztomilé 🙂 Dal si brášku vyrobiť, keď sa ten pako tak bráni.
Na tvári mám taký úsmev, ako sa hovorí, keby som nemala uši spadne mi vrch hlavy.
Panejo, panejo, panejo!! Já jsem úplně u vytržení! Tahle povídka se mi snad zdá! Tohle je tak dokonalé!! Druhý díl a já se do ní totálně zbláznila! 😀
Jak jsem na začátku četla o tom Billovi, že je v solárku a v Německu stále..tak jsem si jenom říkala, že je asi blázen! Proč to dělá?! 😀 A on to má takhle všechno krásně vykoumaný! No to snad ne! 😀 On je taková malá mrška! 😀 Ale dělá dobře!! 😀 Strašně doufám, že se mu jeho plán podaří a získá Toma! To by bylo, aby to nebylo! 😀 😀 Bože, já se tak směju! 😀 😀 Opět byl díl skvěle napsaný a byl tak vtipný!
Já jsem tak zvědavá na co všechno má Bill Toma 001! 😀 A nechci snad ani vědět, co si myslí Tom o své věrné kopii!
Vážně úžasná povídka! Jsem z ní neskutečně nadšená, moc za ni děkuji! 🙂