autor: Bitter
Vždycky snil o lásce. V bezesných nocích snil o dívce svých snů, o své princezně s pomněnkovýma očima a dlouhýma lehce vlnitýma, ebenovýma vlasama. O dívce, která by ho chápala a milovala takového jaký je. Krapet sobecký, puntičkářský, náladový a nesnesitelně majetnický, pro ty co měl rád, se ale dokázal rozdat.
Život mu však nadělil něco jiného. Tolik to v sobě dusil. Nevěděl, jestli je to pravda nebo jen vnuknutá myšlenka. Z každé strany se na něj řítilo něco jiného, každý říkal něco jiného…
Stačila však jedna oslava, trochu alkoholu… jeden pohled… jeden polibek a jeho sny o princezně se rozplynuly.
Flashback
„Jestli tuhle noc přežiju, tak už v životě nechlastám.“
„Kecáš.“
„Ne fakt, přísahám… Tyhle Tomovy pařby mě jednou zabijou.“Bill položil flašku piva na stolek a sednul si vedle Andrease na postel v jeho pokoji. Bylo to momentálně jediný místo v domě, kde byl klid. Rodiče odjeli a Tom toho hned využil a uspořádal párty ve velkým stylu.
„A co jinak… každou chvíli jinde, co nějaká holka? Tom se furt kasá, jak kde nějakou sbalil.“
„No jo… cpe to každýmu…“
„No a co ty?“
„Já nevim.“
„Takže přece…“
„Ne, to ne… já nevim jestli vůbec holku chci.“
„Bojíš se že na ní nebudeš mít čas?“
„Ne, to ne ale… já nevim.“
„Co nevíš?“Bill si těžce povzdychnul a lehnul si. Ruce roztáhnul po celé délce postele a zavřel oči. Váhal, jestli mu má o svých obavách říct, neřekl to ještě nikomu, ani Tomovi ne. Nakonec alkohol způsobil, že se rozpovídal.
„Já někoho chci, to jo, ale nejsem si jistej, jestli… jestli chci zrovna holku.“Pípnul a čekal co na to Andreas. Ten se položil na břicho vedle Billa a podepřel si hlavu dlaní.
„To jako že seš na kluky?“
„Asi.“Zadíval se na něj Bill smutně. Konečně to bylo venku.
„No ale vždyť jak jsi chodil se Sabrinou, tak tos do ní byl upe blázen, né?“
„No právě.“
„Hele a nejseš bisexuál?“
„To mě už taky napadlo, jenže nejhorší je, že každej říká něco jinýho, votevřu nějakej časák a nečtu nic jinýho, že jsem buzík, a přitom mi každej říká, že né, že jsem na holky a ať se na to vykašlu a jak já mám pak vědět co.“
„Tak se na to vykašli. Ber to, co se naskytne a pak uvidíš.“
„Jenže to by se muselo něco naskytnout, víš.“
„Třeba jo… co ty víš.“Bill jen zavrtěl hlavou a znova zavřel oči. Najednou ucítil na tváři jemný a nesmělý dotyk. Prudce otevřel oči a zůstal němě zírat na Andrease, který byl nakloněný přímo nad ním a ukazováčkem ho jemně hladil po tváři. Andreas se zapřel druhou rukou těsně vedle jeho hlavy a téměř na něm ležel. Billovi jako by v břiše začali létat motýlci. Bylo to tak jednoznačný, přesto se báli zajít dál. Až když Bill pomalu vztáhl ruku a objal Andrease kolem pasu, se Andreas odhodlal a jemně ho políbil. Nejdřív jen lehce přitiskl svoje rty k Billovým a pomalu ho začal líbat. Bill pod ním stále ležel neschopný cokoli udělat. Až ve chvíli, kdy Andreas přejel po jeho horním rtu, se probral z tranzu, Andrease k sobě přitiskl a pootevřel rty…
Jedna z nejdůležitějších osob jeho života se stala jeho láskou a on byl připraven o ní bojovat, klidně se vzdát všeho, to ještě netušil, že láska se před jeho očima zjeví i v někom jiném, v podobě něčeho tajemného, nedosažitelného, ale hlavně zakázaného…
Jen co Bill zavře dveře hotelového pokoje, hned na jeho hlavu padne hromada výčitek.
„Můžeš mě vysvětlit, kde jsi byl? Čekám na tebe už snad půl hodiny a ty se ani neozveš… Jak si jako tohle představuješ?!“
„Promiň… „
„Jaký promiň, si myslíš, že to stačí?! Si se zas cumlal s nějakou fanynkou!“
„To není pravda a nekřič na mě…“ Na Billově tváři přistane facka. Čekal to, poslední dobou nic neobvyklého… způsobil si to sám. Kdyby tenkrát mlčel a nic mu neříkal…
„Nedělej ze mě debila, jsou toho plný noviny. A řvát si na tebe budu jak chci!“
„Není to pravda, jako bys nevěděl, že to jsou fotomontáže…“
„Hmmm, jen aby. „
„Vždyť víš, že já chci jenom tebe.“
„Vážně?“
„Vážně… tak Andy… nezlob se už…“ Začne Bill smířlivě a pomalu k němu dojde. Nejistě ovine ruce kolem jeho pasu a jemně ho začal hladit na zádech. Věděl jak ho uklidnit a potřeboval to co nejdřív. Byl naprosto vyčerpanej a nechtěl se hádat. Klidně ho i odprosí, i když prakticky nemá za co. Andreas ho k sobě pevně přitiskne a líbne do vlasů. Nechtěl na něj hned vyjet, jenže měl výbušnou povahu a Bill to věděl, neměl ho provokovat.
„Bille… já na tebe nechci křičet, ale co jinýho mně zbejvá. Kdybys chodil včas nebo dal alespoň vědět…“
„Promiň. Mrzí mě to.“
„Ještě aby tě to nemrzelo.“
„Promiň.“ Šeptne znova Bill a hlavu schová do Andreasova trička. Po tváři mu steče pár slz. Nesnášel hádky a na tohle téma už vůbec.
„Ale no tak, snad to tak nebolelo? No tak…“Andreas za bradu vytáhne Billovu hlavu a jemně ho políbí.“Promiň,“ špitne a líbne ho tvář. Znova ho k sobě přitiskne a pohladí ho po vlasech. Bill se od něj po chvilce odtáhne.
„Půjdu si lehnout, dneska toho bylo moc.“
„Andreasi přestaň,“ sykne Bill, když se Andreas už snad popáté snaží dostat pod jeho triko.“Já dneska nemám náladu…“ Andreas se naštvaně otočí.
„Kdybych byl Tom, to bys náladu měl, viď.“
„Andreasi, tohle jsme si snad vyjasnili, bylo to jen poblouznění nebo já nevim co… vždyť víš, že tě miluju… Že já ti to tenkrát říkal.“ Vzdychnul a Andreas se na něj bleskově otočil.
„Ty mě miluješ? Že sem si nevšim.“ Znova se dobývá pod jeho tričko.
„Andreasi… já nechci…“
„Ale já jo.“
„Andreasi…“ Snaží se ho odstrčit, ale Andreas mu strhne ruce za hlavu a začne hrubě líbat.
„Notak… já vím, že to chceš taky…“ Během chvilky mu sundá triko. Bill využije chvíle, kdy ho nedrží a odstrčí ho od sebe. Odpovědí je mu facka.“Chceš, aby to dopadlo jak minule, hmmmm? Jak chceš, říkáš si o to sám.“ Znovu mu strhne ruce za hlavu a znova ho začne líbat.
„Andreasi, prosím tě, přestaň…“ Andreas ho naprosto ignoruje. Sedne si Billovi do klína a začne tvrdě pohupovat. Bill se snažil uvolnit ruce, ale marně. Začal se celý klepat. Tušil jak to skončí, nebylo by to poprvé.
„Prosím…“ Billovi už téměř tečou slzy. Znova už nechtěl prožít to, co snad pokaždé, když se pohádali. Marně…
Bill si narovná obrovské muší brýle a jde do zkušebny za klukama. Má zpoždění, ale záměrně. Je mu mizerně.
„No že deš, už sem myslel, že to za tebe budu muset odzpívat já.“ Usměje se na něj Tom.
„No to by to dopadlo.“ Vrátí mu Bill poznámku a snaží se hrát dokonalou náladu.
Tom mu hodí sluchátka a jde se zkoušet.
„Ty brejle si sundáš, ne?“ Zeptá se Gustav a něž stihne Bill zareagovat na to, co se děje, Tom mu brejle se smíchem sundá. Smích ho přejde ve chvíli, kdy spatří Billovo levé oko. Bill rychle sklopí hlavu a včetně Toma na něj civí celá kapela.
„Co se ti proboha stalo?“
„To nic není.“ Špitne Bill, vytrhne Tomovi brejle a znova si je nasadí.
„Jak nic není… Kdo ti to udělal?“
„Nikdo, nebudu se o tom bavit.“ Odbyde ho Bill ostře. Jenže Tom se jen tak odbýt nenechá.
„Že né…“ Tom ho prudce chytne za rukáv a odtáhne do vedlejší místnosti.
„Tak kdo ti to udělal? Nebo… udělal ti to Andreas…?“
„Ne! Mezi náma je to v pohodě, on by mě nikdy bezdůvodně neublížil!“ Zalže pohotově Bill.
„Tak kdo?“
„A není to jedno?“
„Ne, to není, jestli ti někdo ubližuje, tak mi to řekni, já…“
„Co? Tome, už nejsme na škole, abys mě furt chránil. Prostě mě v parku napad nějakej anti.“
„Tak promiň, že mám strach. Příště tě nechám bejt! To jednou přídeš s modřinama a myslíš si, že si toho nikdo nevšimne a teď tohle… Ale jak chceš, já se tě doprošovat nebudu.“ Odsekne Tom a odejde za klukama…
Takhle se s Billem už jednou hádal a Bill si pokaždé něco vymyslel. Pomalu ale jistě začínal docházet k závěru, že mezi Andym a Billem to nebude zas tak růžový jak to vypadá. A popravdě už to ani tak nevypadá. Rozhodně ne jak by mělo. Bill je poslední dobou hodně nervózní a Andreas taky. Modlil se, aby to bylo tou hádkou s manažerem, co Bill prodělal, ale bál se, že za tím bude něco víc a bál se oprávněně, o tom ale zatím neměl ani ponětí.
„No vidíš, že to jde, chodit včas.“ Řekne Andreas, hned jak se Bill vrátí na pokoj. Bill ho přehlíží. Andreas k němu dojde a snaží se ho políbit. Bill ho odstrčí.
„Coe? Jestli je to kvůli tomu oku, tak za to sem se ti snad omluvil… prostě mně ujely nervy, to je toho… „
„Jenže tobě nervy ujížděj nějak často.“ Odsekne mu Bill nechtěně, čímž zadělal na další hádku. Ale co, už mu to bylo jedno, celej den nad tím přemýšlel a rozhodnul se. Včera to byla poslední kapka. Ukončí to. Ať se pohádají nebo ne.
„Stejně je to tvoje vina.“
„No jasně, jak jinak. Víš ty co? Je konec. Mě už ty tvoje nálady nebavěj. Nejdřív mě miluješ a pak mě málem zabiješ jen kvůli tomu, že se s tebou nechci vyspat…“
„Tak hele, ty to neskončíš.“
„Stalo se.“
„Ne, Bille, vemeš to zpátky a rád, jinak se Tom dozví o tom tvým „pobláznění“.“
„To bys neudělal!“
„Ne? Věř, že jo, protože mě to taky nebaví, dva měsíce jsme spolu byli normálně, pak ses začal chovat divně, nakonec z tebe vyleze, že asi miluješ Toma, a když se zdá, že tě to přešlo a všechno by bylo zas v pohodě, tak začneš chodit pozdě, furt seš náladovej a já nevim co ještě, tak se mi nediv, že se chovám takhle!“ Andreas došel až těsně před Billa. „No co mlčíš? Mám pravdu?“ Bill jen zpupně pohodí hlavou.
„No… Já čekám…“ Chytne ho za vlasy a přitáhne k sobě. „Tak co mi na to teda řekneš.“
„Andresi, pusť mě!“
„Proč?“
„Protože to bolí.“ Jenže právě o to Andreasovi šlo. Čím víc se Bill snažil vykroutit, tím pevněji ho Andreas držel.
„Nepustím tě, dokud mi neodpovíš.“
Bill s sebou ještě jednou cuknul.
„Tak pusť mě… “ Andreas ho opravdu pustil, jenže hned na to přistála na Billově jemné tváři jeho dlaň. Bill od něj vyděšeně ustoupil.
Andreas poznal podle pohledu, že se ho Bill bojí. Na okamžik ho to zlomilo, došel k němu a jemně pohladil. „Nesahej na mě!“ Bill ho od sebe odstrčil. „Co si jako myslíš?! Že mi nejdřív dáš facku a pak se ke mě budeš lísat?! Je konec!“
„Nekřič na mě!“
„Ty na mě křičíš, tak proč bych nemohl já?“
„Tak tohle si přehnal.“ Andreas se znovu napřáhl a Billa znovu uhodil. Bill se tentokrát bránil a ránu Andreasovi vrátil. Jenže jeden z jeho prstenů udělal Andreasovi krvavý šrám. Andreas se podíval na dlaň, kterou si přejel po tváři. Byla od krve.
„Andy, p-promiň… to…“ Bill chtěl Andrease obejmout, musel ho rychle uklidnit, než se Andreas vzpamatuje, ale Andreas ho srazil k zemi, sehnul se k němu a za vlasy si ho nadzdvihl, aby mu viděl do obličeje. Billův naprosto vyděšený pohled ho tentokrát nezlomil, naopak ještě víc rozpálil.
„Co si o sobě myslíš?! Člověk se s tebou sere, trpí ty tvý nálady a ty pak uděláš tohle?!“ Začal Billa nepříčetně fackovat.
Tom procházel kolem Billova a Andreasova pokoje a uslyšel Billa a Andrease, jak se hádají. Nejdřív se před dveřma zastavil, chtěl nějak pomoct, jenže když ani neví o co jde, ještě by se naštvali, že se plete do něčeho, do čeho mu nic není. A byla to pravda, jestli mají nějaký problémy, musí si je vyřešit sami. Dál pokračoval ke svému pokoji.
autor: Bitter
betaread: Janule
to je kruťárna…..proč se Tom jednou v životě do něčeho nepletl……rychle dáááááál….prosíííím….
heej začíná to fakt dobře :)) jsem zvědavá jak to bude pokračovat 🙂
Tome!Ty vole:D!Otevři ty dveře!!!
Muckátko : Přesně tak, poprvý v životě se do nečeho nena*ere a hnedkon to způsobí problémy xD
Jinak..Je to krutý, ale vypadá to na dobrou povídku .Dál =)
twl… tak Andy tak pomalu zabíjí Billa a s Tomem to ani nehne.. tsse… dobrá povídka.. honem dál ;D
jo dyť v pohodě oni si to vyřešej…ale až nebudeš mít brášku tak se nediv…
Tomane vrať se a pomoz mu!!
snad poprvý v životě, kdy by se do toho montovat měl, tak si řekne, že si to musej vyřešit sami…. doufám, že tu bude další dílek brzo… x)) je to hezky napsaný a strašně zajímavý…. x)) snad Tom nebo někdo včas zakročí, aby ho Andreas nakonec nepřizabil… x((
Počkej počkej, on je tam jako klidně nechal? To je bratr toto..jako doufám že se brzo dozvím jak to dopadlo! Jestli mu Andy něco udělá tak ať ho Tom zabije xD
Proste ja rikam, ze kdyz se nikam Tom nenacpe a neni zvedavy, tak to takhle vypada. Tome, mazej rozflakat na oplatku fasadu Andymu xD At ho Bill nakopne zatim mezi nohy. Jenze co pak prelitne Andymu pres nos a Billa umuci.
to je pakoš…měl tam jit…on ho zabije bo zmrzačí…
to je láska láska a pak se povraždí… :'(
Hej lidi dik moc za komentáře!fagt moc,ich sem se furt nemohla dokopat k tomu to sem dát ptz sem měla strach že se to nebude libit tagze fagt dikes a doufam ze se wám to bude libit pac a pusu wšem!!
wow vypadá to fakt dobře!
No táák, Bila na úvod takto hnusne zmlátiť. Andymu treba polámať prstíky, do kelu. Začína to veľmi dobre. 🙂
To si teda vybral přítele chudak.
Tak jsem si myslela, jak vemu tuhle povídku celou najednou a okomentuju až na konci. Když ono to nejde:D Půlku toho určitě zapomenu, takže:D
Třeba říct, že ten Andreas se mi jevil ve flashbacku jako úplně dokonalej přítel. Tak scéna byla moc roztomilá. Ale potom ten obrat o 180°! Začíná to zajímavě a jsem zvědavá, jestli se Bill s Tomem nakonec dají dohromady:D
Pokud má mít nějakou poznámku ke stylu nebo povídce jako takové, s ohledem taky na dobu, když jsi to psala: trošku mě tam máte použití přítomnýho a minulýho času, někde to a někde to. Kdyby to bylo sjednocený všechno do minulýho, tak to zní úplně plynule. Ale to už máš dneska dávno vychytaný, Bitter;) to je tak jediný, nic to ale nemění na tom, že mě povídka baví a jako taková se poslouchá dobře (mám to puštěný do sluchátek). Tak uvidíme dál!