autor: Bajik
Tomovi ten týden připadal nekonečně dlouhý. Těšil se, až bude moct být s Billem déle než jedno odpoledne. I když tohle mělo taky svoje výhody…
Mohl jít kdykoliv kamkoliv a spát s každou, na kterou si ukázal prstem. Anebo která si ukázala prstem na něj. A toho všeho se teď bude muset vzdát, pokud bude chtít s Billem vycházet. Už nechtěl, aby se stalo to samé, co u Karin. Bill už by mu totiž taky nemusel odpustit. A to Tom přece nechtěl…
Sebastian dokonce zařídil, aby Bill chodil do stejné školy a třídy jako Tom. To však mělo být pro Toma překvapení. A taky že bylo!
Když se v pátek v polovině druhé hodiny otevřely dveře, v nichž stál ředitel s Billem, nemohl se na něj vynadívat. Na sobě měl tričko, které mu koupil, oči měl obtáhnuté černou tužkou a vlasy nagelované dovrchu. Byl doslova k sežrání. Ředitel ho představil celé třídě jako Tomova bratra a jejich nového spolužáka. Tom s úsměvem sledoval, jak Bill klouže pohledem po třídě a vždycky se zastaví u něj. Když ho ředitel poslal sednout, automaticky šel na prázdné místo vedle Toma.
„Máš tu volno?“ zeptal se jej opatrně Bill a uculil se. Tom by mu nejraději řekl, že si může sednout klidně i na jeho klín, ale v okruhu do tří metrů byli zlí slechové, takže si to nechal raději pro sebe. Tom se jen usmál a sundal nohu ze židle, aby si Bill mohl sednout. Ten si na ni sednul a shodil batoh na zem.
Bill musel čelit spoustě zvědavých očí. Všichni si nově příchozího prohlíželi jako vzácný exponát v muzeu. Billovi tenhle typ pohledu však nevadil. Vlastně už ho ani nevnímal, protože se na něj tak dívali všichni.
„Thomasi, nemáte sedět s-“ profesorka to ani nestihla doříct a Tom jí skočil do řeči.
„Paní profesorko, vždycky jste říkala, že bychom spolu neměli sedět. A Fabian už taky není malý děcko, takže by to mohl vydržet támhle vepředu. Pokud se vás ovšem nebojí…“ třída se rozhihňala. Už se jen čekalo, až Tom vyřkne svou oblíbenou větu. Tentokrát si však jen olízl piercing a založil ruce na prsou s vítězným pohledem.
Bill se na něj jen překvapeně podíval. U něj na škole se tohle dělo každou hodinu. Netušil, že by se tohle mohlo dít i na soukromém gymnáziu, kam chodí jen ti lepší, ti co na to maj’… Netušil, že by Tom mohl být jako ti, kteří mu neustále nadávali za to, jak vypadá.
Profesorka se snažila obrátit pozornost na výuku, ale marně. Ani ten největší šprt nedával pozor. A tak jednoduše zaskřípala křídou o tabuli. Sice tenhle zvuk vadil i jí, ale byl to jediný nejúčinnější prostředek, jak říkávala. Všichni si zakryli uši a otočili se čelem k tabuli.
„Dělá tohle často?“ zeptal se Bill, kterému z toho zvuku naskočila husí kůže a jen tak se nechtěla ztratit.
„Jen když jí naseru. Jinak je docela v poho…“
„Ty jsi s ní něco měl?“
„Bille, otevři oči! Ty si myslíš, že bych… To je hnusná představa!“
„Tak proč tak rychle sklapla? Viděls ji s ředitelem nebo co?“ odvozoval Bill neustále důvody. Byl zvědavý jako malé dítě. Oči měl upřené na Tomovi a čekal, co z něj vypadne. Tom se jen rozvalil na židli a pronesl: „Sice na ně mám podezření, ale není to ono… Má dost sexy dcery…“ Víc už Bill nemusel ani slyšet. Bylo mu to víc než jasné. „Nachytala mě s nima. Chtěla, aby byly panny do svatby… Hm, nějak se jí to ale nesplnilo. Staly se z nich po tom úplný nymfomanky, tak je strčila do kláštera. Nemůže to pořád nějak překousnout. Vlastně se jí ani nedivím, ale nesral bych se do sexuálního života jinejch. A mě by prej nechala nejraději vykastrovat.“ Bill se poslední větě uchechtl.
Během chvíle se třída zase rozpovídala. Bill se naklonil k Tomovi a šeptl: „Jak může učit, když ani nemá pořádnou autoritu?“ Tázaný pokrčil rameny a prohodil: „Ale teď bych se jí na to raději neptal, je dost slušně vytočená.“
„Kaulitz! Tak vy toho nenecháte?!“
„A CO udělal špatnýho? Já osobně si ničeho nevšiml!“ vyštěknul po ní Bill. Profesorka se nafoukla jako taková ta ostnatá ryba a spustila: „Vy začínáte už takhle brzo?“
„Cože? Brzo? Dyť už je skoro deset,“ řekl Bill klidně a rozvalil se do židle stejně jako jeho dvojče.
Holky se rozhihňaly, klukům cukaly na tvářích úsměvy. Tom se na něj díval pěknou chviličku s otevřenou tlamičkou.
„Myslela jsem, že na pana bratra budete mít lepší vliv.“ Dvojčata se na sebe podívala a rozesmála se. Jak Bill mohl mít na Toma lepší vliv, když si oba dva byli dobře vědomi, že dělají tu nejzakázanější věc. A vlastně za to mohl Bill. Ano, kdyby Bill Toma tolik nevzrušoval, byli by normální sourozenci. Kdyby.
Když však profesorka chtěla něco říct, přehlučilo ji zvonění.
Dívky, které seděly před Tomem, se zvědavě otočily na Billa.
„Tomí, ty nás nepředstavíš?“ zeptala se ta plavovlasá a druhá jí do toho pokyvovala jako takovej ten pejsek s hýbací hlavou, co se dává do auta.
„Bille, tohle je Lisa, Ema, Nella, Paula, Christina, Anetta…“ a když si všimnul, že on ani jeho bráška nestačí stíhat, jak se kruh u jejich lavice rozrůstá, tak Tom vstal a ukázal ven: „Hele, není to Zac Efron?“ Třídou se rozezněly pištící hlasy slečen, které už mohly na jejich věk mít dost rozumu. Během chvilky byly nalepené na okně jak vosy na bonbonu.
Tom Billa bleskurychle odvedl na chodbu. „Jsou jako jezinky – podáš jim prst a přinejmenším ti ukousnou celou ruku…“ Sledoval Billův letmý úsměv a pokračoval: „Netušil jsem, že jí hned takhle setřeš. Kde se to v tobě jen bere?“
Bill chvíli mlčel. „Jsme pro ně moc velkej protiklad. Drsňák ve velkým oblečení a citlivka s namalovaným ksichtem. Jsme dvojčata, Tome, a ty by měly být stejný. Aspoň trošičku…“ A podíval se mu do jeho hnědých kukadel. „V soukromí klidně, ale nechci i tady být jako ta šedá myška vzadu. Já… nikdy jsem nebyl středem pozornosti, ovšem jen tehdy, když mě někdo neurážel. Ale to se jako střed pozornosti nepočítá.“ Poslušně následoval bratrovy kroky vedoucí bůhví kam. Najednou se Tom však zastavil, čehož si Bill nevšimnul a udělal ještě pár kroků dopředu. Rozhlédl se okolo sebe, kde ztratil svého povedeného bratříčka. Ten však stál u automatu a čekal. Bill se za ním vrátil.
„Chceš zase ledovej čaj?“ zeptal se ho Tom pohotově.
„Já ale… Dobře. Kup cokoli, co si myslíš, že je pro mě dobrý,“ pronesl sametovým hlasem a založil si ruce na prsou. Byl zvědavý, co vybere.
Tobě se to lehko řekne, pomyslel si Tom a vhodil do automatu minci.
„Vyber si.“
„Ne, vyber ty.“
„A kdo to pak bude pít, když to nebudeš chtít?“
„Přece ty. Byl to tvůj nápad.“
„Promiň, že se jen starám, abys nebyl dehydrovanej,“ řekl trošičku naštvaně Tom a opřel se o tlačítka, aniž by chtěl. Vypadla mu Coca-cola light. Sehnul se pro ni a hodil ji Billovi do náruče. „A jestli to nepiješ, máš smůlu, protože víc drobnejch už tady fakt nemám,“ pokrčil Tom rameny a otočil se k odchodu.
Doufal, že Bill půjde hned za ním. Udělal pár kroků – a nic. Nikdo s černou kšticí se vedle něj neobjevil. Otočil se a uviděl Billa zápasícího s lahví. Tom jen zakroutil očima a vrátil se k němu. Vytrhl mu chlazenou láhev z ruky a otevřel.
„Vždyť už jsem to skoro měl,“ podotkl Bill poněkud dotčeně a vzal si láhev zpátky.
„Prosím, bráško,“ řekl Tom a pozoroval Billa, který se právě díval přímo do Tomových očí a strkal si odšroubovanou láhev do pusy. Toma polilo horko a cítil, že se k životu probudí nejspíš v hodně blízké době i jeho druhý mozek… Sledoval Billovy přivřené oči, na nichž se třepotaly dlouhé tmavé řasy. Bill si naposledy loknul, přičemž mu jedna kapka uklouzla a stekla až na bradu. Tom upustil víčko, které stále svíral v dlani. S povzdychnutím nabídnul láhev Tomovi.
„Děkuju, bráško. A teď bys mohl najít to víčko, kterýs upustil, nemyslíš? Bůhví, kam se zakutálelo…“ Tom zčervenal a sehnul se k zemi.
Bill byl zcela jako z reklamy na Pepsi nebo něco takového. Alespoň se o to snažil. Započal s Tomem takovou malou soukromou hru Kdo s koho… Během chviličky, co Tom hledal, se sehnul sám a podal si víčko, na kterém stál. Stoupnul si před hledajícího Toma a odkašlal si. Při tom mu před obličej vrazil víčko se slovy: „Jsi naprosto nevšímavej, Tome. Bylo hned vedle tebe.“
Tom se zezdola podíval na své dvojče, které se usmívalo a jehož rozkrok měl téměř před očima, a pomyslel si, že tohle mu vrátí i s úroky. Pochopil, o co se snaží. Vstal, vytrhnul mu láhev i víčko z ruky a zašrouboval. Ovšem s trošku jinačími pohyby rukou…
Bill se na něj díval s pokřiveným úsměvem. Zatím se s ním nic nedělo. Dokud: „Klouže to. Je to moc vlhký…“ Bill tušil, že kdyby s tím Tom zápasil ještě chvíli a měl stále horší kecy, asi by to byl právě on, kdo by prohrál. Vytrhnul mu flašku z ruky a otočil se směrem ke třídě, stále šroubujíc flašku.
Do třídy vešli oba dva krátce po zvonění. „Tomí! Už nikdy si z nás nedělej srandu nebo uvidíš!“ rozezněly se dívčí hlasy. Museli je slyšet snad až v Amsterodamu. Byly horší než lodní klakson. Zase se udělal hlouček okolo lavice, ale musel být rozpuštěn kvůli příchodu profesorky angličtiny. K Billovu štěstí i neštěstí.
Profesorka ho donutila o sobě něco říct před celou třídou, která pečlivě poslouchala, převážně tedy ta ženská část. Po poslední větě ho profesorka sice pochválila za jeho znalost spousty slovíček, a že měl jen pár drobných chyb. Co si však nemohla odpustit, byla narážka na jeho výslovnost. Když jí řekl, že nikdy neměl moc času se ji naučit, řekla, že se to dá ještě napravit a že bude do pár měsíců mluvit jako rodilý Angličan, a poslala ho zpátky do lavice. Billovi připadala milá… Dokud neřekla, aby si vytáhli papírky, že budou psát malou písemečku na názvy zeleniny a ovoce.
Tohle měl Bill sice už dávno v malíčku, ale nemohl se soustředit, když Tom vedle něj okusoval tužku. Po krátkém pozorování poznal, že to však není důvod té písemky… Že to dělá schválně. A vypadalo to, že ani nehodlá přestat. Na papírku měl napsaných pár slovíček, asi polovinu z nadiktovaných a víc než polovinu měl blbě. To mu však zcela jistě nebránilo v provokativním okousávání tužky, čímž Billa dostával víc než jen do varu. Rychle od něj odtrhnul oči, ačkoliv stále těkaly zpátky.
„Už vím!“vykřikl najednou Tom, až skoro celá třída poskočila leknutím. Profesorka zakoulela očima a napomenula Toma, že pokud chce vykřikovat v jejích hodinách, ať to alespoň provede v angličtině. Tom zakýval na souhlas a znovu si strčil tužku do pusy. Věděl, že ho Bill sleduje, a tak okolo tužky párkrát zakmital jazykem.
Billa přímo bodlo ve slabinách. Jeho hra se začala hroutit. A musel ji zastavit, dokud mohl. Moc dobře věděl, jak by to dopadlo, kdyby se v půlce hodiny zvednul a utíkal na záchod. Tom by určitě řekl, že mu bylo špatně, tak by ho profesorka poslala za ním a…
Ne, na školním záchodě ne!, řekl si Bill a vrazil Tomovi takovej pohlavek, až mu ta tužka vyletěla z pusy.
„Co je?!“ zeptal se nakrknutě Tom a natáhnul se pro tužku.
„Jseš nechutnej,“ odpověděl mu Bill, kterýmu se třepal hlas.
„Nechutnej?“ zeptal se udiveně. Došlo mu to až později. „Nechutnej, říkáš?“ zeptal se ho šeptem a znovu si strčil tužku do pusy. Bill protočil oči a podíval se na jeho písemku.
„Kdyby sis raději opravil ty chyby, beztak máš jistou báňu,“ řekl klidně a zadíval se zpátky na svůj papír. Chyběl mu tam podpis. Narychlo se podškrábnul do pravého horního rohu a pak napsal na lavici: „Dej mi tvojí písemku, Einsteine.„
Tom se na to nedůvěřivě, nečekaně ještě stále s tužkou v puse, podíval.
„Co? Nejde to přečíst,“ řekl Tom pološeptem, který se dokonale donesl až k profesorce, jelikož třída byla naprosto tichá.
„Pánové vzadu už jsou hotoví?“ zeptala se přísně.
„Ještě ne,“ zašeptal Tom. Sledoval červenající Billovy tváře. Pak napsal na lavici vzkaz on: „Na co myslíš, že se červenáš?„
Bill si vzkaz přečetl, ale nenapsal tam ani čárku. Jasně, řekne mu to a on to bude chtít udělat. To zrovna, řekl si v duchu Bill a napil se koly, která stála na lavici.
„Tak to posbíráme, vidím, že už se někteří nudí,“ řekla profesorka a poslala nějakýho kluka z první lavice, aby to sesbíral. Zadala jim samostatnou práci a ona sama se chopila opravování písemek.
Bill vytrhl Tomovi z pusy tužku a hodil ji k sobě do pouzdra s jedním prostým všeříkajícím slovem: „Hovado.“
Rezignoval…
autor: Bajik
betaread: Janule
😀 Heh…Ten Tom je fakt hovado! :-d tak rychle dál, prosíííím! 🙂
hih…to sou blbci se o ájině takhle provokovat…..xDDD
dobrá písemka:D:D
ale překvapilo mě na začátku to, že Tom spí s tolika holkama:D néé, teda překvapilo, ale vůči Billovi je to hnusný
Bude sex na wc? že joo xD xD
mno ten začátek mi vyrazil dech, ale to je teďka jedno…. naprosto úžasně napsaný… x)) to jejich provokování při ájině nemělo chybu… x)) doufám, že bude sex na WC… xD jinak mě překapilo, jak Bill učitelce odsek, ale setřel ji pěkně… x)) těšim se na další dílek, je to zajímavý…. x))
Sex na školním WC? To mi trochu připomíná "Poprask na střední"… No nic,nevšímat si mě,rejpalka se zase ozvala 😀 Panny až do svatby? Klášter? Pás cudnosti? Smůla,paní profesorko,ale pokud existuje Tom Kaulitz,na tyhle plány zapomeňte 😀 Já jenom doufám,že i Tomi zapomene na svůj dřívější styl života. Pecková povídka! 🙂
To byl skvělej dílek! Fakt jsem se u toho pobavila! xDDD Fakt super, těším se na další. :-))
joo!!zab ho Billousi,je nechutnej xDD
to je dobrý super povídka.-)pobavilo mě to s tim Zacem Efronem-trefný xD
Hej, tak to je upe skvělá povídka… Dneska jsem si četla všechny díly. Skvělej nápad!! Nemůžu se dočkat pokráčka!! Billda skvěle setřel úču:D
empty: Mně nepobavil jen Zac Efron, ale hlavně ty dcery v klášteře*lol* Jsem z toho nemohla!!
Úžasný, fakt prčaaa xD dááál a to rychle plss! xDxDxD
*právě umřela*
Oba dva jsou hovada xD Bože, ta povídka nemá chybu xD Takové rozhovory bych mohla číst v jednom kuse xD Strašně mě nutí hihňat se xD