autor: Janule
Bill
Volal jsem ráno mámě, aby mi zajistila, že Tom dneska ke mně půjde zalít kytky, už bylo načase… ten blbej Ibišek měl určitě málo vody, chlastá jako divej. On je totiž Tom malinko nezodpovědnej a rád na tyhle věci zapomíná, takže bylo třeba ho trošku popostrčit k činu mamkou, která celkem ochotně vyřídí to, co po ní chci. Mamča je spolehlivá, takže už vím jistě, že se to povedlo. Je to asi dvacet minut, co Tom přijel, zaparkoval frajersky přímo před hlavním vchodem a zmizel v domě…
Zatímco já si podle něj někde na pláži opaluju „šunky“, on se nejspíš teď hodně diví, co našel za závěsem v mém úklidovém kumbálu poté, co díky neviditelnému vlasci strhl můj úžasný ibišek, na kterém mi tak záleží. Určitě se bude snažit, abych se o jeho zkáze nikdy nedozvěděl. Snad jsem to naplánoval všechno dobře a nezklamou mě moje předpoklady. Doufám, že to pako nenapadne zavolat úklidovou firmu a bude se snažit vlastními silami odstranit ten svinčík z béžovýho chlupatýho koberce… Ale ouha… místo luxu najde něco úplně jinýho.
Nejspíš teď kouká s údivem na svou vlastní tvář a neví, co si má o tom všem myslet. Jak ho znám, myslí si něco o idiotech, to by mu bylo podobný… hlavní roli v tom samozřejmě hraju já.
Teď se právě rozhoduje o tom, jestli moje odhady byly správné a jestli past sklapne. Třesou se mi ruce nervozitou, srdce mám až v krku, když si to znovu uvědomím… hypnotizuju vchodový dveře domu, teď jde o náš budoucí společný život… jestli se nechytí, bude to průšvih… Telefon mám připravený v pohotovosti, aby mi jeho případný hovor neunikl… jestli zavolá, zaručeně mě i na tu domnělou dálku sprdne na dvě doby, jak si to představuju, si nechat vyrábět jeho kopie. Pak by to bylo celý v háji, past by nevyšla a roční práce by byla v tahu.
Jestli se ale neozve, tak se chytil… a to je přesně to, co potřebuju. Poprvé v životě hypnotizuju telefon a přeju si, aby nezazvonil. Zatím spolehlivě mlčí… hodnej mobil…
Tom
První, co mě naprosto nesmyslně napadlo, když jsem spatřil to „něco“ za závěsem, bylo, že je to naše trojče. Fakt jsem asi úplnej debil, ale když jsem zíral do svýho vlastního ksichtu, říkal jsem si, že je to nejspíš další brácha, kterýho nám máma zatajila, protože už na tři haranty neměla nervy. Asi ho dala do děcáku hned po narození, prolítlo mi hlavou, a Bill ho našel… ale vzápětí mi došlo, jak by si asi takovýho živýho bráchu mohl strčit do úklidový komory za závěs, a že je dost divný, aby vypadal naprosto stejně jako já. Magor… já vím… V hlavě mi to šrotovalo dál, ale byl to fakt velkej guláš, ve kterým jsem se nějak nemohl zorientovat.
Pomalu jsem v tom šoku vztáhl ruku a sáhl si na kopii své tváře. Byla jako živá, ale trošku studenější. Vtom mi to došlo a trochu se mi ulevilo… jasně, tohle bude nejspíš moje dokonalá napodobenina… asi socha, něco jako ta bráchova voskovka v berlínským muzeu… když jsem si ho tam jednou potají osahával, bylo to hodně podobný tomuhle… ale co tady proboha dělá? Chtěl mi tím Bill snad udělat radost? Narozeniny máme až za čtvrt roku… a kam by jí proboha postavil? Přece kvůli tomu nebude ještě budovat muzeum Tokio Hotel? Jedině tam by jí snad ještě někdo chtěl, jinde by o to zájem určitě nebyl, to vím jistě… A kde vlastně vzal moje míry? Nevím o tom, že by si mě někdy někdo přeměřoval. Pamatuju se, že když mu dělali voskovou figurínu, přijeli na něj chlápci s takovou spoustou požadavků, že se nestačil divit. Měřili ho od hlavy až k patě, porovnávali, zapisovali, trvalo to děsně dlouho. Divný… celý je to strašně divný.
Ještě jednou jsem opatrně sáhl na svý vlastní rty, šíleně mě totiž lákaly, protože byly lehce pootevřený, téměř promluvit… byly tak hebký, skoro jako živý… Strašně zvláštní situace. Odhrnul jsem závěs, abych na toho krasavce líp viděl, a musím říct, že mu to fakt slušelo. Měl na sobě totiž moje hadry, který jsem si kupoval asi před měsícem. Bill samozřejmě tomu nákupu asistoval a nejspíš si to tam pak koupil taky, když mě nechal trčet v pizzerii, kam jsme zaskočili na oběd. Prohlásil, že něco v tom krámě zapomněl a pak si to přihasil s balíkem, o kterým nehodlal diskutovat a dělal na mě takový ksichty, že jsem se radši už neptal. A teď je to jasný… potřeboval do nich oblíct tuhle sochu…
Zkusil jsem to svý trojče vzít za ruku, ale byla úplně tuhá. Z ohebnýho materiálu to teda nebylo… a pak jsem si všiml něčeho důležitýho. Z kapsy kalhot mu čouhalo něco černýho. Váhavě jsem po tom sáhnul, nějak jsem pořád podvědomě čekal, až mě to „něco“ praští přes ruku, že jsem drzej a osahávám ho, ale měl zavřený oči a byl v klidu. Ani se nehnul, strnule stál a byl evidentně neživej.
To černý bylo dálkový ovládání. Zíral jsem na tu krabičku jako ve snách, než mi pomalinku začalo docházet, k čemu to slouží… teda ono mi to úplně došlo až ve chvíli, kdy jsem si všiml bílý knížečky, která čouhala ze stejný kapsy, ze který jsem vytáhl to ovládání. Když jsem si přečetl nadpis, byl jsem konečně doma:
„TOM – model 001 – osobní android – Návod k obsluze“
Škoda, že to není 007, hned bych si připadal líp, ale tohle označení mi zřejmě nebylo souzeno.
Takže android… v hlavě jsem probíral, co vlastně přesně tohle slovo znamená, a když mi to konečně všechno zapadlo do sebe, polekaně jsem uskočil o krok dozadu. Ono to monstrum nakonec opravdu bude živý… ježíšikriste, ten Bill je ale cvok. Takže žádná vosková figurína, žádný muzeum… Proč si nechal vyrobit něco tak šílenýho? K čemu mu to je? Podvědomě jsem hmátl po mobilu, abych mu ihned zavolal a vynadal mu, ale když jsem měl zmáčknout tlačítko volání, něco mě zadrželo… ani nevím, co to bylo, asi nějaký vnuknutí či co, ale v tu chvíli jsem to neřešil. Měl jsem z toho svýho dvojníka docela respekt, tak jsem zase pečlivě zatáhl závěs, zhasnul a šel se s tím vyrovnat do obýváku.
Při pohledu na tu rozsypanou hlínu mi došlo, proč jsem do toho kumbálu vlastně šel, ale v tuhle chvíli mi to bylo jedno. Bill se vrátí ze Španělska až za týden, tak do tý doby to dám nějak do kupy, i kdybych si na to měl pozvat úklidovou firmu, to je mi fuk. Teď jsem musel řešit důležitější věci. Musel jsem totiž zjistit, co jsem to vlastně našel za bráchovo tajemství.
Pohodlně jsem se usadil na tu jeho udržovanou sedačku, hodil nohy na konferenční stolek a otevřel návod k obsluze. Začetl jsem se do prvních řádků…
Gratulujeme vám, že jste si zakoupili našeho multifunkčního androida, který vám nahradí milovanou osobu, jež neopětuje vaše city. Strategie naší firmy je udělat váš život lepším, docílit vaší spokojenosti a štěstí, a proto jste si mohli zvolit všechny funkce svého androida sami. Tento návod k obsluze je pouze pro model:
TOM 001, serial numer: 56089543001, majitel: Bill Kaulitz
Tyto údaje jsou důležité při jakékoliv reklamaci nebo komunikaci s naší firmou, pečlivě je prosím uschovejte jako přísně důvěrná data.
Váš osobní android uspokojí všechna vaše přání, ať už se týkají pomoci v domácnosti, encyklopedických informací nebo intimní sféry vašeho života. Všechny podrobnosti o obsluze najdete v tomto návodu a na datadisku, který je k zásilce přiložen.
Takže intimní sféra, jo? Chce mi snad někdo namluvit, že ten tvrdej maník, co stojí v kumbále na košťata, je sexuální mašinka? No to snad ne! Něco jako robertek obřích rozměrů, jo? Tak on si pořídil za mě náhradu a nejspíš si s tím svým androidem pěkně užívá… to je ale parchant… mám chuť mu zavolat a seřvat ho jak malýho kluka! Jak si to mohl dovolit, takhle mě zneužívat? Když jsem mu nedal já, klidně si pořídí mojí kopii a vesele si užívá, zatímco já se trápím, odolávám všem jeho svodům a všechno v sobě dusím… Jak dlouho už toho svýho TOMA 001 má? Mrknu do návodu, ale tam není žádný datum prodeje. Musela to bejt pěkně drahá sranda, pořídit si takovýho robota. Docela by mě zajímalo, jak to funguje, ale bohužel nemám čas to teď studovat. Musím do práce, ale ten návod si vezmu s sebou. Kdybych našel datadisk, o kterým tam píšou, měl bych to lehčí, ale nikde se tu neválí, tak na to kašlu. Musím zdrhat, abych neprošvihl schůzku v jednu.
Nedá mi to a ještě jednou se mrknu do kumbálu na svýho dvojníka, sáhnu mu jen tak pro info mezi nohy, a když nahmátnu zřejmě přesnou kopii mýho vercajku, jen zavyju jako přišlápnutej pes.
TEN MIZERNEJ PARCHANT!!! To ti nedaruju, Bille, tohle si teda pěkně vypiješ!
Bill
Už podle toho, jak Tom vylítl za půl hodiny z domu, je mi jasný, že všechno klaplo. Dokonce ještě drží návod na TOMA v ruce, když nasedá do svý káry, a až když se připoutá, strčí si ho do kapsy u mikiny. Mám ho! Chytil se do mý pasti a teď už jen zbývá čekat, jestli ho napadne to, co napadlo mě.
Pomalu se rozjedu za ním, dávám bacha, aby si mě pokud možno nevšiml, ale moje půjčený auto je pro něj neznámý. V hlavě má zřejmě stejně pěknej guláš z toho, co právě našel. Mám radost… ježíši, jsem tak šťastnej, že si začnu radostí zpívat nahlas. Povedlo se mi to! Teď ještě, aby Tom neudělal něco úplně jinýho, než jsem si naplánoval, člověk nikdy neví. Ale podle toho, že se mi pořád ještě neozval, to vypadá dobře.
Do prčic! Jen jsem na to pomyslel, rozdrnčel se telefon v handsfreečku… sakra. TOM… no potěš. Pane Bože… přece mě teď nezradíš! Viděl jsi, jakou mi to dalo všechno práci… co jsem tomu obětoval času s těma pitomejma kytkama a kolik peněz to stálo… teď ne!
„Ahoj, Tomi,“ kuňknu nesměle, když zmáčknu příjem hovoru a pozoruju auto před sebou.
„Ahoj, bráško,“ ozve se Tom normálním hlasem. „Tak jak je ve Španělsku? Tady je pěkně hnusně, na to, že je červen. Hlásím, že kytky máš zalitý, před chvílí jsem byl u tebe,“ vyhrkne na mě a čeká, jak na to zareaguju. Klid, Bille, zachovej chladnou hlavu… asi si tě testuje.
„Dík, jsi hodnej. Jedu taxíkem z pláže, je tu šílený vedro,“ snažím se ho přesvědčit, ale hlas se mi pořád malinko třese. Ještěže jsem ráno koukl na předpověď počasí pro Španělsko, teď se to hodí. „Už jsem byl usmaženej jak škvarek,“ pominu jeho informaci o zalitých kytkách, schválně na ni nereaguju. „Je tu nuda, už se celkem těším domů,“ dodám, aby si nemyslel, jak si to tady užívám. V podstatě mluvím pravdu, akorát že nejsem ve Španělsku. Tam bych si zábavu určitě našel.
„Tak to je fajn. Kdy se vracíš?“ zeptá se, místo aby mě politoval, že se tu nudím, a mně to dojde… potřebuje si jen ověřit, jak dlouho budu ještě pryč. Chytrej brašulín, to se musí nechat. Nemůže riskovat, že se třeba nečekaně seberu a vrátím se domů.
„Mám zabukovanej let na sobotu, vždyť jsem ti to hlásil, než jsem letěl,“ dodám ještě hraně udiveně, aby mu bylo jasný, že se vůbec nic nezměnilo.
„Aha, no to jsem nějak zapomněl. Takže kdyžtak ještě jedno zalití, jo? Ten tvůj ibišek už měl skoro uschlý listy, tak jsem do něj nalil litr vody. Snad se vzpamatuje,“ referuje o stavu mé flóry domácí. O tom, že se mu chvíli válel na zemi, ani slovo.
„Jo, to budeš moc hodnej, stav se tam ještě jednou,“ ujistím ho, že s tím počítám. Výborně… tak to vypadá, že u mě bude teď pečenej vařenej.
„Tak fajn, Bille, chtěl jsem tě jen slyšet, nebudu dýl zdržovat, jedu do práce,“ loučil se pomalu. Bylo jasný, že mu šlo jen o datum mého návratu, jinak bejvá ukecanější.
„Tak ahoj, bráško, ještě jednou dík, jsi hodnej, že se o ty moje kytičky tak staráš,“ div jsem se nerozplynul vděčností. Ty zelený mrchy poletěj z domu hned, jak si tam nastěhuju Toma.
A doufám, že to bude brzo…
autor: Janule
betaread: Áďa
takový plány ten Bill má…..hej ale jako nechtěla bych někde najít svoji kopii…..to by bylo ale parádně hnusný..xDDD
prej jednou potají osahával:D:D
ale teda Bill to má dobře vymyšlený:D jak přeně ví co se bude dít:D
ale stejně mě zajímá co ten Bill vlastně přesně chystá:D nějak mi to pořád nedochází:D
Úžasný! Dokonalý! Fakt, skvělej dílek! Sem zvědavá, co se Tom ještě dočte v tom návodu 😀
hahahá, taky by se mu líbilo 007, James Bond, sen každého chlapce :o)
Jsem zvědavá, zda se někdy dostaneme k trojčecímu incestu, nebo jestli Tomi vyndá androidovi baterky :o)
ale Tom TOM zní taky zajímavě, už mi hrabe, ale svádím to na nedostatek denního světla a čerstvého vzduchu 😀
Wuaaaa, tak tohle je… Jaňul, já tě fakt obdivuju! Tohle je něco, panečku!
Opakuju se, ale opravdu nevím, kam na ty nálady chodíš! Ale je to perfektní a opět originální! Těším se na další dílek, je to čím dál tím zajímavější a vůbec si netroufám odhadovat, co bude dál, protože jak jsem se už několikrát přesvědčila, ikdyž to vypadá skoro jasně, ty si tam vždycky něco vymyslíš =D
Je to super =o*
lol…to je moc:D:D..zbožňuju to!:-D
Ooooooohhhhhh bože…….xDúžasnééééééééééééééé
Štve mě, že mi nedochází, co má Bill v úmyslu… budu doufat, že to je tvůj záměr, protože jestli ne, tak moje logické uvažování je na tom zřejmě bídně:D
Bavím se stejně jako u minulých dílů a stejně jako se budu určitě bavit u těch dalších:)) Neznám nic lepšího, než si odpočinout a pobavit se u tvých povídek:) A dneska jsem to potřebovala:)
Nebudu to okecávat, naopak budu netrpělivě očekávat sobotu, abych se dozvěděla další kousek z Billova ďábelského plánu na sbalení brášky… a upřímně bych se ani moc nedivila, kdybys jim ve finále toho náhradního Toma strčila do postele:D:D Sice pravý Tom nevypadá na to, že by to bral, ale třeba změní názor, a nakonec budou žít všichni tři spolu v jednom bytě a spát v jedné posteli… a tak dále:D
nejviiic užasneej díííl…..Janulko to je nejvic skvělá povídka….mimochodem kde jsi našla inspiraci?(tedy pokud to není tajemstvím=) )
umírám XD nejlepší díl,ty seš božská,fakt úžasná xD yeaah dále dááál
mno tak ty poslední dvě věty mě dostali…. xD ach ta jeho láska ke kytičkám…. xD jinak úžasně napsaný….x)) kam jenom na ty nápady chodíš..?? x)) upřímně nevim jak bych reagovala, kdyby na mě vykoukla moje napodobenina…. sem hrozně zvědavá, co to Billi vymyslel, protože ať namáhám mozek jak chci, stejně mi z ní nic kloudnýho neleze…. xD těšim se na další dílek, je to hrozně zajímavý…. x))
:-D:-D:-D
Smích nezadržím 😀
Jo tak neviditelnej vlasec? No mně to bylo minule podezřelý, že by se ten ibišek tak příhodně skácel sám od sebe. Teda ten Bill je ale rafinovanej :))) Tak hlavně že má plán, to jsem zvědavá, co z toho nakonec vyleze. Logických úvah nejsem schopná a to jsem vášnivý čtenář detektivek. Ovšem tváří tvář takovéhle úžasné zápletce jsem naprosto bezradná. Leda že by si Tom vyměnil místo s TOMEM a přestíral, že je na baterky;) To by šlo, ne? Teda myslím, že to by pak jako neplatilo, že se miloval s vlastním bráškou, vždyť on nic, to všechno přece android… no dobře, tak ne, ze mě spisovatelka prostě nikdy nebude 🙂
Já z toho Billa pstě nebudu xD Jak ten je vychcanej, to snad není ani možný. Prej intimní sféra vašeho života xD Už se těším na další dílek, jsem zvědavá, copak se Tomi dočte v návodu a hlavně jak to půjde dál. Super, Janule, super. Vím, že se opakuju, ale tvou ffku musím pořád chválit!!!
Kattys: Hele, přesně tohle mě napadlo taky, tak třeba spisovatelka ještě budeš =D Ale u Janule si netroufám odhadovat nic, protože ona prostě vymyslí vždycky něco, co by ani mě, z velmi bujnou fantazií nenapadlo =D
Uaaa a četla jsem si to zase a prostě… Januuul, jsi dokonala!!!! =D
pche tak pomlouvat kytičky :-/
ale jako má to vymyšlený chlapeček
teda, ten Billuv plán je dokonalej xD
😀 😀 😀 😀 Mrcha prefíkaná 😀 Ja nad tým Billom len rukami zalomujem .. je tak …… no ……. proste vychcaný doslovne 😀
Je skvelé , aké prípravy tomu obetoval , dúfam že nám ich detailne popíšeš, sú neuveriteľne vtipné x)
Hneď ma napadlo , že Tom sa vráti vyskúšať mašinku , čo sa týka intímnej stránky , možno nabudúce 😀
Bohové , ako to Billovi všetko vyšlo , úplne =)
Deni: já si to taky přečetla znovu, jen tak pro potěšení… to se zkrátka nevochodí :))) Ovšem řekla bych, že i když dáme dohromady tvou bujnou fantazii s mými světlými chvilkami, stejně nás Janule nakonec převeze, ostatně … jako vždycky 😉
Kattys a Deni: me napadlo to sami xDD To by byl mazec. Nebo bude Tom tak zvedavy, ze to zkusi sam se svojim androidem:D Aspon libat. Taky me zajima jaky ma funkce xD
Janulko,to je aspon jedna z mala odlehcenych povidek. Ja mam rada psycharny,ale i takovyhle ujetiny xDD
Btw.zitra poslu ty fotky;)
Teeeeda ty jedeš Jani.. já nestačim zírat.. v jednu chvíli mám otevřenou tlamku, pak si to uvědomim, tak jí zavřu a příští odstavec se to opakuje xD
Kattys, Deni : napadlo mě přesně to samý, doufám že to tak bude <3
tedaaaaaa tohle je zas napínavá ffka..
třebim další díleeeeeeeek x)
aj ja som nad tym rozmyslala a tiez ma napadlo ze Tom mozno bue cet Billovi dokazat ze je lepsi ako nejaky robot…:D ale tak nwm ci by sa dokazal tvarit ze je na baterky 😀 inak super napisane 😀
Díky moc, holky, moje :-* Sorry, kluci, ale nikdo z vás to zřejmě nečte, tak budu čistě feminní 😀 Jájinko, ptáš se na inspiraci? Nějak netuším, při jaký příležitosti mě tohle napadlo, ale nejspíš ve vaně… ve sprše mě napadaj ty největší kraviny, včetně koupací scénky z druhýho ďílu Č2 😀 Ale kdo nebo co mě inspiroval, to nevím… četla jsem tolik sci-fi literatury, tam se to androidama jen hemží, takže to asi byl výsledek týhle fantasmagorický četby. 🙂
Jinak odhady v komentářích jsou celkem dobrý, myslím, že budoucí spisovatelky se celkem podceňují 😀 – zase tak originální nejsem, abych vymejšlela něco, na co byste samy nepřišly, ale spíš jde o to, co čeká Bill a co ve skutečnosti udělá Tom a jak se to na konci všechno zamotá :D. Doufám, že vás to bude pořád tak bavit, mě to rozhodně bavilo psát 😀 Na kraviny, na ty jsem kadet 😀 Pa J. :o)
sáhnu mu jen tak pro info mezi nohy, a když nahmátnu zřejmě přesnou kopii mýho vercajku, jen zavyju jako přišlápnutej pes//*rofl* má dost :DDD ale sqwěliiii
Jani, smekám..úžasný toto, hlavně jak tomu dvojníkovi sahal Tom mezi nohy…super…a Bill filuta nejvíc:-D Miluju tuhle povídku:-D
ty vole to je sakra dobrý už se těším na další dílek
Teda Jani, na to, kolik toho o tobě a tvých povídkách vím, tohle mi vyrazilo dech! Bill si nechal vyrobit robůtka, aby mu zaskakoval za Toma 😀 Ježíš, já se to musím chechtat ještě teď! Kam ty na ty nápady chodíš, prosímtě? 😀 😀
Ten Bill je ale ďábel! Chudák Ibišek, takhle ho zdevastovat 😀
Kattys: Teda, ty jsi génius. Přiznávám, že tohle mě vůbec nenapadlo, ale jak jsi to takhle řekla, úplně se mi rozsvítily očíčka. To by byla úplná bomba!! Janulka nám tady naznačuje, že jsi hodně blízko, i když Bill teda měl asi původně v plánu něco jiného, ale chytrý brašule Tomi ho převeze!
Tyjo, já se tak těším. Já jsem věděla, že když se do toho pustím, už se zase neodtrhnu. Ach jo! Janiiii!
Tak ta první mylšenka Toma, že vidí svoje trojče byla fakt luxusní. Tenhle myšlenkovej pochod mě hodně pobavil. (Každopádně tam těch vtipnejch okamžiků bylo mnohem víc, ale vypisovat se s nima… asi bych musela okomentovat téměř každý řádek…) Celej tenhle nápad mě pořád nepřestává fascinovat. Originální a úžasně zábavný.
Musím se teda přiznat, že absolutně selhává moje fantazie a mě nenapadá, kam vlastně Bill celej ten svůj plán směřuje, ale nevadí, alespoň mě to udržuje v neustálém napětí a natěšenosti. :o)
Naprostý luxus… a já se vážně těším na další díl…^^ Nejvíc mě dostává, jak nemá rád kytky… =D=D Z toho umírám… my je taky máme po celým bytě skoro, říkám, že to tu máme jak v Botanický zahradě…^^ Ale tenhle díl mě rozsekal, takže chci co nevidět další, jasan Janul?=D=D
janičko, zkusí tom tu sexuální mašinku na vlastní kůži, žejo? xD vzrušující představa, Tom při sexu se svým dokonalým dvojníkem.. ještě větší divadlo než sex dvojčat xD sice zatím moc nevím, jak to ten Billí má vymyšlený, ale určitě mu to vyjde, je to potvora .. XD
Toto je bomba ja sa tu rehním ako blbec. Toto je normálne masáž bránice 😀 Bill je tiež perfektný. A chúďatká kvetiny. tá posledná veta ma dorazila 😀
Já z téhle povídky vážně nemůžu! 😀 Ona je čím dál lepší! 🙂
Ten Bill 😀 Bože, on to má všechno tak skvěle promyšlené! Že vlasec 😀 To by mě ani ve snu nenapadlo. Ale jo, nedivím se mu. Ví, že po něm bráška touží, ale nechce to dát najevo. A snaží se o něj už tak dlouho! Je to sice taková malá potvůrka, ale má to všechno vymyšlený skvěle 🙂 Já se jenom směju tomu, jak ho pozoruje v autě a čeká jestli mu plán klape nebo ne! 😀 Já tohle vážně miluju! :))
A Tom! 😀 Jejda, je mi ho chudáka na jednu stranu líto. Bill mu teď musí připadat jako nějaký úchyl že má doma ho jako androida 😀 Sama nevím, co bych si myslela a co bych dělala, kdy by mě měl někdo takhle doma 😀 A jak šel ještě zkontrolovat rozkrok Toma 001 😀 😀 😀
Miluju tuhle povídku! opravdu za ni velice děkuji! 🙂 tak vtipná a tak skvěle napsaná! :)))
A málem bych zapoměla! Billova polsední věta to nádherně zakončila celý díl 😀 Smála jsem se jak už dlouho ne! 😀