autor: Janule
Bill
Konečně se otevřou dveře od domu a já doufám, že to zase nebude sousedka, která chodí svýho čokla venčit pětkrát denně. Za chvíli bude jedna hodina a můj žaludek začíná protestovat, něco bych spolknul. Jsem blbej, měl jsem s tím počítat a koupit si rovnou se snídaní i oběd, ale budu to muset ještě nějakej čas vydržet. Ve dveřích se totiž objevil Tom.
Proboha, co to táhne? On mi ukradl koberec z ložnice, co jsem si přivezl loni z Thajska? Ale je nějak moc velkej. Vždyť měří na dýlku sotva dva metry, jak může bejt tak širokej?
Ježiš… teď z něj vypadla TOMOVA čepice. On mi krade mýho TOMA?!? No tak s tím jsem fakt nepočítal… Jsem v šoku…
Otevřel zadní dveře svýho fára, TOMA tam vecpal, čepici hodil za ním a celou dobu se nenápadně rozhlížel, jestli ho někdo nesleduje… zloděj jeden zlodějská. Doufám, že mi ho zase vrátí… Nejspíš si chce nechat vygruntovat tu jeho špeluňku, kde má věčně binec jak v tanku. Co by s ním taky jinýho dělal?
Nastartuju a čekám, dokud se bráchovo auto i s mým drahocenným miláčkem neodlepí od chodníku. Pomalu se vydám za ním a už podle směru jízdy je mi jasný, že jedeme k němu domů. Kam taky jinam, ne? Do práce si androida může vzít těžko. Jen doufám, že ho třeba nejede někam zničit, to bych nepřežil. Musím ho hlídat… co já vím, jak na to Tom nakonec kouká… třeba se mu to oproti mým předpokladům vůbec nelíbí. Jestli mi na něj sáhne! Pomstím se mu… TOMÍČKU můj zlatej, doufám, že ti to moje dvojče nehodlá zkřivit ani jeden jedinej krásnej dredík. Trval jsem na tom, aby mu je udělali z lidských vlasů, taky byly pěkně drahý… bože můj, mám o něj strach. Mám chuť zvednout telefon a zeptat se Toma, co s mým milovaným androidem hodlá dělat, ale vypadá to, že jede skutečně k sobě do bytu.
Tom
Konečně jsme doma. Dal mi zabrat, dvojník, ale nakonec se to podařilo. Deset minut jsem u bráchy hledal, do čeho TOMA zabalit, aby nikdo neviděl, že odnáším sám sebe, až jsem našel před postelí takovej barevnej koberec. Naštěstí se do něj TOM vešel… bylo to sice tiptop, ale kromě nehody s čepicí se nic závažnýho nestalo. Nikoho jsem cestou nepotkal, venku snad taky nikdo nečuměl, tak jsme doma. Kdyby mě viděl Bill, nejspíš by mě na místě zabil.
Postavím TOMA do rohu obýváku a chvilku přemýšlím, jak to s ním vlastně udělám. Jak tak koukám kolem sebe, mohl by mi tu zatím trošku poklidit, než zavolám Suzy a pozvu ji na večer. Doufám, že až řeknu Derekovi dvojnásobnou cenu, kterou za ní dám, ozve se mi zpátky sama. Mělo by to klapnout. Teda doufám, že nemá žloutenku, to by bylo v háji. Při jejím povolání jeden nikdy neví. Ale co… TOM se od ní v žádným případě nemůže nakazit, mě se dneska její služby týkat nebudou. Vytáhnu z kapsy dálkový ovládání a zapnu TOMA. Heslo mám už v malíku, to není problém, ozve se zase stejná vykecávka jako minule. Nechám TOMOVI režim uklízeč, protože ho budu víc než potřebovat. Tady si dáš, chlapče… jestli něco nemusím, tak je to úklid. Čím jsem starší, tím jsem línější… Občas si pozvu firmu, když už to není ke koukání, takový hnusný věci jako je třeba mytí oken, to bych nikdy nedělal, ale teď to vypadá na velký gruntování. TOM se probere ze spánku a chvilku jen tak kouká.
„Neznámé prostory, prosím čekejte, načítám nové informace.“
No jen si to tady prubni, pomyslím si, když se začne rozhlížet kolem sebe. Nejspíš si to tu potřebuje zmapovat, aby věděl, co kde je. Za chvilku se sebere a jde se podívat, co je v chodbě, vleze na záchod, do koupelny, do kuchyně a nakonec i do ložnice. Za chvilku se vrátí zpátky a mrkne na mě.
„Potřebuješ tady uklidit, Tome.“ Vycení zuby, vševědoucně se usmívá a mně začíná bejt čím dál tím víc sympatickej.
„Jo, je tu binec. Když mi tu uklidíš, budu rád. Potřebuješ k tomu něco?“ zeptám se, kdyby si náhodou nestihl předtím nascanovat všechno.
„Ne, děkuju, všechny informace mám v operační paměti. Začnu úklidem oblečení.“ Kývnu na souhlas a už jen sleduju, jak postupně sbírá všechna moje trika, která se tu postupně nashromáždila. Jsou sice hozený přes křesla, ale je jich poměrně dost.
„Chtěl jsem zrovna dneska prát,“ omlouvám sám sebe, je mi tak trošku trapně.
„Není třeba, zařídím to,“ řekne moje kopie a už si to štráduje s mými hadry do koupelny. Jdu za ním, abych sledoval, jak si s tím poradí a spokojeně sleduju, když třídí trička podle barev na hromádky. Je šikovnej… sakra, ten bráška se má. Nejradši bych si nechal udělat svýho androida… a schválně bych se Billovi pomstil a nechal bych ho vyrobit podle něj. Ať vidí, jaký to je, když uklízí jako otrok ve svý vlastní podobě.
*-*-*
„Dobrou chuť, Tome,“ popřeje mi můj kuchař, který nejen uklidil celej byt během hodinky, ale ještě mi po kontrole lednice a skříně nabídl na výběr asi čtyři možnosti, co chci uvařit k obědu. Jsem prostě nadšenej… tohle je takovej luxus. Jestli to taky takhle umí v posteli, nemá to chybu. Začnu snad Suzy závidět…
„Děkuju, TOME,“ usměju se a pustím se do zapečenejch brambor, který tu už půl hodiny voněly z trouby. „Je to vynikající,“ ocením jeho kuchařský umění, když ochutnám první sousto. „Jsi skvělej kuchař, to se musí nechat.“
Už nic neříká a posadí se vedle na židli. Kouká z okna a zřejmě čeká, až to dojím.
„Hmmm… Bill se má,“ povzdychnu si a dál se spokojeně láduju. Na zmínku o svém majiteli nijak nereaguje, asi zřejmě momentálně za majitele považuje mě. Těžko říct, jak to má naprogramovaný. Radši ho nebudu provokovat. Zrovna tak, jako mně nevykládá nic o Billovi, nebude snad jemu vykládat o mně. Doufám…
Bill
Spadl mi kámen ze srdce, když jsme skutečně dojeli k Tomovu bytu. Celou cestu jsem byl nervózní, že někam zahne a bude se snažit TOMA zbavit na nějaký zapadlý skládce, ale vypadá to, že jsem se v odhadu nakonec trefil. Můj android ho zaujal až do té míry, že si ho chce užít doma. Bůhví, co s ním všechno chce provádět, ale to už je riziko podnikání. Nemám šanci to zjistit, tak můžu jen doufat, že jsem ho dobře odhadl a až se vrátím, najdu u sebe v bytě plně připraveného a náruživého TOMA, ovšem v živé podobě. Bůhví, jestli ho to napadne, ale mohlo by… zatím všechno vychází tak, jak jsem si naplánoval.
Sedím tu skoro dvě hodiny a vypadá to, že dneska už Tom ven nevyleze, tak nemá cenu, abych tu dál hladověl. Zajedu si někam na oběd, cinknu mámě a možná i Tomovi, abych alespoň slyšel jeho hlas, když už se ho nemůžu dotknout a pojedu do penzionu. Vstával jsem brzy a už jsem docela utahanej z toho věčnýho sezení v autě. Nezdá se to, ale záda to odnášej… chybí mi moje pravidelný masáže. Ach jo… ale snad za to dostanu úžasně sladkou odměnu v podobě svého roztomilého bratříčka.
Tom
„Ahoj Dereku,“ pozdravím do telefonu svého starého známého… mluvím s ním vlastně obden… pomalu častěji než s kýmkoliv ze své rodiny, tak už je to starej známej. Než se ovšem stihnu nadechnout, hned na mě vychrlí: „Bohužel, Tome, ale Suzy je pořád nemocná, dneska mi volala, ale do telefonu jen sípala, ztratila hlas. Asi ti nepomůžu,“ smutně vykládá. Bodejď by byl veselej, přichází o pěkný prachy, když mi ji nemůže doručit až domů.
„Hmmm… to je škoda, Dereku, bejval bych za ní tentokrát dal dvojnásobek, kdyby přijela, ale když je jí pořád špatně, nedá se nic dělat. Myslíš, že by to zítra už mohlo jít?“ snažím se ho navnadit.
„No to doufám,“ je slyšet nadšení v jeho hlase. „Když ti jí dohodim zejtra, platí pořád ten dvojnásobek?“ zkoumá moji hozenou rukavici, jestli bude ještě zítra tak štědrá jako dneska.
„Jasně, když bude ochotná dělat něco málo víc, než obvykle, dám ti dvojnásobek,“ ujistím ho a začínám mít pocit, že zítra je tu Suzy jako na koni, i kdyby měla celou dobu jen mlčet místo vzdychání, který obyčejně provozuje v super surround kvalitě. Je to taková moje hlasitá vášnivka. Kdyby nebyla tak vychrtlá a potetovaná přesně stejně jako Bill, mohla by mít zákazníků, kolik by chtěla. Na kvalitu její práce se nedá zapomenout.
„Tak fajn, Tome, ještě dneska jí brnknu a myslím, že až jí vyřídím tvůj vzkaz, zejtra večer jí máš doma,“ usmívá se Derek do telefonu, už se nemůže dočkat, až jí skásne.
„Dobře, budu se těšit. Ozvi se mi, abych věděl, jestli to platí, jo?“ ujistím se ještě a típnu telefon.
Tak… zítra je tu Suzy jako na koni. Doufám, že nebude mít nic proti tomu, vyspat se s umělým TOMEM… je to šlápota, tak by na takový věci měla bejt zvyklá… i když… na takovýhle věci těžko. Zřejmě se s žádným androidem v životě nesetkala, stejně jako já. Nejdřív jsem z něj měl docela vítr, než jsem poznal, jak je hodnej a fajn. Mohla by se ho třeba bát, i když vypadá stejně jako já. Mezi námi, já bych si ho od něj do zadku taky strčit nenechal… tak moc mu zase nedůvěřuju… Co když se uprostřed sexu zblázní a zabije jí? Splašej se mu elektronky a co já tady potom s mrtvolou? No… to už přeháním, TOM je snad spolehlivej android, ale jaká bude reakce Suzy, až jí řeknu, že se tu má před mýma očima vyspat s robotem, to se dá těžko předpokládat… Co když mi zdrhne? To by se mi nelíbilo… sakra. Nějak mi ten plán krachuje. Takhle by to asi nešlo. Jenže jak na to? Přece jí nemůžu zamlčet, že je TOM robot? To by určitě poznala… až ji uvidí, bude si jí muset zaznamenat do operační paměti, pojmenovat ji, zařadit do nějakýho šuplíku, aby věděl, jak se k ní chovat. To mu snad dokážu nějak napovědět sám, ale stejně… při prvním setkání se Suzy se týhle proceduře nevyhnu. Jemu nevysvětlím, aby se choval jako já… je to jen stroj.
Sakra… teď mě něco napadlo… co to otočit? Co kdybych jí nakukal, že jsem to já, ale hraju si na robota… můžu to svést na nějakou úchylku, třeba. Jako že mám od dětství sen být androidem a teď bych si tak vyzkoušel i sex… no za dvojnásobek prachů, co by pro mě neudělala, když si bude myslet, že jsem to já… no to je nápad, panečku. To musím dotáhnout do dokonalosti. No jo… ale kde budu pak já? Jak se na ně budu moct dívat, když si bude myslet, že spí se mnou… sakra, další komplikace. Já se na to už vykašlu. Furt něco nevychází. Jak by se to dalo vymyslet, abych na ně přitom mohl koukat?
Kamery! No jasně, už to mám. Já vůl, že mě to nenapadlo hned…
Bill
Akorát jsem nastartoval, když z domu vyběhl Tom. Širokej úsměv na tváři, zářila z něj radost a spokojenost, nejspíš po masáži, kterou mu TOM udělal. Jinak si to nedovedu vysvětlit. Naskočil do auta a rozjel se směrem do centra. Ach jo… já se snad nikdy nenajím…
Zaparkoval u největší berlínský speciálky na elektroniku. Co tady chce kupovat? Zvědavost mnou teda cloumá, to si musím přiznat. Nejradši bych šel za ním a sledoval ho. Váhám, jestli jít nebo ne, ale nakonec se na to vykašlu. Určitě by si mě všiml, nemůžu riskovat, ať jsem zvědavej sebevíc. Kdyby mě zahlídl, všechno snažení by bylo v pytli. Jen můžu doufat, že je to něco, co nás pomůže dát hezky dohromady. Už se nemůžu dočkat, až zjistím, jakej je ten můj brouček skvělej milenec…
autor: Janule
betaread: Áďa
tak to je gól:D vezme si ho domů a ještě si se Suzy bude jakože hrát na robota:D chudák holka:D:D
ale skvělej díl, tahle povídka prostě nemá chybu
Bill je takovej James Bond xD xD xD
Ale to je dobry… sem zvědava jak to dopadne s tou Suzy…
Já už se nemůžu dočkat toho okamžiku,kdy se Suzy vyspí s TOMEM!Doufala jsem,že to bude už v tomhle dílu,ale viditelně mám smůlu… 😀
Ach ten Tom… To je neuvěřitelný, jak se urputně snaží, aby zjistil, jak to ta jeho kopie vlastně umí v posteli. Fakt nevím k čemu mu to bude. Zřejmě snaha zjistit v čem všem je ten umělej lepší… Aby nakonec nedospěl k názoru, že android ho předčí i v sexu. To bych mu chuděrkovi opravdu nepřála, to by asi jeho ego nevydýchalo a Bill by měl ze svého plánu prdlačky, protože Tomík by se asi neodvážil s ním v konkurenci TOMA cokoli mít.
No uvidíme. Každopádně je to fakt kůlna ty dvě lamy sledovat. Jeden vykuleně zkoumá sám sebe a ten druhej mu je neustále v patách a kontroluje každej jeho krok. Jsou to střeva. Ovšem zase nepochybuju o tom, že Bill ten úspěch nakonec slavit bude. Přeci jen po takhle složitým a důmyslným plánu by to snad ani jinak dopadnou nemohlo. :o)
Tomi, ty jsi fakt génius xD Se z toho paka dredatýho jednou po…. Už se nemůžu dočkat, až se Suzy vyspí s TOMEM, takže ať se holka kouká co nejrychleji uzdravit xD
Potřebovala bych TOMA půjčit na zítra dopoledne… čeká mě velký úklid a fakt se mi do toho nechce…:D Ale teď je očividně plně zaměstnaný svou živou předlohou a úklidem jeho bytu, takže to budu muset zvládnout sama:)
Jsem fakt zvědavá, jak to dopadne se Suzy… určitě to bude zábava:D Už teď je vtipný, jak se Tom chystá na sledování jejího sexu s androidem a jel si koupit kameru… to bude mít místo porna, ne?:D:D Prakticky splnění jeho snů, TOM a Suzy, která je podobná Billovi:D Myslím, že Tom nevědomky vylepšil Billův plán (ať už to má Bill vymyšlený jakkoli), pochybuju, že by Bill počítal s tím, že Tom bude sledovat sex své umělé kopie s Billovou živou kopií:D No každopádně to bude skvělé:D Těším se na to:D
mno já sem neuvěřitelně natěšená na další dílek….. x)) je to naprosto skvělý… x)) jinak sem zvědavá na Suzynu reakci…. android TOM a Billova napodobenina Suzy v akci… xD o bože… xD jak todle jenom dopadne…. chudák Billi neví, co v bráškovi probudil… xD
bože Jani XD ty seš nejlepší!! dále dále!!
Jó Bille, zatím to napadlo všechny kolem, jen Toma ne, teda jako ta výměna, to víš, bráška teď nemá čas přemejšlet, on musí zjistit, co všechno ten tvůj úžasnej android umí, hlavně je třeba důkladně otestovat tu poslední funkci, no ještě že na to má lidi, ale věřím, že mu to nakonec dojde, vždyť jinak by byl tvůj geniální plán v tahu a to by fakt byla škoda… a čekat dalších šest let? 😉
Úžasný, úžasný, úžasný….:)..Je to den ode dne lepší a já se nemůžu dočkat dalšího dílku;)
pekná léčka 😀 Bill úplne že tipuje , čo Tom len pre boha môže s jeho androidom robiť 😀 je zlatý 🙂 šlápota Suzi .. . 😀 šlápota … 😀 .
Myslím , že sa dajú Bill a Tom do kopy , a Bill mu "vyslepičí" , že nebol v žiadnom španielsku atď , no a ty budeš mať podnet k druhej radee =D
uz se tesim!!!!!!!az bude dalsi dilek,uzasny
Úplně úžasný! Se všema souhlasim! Je to pstě něco jinýho,než sem doteď četla. Nemám slov,doufám že co nejdřív to bude pokračovat nebo se zbláznim!
Áááááá..úžo, úžo, třikrát ÚŽO!!!!!!!!Miluju tuhle povídku a těším se na další dílek, Tomi to má taky pěkně vymyšlený, prej já bych si ho od něj do zadku taky strčit nenechal……wáá, je to superný čím dál víc:-D Obdiv tobě, Jaňulko:-D
Musím Ti Jani poděkovat, protože jsi mě rozesmála. Konečně upřímně po dvou dnech a za to děkuju, fakt že jo… ♥ Naprosto mě tahle povídka okouzlila… ♥
On se bude ještě Bill divit, co všechno Tomové zažijou, zatímco je šmíruje :o) Ale myslím, že za ten servis by měl Tom bráškovi zaplatit v naturáliích, přeci nebude masáž, uklízečka či kuchařka zadarmo :o)
Ale můžu říct, že čím dál se posouvá scénka se Suzy, začínám být víc a víc nervózní, musím doufat, že ten stres mé srdce ustojí 😀 (vidíš, jak se podepisuješ na mém zdravotním stavu, na druhou stranu se směju, což je zdraví prospěšné, tak se to vyrovnává a nekácím se :D)
Ty vado! Ja mela zachvat smichu, pry svedu to na uchylku, ze chci byt robot xDD To je ujety, Tome, ses dobrej blazen 😀 Se divim Billovi, ze ho to jeste bavi sedet v tom aute. Me by hrablo xDD
proč se Suzy??? ať se Tom vyspí s Tomem….xD
Jéééjda, se mi smazal komentář a nezveřejnil.. Tak znova.. Konečně počteno x) .. doufám, že tenhle školní pc nezavařím z takových povídek .. jdu rychle na další dílek
Tom je šialený, nech sa vykašle na šlapku a skúsi si robotka sám. Tak idem ďalej, nech vidím, čo z toho nakoniec bude.
Tome, Tome! 😀 Tobě z toho za chvilku hrábne! 😀 Vykašli se na Suzy a otestuj svou věrnou kopii na vlastní kůži! 😀 Jak si vymýšlí nějakou svoji úchylku 😀 Sakra! 😀 Ale jo, co jiného jí má říct?! 😀
A Bill jak za ním pořád jezdí a sleduje kam Tom jede a co hodlá dělat 😀 😀 Prostě tahle povídka mě dostává! Vždycky se musím smát, je tak vtipně napsaná 🙂