Mám tě před očima a stejně tě nevidím 12.

autor: Meline

Čawík, twincesťáci 🙂 tak tu mám pro vás další dílek a doufám, že se vám bude líbit více, než ten předešlý. Snažila jsem se co nejdřív, abyste nemuseli čekat moc dlouho a ona inspirace přišla sama 🙂 právě včas. Tak přeju hezké počtení a komentujte plsky. Pá, vaše Meline…

Lucas:
„Agáto? Já mám na dnes večer něco domluvenýho se Stacy, tak už budu muset.“
„Ale jistě. To je ta pohledná slečna, co s ní trávíš docela dost času?“ Rýpla si.
„Jo a je to jenom a pouze kamarádka.“ Objasním jí stručně.
„Víš, jak se to říká, kamarád taky rád.“
„V tomhle případě to ovšem neplatí. Rád ji mám pouze jako svou kamarádku, to je vše.“
„Dobře, už mlčím.“ Udělala gesto, jako že si zamyká pusu a odhazuje klíč. Jenom se pousměju a konečně vyrazím.

„No prosím tě, kde vězíš?!“ Spustí na mě hned u vchodových dveří netrpělivě čekající Stacy. Klasika.
„Musel jsem objasnit Agátě náš přátelský vztah.“ Slovo přátelský vyslovím důrazněji.
„Ach tak. To tě potom omlouvá. Ona si jako myslela, že ty a já…“
„Jo… tak nějak…“ Stacy se jenom tak divně ušklíbne a dál to nijak nekomentuje. „Hele Stacy, znáš tu holku, co se mnou chodí do třídy? Jmenuje se Kim.“
„Jo ty myslíš tu Japonku. Osobně ji neznám, ale vím o ní něco málo.“
„A pověděla by si mi to něco málo?“ Nadšeně a prosebně na ni koukám.
„Lucasi… nejsi ty do ní tak trošičku zaláskovanej?“ Provokuje.
„No… to né… já jenom, ať vím, vedle koho sedím. Vždycky je dobré mít přehled, ne?“ Koktám zmateně a malinko zrudnu.
„Jo přehled. Nehraj to tady, kouká ti to z očí. Možná do ní nejsi zrovna zamilovanej, ale určitě se ti minimálně líbí.“
„Dobře. Líbí se mi.“ Přiznám nakonec.

„Líbí?“
„No jo, hodně se mi líbí.“
„Vidíš, nakonec si kápnul božskou a ani to nebolelo co.“ Hodí Stacy vítězný pohled a pokračuje. „Pokud vím, ona si k sobě nikoho moc nepřipouští. Je to taková intouška. Přistěhovali se sem před zhruba 9 lety, samozřejmě uměla jakžtakž německy, no a za tu dobu to vypilovala. To sis však určitě stačil všimnout, nemám pravdu?“ Zase si malinko rýpla.
„Naprostou.“ Zašklebím se na ni.
„A co s ní zamýšlíš?“
„No já ještě nevím. Ona mně na první pohled učarovala. Připadá mi zvláštní a tajemná. A v němčině mi pomohla, tak jsem ji pozval na kafe nebo něco takovýho.“
„No a? Co ti řekla.“
„Že až bude mít čas, dá mi určitě vědět.“
„Přesněji řečeno odpálkovala tě.“
„Ne! To rozhodně ne! Jenom prostě neměla čas.“ Řeknu trošku rozhořčeněji, než jsem měl v úmyslu.
„No dobře já už mlčím.“ Pípne, zdá se mi trochu smutněji Stacy.
„Promiň já jen… asi máš pravdu. Zřejmě o mě nestojí a já si to nechci přiznat, protože mě to štve.“
„Ale tak to přece není. Kdo by o tebe nestál. To bude v pohodě, uvidíš, jenom musíš prolomit ledy. Ale teda myslím, že si na to budeš muset vzít plamenomet.“ Začneme se oba smát. „Měli bychom přidat do kroku, ať to kino stihnem.“
Tom:
Nevím, jak dlouho jsem v pokoji nehnutě seděl, ale měl bych se jít do koupelny trochu opláchnout, možná si dát sprchu. Vstanu a vůbec necítím nohy. Jsou tak těžké, jako ze dřeva. Jakmile se ke dveřím koupelny došourám a otevřu je, spatřím mámu sedící na zemi vedle umyvadla. Přisednu si k ní a ona mě automaticky obejme.
„Mami?“ Prolomím ticho první.
„Ano?“
„Můžu zítra zůstat doma?“
„To víš, že jo broučku.“
„Díky.“ Ani to nedořeknu a už mi zase tváře smáčí proud slz. Máma na tom není jinak. „Proč to ne… nedokáže… po… pocho… pit?“ Dostanu ze sebe mezi vzlyky.
„Já nevím, zlato… nevím. Nikdy jsem ani nepomyslela na to, že by Dan byl něčeho takového schopný. Počítala jsem s jeho zaskočením, ale tohle by mě ani ve snu nenapadlo.“ Mluví potichu. Ještě víc se k ní přitisknu.
„Děkuju, mami.“
„Za copak, Tomi?“
„Za to, že tě mám. Za to, že právě já můžu být tvým synem.“
„Tome…“ Teď už nám teče přímo potok slz. Po chvíli si mamka do kuchyně odejde udělat čaj a trochu si odpočinout. Já se rozhodnu osprchovat a pak někam vyrazit. Nechci sedět doma, myslet na to. Jakmile to oznámím mámě a vycházím ze dveří, přijde mi smska. Je od Billa. Teď ho však nechci vidět… nesmí se to dozvědět. Nechci ho do toho zatahovat. Jen se tak bezcílně procházím a po chvíli zamířím do nejbližšího baru.

Diana:
Chjo, to je ale nuda. Sedím doma, myslím na Toma a k čemu mi to je?! Naprosto k ničemu!!! Tohle mi nepomůže ho získat. Musím začít něco dělat. Vezmu do ruky mobil a začnu vyťukávat smsku.
Ahoj Tomi, víš, právě sedím doma sama a je mi na nic. Nechceš se stavit… popovídat si? Odp prosím.
Chvilku váhám, než stisknu tlačítko odeslat, ale nakonec to udělám. Teď můžu jen čekat. Přinejhorším mě pošle do háje, no. Jaké překvapení však, když mi po pár minutách přijde sms.
Jasně. Taky si potřebuju s někým popovídat. Zřejmě budeme ve stejné situaci, protože mně je taky na nic. Za chvíli jsem tam, pa.
„Ááááá on mi odepsal a přijde. Juchů!!!“ Skáču po gauči jako smyslů zbavená a okamžitě letím do koupelny a z koupelny do pokoje. Musím vypadat trošku k světu, aby se mě nelekl. Vlasy si rozpustím a kulmou v rychlosti trošku navlním. Rty přetřu leskem a košili si o pár knoflíčků porozepnu. Tááák, hotovo… ještě si převléct místo tepláků kraťásky a práce je dokončena. Výsledek téměř dokonalý. Co téměř… úplně. Zářivě se na sebe usměju a poté nasadím zkroušený výraz. Všechno je perfektní. Po zazvonění letím dolů jako namydlený blesk. Ještě, že jsou rodiče pryč, výborně mi to hraje do karet.
„Ahoj, pojď dál.“
„Ahoj.“
„Dáš si něco?“
„Jestli máš něco silnýho a bolest otupujícího, tak jo.“
„Tak nevím, jestli to otupí bolest, ale silný to bude určitě.“ Odběhnu pro nějaké skleničky a z kupy kvalitního, silného alkoholu něco vyberu. Otec toho má plnou pracovnu, jedna láhev se v tom ztratí. „Tady.“ naliju nám oběma. Tom svoji sklenku vypije na ex a okamžitě si dolívá. Nic neříkám, čekám, až začne.

Tom:
Diana je moc hodná a za tu sms jsem vlastně vděčný. Potřeboval jsem si s někým popovídat, svěřit se.
„Můj otec se dnes dozvěděl o mém vztahu s Billem.“
„A to je špatně?“
„Jo… pro něho zřejmě jo. Popsal to třemi slovy: Nechutné, zvrácené, nepřípustné.“ Bolestně se ušklíbnu.
„Asi to nevzal moc dobře co? Je mi to líto.“ Jenom zakývu hlavou na souhlas a vypiju další sklenku. Po tváři se mi skutálí jedna zapomenutá slza. Diana se ke mně nesměle přisune a dívá se na mě, jako by se ptala, jestli mě může obejmout. Jenom lehce přikývnu a přitulím se k ní. Je tak hodná, chápavá. Je mi s ní dobře.
„Krásně voníš.“
„Děkuju.“ Pípne jen.

Diana:
Srdce mi buší neuvěřitelnou rychlostí. Já ho objímám a pochválil mi vůni. Panebože já sebou snad seknu. Po další hodině už jme vypi… teda spíš Tom vypil další láhev. Já se snažila zůstat střízlivá a dohromady jsem do sebe dostala asi dvě tři sklenky. Ani si toho nevšimnul. Je tak roztomilej a… opilej.
„On to vůbec nepochopil.“ Mumlal Tom opilecky.
„To se spraví, uvidíš.“ Řeknu mu a nenápadně se přisunu blíž.
„Je tu horko.“ Zamumlá.
„No to by sis měl asi vysvléct tričko.“
„Jasně.“ Panebože je úplně bez sebe. Je strašně opilý. Místo, aby si to tričko vysvlékl, tak se do něho spíše zamotal.
„Ukaž, pomůžu ti.“ Začnu mu ho přetahovat přes hlavu, a přitom se lehce dotýkám jeho těla. Bože tohle bych neměla ale… já už nemůžu dál odolávat, nejde to. Je tak zoufalý, opilý… bezbranný a pokušení je příliš velké, než abych ho zvládla. Přisaju se mu na rty. Nejdřív mi polibek neopětuje, ale po chvíli ano. Líbá úžasně, fantasticky. Možná, že za střízliva by ten polibek byl ještě lepší, ale já se spokojím i s tímhle. Hladím ho po hrudi ramenech, má tak krásné a vypracované tělo. Tom moc nespolupracuje, musím ho nějak nažhavit, aby mi tady neusnul. Přece jen ta opilost má i své nevýhody. Vezmu jeho ruce do svých a položím si je pod tričko.
„Co to..“ Zabrblá.
„Pšššš nemluv, všechno bude v pořádku. Jen mě líbej… líbej.“
„Tome?“ Zatřesu s ním. „Tome.“ No to snad ne on vážně usnul. Tohle nemůže být pravda!!! Toho alkoholu zřejmě bylo příliš. Sakra!!! Všechno je v háji!! Naštvaně se zvednu ze sedačky a z láhve vypiju na ex to, co tam ještě zůstalo. Moc toho teda nebylo. Spí jako zařezanej, toho už teď neprobudí nic, ale ráno bude mít pěknou kocovinu. I tak je sladkej. Přitulím se k němu a hladíc ho po tváři taky usínám.

autor: Meline
betaread: Janule

5 thoughts on “Mám tě před očima a stejně tě nevidím 12.

  1. jak mě ta Diana leze krkem…. vrrr…. =/ teď se ráno probudí a nebude vědět, co přesně tam dělal a bůh ví, co mu ta Diana nakecá…. úplně to vidim…  jinak hezky napsaný… x)) těšim se na další dílek, je to hrozně zajímavý…. x))

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics