autor: Majestrix
Je odmítnutí vážně odpověď?
Poznámka autora: Není to jen řeka v Egyptě.
Bill zakleknul k záchodu a zamračil se, rychle to všechno spláchnul a utřel si pusu. Tohle už začínalo být opravdu směšné. Opřel si hlavu o dveře koupelničky a povzdychl si, snažil se aby se jeho žaludek konečně uklidnil. Dokonce ani pomyšlení na pudink mu nepomáhalo, skončil znovu nahnutý nad záchodem, zvracel všechno, co za celý den snědl. Když byl jeho žaludek konečně v klidu, bídně si povzdychl, bylo mu sebe sama líto.
„Bille?“ Bill sebou trhnul a utřel si pusu, hodil papírovou utěrku do záchodu a spláchl.
„Ano?“ zakrákoral, odkašlal si, polknul a zašklebil se nad tou odpornou pachutí. Je div, že si na to ještě nezvykl.
„Seš v pohodě?“
„Jo, Georgu. Co chceš?“
„Pojď ven z koupelny. To je to, co chci.“ Bill si povzdychl a promnul si obličej, bylo mu jedno, že si tím rozmaže make-up. Odemkl dveře a vyšel ven, zadíval se krátce na svého kamaráda a zamířil k umyvadlům.
„Co to s tebou poslední dobou je?“
„Nevím.“
„Bille…“ Georg nesnášel, když viděl někoho ve svém okolí, koho měl rád, nemocného a Bill nebyl výjimkou. Věděl, že i když byl donucen ignorovat všechno, co se tu dělo, nemohl to ignorovat, dokud… dokud se nestane něco, co Georg ještě nevymyslel. „Kdy se chystáš jít k doktorovi?“
Bill zanaříkal a otočil kohoutkem, cáknul si na obličej studenou vodu, a zatímco mu stékala po obličeji, rozhlížel se a hledal papírové ubrousky. „Sakra!“ řekl, když uviděl prázdný držák. „Co je tohle sakra za koupelnu, když tu nejsou ani pitomý papírový ubrousky?“
„Uklidni se, počkej tu chvilku,“ odešel Georg, za chvilku se vrátil i s ubrousky pro Billa; ušklíbl se, když viděl, jak si s tím Bill okamžitě utřel celý obličej, aniž by poděkoval.
„Lepší?“
„Jo.“ Přikývl a odhodil pryč ušpiněný kapesník, poté odešel pryč z koupelny. Georg ho ale zastavil, zatlačil ho zpátky a podíval se mu do očí.
„Neodpověděl jsi mi na otázku.“
„Odpověděl. Řekl jsem, že je to lepší.“
Bill se na Georga nedíval, sám moc dobře totiž věděl, jakou otázku měl jeho kamarád na mysli.
„Jo, jasně, zkus to znovu.“ Řekl Georg a snažil se být přísný, jak jen to šlo. Bill se na něj podíval a vyprsknul smíchy. Georg si nemohl pomoci a začal se smát taky. „Fajn, tahle rodičovská záležitost mi moc nejde, ale opravdu to myslím vážně. Kdy se chystáš jít k doktorovi?“
„Nechystám se, Georgu. Nemáme čas.“ Bill se o tomhle nechtěl bavit teď, popravdě ani nikdy jindy.
„Blbost, Bille. Když někomu z nás není dobře, David říkal, že se postará o to, abychom čas na takovéhle věci měli. Stačí jen, abys mu řekl, že ti není dobře a on nám dá pauzu, potom budeš moci být u doktora coby dup.“
„Víš, že doktory nemám rád.“
„A to si myslíš, že si tímhle pomůžeš?“ Bill otevřel pusu, aby mu mohl něčím oponovat, ale neměl šanci. „Myslím to vážně, Bille, poslední dobou jsi pořád unavený a máš divný chutě. Nejdřív pudink a teď hranolky s máslem?“ zbledl.
„Hej, je to lepší než si myslíš.“ Řekl Bill obranně, přemýšlel zrovna nad tím, jakou má šanci, že si ještě nějaké stihne dát před tím, než dojedou na hotel. Skončili zrovna koncert ve vyprodané aréně v Lisabonu a čekaly je dva dny volna. Jediné, co ještě musel udělat, bylo, dostat se do hotelu.
„Jo, to ti tak budu věřit. Ale opravdu, Bille, musíš s tím něco udělat, není to normální.“
„Já vím, že to není normální.“ Řekl pokorně. „A co tohle, podívám se na svoje symptomy na internetu, a když mi vyjde, že mi je něco opravdu vážného, půjdu k doktorovi, ano?“
„A řekneš mi pak, co ti je?“ zeptal se Georg a malinko se zamračil. Billova definice slova ‚vážný‘ byla totiž poněkud rozdílná od definice normálních lidí.
„Možná. Když to bude dostatečně vážné.“
„Bille…“
„Georgu…“ usmál se a pokrčil rameny. „Co ode mě chceš?“
„Aby ses cítil lépe.“ Řekl Georg naprosto vážně. Bill si povzdychl a usmál se.
„Díky, Georgu.“
„Jo, nemáš zač. Nemůžeme si dovolit mít našeho zpěváka nemocného, ne? Kdybys byl nemocný, museli bychom jít já a Gustav dělat rozhovory, a to přeci nikdo nechce.“ Protočil oči a otevřel dveře od koupelny. Bill se zasmál a následoval ho ven, v překvapení našel Toma, jak se opírá a protější stěnu.
„Co se stalo?“ Zeptal se Bill, Tom se k němu naklonil blíž, narovnal své před chvilkou založené ruce a šel k Billovi blíže.
„Máš rozmazaný make-up.“
„Říkal mi o konci Titaniku a celý se rozbrečel.“ Řekl Georg a Tom protočil oči.
„Neříkej mi, že už zase.“
Bill našpulil rty a pokrčil rameny. „Je to smutný film.“
„Jo, je to velice smutný film.“ Tom protočil oči znovu a usmál se. „Tak pojď, Saki už čeká v dodávce.“ Bill cupital za Tomem, krátce zahlédl Georgův pohled, zpomalil a šel vedle něj, zatímco Tom se řítil dopředu.
„Díky.“ Zašeptal a Georg pokrčil rameny.
„Jo, myslel jsem si, že potřebuješ trošku ochrany od Toma v až moc ochranném módu.“ Bill se zasmál.
„To si piš. A co se chytáte dneska večer dělat?“
„Chystáme se do klubu.“ Vykřikl Georg a okamžitě se omluvil Billovi, který sebou škubnul. „Promiň, jen se těším. Potřebuju nějakou akci, mají tu spoustu krásných holek, takže se těším ještě víc.“
„A… Tom jde s vámi?“ zeptal se Bill váhavě a vyndal si svou fixu, připravoval se na nával lidí.
„Říkal, že možná.“ Pokrčil rameny a začal štrachat ve svých kapsách. „Nemáš ještě jednu?“
„Jasně.“ Vyndal Bill svou náhradní ze zadní kapsy a znovu si povzdychl. „Georgu?“
„Hmm?“
„Vadilo by ti, kdyby Tom zůstal dnes v noci se mnou?“ Georg zvedl pohled a kývnul na Sakiho, který je vedl blíže ke dveřím z arény. Gustav s Tomem tam už čekali, povídali si o nastávající noci.
„Myslím, že nebude. I když se na tu párty celkem těšil. Řeknu mu, že ti není dobře a on tu zůstane, tím jsem si jistý.“
„Ne!!“ Gustav s Tomem se na ně otočili a Bill se začervenal, spěšně zavrtěl hlavou. „Ne, tohle po tobě nechci. Víš ty co, to je v pohodě. Bylo to ode mě pěkně pitomý. Víš jakej občas jsem.“
„To je v pohodě, Bille, protože ti není dobře…“ zvedl Georg omluvně ruce a ušklíbl se. „Fajn, už ani nepípnu.“
„Děkuju.“ To už ale Saki s ostatními otevřel dveře. Nechali ten zmatek vypuknout…
~*~
Bill zvedl pohled a usmál se. „Ahoj.“
„Ahoj.“ Tom mu úsměv oplatil a zavřel za sebou dveře. Nesnášel, když měl pokoj přes chodbu. „Co se chystáš dělat dneska v noci?“
„Půjdu brzo spát.“ Zazíval Bill, aby tomu dodal šťávu. „Užij si to tam.“ Řekl, když si Tom přisedl vedle něj na postel. Bill se malinko zasmál, když si ho Tom přitulil do náručí a zabořil mu nos do krku.
„Jsi v pohodě?“ zamumlal, ale Bill mu stejně rozuměl.
„Jenom unavený…“
„Dobře. Chceš, abych tu s tebou zůstal?“ Bill zavrtěl hlavou a pohladil ho po tváři. „Stejně víš, že tu zůstanu, co?“
„Samozřejmě.“ Řekl vážně, natáhl se a krátce ho políbil. „Ale víš, co jsme si řekli.“
„Jo…“ odvrátil Tom pohled, zatímco hladil Billa po bocích. „Jo, vím.“
„Okey, dobře. A teď jdi, než si to rozmyslím.“ Otočil si k sobě Tomův obličej a znovu ho políbil.
„Nebudu pryč dlouho. Sám jsem celkem unavený.“ Bill se na své dvojče podezíravě podíval, zatímco ho Tom pokládal na postel. „…Vážně.“
„Nikdy nevíš.“ Řekl Tom přes rameno a zamával mu, odešel bez dalšího ohlédnutí. Bill se zasmál, potom cvakly dveře a jeho dobrá nálada byla pryč. Znovu se položil a začal zírat na strop, přemýšlel, proč nemůže usnout. Ještě předtím, než se stihl zvednout a jít se oblíknout, ozvalo se další zaťukání na dveře a Bill se na ně zadíval, zamračil se. Tom neťukal a ani Gustav, pokud věděl, že je Bill vzhůru.
„Dále!“ zakřičel, doufal, že to bylo dostatečně nahlas, aby ho ten člověk na druhé straně dveří slyšel. Dveře se otevřely a dovnitř nakouknul Georg oblečený na ven. „Ahoj.“
„Čau. Už jsi to udělal?“
„Udělal co?“
„Už ses kouknul na to, co ti je?“
„Oh…“ cuknul sebou Bill a zavrtěl hlavou. „Ne, zapomněl jsem si svůj laptop v buse. A ne, nehodlám si pro něj teď jít.“ Řekl. Georg se usmál a vešel dovnitř s taškou, ve které byl laptop přes rameno. „Tohle si s sebou bereš do klubu?“ zeptal se Bill jízlivě, nevěděl, jestli se má smát nebo zlobit.
„Jo, protože si ho s sebou beru vždycky, miluju, když si můžu číst emaily, zatímco mi nějaká kočka šeptá do ucha neřestnosti.“ Sundal si ji a položil na sedačku. „Slíbil jsi to, Bille.“
„Slíbil?“ našpulil rty a přetáhl si přes sebe svoji peřinu.
„Jo, slíbil. Mimochodem, tohle tvoje špulení rtů platí jenom na Toma a zbytek světa, ne na mě.“ Zasmál se Georg a odešel pryč, nechal Billa zlobit se o samotě. Bill se přetočil na bok a zadíval se na tu tašku, přemýšlel nad tím, proč se prostě nezvedne a nedojde si pro ni. Georg dokázal být pěknej otrava, když něčeho chtěl dosáhnout… ale přeci jenom, bylo by hezké přijít na jméno tomu, co právě cítí.
„Fajn…“ řekl do vzduchu, posadil se a natáhl se. Mohl by to udělat rovnou, ještě předtím, než začnou dávat Charlieho andílky a on usne. Bill rychle zapnul laptop, sedl si do tureckého sedu a položil si ho do klína. Okay, něco je tu špatně… „Přeci nemůžu potřebovat jít zase na záchod…“ protočil oči, zase se zvedl a odklusal do koupelny. Když se Bill vrátil, okamžitě začal psát do malého okénka.
„Nevolnost… Zvracení… Citlivost na pachy… Bolení hlavy… Časté močení…“ říkal si Bill nahlas sám pro sebe to, co psal. „Je to všechno?“ povzdychl si a mnul si břicho tak dlouho, dokud nevolnost nepřešla. Zmáčkl enter a čekal, až za něj internet udělá zbytek. Kliknul na výsledky a nakrčil jedno obočí. Potom obě.
Z toho, co viděl na obrazovce, se začal trhaně smát. Tohle nemohlo být možné. Něco tu muselo být špatně; určitě mu vyšly výsledky někoho jiného. Uvnitř ale věděl, že takhle webové stránky nefungují. Vrátila se mu bolest hlavy, zavřel tedy svůj laptop, sundal ho z klína a schoulil se na posteli. Znovu se zasmál a zavrtěl hlavou; musel by být šílený, aby tomu alespoň na chviličku uvěřil. Byl to omyl, pitomej omyl. Bill zavřel oči a přemýšlel o tom, jestli se má zachumlat do peřin, když v tom někdo znovu zaťukal na dveře.
„Ano?!“ zeptal se, snažil se neznít tak podrážděně jak se cítil.
„Pokojová služba!“ zakručelo mu v břiše a on málem skočil až ke dveřím.
„Ahoj! Zapomněl jsem, že jsem si něco objednával!“ usmál se Bill, když otevřel dveře, uhnul ze dveří, aby mohl servis dovnitř.
„Stále to chcete, pane?“ zeptal se ten pán a odkryl víko z tácu. Bill se na to jídlo usmál, hromada hranolek a polívková mísa plná rozehřátého másla.
„Oh ano.“ Vydechl, snažil se netancovat okolo. Pán se zasmál a odvezl vozíček k balkónu, a dal jídlo na stůl, naaranžoval tam talíře s příbory. Bill opravdu začal tancovat, vytáhl 10 euro z kapsy a podal mu je, i kdyby měl u sebe stovku, určitě by mu jí dal. Pán to přijal, poděkoval a rychle odešel. Bill vylil máslo na hranolky, pak začal spokojeně jíst, zarazil se ale, když si uvědomil, co to jí. Ta webová stránka, která mu dala špatné výsledky, zmiňovala něco o chutích na zvláštní jídla.
Podíval se na postel a zamračil se. Laptop ležel tam, kde ho nechal. Narval si ještě pár hranolek do pusy a šel zpátky, zvedl ho, otevřel ho a doufal, že se ten stroj neopováží ukázat ty samé výsledky. Donesl si ho ke stolu a četl si to, zatímco jedl, na krku mu z toho všeho vstávaly chloupky. Tohle bylo šílený a nemohlo to být pravda a… zase potřebuje na záchod? Bill si utřel pusu kapesníčkem a rozeběhl se do koupelny.
Když vyšel ven, rozeběhl se ke svojí tašce a vyndal z ní mobil, namačkal Sakiho číslo. Vyzvánělo to dvakrát a Bill musel rychle polknout, protože už měl v puse zase další hranolky. „Saki, potřebuju do drogérie. Ne, nic se nestalo. Jenom potřebuju nový odličovač. Ne, chci si ho koupit sám. Okey, budu tam.“ Položil telefon a kývnul na laptop. „Tohle je lež jako prase, já ti prostě dokážu, že nemáš pravdu.“ Řekl Bill počítači. Cítil se nevysvětlitelně lépe, protože mu připadalo, že ten stroj vypadá uraženě.
~*~
„Tím jsem si jistý.“ Usmál se Tom na blondýnku a znovu se napil ze svého pití. Ona se krásně zasmála a Georg Toma praštil do ramene. Tom usyknul, protože to bylo jako by vás přetáhli holí. Gustav, který seděl naproti němu, vypadal soucitně. Georg byl vždycky přátelský a rozjívený, když se trošičku víc napil.
„Kámo, já se tak hrozně těším na tyhlety volný dny.“ Zachraptěl Gustav, rozvalil se na sedačce a pohledem se začal věnovat stropu. Zrzka, co vedle něj seděla, si ho přitáhla k sobě a věnovala mu horký polibek. Když se odtáhla, Georg s Tomem tleskali, Gustav ztěžka oddychoval. „A taky se těším, až tě uvidím nahou.“ Řekl.
„Nikdy jsem si nemyslela, že jsi takový.“ Řekla, skousla si ret a začervenala se. Georg zajásal.
„Tichá voda, břehy mele.“ Prohlásil Georg a celý stůl se začal smát, Gustav chtěl něco namítnout, byl ale zatáhnut do dalšího polibku. Georg se mazlil se svou vlastní blondýnkou.
Tom se otočil ke svojí ‚dívce‘ a usmál se. „Tak…“ podíval se na její pití. „Vypadá to, že už máš prázdno. Co si dáš?“
„Cokoliv, co si dáš ty.“ Zašvitořila a jen ta pálenka, co měl v žaludku, mu zabraňovala v tom, aby protočil oči.
‚Jak originální‘ „Oka, žádnej problém.“ Tom se podíval po číšnici a zvedl na ní skleničku, ukázal na ní a naznačil dvě. Kývla na něj a on se otočil zpátky k pohihňávající se dívce. „Takže, co tě přivádí sem do Lisabonu?“ zeptal se.
„Jedu za vámi už z domova. Bydlím v Berlíně.“ Naklonila se blíž a otřela se nosem o ten jeho. Tom věděl, že to mělo být roztomilé gesto, ale jediné, na co mohl myslet, byl Bill, takže mu to nějak nedocházelo. Tohle nebylo dobré.
„To je hezké, že jsi naše fanynka.“ Usmál se. Byla opravdu krásná, i když nevěděl, jak se jmenuje.
„Anno, máš mojí kabelku?“ blondýnka se zamračila a odtáhla, otočila se na svou kamarádku, která seděla na Gustavově klíně.
„Máš jí přes rameno.“ Řekla a otočila se zpátky k Tomovi.
„Tak, Anno, Jak se ti líbila show?“ zeptal se potěšen svým štěstím. Přikývla a znovu se k němu přiklonila.
„Vždycky se mi líbí tvoje show.“
„Moje show?“
„Ano, jsi ten jediný, na koho se tam koukám.“ Zašeptala Anna, Tom sledoval její jazyk, jak se dotýká těch krásných plných rtů a musel opravdu hodně odolávat. Nezvládl to. Přitiskl své rty na ty její, byla opravdu talentovaná, přitáhl si ji blíž, Anna si položila ruce na jeho ramena.
„Co kdybychom se zvedli a šli od mého hotelového pokoje a trošku si popovídali?“ zeptal se Tom, prstem jí hladil po tváři až dolů na krk. Její chvění bylo jiné než to Billovo. Ne tak uspokojující.
„Jasně…“ vydechla Anna a podívala se na své kamarádky. „Budou v pořádku?“
„Vypadá to, že stejně všichni skončíme na tom samém místě.“ Uklidnil ji a vytáhl ji s sebou ze sedačky. Bylo na čase trošičku přitvrdit.
~*~
„Nějakej problém?“
Bill našpulil rty, nandal si svoje velké značkové sluneční brýle a překřížil ruce. K tomu, proč Saki nikdy moc nemluvil, byl dobrý důvod. Bylo to proto, že vždycky všichni dělali to, co chtěl jenom proto, že se ho báli. Teda všichni kromě Gustava, ten si dělá co chce vždycky, a taky kdy se mu zachce. „Můžu tam jít sám.“
„Je skoro půlnoc.“
„Zvládnu to.“
„Je skoro půlnoc.“
„Dokážu si sám dojít nakoupit.“ Usmál se Bill a naklonil hlavu na stranu, doufal, že Saki alespoň trošku roztaje. Saki se na něj podíval a zamračil se, zamyslel se na chvilku.
„Je skoro půlnoc.“ Billovi se chtělo křičet.
„Fajn, ale nebudeš mě pronásledovat po celém krámě, ano? Jen… Můžeš stát u dveří? Chci nějaké soukromí.“
„Fajn.“ Saki uhnul ze dveří a Bill vyskočil ven z auta, rozhlídl se po kompletně prázdném parkovišti. Vlastně tu bylo jedno auto, které určitě patřilo tomu, kdo uvnitř pracoval. Bill si povzdychl a vešel dovnitř, Saki zůstal u dveří jak ho poprosil.
Bill procházel uličkami, vzal si nějaký odličovač a rovnou už i odlakovač. Zastavil se u stojánku s domácími těhotenskými testy, musel se hodně přemlouvat, aby tam dokázal dojít. Bolela ho hlava, jenom co nad tím zapřemýšlel, a tak sklopil hlavu a zase se rozešel, jako by snad jen přemýšlel. Ulička se sladkostmi mu ihned zvedla náladu, nepřítomně sebral čtyři snickersky a pak konečně šel pro to, pro co si sem přišel. Vyvalil oči, když viděl, kolik je tu druhů. Který si koupit? Zvedl pohled a uviděl Sakiho, jak se na něj dívá. Bill věděl, že se červená, ale nehodlal se vrátit bez svého pokladu. Kolika různými způsoby může člověk zjistit, že je těhotný? Jeden test měl svoje vlastní hodinky, další to ukazoval barvami a třetí hrál písničky. Písničky. Usmál se a vzal ho z regálu, zamračil se, hrálo to písničku, která se jmenovala William Tell Overture; tohle? Ne, děkuji… Bill to vrátil a popošel dál, zastavil se před další krabičkou. Plus, pokud jste v tom, minus, pokud ne. Jednoduché.
Potřeboval něco jednoduchého.
Vzal si ho a šel k pokladně, naklonil se tak, aby Saki nemohl vidět, co si všechno kupuje. Paní se zářivě usmála a začala to markovat. „Pro přítelkyni?“
Zamrkal. „Co prosím?“
„Pro přítelkyni?“ zvedla paní krabičku a usmála. „Nejste na to ještě dost mladý?“
„Ne, jenom vy jste dost stará.“ Odseknul jí, vyrval jí krabičku z ruky a dal si to do tašky. Paní se na něj nechápavě podívala, Bill nic neřekl, jen zaplatil a rychle odešel. Bill nepromluvil do té doby, dokud nepoděkoval Sakimu a nevystoupil z auta před hotelem.
Hodil tašku na postel jako by snad byla horká, zasmál se nad celou tou stupidní situací. Tohle bylo šílené. Bill zavrtěl hlavou a vyndal z tašky odličovač, pak si ale vzpomněl na snickersky. Chtěl jednu, nebo hned dvě. Sakra, možná všechny čtyři! Ihned začal štrachat v tašce a zasekl se, když narazil na tu krabičku.
Bill ji vyndal a podíval se na ni, přečetl si návod a u toho jedl sušenku. Bude to bolet? Zasmál se, jeho smích ale utichl, když jeho břicho vydalo podivný zvuk, nezáleželo na tom, jak šílený tohle je. A že to šílený je.
Šílený.
Usmál se, pokrčil rameny, pořádně si ukousl kousek a šel do koupelny. O pět minut později, kdyby někdo byl v jeho apartmá, slyšel by překvapený nářek.
„DĚLÁTE SI ZE MĚ, KURVA, PRDEL?!“
Komentáře anglicky, prosím. :o)
autor: Majestrix
translate: Lil.Katie
betaread: Janule
Bill j těhotnej???? a já si myslela jak bude mít kdovíjakou vážnou chorobu:D bože jak se mu to stalo?:D to má jako vevnitř nějaký ženský orgány?D:D
ale dobrej díl, to bude ještě zajímavý
ááááh xD cože?? on je těhotnej?! omlouvám se, ale mě šibne xD co to jee?? úžasná povídka, já se těšíím! xD není to třeba ženská, která se nechala přeoperovat na kluka a jaksi nedoceleně?? xD úžasné, boží!! xD
Ja to rikala uz minule! Bill je tehotny xD budou mit miminko!xDD Jako nechapu jak teda, ale… Zeru tu povidku. Tesila jsem se na ni jak blazen. A jak casto tu bude?
Wooooow!!! Next part quickly please! I´m too curious…
coze???? xDxDxDxD Bill těěhotnej ??? sup dal suuuuup xDxD
♥♥ Nejlepší, nejlepší, nejlepší!!! Oh bože ♥♥♥♥♥♥ To vás mohlo napadnout, že bude těhule *dance*
Miluju Billího s bříškem *dance*
Teri.K: bude tu jednou týdně, pravidelně v sobotu, když bude Lil.Katie stíhat překlad a nepřijdou nečekaný komplikace. Můžete si nařídit budíka, sobota 18:30. :o) Pa J.
oh bože můj!!…to je uplně úžasný!!….It is great,cool and sexy..xP…next part please!!…
hahahahahahahahahahahahahahahahahahahahahaha….tak to je bestovní povídkaaaaaa….těším se na pokráčooooo :)))))))))
Já sem to věděla… Vážně! Jenom se mi to zdálo jako totální ………:) tak sem to nepsala, ale moc se těším na mimi, to bude skandál xD mno jenom doufám, že to nebudeš protahovat na 9 měsíců <3 je to sqějá povídka, originalitu miluju!
great, great, great!!!! o božeeee já si celou dobu myslela, že je těhotnej a ona to je pravda!!! jupííí!!
Janule: Ooh! 😀 Jezis, tyden cekani jako na Formative! Me klepne :D:D Ale co, aspon se mam na co tesit xD Budu si davat na mobila pripominku! xD
Prekladatele se ceni! Malo casu, chapu, chapu! :))
Tak to je drsný 🙂 už se nemůžu dočkat na další dílek!
to poslední je dobrý 😀
the last sentence is good 😀
Já jsem si to myslela už před tím. Ale můžete mi někdo vysvětlit, jak může kluk otěhotnět?? To mu Tom do břicha potajmu píchá nějaké injekce s oplodněnými vajíčky bo co jako??:D
I have to think it before. But can somebody explain how the boy to become pregnant? Tom gives Bill
secretly in pain with an injection of embryos?
OMG!=-O
To je mazec…
a jak kua porodí? xD Lol
wow!
no kurva, jse jsem rikala ze je tehotnej..xD byla by prdel kdyby nebyl.ale myslím že jo..nebo to tak bude vypadat..xD omg..xD já to říkala..xD
ne hele Bill se prostě narodil jako muž, (haha, jako muž,divné přirovnání)xD ale má ženský orgány..xD tak se nakonec nechá přeoperovat at bude zít s Tomem jako šťastná rodinka..xD
And what about Tom? Hope he is father 🙂
Girl or boy????XD XD XD XD
It's awesome, I really like it:) I'm so curious, because it is really unreal, so I hope we will get some explanation. How he could be pregnant? Maybe he is girl inside, doesn't he?
But I'm upset, because Tom loves Bill, and he is having a sex with first girl, who he met?! If I understood well, so… Tom is an idiot:) He shouldn't do it… no, he mustn't do it!
Can't wait next part:) I hope Tom won't do it…
wau fakt hustý rychle pokráčko
Amazing…
Wow it´s verry exciting! =)
tak ta pasáž Billa v drogérce mě rozsekala. :D:D:D nejdřív Saki..až jsem z něj brečela smíchy..pak ten test s tou písničkou..bože, to by byla prča..a nakonec jak setřel tu prodavačku. 😀
jééé, bolí mě bříško smíchy. 😀
velice mile mě překvapil Georg. byl opravdu zlatý, jak měl starost. 🙂 jen teda nechápu, co to vyvádí Tom. nechal se nějak rychle svést.