Živelná pohroma 27.

autor: B-kay

Tom se pomalými krouživými pohyby pohyboval po Billových džínách… nic víc si zatím nedovolil. Ale při pohledu na Billa, který mu nepřetržitě sténal do ucha a snažil se přinutit Toma, aby se jej konečně dotýkal úplně a všude, mu bylo jasné… že tohle je ta cesta, kterou se mají vydat. I když je možná klikatá a také bude hezky drsná a nebezpečná, ale věděl, že když to budou chtít oba, společně to zvládnou… vždycky přece všechno společně zvládli. Nikdy nepotřebovali k řešení problémů někoho třetího, dokonce Simone pomáhala jenom v případech, kdy kluky musela usmiřovat, což se také moc často nestávalo. Vždy, když se dvojčátka mezi sebou pohádala až natolik, že spolu nemluvila, oba se zavřeli do svých pokojů, kde je to ale po chvilce přešlo a oba najednou se rozhodli tomu druhému jít omluvit. Bylo až komické, když se pokaždé spolu setkali na chodbě ve stejnou chvilku… až neuvěřitelné, jak moc jsou si podobní… Většinou to byl Bill, kdo se jako první rozběhl svému dvojčátku naproti a nechal si špitat věrná slůvka omluv, která Tom myslel vždycky upřímně. Dokázal by se pohádat s kýmkoliv, a vůbec by jej nemrzelo nebavit se s ním i týden… avšak bez Billa nedokázal vydržet ani půl hodiny. A uměl si přiznat, že to byl většinou on, kdo brášku provokoval…

Jenomže časy se mění, a stejně tak se změnila i dvojčátka. Tom se stal tím silnějším, tím, na kom byl Bill závislý a on byl zase jeho křehký poklad, o který se pečlivě a hlavně s radostí staral. V poslední době se už dokonce ani nehádali. Neměli potřebu vyhledávat zbytečné hádky a raději byli s tím druhým zadobře. Jenomže to, co se dělo předtím, bylo něco úplně jiného než to, co se právě odehrávalo v jejich, tedy… v pokojíku Andyho tety, za naštěstí zamknutými dveřmi…
Bill už nedokázal v sobě potlačit to, jak moc jej Tomovy doteky vzrušují , jenomže už to nedokázal cítit jenom přes hrubou látku džínoviny, která zabraňovala úplnému prožitku těch krásných doteků. Chtěl, aby se jej Tom dotýkal úplně… Chtěl, aby mu těmi dlouhými štíhlými prsty přecházel po každé částečce jeho těla. Možná, že jemu by to konečně dovolil… Možná, že by se právě od Toma nechal svléknout úplně do naha a nedělal by takové cavyky jako u Kláry, u které se hezky ztrapnil… Ostatně tohle už pro nás novinka není xD.
Najednou ucítil, jak Tom s pomalým hlazením přestal a upřeně se mu zahleděl do očí. Tím pohledem chtěl jenom zachytit ten Billův. Přesně měl na mysli to, co se stalo Kláře, když se měla s Billem milovat xD. Chtěla mu jenom pomoci se svlékáním, jenomže Bill byl takový stydlivý brepta, že nějak skončila s rozbitým nosem… A to Tom určitě nechtěl. Svůj nos už díky svému dvojčátku několikrát rozbitý měl xD.
A proto, když se mu konečně podařilo zachytit Billův pohled, využil toho a zadíval se mu do očí co nejhlouběji.
„Ty nejsi šmoula,“ šeptal, zatímco v přímém očním kontaktu sjížděl prsty dolů, až narazil na lem Billova trika. „Chci tě líbat, Bille… Chci se tě dotýkat, jenomže mi to musíš dovolit,“ zašeptal a snad poprvé za celou tuhle jejich krásnou chvilku své dvojče procítěně políbil. Tím polibkem si zasloužil Billovu důvěru… lásku, a konečně jej ubezpečil, že se není čeho bát. Poté se od něj lehce odsunul a co nejpomaleji z Billa svlékal tričko, až narazil na překážku, kterou byly Billovy ruce. Jaksi se nechtěly nadzvednout a Tom zjistil, že to asi přestřelil a jde na Billa moc rychle. Možná, že se do tohohle vůbec neměli pouštět. Už už to chtěl vzdát a začal hledat své triko pohledem, když najednou uviděl, jak si Bill sám svléknul svoje triko, hodil jej někam za sebe a poté se na Toma přilepil nahým hrudníkem. Tom překvapeně vydechl zároveň i vzrušením, když ucítil Billovu hebkou kůži na té své.
Bill svá krásná očka znovu upřel do těch Tomových a nechával se ním pomalu pokládat do měkkých peřin. Hned, jak ležel rozvalený v těch nadýchaných polštářcích, malinko se na Toma zahleděl. Ten jej sledoval hladovým, avšak zároveň neskutečně zamilovaným pohledem… Teď to už věděl jistě! Miluje jej! Zamiloval se do svého dvojčete! Právě Bill je tou osobu, kterou tolik hledal… Jeho bratr… Jeho dvojče… To krásně něžné stvoření, které teď chvějíce se leželo rozvaleno v peřinách a možná s obavami čekalo, co se bude dít. Tom mu však za žádnou cenu ublížit nechtěl. Pomalu se skláněl k jeho nádhernému bříšku a začal jej zasypávat lehkými polibky…
Billovi se po chvilce z úst začaly linout táhlé vzdechy, které potěšily Tomova ouška, když právě líbal Billovy bradavky. Po chvilce viděl Billa omámeně přivírat ty dvě malé čokoládky, a proto se rozhodl pokročit dál – nesměle se sklonil k Billovým džínům… Co teď? Odkopne jej a rozbije mu nos jako Kláře? Nebo bude první osobou, která bude mít tu nádhernou možnost vidět Billovo nahé tělo a smět se jej dotýkat…

autor: B-kay
betaread: Janule

5 thoughts on “Živelná pohroma 27.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics