autor: Janule
Tom
Panebože, panebože, panebože… nic jinýho v tý hlavě nemůžu mít, jen tohle… jsem úplně v prdeli. Bill právě otevřel dveře a rozsvítil kumbál. Nevidím vůbec nic, mám zavřený oči, ale slyším snad dvakrát tolik. Brouká si vesele, nejspíš ho vůbec nic netíží, těší se na svýho přítele a netuší, jak já tady trpím… jako zvíře trpím. Nohy mě už brněj až po kulky, sotva stojím, jak do mě proudí zásoby energie, který mě spíš zabijou, než dobijou. Musím se držet a poslouchat, co Bill dělá, abych přesně věděl, kdy mě zapne. Něco pindá, nejsem schopen ho vnímat, asi se se mnou vítá, ale moc dobře cítím, že sáhnul do kapsy pro ovládání. Sakra, jak poznám, že vyťukal heslo, když nevidím… musím malilinko pootevřít oči, protože když nebudu reagovat přesně, tak to bude podezřelý. Bože, jak byla ta fráze, kterou říká TOM, když se probere ze spánku. To není možný, já mám snad okno… teď to nejde… musím si vzpomenout. Sleduju opatrně a bez hnutí Billovu štíhlou ruku, jeho prsty s černými nehty pomalu vymačkávající kód… už se blíží k devítce… sakra…. osm, devět… musím se nastartovat. Otevřu oči! V tom mi to naskočilo… přesně jsem si vybavil, když jsem TOMA poprvé zapnul, co mi říkal… tak do toho, snad to nepopletu…
„Vítá vás TOM 001, váš osobní společník. Vyčkejte prosím, systém načítá poslední nastavení.“ Teď musím dát chvilku pauzu, jako že mi to v hlavičce šrotuje… tak, to by stačilo… jak to bylo dál…
„Poslední nastavení je: … „Uklízeč“ … „Hlasové ovládání“. Chcete-li jej změnit, zmáčkněte tlačítko MENU na dálkovém ovladači.“ Nejspíš mi tam něco vypadlo, ale snad jsem se moc nezadrhával… Bill vypadá spokojeně, nevidím na něm žádný pochybnosti. Usmívá se jak měsíček na hnoji, ale s ovládáním nic nedělá, ani neříká. Takže pokračujem:
„Nezvolili jste změnu nastavení, vyčkejte prosím, systém se načítá.“ Zase nic, tak jedem dál, už jen poslední větu a budu to mít za sebou.
„TOM 001 je připraven splnit jakékoliv vaše přání z oblasti úklidu. Děkujeme za jeho používání.“
Tak… uff. Slyšel jsem to snad dvacetkrát, pokaždý, když jsem ho zapnul po delší pauze, takže se mi to vybavilo celkem dobře… Teď už jen čekat na příkazy.
„Ahoj, TOME, můžeš prosím odnést moje kufry z předsíně, rozdělit špinavé a čisté prádlo, naházet to do pračky a zbytek vrátit do skříně? Bylo tam teplo, tak jsem toho moc nezašpinil,“ usmívá se na mě Bill.
„Samozřejmě, Bille,“ odpovím koženě, jak to vždycky dělal TOM. Hlavně nesmím zapomenout na oslovení, bez něj nedal ani ránu. Ježiš, co to po mně chce? Tak jo… jdeme na to. S úlevou vylezu z tý pitomý nabíječky a projdu kolem Billa do předsíně. Nohy mě brněj jak blázen, ale snad to za chvilku přejde. Popadnu dva kufry, který mi ukáže, dotáhnu je před koupelnu a začnu… to jsou galeje… poslední tejden všechno tohle za mě dělal ten balkonovej tygr, teď se mi to vrací. Billovy spodky, Billovy fusekle, zpocený trička… to všechno musím rozebrat a naházet na hromady, jako to dělal on… hlavně nesmíchat barvy, Bill je na tohle děsně háklivej. Myslel jsem si, že lehce zdrhnu, ale mám ho neustále za zadkem. Jako by mě snad hlídal nebo co… třeba se nemůže dočkat, až to tady udělám, přepne mě do režimu „sexuální partner“ a já na něj skočím. Ale to se spletl, miláček… já to vydržím… budu odolávat, dokud to půjde, nenechám se jen tak. Mám nějaký svoje zásady, hergot, ne? Než mě stihne přepnout, určitě se mi podaří zdrhnout. Doufám… Sakra, černý spodky od Gucciho mi vlítly mezi bílý prádlo od Diora, to by mě asi sežral a vyhodil z bytu, milej bráška. Rychle to napravím, než si toho všimne… TOM nikdy takovýhle chyby nedělal.
Bill
Zatím mu to jde skvěle, dokonce se mu skoro perfektně povedl i uvítací projev, jako by to nacvičoval… nejspíš se na to připravoval, miláček, abych si ničeho nevšiml. Udělal jen jednu chybu, když rozděloval prádlo. Je vidět, že už nějakej čas bydlí sám a musí si taky prát, v tomhle ho nemůžu podceňovat, ale až přijde na vaření, to jsem sám zvědav, jak to zvládne. Nakoupil jsem před odjezdem suroviny na jediný jídlo, o kterým vím, že umí uvařit, tak snad to vyjde a nezkope to. Jen ať si to pěkně užije. Zajímalo by mě, kam strčil TOMA… nikde ho nevidím, možná ho nechal dole v autě, nebo dokonce u sebe v bytě? Včera jsem totiž při sledování v autě usnul a probudil se až v jedenáct večer, takže netuším, kdy a jak sem odjel. Dneska ráno už jsem musel balit, takže na sledování nebyl čas.
Fajn… právě zavřel pračku a zírá na ty čudlíky jak zjara… musím ho vysvobodit. V tomhle ho nechci trápit, určitě je z toho vyplašenej, chudinka. Mám jednu z nejmodernějších verzí praček, která to prádlo div sama nepověsí a nevyžehlí, takže se v ní určitě nevyzná. Nejspíš ho nenapadlo, že po něm budu chtít takovýhle věci… asi si myslel, že na něj skočím hned v kumbále.
„To je dobrý, TOME, já si to zapnu sám, teď jdi prosím vyndat čistý prádlo a naskládej ho do skříní,“ vydal jsem pokyn a zaznamenal jeho úlevný vydechnutí.
„Samozřejmě, Bille, jak si přeješ,“ odpověděl s úsměvem a bylo na něm vidět, jak rád a rychle z tý koupelny vypadl. Počkej, až tě přepnu na kuchaře, to budeš teprve zírat.
Tom
Myslel jsem, že umřu, když už nebylo co cpát do tý pitomý pračky, a já musel zavřít dvířka. Čuměl jsem na těch asi dvacet debilních čudlíků, kterýma se ten hrůzostrašnej bráchův stroj ovládá, je to nějaká úplně jiná dimenze, já mám doma deset let starou pračku. Tohle nedám… fakt ne… v tu chvíli jsem byl rozhodnutej, že to vzdávám a přiznám se mu. Tohle prostě bez návodu do provozu uvést nedokážu, na to nemám…
Tak strašně se mi ulevilo, když mě zarazil, že si to dodělá sám, až jsem se mu málem zhroutil do náruče. Doufám, že si nevšiml mýho úlevnýho vydechnutí, ale bez toho to nešlo… nejsem stroj, jsem jenom ubohej člověk. Emoce mnou cloumaj od rána do večera a tak koženej, jako ten blbej stroj, být nedokážu. Poslal mě do předsíně, abych vybalil další tři kufry, v kterých má čistý věci… na tohle je Bill poslední dobou fakt ujetej… má na všechno systém. Nikdy by nedal čistý prádlo ke špinavýmu jako já…
Tak… teď mám jedinečnou příležitost zdrhnout… je v koupelně, nedívá se, takže ádijé, bratříčku, měj se tu krásně, vylož si to do skříně sám, já ti brnknu hned, jak budu-… a do prdele… zamčeno. Ten srab… on se tak bojí, že se tady zamyká a klíče si bere k sobě? No to je zmetek mrňavej… takhle mě tu uvěznit. Sakra! Krom toho mi právě došlo, že všechny moje klíče a mobil zůstaly v kalhotách na balkoně… tak to jsem v hajzlu… sklapla past…
Bill
Pozoruju ho nenápadně z koupelny škvírou mezi dveřma a nestačím se divit. On chce utéct? Že by si to najednou rozmyslel? Ale proč? Přece tady na mě čekal, aby se se mnou mohl vyspat, tak co teď blbne? Zvláštní… asi dostal strach, že to nezvládne. Musím ho trošku šetřit, miláčka. Ale to oblečení mu neodpustím, aspoň něco musí udělat. Sleduju, jak stojí a zírá nepřítomně na zamčený dveře… to víš, já nechám odemčeno, aby mě tu někdo přepadl… tak bezpečnej ten barák zase není a vrazi a zloději jsou všude. Nic neponechávám náhodě, ale klíče visej vedle zrcadla, těch si nejspíš nevšiml. To je dobře… Jen makej, chlapečku, jen makej. Jako by mě slyšel, rezignovaně popadne dva kufry a odtáhne je do ložnice. Za chvilku se vrátí pro třetí a zapadne za dveře. Doufám, že mi ve skříních nenadělá moc velkej binec, mám to tam srovnaný podle barev, značek… ale to mu odpustím, s tím jsem počítal.
Konečně zapnu pračku a jdu ho zkontrolovat. Jen strčím hlavu do ložnice, abych viděl, jak je na tom, ale musím se usmát. Kufry jsou všechny otevřený, nepřítomně do nich zírá a nejspíš neví, co kam nacpat. Že bych ho zase zachránil?
„Máš problém, TOME?“ zeptám se s úsměvem. „Trošku jsem přeorganizoval skříně, než jsem odjel, tak se nezlob. Ukážu ti, co kam patří,“ smiloval jsem se nad ním, nemůžu ho vidět, jak trpí. Malá lež neuškodí. Ale tohle je poslední lano, co jsem mu hodil, u vaření ho v tom nechám vykoupat.
„Tak… tady jsou trička, tady kalhoty, vlevo světlý, vpravo černý a uprostřed barevný,“ ukazuju mu svou dokonale uklizenou skříň… samozřejmě to není moje práce, takhle mi to rovná TOM, má na to speciální program. Já takovej cvok zase nejsem. „Kalhoty pověsíš na ramínka, trička normálně do komínků, prádlo je tady v těch drátěnejch koších, to už najdeš,“ snažím se ho přesvědčit, že mu naprosto důvěřuju. Předpokládám, že budu oblečení hledat ještě tejden, ale až mi vrátí TOMA, on mi to zase složí, jak to bylo. Nechám ho zase v klidu pracovat, aby se nemusel tvářit jako android, musí to bejt vysilující. Potřebuju ho v plný síle, až po jídle přepnu jeho funkci na tu nejsladší. Už se nemůžu dočkat, až mi předvede parádní striptýz…
Tom
Teda to je magor! Fakt jo! Jak může mít někdo takhle šíleně srovnaný skříně? Mám chuť to tam nabouchat, zamknout a skočit z okna! Mám toho dost, tohle mi fakt byl čert dlužnej… blbej kšeft! Sice mám perfektně uklizenej byt, umytý okna, vyleštěný co jde, ale jestli mi tohle za to stálo… ještě bude chtít masáž a já padnu. V životě jsem nikoho nemasíroval, tak doufám, že ho to nenapadne. Budu se modlit, to je asi jediný, co mi zbývá.
Tak… poslední kus oblečení je ve skříni, jakž takž se mi to povedlo, tak to zavřu a jdu nahlásit, že jsem hotovej. Snad mě přepne do spánku, docela bych si odpočinul. Od chvíle, kdy mě vzbudil mobilem, jsem se ještě nezastavil a docela bych se napil a najedl. Jenže to mi nedopřeje, bídák jeden, myslí si, že bych se zadřel a přestal mu sloužit… sakra…
Budu muset tajně, aby to neviděl. Jdu za ním. Stojí v obýváku, čumí na kytky, zřejmě kontroluje, jak jsem se mu o ně staral. Snad je to dobrý, ibišek vypadá, že se napil a trošku se spravil. Podám hlášení a doufám, že mě konečně vypne. Snad mě posadí a nenechá mě stát uprostřed obejváku, to bych mu tady za chvíli asi padnul jak podťatej.
„Budeš chtít uklidit ještě něco, Bille?“ risknu tykání, snad si proboha ti dva při sexu nevykaj, ne?
„Ne, TOME, přepni se do režimu „kuchař“, budu chtít něco malýho k obědu,“ sdělí mi bráška bohorovně a mě málem trefí. No to snad nemyslí vážně… když si vzpomenu, jaký dokonalý pokrmy mi TOM připravoval, nejspíš bude milej bráška hodně zklamanej, až mu nějakej svůj výtvor přehodím na talíř. To bude průser… jestli tohle přežiju, tak se snad dám na modlení.
„Samozřejmě, Bille,“ snažím se nepůsobit nijak rozhozeně, dodržuju koženej tón hlasu a nedělám ksichty. Ještě to nějak vydržím, snad mě nechá v kuchyni chvíli samotnýho, já vlítnu na balkon, seberu klíče, mobil a vypadnu. Jo… jediná šance, jak z toho vyváznout se zdravou kůží. Pak můžu klidně tvrdit, že nemám tušení, proč je TOM najednou nahej na balkoně v poloze na čtyřech. A hlavně… Bill se mě ptát nebude, protože by se prozradil. Myslí si, že netuším, s kým si tady po nocích užívá… Tak… teď už jen stačí vydržet, až Bill odejde z kuchyně a začnu realizovat plán útěku. Modlit bych se měl, aby to vyšlo, jinak mám obavy z toho, že po dobrém obědě z mojí dílny mě buď bude reklamovat a odvezou mě rovnou do šrotu, nebo mě přepne a bude po mně chtít aspoň kvalitní sex, když už se nenajedl…
autor: Janule
betaread: Áďa
Jáájky, Janulko! xD To je bomba, já… já… nevím, čím dřív začít ;D
Takže nejdřív to, že jsem se nemohla dočkat pokráčka, teď když jsem to uviděla, tak jsem hned dostala dobrou náladu a teď se po přečtení tvářim jak vytlemený pako xDD
Tyjo, já byla nervózní v tom začátku. Bill jak je pěkně hodný na brášku, ale fakt žeru to, jak si věří xD S tou skříní byl taky skvělý, prý zase takový blázen
Dokonalost! Děsně se těším na další dílek! x)
No jestli zdrhne a Bill ho bude honit, tak to bude ještě na konec docela zábava. Chudák zpěvák bude překvapenej, jak mu to nevyšlo, nebo pobavenej, že se bráška bojí… každopádně by se spíš on měl ve výsledku omluvit Tomovi, že si ho okopíroval, takže by Tome neměl mít nervy, že si hraje na androida, no, snad na sebe budou hodný 😀
Navíc tak trochu předpokládám, jak to asi skončí, tedy jestli tě nepřestaly bavit dobrý konce, takže si v klídku počkám, jak si tuhle pletenici vyřešej chlapci mezi sebou a uvidím, jestli se nakonec neodstěhují do Oceánie na svůj vlastní ostrůvek :o) Kde bude mít TOM 001 úlohu hlavního barmana a animátora, aby měli i jiné než sexuální vyžití :o)
juhuuuuuuuuuuuu úžasný dílečeeeeeeeeeeek…..no rychlo dál……xD
Část 2. (kvůli mobilu) – není 😀 Na to vaření jsem zvědavá. Že to budou špagety se "speciální" omáčkou?xD
Chudák Tom, jak je nervózní, ne ;D Ty jeho pokusy zdrhnout mě dostávají xD A jako on se bojí milovat se s bráškou? Nemusí ne? Beztak to chce 😀 Ale Bill mu ten tu svlíkačku určitě neodpustí xD Žeru Tomovy kecy, taky ho tak ráda píšeš, Jani? ;D
DOKONALOST! Úžasný!
nádherný dílek,jsem zvědavá,jak se tohle vyvine….doufám,že se mu zdrhnout nepodaří…..xD xDtěším se na další díleček….:)))))))))))))))
Jéééj Jaňulko po dlouhé době se konečně dostanu na net a dočetla jsem tvoji žsnou povídku…..Jen tak dáll….užasný..tohle by mě ani ve snu nenapadlo
dáááááááál 😀 užasnéé xD
chudák Tom…ty mu teda dáváš…..ale zase zaslouží si to…xDDD
Jani, téda.. xD seš prostě bestowní xD kdybys věděla jak nehorázně jsem se těšila na tenhle díl, tak jakoo.. ¨xD
je to úžasná povídka xD všechno je tam (samozřejmě děsně vtipně, až padám xD ) popsané tak, jak to má být. =D ještě mi řekni, že jsi vydala nějakou knihu, né? xD fakt božíí!! xD
ale těším se jaký plán bude mít Tom xD když upláchne, asi to nebude samo sebou když Bill ví, že to není android, ale člověk xD ještě k tomu jeho miláček Tomí xD a to se teprve těším, až Bill uvidí na balkoně androida v poněkud.. neslušné poloze a vystrčeným zadkem přes celé okolí xDDDD tady tohle ani nejde popsat, jak je to úžasné xD navíc je to vždycky dlouhé, takže to čtu trošku déle.. =) ale to nevadí, mělo by to bejt JEEEŠTĚ delší xD
zřejmě seš docela dost ukecaná, a dáváš to najevo v téhle povídce, páč jsou tam pořád ty Tomovy žvásty – ale husté, fkt že jo xD stejně androídek je hustý.. "Ano, Bille, samozřejmě, Bille" xD nepochybně stroj 😀 kdyby mě někdo pořád oslovoval jménem asi mě trefí xD už ani nevím, co k tomu mám napsat, tahle povídka je prostě DOKONALÁ a žádné jiné slovo se k tomu prostě nehodí, snad jen.. NEJLEPŠÍ, SKVĚLÁ, BOŽÍ, NEPOPSATELNÁ atd atd.. xD
P.S: jsem zvědavá, co Tomi ukuchtí, tedy jestli neupláchne pryč.. xD ale když jsi psala, že to umí, snad to nebude taková hrůza xD Bill by asi nebyl moc nadšený, kdyby mu "android" předhodil spálené těstoviny s plesnivou brokolicí, co? xD mimochodem..takový druhý díl péeska xD na konci mi ještě řekni, že se odstěhujou někam na Mars a prozkoumají celý vesmír =D i když.. u tebe se dá čekat úplně všechno =D no tak já už radši končím.. krásný díl, honem dál… =)
Jojo, útěk… to ti tak Tomíku baštíme… to je řečí plná pusa, kterak má svoje zásady, pche, my ti vidíme až do žaludku… 😀 😀 😀
Bill mě ovšem nezklamal, pěkně si tam brášku vychutnává. Jen do něj! Ještě si měl nechat vyčistit komplet celej botník. 😀
Já jsem ale potvůrka, já ty galeje Tomíkovi vyloženě přeju, ale ptaří mu to. Rozhodně nesouhlasím s Joan s tím, že by se měl Bill omlouvat za to, že si nechal Toma zkopírovat. Tom si tohle mučení plným právem zaslouží, on nechal Billa strádat celejch šest let. Billda má fakt svatou trpělivost. :o)
Naprosto krááásný, zase se to useklo před tou nejdůležitější částí, chjo, chjo.Honem hezky dál, je to skvělý!:-)
Ježišíííí nevydržííííííííííííím xDDD
Rychle pls pokráčo!!! xDDD
Fakt supér ff!
juuuujda mě je Billa líííto:( že mu chce Tom zdrhnout! doufám že mu podlehne 😀
mám chuť ťa vyfackat! 😀
Je to od plic a není to myšleno jako nějáká nadávka či výhružka 😀
Prostě jen ostravské zhodnocení situace, které vyjadřuje ,,Sem odvařená jak rajčata po půl hodině ve vodě na plotně!"
V pondělí tu zas budu sondovat co čtvrt hodiny 🙂
*rOfl* tak tohle je moc i na mě :DDD nehééé…ale jenom tak dál…tohle se mi líbí
Teeeda, já musim říct, že je mi Billíka až tak nějak líto.. chudáček, jak si s tím láme hlavu a myslí si, že si to Tomí ještě nacvičoval.. Takový zklamání v podobě útěku by asi jeho zaláskovaný srdíčko ani nepřežilo.. Ale ty už to snad nějak zaonačíš Jani, teda aspoň doufám, u tebe už jsem na ty happy-endy zvyklá (a vždycky se na ně těšim).. :o)
jááj tom si to pěkně vyžere :DDD
lol uz se tesim na pondeli *nadseny vyraz*
Inak mi dávaš zabrať . Tak s chuti som sa rehotala .
Neuveritelné , čo ten Bill robí 😀 . Pri triedení vecí na oblečenie … 😀 ja som sa tak utasavala , Skvelé x) Fakt je to super , piatok , pohodkáá a 13 diel JBM . čo môže byť lepšie =) ? No.. 14 a 15 diel 😀
Ale jako stejně mě zajímá jak narovnaj TOMA a nacpou ho do zasuvky… xD
Jako ten Bill si tak věří… Jako striptyz jo? to sem zvědava…
honéím dál
Hej, já už z téhle povídky prostě nemůžu. To je tak úžasný, Jani, nevím, kam na to chodíš. Moc se mi líbí Bill škodolibec, ale zase Tomovi pomáhá. Už se těším, až spolu ti dva skončí v postýlce a Tom si konečně přizná, že to černovlasý trdlo v podobě jeho brášky prostě celejch těch šest let miluje:-D Je to ta nejvymakanější povídka, co jsem kdy četla, já mám fantazii, ale oproti té tvojí je to hovno:-D Fakt že jo, moc se těším na pokračování a Billímu držím palečky, aby konečně dosáhl toho, čeho chce:-D
hey toe uplně nejvíc, strašně se u toho zasměju, líbí se mi to , jen tak dál 😀
Milá Janule, ty mě prostě rveš na dva kusy, já vůbec netuším, komu mám teď fandit víc. Billovi přeju, aby si Toma vychutnal kvůli těm průtahům, těch šest Tomovi jen tak neodpustím, ale zase je mi Toma líto, když vidím, jak by nejradši zdrhnul a do telefonu Billovi zatloukal, zatloukal a zatloukal 🙂 Kdyby Bill věděl, co neví, jak on si chudáček myslí, že mu plán vychází, beruška moje, doufám, že se nakonec dozví pravdu. Tedy jestli Tom skutečně nevezme roha 🙂
To bych nikdy neřekla, že to má své výhody, nedostat se včas k počítači, takhle budu čekat na další dílek jen do zítřka. Jupííííí 🙂
Asi budu tentokrát poslední:)) Přes víkend jsem byla mimo civilizaci, vrátila jsem se před hodinou a už mám přečtený tenhle dílek… těšila jsem se na něj od pátku:))
Ani nevím, co napsat… Zkrátka se stále skvěle bavím, je to vtipný od začátku do konce:D Taky nevím, na čí straně teď jsem; Toma je mi sice líto, jak ho Bill trápí, ale zase si to částečně zaslouží… už jenom za to zneužití Billova androida za asistence Suzy:D Doufám, že se Tomovi nepodaří zdrhnout, to by bylo škoda:) Bill by si mohl naporoučet masáž a ten striptýz by taky nebyl špatnej:D Hrozně moc mu to přeju, protože měl přímo božskou trpělivost, takže si zaslouží pořádnou odměnu:D
Teď jsem zjistila, že další dílek tady vlastně bude už dneska:D To mi udělalo radost, nebudu aspoň muset čekat:) Jen je škoda, že už se blížíme do cílové rovinky…
Ty mu ale dávaš. Už ho chudáka ľutujem a Billovi to ešte stále nedošlo, že toto nie je tak celkom splnenie jeho plánu 🙂
Prostě dokonalé! 🙂
Jednu chvíli mi bylo Toma i líto, ale pak jsem si vzpoměla jak celých 6 let trápil brášku, takže to má všechno za to! 😀 Já jsem teda na Billově straně a stále doufám, že se něco stane, vlítnou na to a budou pak až do konce života šťastní a spolu 😀 Jenom ať ho Bill ještě chviličku potrápí! 😀 Jsem zvědavá, jak se z toho Tom vyvlíkne, nevím jestli se mu podaří zdrhnout a upřímně v to ani nedoufám! 😀 A jestli se nakonec Billovi přizná nebo jak to bude?! Tyjo, já jsem úplně napnutá" 🙂