autor: Janule
Tom
Panebože, ten je dokonalej. Nemůžu se na něj vynadívat, jak leží skoro nahej na svým obrovským letišti, rozvalenej, ruku volně položenou v klíně a pozoruje mě, jak se podle jeho instrukcí postupně svlíkám. Ještěže nechtěl striptýz, protože to, co bych mu tady předvedl, by asi jen tak nezapomněl. Krom toho jsem mu to ani nenabízel, jako by to udělal TOM, snad si toho nevšiml. Zatím to vypadá, že jsem na všechno reagoval správně, nemá snad podezření, alespoň na něm nevidím žádný pochybnosti. To je fajn… kéž by to tak šlo až do konce.
Už mám na sobě jen spodky, jsem tvrdej jako skála a vím, že to vidí. Doufám, že TOM nezačíná fungovat až těsně před akcí, ale bohužel jsem si tohohle detailu nestačil všimnout. Nebylo to v tu chvíli důležitý, tak co bych mu tam čuměl, ne? Čekám, že mi teď Bill přikáže sundat boxerky, ale on mě úplně převeze.
„Rozpusť si dready, miláčku,“ řekne tak zvláštně mazlivě, jako by se bavil s člověkem. Sakra, že by se do TOMA fakt zamiloval? Já ho snad shodím z toho balkonu, jestli je to pravda. To přece nemůže, milovat mojí napodobeninu a říkat mu miláčku. To je zvrhlejší než moje představy… pomalu stáhnu gumičku z dreadů, trochu rozhodím vlasy, abych mu udělal radost, vím, že má rád, když je mám rozpuštěný, kolikrát už mi to říkal. Jenže si nedovede představit, co je to za práci, udržet tohle klubko hadů nějak slušně, aby se mi nemotaly do sebe. Nechtěl bych večer trávit hodinu tím, že je budu od sebe rozplejtat, na to nemám nervy. Tak… teď nejspíš přijdou ty trenky a já se začnu červenat. Sice mám zvrhlý sny, ale stát takhle před bráškovýma rentgenujícíma očima, to je o nervy. Sklopím radši oči, zapíchnu je někam doprostřed postele, abych neviděl jeho spalující pohled, a čekám, až řekne tu poslední větu…
Jenže on to neudělal. Pomalu jako kočka se vyhoupl na všechny čtyři a připlazil se ke mně. Sedl si na kraj postele, nohy spustil na koberec, a pěkně si mě za boky mezi ně přitáhl.
„Pojď ke mně, Tomi,“ zašeptal při tom, zvedl ke mně hlavu a naše pohledy se setkaly. Usmívá se, když mě jedna jeho ruka hladí po zadku a druhá ukazováčkem jemně kopíruje přes pružnou látku můj vztyčený penis. Ještě víc si mě přitáhne a jeho rty se přitisknou na moje břicho. Bože, to je ďábel. Místo aby mi rozkazoval, tak se mě tady snaží úplně obyčejně svádět a vzrušovat. A taky se mu to perfektně daří. Cítím, že ruka, která až doteď hladila můj zadek, zachytila lem boxerek a pomalu je začíná stahovat dolů. Srdce mi tluče jako o závod, většinou jsem to byl vždycky já, kdo toho druhýho svlíkal, ale teď jsem tu v roli toho, kdo poslouchá a nechá se bez protestů vzrušovat.
„Máš krásný bříško, Tomi,“ šeptá ten černovlasej satan, co mi právě stáhnul boxerky a jazykem se chystá seznámit s mým totálně tvrdým penisem. Zavřu oči, když se mě poprvé dotkne a důkladně obkrouží svůj cíl. Rukama mi hladí boky, mazlí se s nimi jako by mě modeloval z hlíny, občas škrábe nehty, čímž mi způsobuje husí kůži… dokonalej pocit. „Líbí se ti to?“ zeptá se potichu, když ke mně zvedne oči. Nejsem schopen ničeho jiného, než spokojeného zamručení a přikývnutí, protože ve chvíli, kdy to dořekne, zmizí můj penis hluboko v jeho puse. Bože! Zakňučel jsem, když na kořeni stiskl pevně rty, a nasál, jako by mě chtěl celýho spolknout. Sakra… to bylo skvělý… závidím TOMOVI, jestli s ním Bill tohle dělá běžně, jenže ten umělej chudák, na rozdíl ode mě, nejspíš nic necítí.
„Ještě,“ vydechnu dychtivě a až pak mi dojde, že jako android bych asi neměl mít žádný požadavky. Vzápětí to Bill poslušně zopakuje a já neudržím svoje ruce dál v nečinnosti. Zabořím je do jeho černých vlasů, hladím ho ve stejném rytmu, jako on jezdí jazykem po mém penisu nahoru a dolů, nohy mi podklesávaj v kolenou a mám chuť ho povalit zády na postel a začít mu to okamžitě oplácet. Bill je ještě lepší, než v mém prokletém snu, a to jsem si myslel, že je to to nej, co můžu kdy v životě zažít. Jak jsem se hluboce mýlil… skutečnost je stokrát lepší…
„Pojď,“ zašeptá Bill, když na chvíli přeruší tu božskou činnost, akorát včas, abych ještě něco vydržel… posune se doprostřed postele, chytne mě za ruce a doslova mě na sebe povalí. Ležím mu mezi nohama, dotýkám se břichem jeho tvrdého mužství a moje rozpuštěný dready zakrývají skoro celou jeho hruď. Zvedne mi hlavu, abych se mu podíval do očí a špitne: „Líbej mě, miláčku.“ Ani neví, jak rád mu jeho přání splním a při tom oslovení mnou zase proběhne osten žárlivosti.
Trošku se posunu výš a zírám na jeho malinově růžový rty. Nepamatuju se, že bych je kdy ochutnal dýl, než na vteřinu… tu noc, o které byla řeč, jsem úplně zazdil, takže si nic nepamatuju, ale když se pomalu přitisknu k jeho hříšné pusině, která mě před chvílí tak dokonale zpracovávala, připadám si, jako když se vracím domů. Objal mě pevně kolem krku, obtočil mi nohy kolem pasu, takže se nemůžu skoro ani hnout, ale nevadí mi to. Mazlím se s jeho rtíky, jemně je olizuju, užívám si ten pocit, že můžu konečně okusit, jak chutná Bill Kaulitz. Ve snu se se mnou nikdy nelíbal, vždycky jen soustředěně pracoval na mém uspokojení, ale tohle je něco dokonalýho.
Zrychleně dýcháme skoro ve stejném rytmu, připadám si, jako bych měl za sebou sprint do schodů, když ucítím jeho jazyk, jak si probojovává cestu mezi moje zuby a cinkne o ně svou kovovou kuličkou. Za chvíli už se vášnivě líbáme, volnýma rukama hladím jeho spánky, probírám se hladkými černými vlasy, které rámují jeho nádhernou tvář, užívám si snad víc, než když mě předtím tak skvěle olizoval a sál. Tohle je něco naprosto jiného… je to tak důvěrný, líbat se s ním, proplétat spolu jazyky a hladit ho. Ach bože… nepřežiju bez něj…
V tuhle chvíli už úplně zapomenu na svou roli a nečekám, až mi něco přikáže. Řídím se svou touhou, když ho začnu líbat na krku a postupně zkoumám dokonale opálený hrudník. Dvě tuhé bradavky mě lákají, abych je alespoň krátce olízl a mohl poslouchat Billovo tiché šeptání. Mumlá moje jméno, neustále dokolečka, stejně jako já olizuju jeho bradavky, a když se přemístím na tetování, jehož originál jsem ještě nikdy nemohl prozkoumat svým jazykem, zesílí stisk jeho rukou na mých ramenou, až se mi nehty zaryjí do kůže. Pomalu přejíždím po větách, propletených do písmene B a vím, že mu tím způsobuju husí kůži.
Poslední písmenko dole na boku opustím a vrhnu se okamžitě na hvězdičku, to je další můj objekt zájmu, který musím prozkoumat. Polovina hvězdy je stále skrytá pod černými boxerkami, které má Bill pořád ještě na sobě, ale už to nebude trvat dlouho. Políbím horní cíp černé hvězdy a pomalu zaháknutými ukazováčky stahuju černou látku z jeho boků.
„Tomi… Tomi… jsi úžasnej,“ šeptá Bill a pozorně sleduje, co dělám. Schválně ignoruju jeho tvrdý penis, který postupně vykoukl zpod boxerek, a dál se věnuju jeho tetování. Cítím, jak se podvědomě snaží ke mně přitisknout, ale rukou jeho boky přitlačím zpátky na postel a užívám si, že ho můžu chvíli ovládat. Slyším jeho sténání, cítím nesmělé přirážení proti mému krku, když se snaží si alespoň trošku ulevit od mučivého vzrušení. Klečím teď mezi jeho nohama, rukama hladím boky a současně ho svými dready šimrám, kde se dá. Jsou jako neposlušné užovky, všude se plazí, překáží mi, ale Bill si s nimi hraje, tahá mě za ně a natáčí si je bezmyšlenkovitě na prsty, když se snaží přiblížit se co nejvíc k mým vzdorujícím rtům.
Oddaluju chvíli, kdy se poprvé v životě dotknu rty jiného muže… ale vím, že se na to těším. Těším se, až mu přivodím stejné pocity, jako on před chvílí mně a doufám, že to budu umět stejně dobře jako on.
Bill
„Tome! Už to konečně udělej,“ zakňučím zoufale a vyrazím boky proti němu. Nemůžu dál čekat, jsem úplně vyřízený z něžných doteků jeho jazyka… je jako nástroj samotného ďábla, když jím pomalu olizuje a zkoumá moje obrázky vytetované po těle. Co teprve, až se dostane tam, kde ho netrpělivě očekávám. Chci zajet hluboko do jeho pusy, a konečně zopakovat to, na co se těším celých dlouhých šest let, ale on to neustále oddaluje.
„Co mám udělat, Bille?“ zeptá se s mírným úsměvem, zabodne oči do mých a vystrčeným jazýčkem neúnavně kopíruje moji hvězdu.
„Olízni mě,“ vydechnu a doufám, že jako android splní okamžitě moje přání.
„Samozřejmě, Bille, jak si přeješ,“ vypadne z něj TOMOVA fráze a já se musím usmát. To je pako… ještě mi to tím svým napodobováním androida celý zkazí.
Skoro mě klepne, když se Tom zapře rukama vedle mých boků, vkleče jako kočka se nade mě nakloní a od pupíku až k bradě mě jedním tahem dokonale olízne. Sakra! Dělá si ze mě srandu?
„Tome!“ ublíženě zakňučím. „Takhle jsem to nemyslel,“ vyčítám mu a všimnu si, jak se potutelně usmívá pod fousy. Pardál jeden, já si ho pak za to podám, androida neposlušnýho.
„Jak jsi to myslel, Bille?“ zeptá se a vyzývavě mi zírá do očí.
„Olízni můj penis, Tome!“ řeknu mu to na plnou pusu, když teda neráčil rozumět.
„Jak si přeješ, Bille,“ přikývne, šoupne se níž a udělá přesně to, co jsem po něm chtěl. Bože… konečně se mě dotkl. Jenže jenom jednou… sakra, já ho zabiju.
„Bylo to správně, Bille? Takhle jsi to chtěl?“ šeptá a čeká, co mu odpovím.
„Ano, Tome, ale jednou mi to nestačí. Potřebuju, abys vzal můj penis hluboko do pusy a pořádně mi ho vykouřil,“ naštvaně mu odpovím, na tohle už nemůže říct ani popel. Vyzývavě se zadívám do jeho smíchem přimhouřených očí a čekám, jak bude reagovat.
„Jak si přeješ, Bille, stačí říct,“ odvětí, nahne se co nejblíž ke mně, něžně mě líbne na rty a zmizí dole.
Konečně… ach bože… dělá přesně to, co jsem dělal před chvílí já jemu. Na to, že je s klukama nezkušenej, je naprosto famózní. Olizuje mě jako nanuk, saje, hladí mě a přitom roztahuje moje stehna, aby mě mohl dráždit ještě víc… a já se mu ve všem podřizuju. Miluju ho, bože jak já ho miluju… ještě nikdo se mě takhle něžně nedotýkal… není první kluk, s kterým jsem si kdy něco začal, ale myslím, že je určitě poslední… už ho nikdy za nikoho nevyměním.
Tom
Trošku jsem si Billa vychutnal, když mi dával tak krásně dvojsmyslný příkazy, nemohl jsem si prostě pomoct a dobře jsem se bavil… jenže moc riskuju. Nechci, aby poznal, že jsem to já… musím se už chovat slušně a dělat všechno tak, jak si řekne, jako správnej android. Momentálně ho mám plnou pusu a nemůžu si to víc užívat. Jeho penis reaguje dokonale, nutím ho vzdychat, kdykoliv jazykem obkroužím jeho vrcholek a zasunu si ho zpátky hluboko, kam až to vydržím. Není to snadný, musím dávat pozor, ale stojí to za to. Vleže na zádech se opírá o lokty, aby dobře viděl, co tady s ním dole provádím, vzdychá s přivřenýma očima, občas zasténá nahlas a vykřikne moje jméno, když hodně nasaju a dráždím přitom jeho varlata. Je úžasně citlivej, na každej můj dotyk dokonale reaguje, už jen zbývá, aby mi řekl, že mě miluje a já se vzteky a žárlivostí zblázním.
Po chvíli ucítím, jak mi něco zavadilo o ruku… mrknu na to, je to tvrdý a studený… lubrikační gel. Můj bráška mi podává lubrikační gel? Úplně se mi zatmělo před očima, když jsem si díky tomu vzpomněl na TOMOVU automatiku ve zvlhčování… to opravdu nemám a mít nebudu a teď to vypadá, že Bill o týhle jeho funkci vůbec nic netuší. To by mi přece nepodával gel? Že by s ním tak daleko nikdy nezašel? Že by to celý byly jen moje divoký představy? Ach bože… tak by se mi ulevilo, kdybych věděl, že s TOMEM nikdy nic neměl.
Poslušně vezmu gel, ještě abych něco namítal… vymáčknu si trochu na prsty a začnu pomalu kroužit kolem Billovy úzký prdelky. Má jí nádhernou, když jsem ho masíroval, měl ji tak krásně vyšpulenou, úplně jsem měl chuť si plácnout. Teď mě ovšem zajímá něco úplně jinýho… teď ji musím dokonale uvolnit, aby ho to nebolelo a měl se mnou ten nejlepší sex svýho života. Na tohle jsem určitě dobrej, jsem si jist, že se mu to se mnou bude líbit, i když asi nedokážu kmitat tak rychle jako TOM. Pomalu kroužím jazykem kolem Billova žaludu, současně prstem prozkoumávám uvolněnost jeho svalů, a když mám pocit, že je vhodná chvíle, zatlačím a proniknu kousek do jeho těla.
„Tome,“ ozve se zakňučení a já se leknu, že ho to bolelo. „Ještě,“ dodá a mně se uleví. Vypadá to, že si to užívá. Pomalu začnu pohybovat prstem, abych co nejvíc uvolnil cestu, přitom pořád pravidelně zpracovávám jeho penis a sleduju, jak na to reaguje. Výraz jeho tváře je naprosto famózní. Pootevřený rty, přivřený oči, růžový tváře, prsty zabořený v peřině vedle sebe, protože kdyby mě držel teď za dready, nejspíš mi jich pár vytrhá, jak není schopen se kontrolovat. Nemůžu od něj odtrhnout oči, když postupně přidávám a roztahuju ho, aby mě bezbolestně přijal.
„Počkej,“ vydechne, když z něj vytáhnu prsty a chystám se natřít sám sebe, abych mohl začít dobývat tohle nádherný drobný tělo, který se mi bezostyšně nabízí a láká mě rovnou cestou do pekla. Zarazím se, když popadne tubičku s gelem, vymáčkne si trochu do dlaně a sám mě začne mazat. Líbá mě přitom na břicho, mumlá něco nesrozumitelnýho a naprosto dokonale mě zpracovává. Mám strach, abych mu nevystříkl do ruky, už jsem úplně na pokraji sil. Trochu ho odtlačím, abych mu naznačil, že už to stačí a sleduju, jak se ke mně natáčí zadečkem. Ty jeho dvě mrňavý půlky ani jinak nazvat nejdou, jsou tak roztomilý a lákavý… Klečí přede mnou na všech čtyřech, nohy daleko od sebe a snaží se hlavu natočit tak, aby mě viděl, ale moc se mu to nedaří.
Opatrně, abych mu neublížil, nasadím špičku penisu k malému vstupu, který jsem si předem zpracoval a zatlačím. Rukama si přidržuju jeho boky, aby mi neutekl, než se dostanu přes první bolestivou hráz a pak do něj konečně proniknu. Bill malinko zakňučí, ale cítím, jak se snaží tlačit proti mně a dávat mi tak najevo, abych se nebál. Dobře… udělám, co si přeje, jsem jeho sluha, nebudu odporovat. Přitlačím víc a zajedu do něj jako po másle.
„Jo! To je ono!“ vykřikne Bill a prudce zakloní hlavu. Vlasy se mu při tom rozprostřou po zádech až k pasu a já jsem v něm konečně zabořený až po kořen. Úžasnej pocit… Chvilku čekám, ale on se okamžitě začne pohybovat proti mně. Neváhám a začnu pomalu přirážet, pořád mám strach, abych mu neublížil.
„Rychleji, lásko, rychleji,“ šeptá Bill a já strnu v půli pohybu, když si uvědomím, co jsem to vlastně zaslechl. Řekl mi lásko? Svému androidovi řekl lásko? Panebože… teď ale nemám čas o tom víc přemýšlet, je mi to jedno… jsem v něm a pocity, který mi jeho svírající tělo dává, se nedají snad ani popsat slovy. Přirážím rychleji, jak si přál, abych ho co nejlíp udělal. To je teď nejdůležitější, ostatní věci počkají…
Pohybuju se v něm pravidelně, ale rád bych se ho dotýkal víc… takhle mi připadá moc daleko, nevidím, jak se mu to líbí, rád bych ho líbal a poslouchal jeho vzdychání, až přijde vyvrcholení. Stále hluboko ponořený v jeho těle, ho chytnu zezadu kolem pasu a naznačím mu mírným tahem, aby se začal zaklánět a zvedat nahoru ke mně. Nejspíš neví, co po něm chci, chvilku mu to trvá, ale pak mu konečně dojde, že potřebuju, aby se o mě zády opřel. Sedám si pomalu na paty a přidržuju si Billa nad sebou, pomáhám mu nasedat a přirážet se na můj penis, a přitom rukou zalovím v jeho rozkroku. Obklopím prsty jeho mužství, tvrdé jako skála a on si položí hlavu na mé rameno. Je prohnutý jako luk, potichu sténá a snaží se na mě jezdit, jak nejrychleji může. Začnu ho pomalu hladit a stiskávat, kroužit palcem po jeho vlhkém žaludu a za chvíli už natočí tvář ke mně a líbá mě. Pochopil, o co mi šlo… Sice je tohle daleko těžší poloha, ale můžu se ho dotýkat a užívat si orgasmu spolu s ním. Postupně cítím, jak mnou prostupuje vlna šimravých pocitů, které se stupňují a za chvíli hrozí vybuchnout do Billova těla. Jeho ruka stiskne tu mou, jež se snaží ho co nejlíp dostat k vrcholu a pomáhá mi, abychom se udělali spolu… během chvilinky už cítím, jak se Bill celý třese, vzdychá a opouští můj dráždivý jazyk, aby si naplno užil vyvrcholení, které vystříkne v několika dávkách na naše stehna. Uvnitř Billova těla v té samé chvíli bouří gejzír mého spermatu, které se konečně uvolnilo a já musel v té největší extázi šeptat jeho jméno… „Miluju tě, Bille,“ slyším sám sebe sténat a vím, že jsem si právě podepsal rozsudek smrti… tohle android svému pánovi určitě neříká… leda by se mu porouchal software…
Hladím Billa ve vlasech, nechám se od něho líbat, když se vyvlíkne z mojí náruče a otočí se čelem ke mně. Pomalu mě položí na postel, pusinkuje moje tváře, oči, které slastí přivírám a poslouchám jeho šeptání.
„Já vím, Tomi… já vím… taky tě miluju, lásko.“ Dívá se mi do očí, usmívá se a tiskne se ke mně. „Ty můj malej dokonalej androide, lásko moje jediná,“ dál šveholí a já zklamáním radši zavřu oči. Nezvládnu to… ne… slzy se mi derou do očí, když pochopím, že mu nejspíš TOM říká to samý, co já, a on ho skutečně miluje. Je mi to tak líto… ale jsem nakonec rád, že se to neprovalilo… nemám si nač stěžovat… Bill má zřejmě toho, koho potřebuje a já se vrátím pokorně ke svý starý dobrý Suzy. Bude to sice strašně těžký po týhle fantastický zkušenosti, ale nedá se nic dělat. Bill se zamiloval a já už v jeho životě nejsem ten nejdůležitější… má za mě náhradu a budu to respektovat.
„Neplakej, Tomi,“ šeptá mi Bill do ucha. „Androidi přece nepláčou… nemají to v programu… umí se jenom smát,“ hladí mě, stírá mi prstíkem slzy a usmívá se. Otevřu oči, abych viděl jeho výraz, a spatřím v nich jenom lásku. Nic víc, než štěstí a lásku.
„Jsem zvláštní android, Bille,“ odpovím a usměju se na něj slzavýma očima. „Po orgasmu se mi někdy splaší software a nefunguju, jak mám,“ dodám, a pohladím bříškem ukazováčku jeho rty. Tak rád bych je ještě někdy líbal…
„Asi tě budu muset dát opravit, lásko,“ vzdychne si Bill a pohladí mě po břiše. „Budu si stěžovat, že pláčeš a kručí ti v bříšku hlady, to je taky závada…“ šklebí se na mě bráška a mně pomalu, ale jistě dochází, že celou tu dobu věděl, kdo jsem.
Usmívám se skrz slzy, které se mi pořád ještě řinou z očí, a nic nenamítám, když se ke mně skloní a začne mě něžně líbat. Vracím mu to s chutí a láskou, užívám si, že to všechno vlastně dopadlo dobře… On to věděl… od začátku věděl, kdo jsem, protože v břiše mi kručelo, když jsem ho masíroval a já bláhový si myslel, že to neslyší. Nikdy se svým androidem nespal, najednou jsem si tím jistý… a je mi nádherně.
„Miluju tě,“ opakuju mu, když se přestaneme líbat. „Už šest let tě miluju,“ dodám a sleduju jeho přísný pohled.
„Já vím, ty zabedněnče. Proto jsi teď tady a musíš si hrát na androida, jinak bych tě nikdy nedostal. Ale já svoje sliby plním, Tome, pamatuješ? Řekl jsem ti, že jednou budeš můj…“ už se zase usmívá a hladí mi znovu kručící bříško. „Ale teď už tě nikdy nepustím, to je ti doufám jasný,“ přísně se na mě podívá a zahrozí prstem.
„Jasný,“ přikývnu a líbnu ho na čelo.
„Jdu ti ohřát špagety, ty můj hladovče,“ zvedne se z postele, natáhne si boxerky a gazelím krokem odejde do kuchyně. Odpočívám a hlavou mi letí všechno to, co se stalo za poslední týden… Jak jeden android dokáže člověku změnit život…
„Tomi? Kam jsi vlastně schoval TOMA?“ zavolá Bill z kuchyně.
„Na balkon!“ odpovím hlasitě a se zavřenýma očima očekávám to nejhorší.
„Ježíšikriste!“ ozve se z kuchyně po chvíli, a já mám pocit, že právě nastává naše první milenecká hádka. Jestli tohle přežiju ve zdraví, tak už všechno…
KONEC
Co k tomu ještě dodávat? Myslím, že teď už je to na nich, jak si s tím vším poradí, TOMA budou mít určitě v domácnosti jako pomocníka, až brnknou do firmy, aby jim ho přišli narovnat 😀 a nabít… Jak to udělají, to už není moje starost. 🙂 Já už napsala dost, ať už se chlapci starají sami :o) Už mě k tomu nepotřebujou…
Tahle povídka mě bavila psát, užila jsem si to, a jsem ráda, že jste ji přijali tak skvěle. Díky za všechny krásný komentáře, moc mě těšily, bylo fajn si je číst. Danke… Vaše J. :o)
autor: Janule
betaread: Áďa
Bylo to kouzelný, romanticky potřeštěný, zejména celý Billův plán, ale bylo vidět, že zná brášku výborně a umí to s ním. Kdo si počká, ten se dočká a já jsem moc ráda, že si kluci k sobě našli cestu i přes veškeré morální bloky z Tomovy strany. Tvůj typický humor to ještě okořenil a ten závěr je prostě klasa. Zejména Tom, myslící na svou roli za všech situací, aneb jak si přeješ, Bille :o)
Inu, gratuluju Billovi k výhře, Tomovi k podlehnutí a doufám, že TOM 001, tajný agent s povolením dát ty dva dohromady nám na balkóně nezvlhnul, nezmrznul, nebo nevykouknul a nepřivodil svým nahým tělem infarkt sousedce :o)
A teď si to ještě jednou přečtu:o)
Opravdu krása! Krásný konec!
I když bych si s radostí užila další díly, chápu, že takhle je to nejlépe zakončeno! 😉
Viva la Janule! 😀
Málem jsem si na tu dnešní,tolik očekávanou premiéru,vzala slavnostní oblečení. =D
To bylo famózní,luxusní a dech vyrážející…Sice jsem nedýchala napětím,ale stačila jsem se několikrát zasmát a politovat miláčka Toma,kterej si tu lásku připustil moc pozdě a už si myslel,že má smůlu…
ÚŽASNÝ,ÚŽASNÝ,ÚŽASNÝ!!!!!
Naprosto nezapomenutelná povídka.
bože..tohle byla naprosto dokonalá povídka :))) skoda ze konci..ale tesim se na dalsi povidku od tebe 🙂
no tak to bylo užasny… tekli mi slzy zaroveň s tomem…on je fakt zabedněnej… to je upe sladky 🙂 a chudak TOM promrzne na balkoně xD xD xD stejně by mě zajímalo jak ho narovnaj… ale jako třeba ho nějak pokazili xD xD ale neee
prostě dokonalost!
Jani, já se z tebe poseru…^^ GAZELÝM KROKEM… neeee!!!^^
Ale jinak mě štve, že to skončilo =/ Já se u toho vždycky bavila…^^ ale byla a je to dokonalá povídka… hned ti du napsat na icq, abys mi to poslala ve Wordu, ty už mě znáš =P Každopádně … povedlo se ti to… celej ten průběh tohodle dílu sem si užívala s nima…;) Dokonalost sama, co říct… ♥
dokonalost…….úžasnýýýýýý……ale chtělo by to i druhou řadu,jak jim tam TOM pěkně uklízí atd…..x)))))))
Úúúúúúúúžasný, k tomu není snad ani co dodat xD Souhlasím s Goddy, taky bych si ráda přečetla další dílky, ale lepší konec jsme si nemohli přát. FFka mi bude sice chybět, ale jsem si jistá, že ty vymyslíš další dokonalost;) Tvůj humor je jedinečnej a zejména v týhle povídce neměl chybu. Milovala jsem trdlo Tomíka, stejně jako naši šikulku Billíka. Jen by mě zajímalo, jak dopadl TOM xD Snad to moc neodnesl…
Klobouk dolů, Janule a teď si to přečtu ještě jednou xD
Jůůů. Nádherná povídka, ale jiná od Janči vlastně být ani nemůže.
Tady tenhle díl byl ke konci trošičku – TROŠIČKU – smutnej (jak Tomí plakal, že Bill miluje androida xD to by nám ještě chybělo.. xD ), ale zároveň tak sexy a vtipnej xD
Děsně jsem se pobavila u té části, kde Bill dával příkazy.
"Co mám udělat, Bille?" zeptá se s mírným úsměvem, zabodne oči do mých a vystrčeným jazýčkem neúnavně kopíruje moji hvězdu.
"Olízni mě," vydechnu a doufám, že jako android splní okamžitě moje přání.
"Samozřejmě, Bille, jak si přeješ," vypadne z něj TOMOVA fráze a já se musím usmát. To je pako… ještě mi to tím svým napodobováním androida celý zkazí.
Skoro mě klepne, když se Tom zapře rukama vedle mých boků, vkleče jako kočka se nade mě nakloní a od pupíku až k bradě mě jedním tahem dokonale olízne. Sakra! Dělá si ze mě srandu?
"Tome!" ublíženě zakňučím. "Takhle jsem to nemyslel," vyčítám mu a všimnu si, jak se potutelně usmívá pod fousy. Pardál jeden, já si ho pak za to podám, androida neposlušnýho.
"Jak jsi to myslel, Bille?" zeptá se a vyzývavě mi zírá do očí.
"Olízni můj penis, Tome!" řeknu mu to na plnou pusu, když teda neráčil rozumět.
"Jak si přeješ, Bille," přikývne, šoupne se níž a udělá přesně to, co jsem po něm chtěl. Bože… konečně se mě dotkl. Jenže jenom jednou… sakra, já ho zabiju.
"Bylo to správně, Bille? Takhle jsi to chtěl?" šeptá a čeká, co mu odpovím.
"Ano, Tome, ale jednou mi to nestačí. Potřebuju, abys vzal můj penis hluboko do pusy a pořádně mi ho vykouřil," naštvaně mu odpovím, na tohle už nemůže říct ani popel.
A u toho popel jsem se smíchy držela za břicho. Nechápu, jak všechno dohromady umíš popsat. Fakt neuvěřitelný xD. A byla to nádherná povídka, už ten nápad byl famózní.. Bill měl fakt hustej nápad, který se vydařil xD.
A ten konec… xDDD To Bill musel být asi hodně šokován, když na balkoně uviděl nahého androida s vyšpuleným zadkem. xD
Teď ještě předám pochvalu pravému androidovi.
"Milý androide TOME, všichni ti moc děkujeme za spojení bratrů Kaulitzových – každý ví, a určitě i ty, že pravý Tom Kaulitz byl nehorázný zabedněnec, protože si celých dlouhých šest let nechtěl přiznat lásku ke svému bráškovi. Ale ty jsi tomu všemu dodal správné grády, všechno dobře skončilo atd.atd. xD Jenže bohužel, možná budeš dvojčátkům připadat jako páté kolo u vozu a mohou tě taky vyhodit, jenže tobě to bude jedno. Utrhnou se ti dráty, porouchá systém a najde si tě nějaký bezdomovec. Ten tě bude potřebovat určitě více než Bill a Tom. Děkujeme moc. Ale bohužel nevíme, jestli je tvůj systém dostatečně inteligentní na pochopení tohoto faktu. To je však už tvůj problém. Nashledanou" xDDD
JANI, MÁŠ MŮJ OBROVSKÝ OBDIV!! =)
Je fajnové prežívať toto všetko x) Ten pocit milujem . Milujem , keď čítam tvoje poviedky 🙂 Dej je skvelý . Nakoniec to Billovi predsa len vyšlo =) od začiatku až po koniec krásne naplánované . Skvelý nápad z tvojej hlavy , ja by som na niečo takéto určite neprišla , ešte dlho sa budem spamätávať a "liečiť sa" , musím prísť sama na to , že to nie je realita , lebo si ma pekne oklamala 😀 časom sa snáď spamätám .
konec néééé 🙁 tohle čtu už od začátku a moc se mi to líbí… a nějak jsem čekal, jak to všechno dopadne, než k tomu začnu něco plkat… takže jsme u konce a konečně se můžu vykecat…
můžu jedině říct, že to bylo absolutně jiný než cokoliv, co jsem četl… skvělej nápad… obdivuju Billovu trpělivost, rafinovanost, místy jsem Toma docela litoval :D, prostě všechno… android – to by mě nenapadlo. :o) vážně to bylo zlatý… až do konce… a s happyendem 😉
nemám teď moc času ani chuti dopisovat svoje povídky… ale tohle mi vyloženě zvedá náladu. :o) krásná tečka za dokonalou povídkou, nechť jsou spolu šťastní až do smrti :o)
ale stejně by mě zajímalo, co bude s TOMEM 😀
úúúúúžasný..mohlo by byt pokracovani :DDDD
Bože, co bych tak ještě napsala, když už všichni vyjádřili, to co jsem chtěla? prostě…bude mi to chybět, po dlouhé době zase jednoduchá, oddechová povídky…co písmenko, to perla:) dokonalé
to je tak moc dokonalé!!! klaním se nad tvým uměním!!!! NÁDHERA!!!
ježišikristéé! xD to už je konec?! Tak rychle to uběhlo! Já když dneska uviděla nápis "konec" tak jsem uplně stuhla zklamáním, ale celej tenhle díl mi hned zvedl náladu! Mrzí mě, že už je konec, ale zkončilo to úžasně!!
To my děkujeme tobě Janulko, jenom ty píšeš tak dokonalý a emocí nabitý povídky a za to ti jsme všichni vděční!
Teď už jenom čekám na ČPR III. 🙂
excelentne ako vzdy…..ocakavam najneskor pozajtra nejaku novu…alebo casoprostor??? =D……je mi to jedno…vlastne nie je…ale potrebujem tu nejaku tvoju poviedku…bez toho to proste nejde…=D
JANULKO!
Táák, máme tu konec! 🙁 Néé, prosím néé! Božínku, jak já byla na tuhle dokonalou povídku zvyklá. Byla to moje jistota toho, že když mě už všechno štve, tak jen co si přečtu tohle, tak mi to zvedne náladu. Byla to taková uklidňující povídka na nervy 😀 Prostě… Já nevim, jak se mám nejlíp vyjádřit. Žeru to!
Normálně díky tobě jsem si oblíbila androidy, pořád jsem o nich mluvila xDD Jen nikdo nechápal přesně o co jde 😀 Těším se, až zase něco napíšeš. Prostě… no ty víš, viď? :D:D
Tenhle dílek byl tak vtiný, sexy, ale zase jak už opakuju často – roztomile dojemný! Já zbožňuju, když dělá Tom to co dělá.
Tahle část mě dostala totálně: ("Rozpusť si dready, miláčku," řekne tak zvláštně mazlivě, jako by se bavil s člověkem. Sakra, že by se do TOMA fakt zamiloval? Já ho snad shodím z toho balkonu, jestli je to pravda. To přece nemůže, milovat mojí napodobeninu a říkat mu miláčku.)
Prý že ho shodí z balkonu 😀 Ty jeho kecy jsou nepřekonatelný. Já ti neviim, ale mě Tom připadá i v reálu jako jeden z nejvtipnějích lidí 😀 Když jim to jde tak samo, Billovi taky… Mají svůj zbůsob vtipu a… nehrajou tu svojí praštěnost jako jiný lidi. Ale to zase melu z cesty xDD
Bill je úžasný jak byl trpělivý a prostě… Samotný to milování bylo tak skvěle procítěný. Z obou úplně ta láska doslova tekla 😀 Prostě hrozně nádhherný bylo, jak Tom začal plakat. To bylo tak roztomilý. Bill se ho snažil ukliddnit, ale Tom chudinka začal říkat tak smířeně, že se asi android porouchal. Prostě… ty slzyčky jak mu kapaly! Jani, já budu normállně brečet. Pak jak mu Billi všechno vysvětlil tak hezky vtipně a Tom kašlal na všechno a řekl mu, že už ho 6 let miluje. Nádherný. Tahle část byla prostě pro mě… Já nevím jak to říct… Slovy to ani nejde vyjádřit 🙁 =))
Zajímalo by mě taky jak to dopadlo s TOMEM :D:D Chudák tam klečí zaseklý na balkóně a nic neví. Ani netuší to, že svojí existencí udělal tak dobrý skutek xDD Měli by mu oba dát nějakou odměnu. Alee jakou? Opravu a strčení do nabíječky? :DD:D Dopaadlo to tak jak jsem si přála. Úžasně, skvěle! Bill a Tom jsou konečně spolu a třeba budou mít doma ještě pomocníka TOMA, který je bude obstarávat a rozmazlovat je 😀
Tak… No… Já jsem se asi vykecala teda pro mě nedostatečně, ale tady myslím, že až dost 😀 Já bych mlela furt a o týhle tvojí povídce taky pořád. To by bylo na hodiny 😀 Tak ještě jednou. Děkuju, že jsem si to díky tobě mohla tahle užít. Seš skvělá a co nejdřív napísaj nějakou další úžasnou povídku! =)) :-*
Bylo to naprosto skvělý!Chvílemi k uvztekání nad Tomem, ale hlavně převažovaly výbuchy smíchu. xD Je to nádherná a skvěle napsaná povídka!!! Jsem moc ráda, že jsem měla možnost přečíst si ji. 🙂 Fakt naprosto skvělý, moc mě to bavilo! A budu se těšit na další tvoje povídky podobné tématiky. xD
tak to bola skvelaaa ff-ka 😀 jedna z mojich najoblubenejsich :DD chcelo by to pokracko :DD fakt SUPER
Já si ráno po probuzení říkala, co že mám tak podezřele dobrou náladu, když venku prší, musím do práce, pátek je až zítra a bolí mě celej člověk. Hned jsem si ale vzpomněla, že dnes v podvečer se dozvím, jak to s tou mou oblíbenou dvojicí a jedním robůtkem navíc vlastně dopadlo. Celý den jsem na tvou povídku myslela. Kolegům jsem odpovídala z cesty a měla jsem štěstí, že šéfová je na dovolené… pravděpodobně bych ji oslovovala TOME 🙂
Mám pocit, že poslední dobou jsou povídky na tomto blogu plné krve a násilí, byť i dobrovolného 🙂 a to se mi opravdu příčí. Jo jasně, já vím, že každému se líbí něco jiného 🙂 Jsem tedy nadšená, když si mohu číst, že se ti dva v tvém příběhu milují a i když jim to trvá šest let, než se pomocí vyspělé techniky domluví, naplňuje mě uspokojením, že to nakonec zvládnou 🙂
Milá Janule, já tvoje povídky zbožňuju, můžu si je číst pořád dokola. Ale tahle byla tak rozkošně jiná než můj milovalý Časoprostor i neméně milovaný Dar. Věřím, že tě určitě těšilo psát všechny tvé povídky, ale z téhle ta radost vyzařuje na dálku 🙂 Nikdy nepřestanu obdivovat tvou fantazii… ten úžasný Bill, tak tvrdohlavý a vynalézavý ve své snaze konečně brášku přesvědčit, ten roztomilý Tom, co se šest let bránil (a neuvěřitelně mi tím lezl na nervy:-), aby nakonec pochopil, kde je jeho místo a konečně ten kouzelný technický vynález TOM, kterého si rozhodně budu přát k příštím Vánocům 🙂
Milá Janule, bylo to opravdu nádherné čtení, všech těch patnáct úžasných dílů jsem se bavila, tajila dech, držela palce, rozčilovala se, žasla, řehtala se na celé kolo a samozřejmě také slzela 🙂
Doufám, že nás co nejdříve potěšíš nějakým dalším výtvorem z tvé autorské dílny, budu se moc a moc těšit. A samozřejmě s nadšením dokoupím další šanon, už mi nějak přetékáš… no jen tak dál!!! 🙂
K;-)
Jaňulko kláním se ti *stojí vedle počítače a hluboce se klaní* Tvoje povídky jsou úplně užasné a tahle jako jedna s dalších nemá chybu….Doufám že se zase brzy pustíš do někajé práce.Skvělá povídka
*tleská a pláče štěstím*
NAPROSTO-LUXUSNĚ-NAPSANÝ
Konec? Tak brzo…? 😀
Ježiš tahle povídka mi bude chybět… Byla fakt skvělá, tak úžasně napínavá a zároveň zase ne moc vážná… a měla fakt, fakt originální nápad, to se musí nechat ;D
Přišel mi roztomilej Bill, jak si myslel, že Tom toho androida hraje schválně xD Chudáček 😀 ale hlavně, že to dopadlo, tak jak má 🙂
A doufám, že napíšeš ještě něco, poslední dobou jsem si tvoje povídky nějak oblíbila, za chvíli dočtu i časoprostor no a pak se konečně vrhnu na dar, kterej už si plánuju přečíst snad rok xD Už se těšim :))
todle byla jedn a z opravdu nejdokonalejších povídek ,které jsem četla,sice nás jí nečetlo tolik kolik by si ta povídka zasloužila,ale určitě jenom proto že byli líní čist od prvního dílua věřím ,že si jí ještě hodně lidí přečte,protože je užasná….. doufám že budeš psát dalšitakhle užasný povídky
Tak se na to jdu taky vrhnout, sice to teda bude zabíračka… Já jsem totiž komentář k tomuhle dílu nosila poměrně dost dlouhou dobu v hlavě a teď, když to mám napsat, nevím ani ťuk. Asi si ty svoje poznámky začnu dělat úplně na všechno. 😀
Ale nevadí. Rozhodně jsem měla v plánu napsat něco v tom smyslu, že tohle můžu označit za dalece nejzábavnější věc, jakou jsem v dlouhé poslední době četla, ale rozhodně to nebylo jenom o tom, že bych se chodila k téhle povídce jen zařahtat. Stejně jako je bezkonkurenční tvůj humor, tak i příběh nepostrádal originilitu a dokázal mě udržet v napětí celou tu dobu. A závěrečnej sex… 😀 O tom se snad nedá mluvit. Četla jsem to vždycky třikrát za sebou po dobu asi pěti dnů a pořád se k tomu vracím, když je náladička, případně se potřebuju nějak uklidnit a odreagovat. :o)
Co mě ale dostává u všech tvejch povídek je, že když skončej, tak já jsem z toho naprosto přejetá, protože se mi tlačí neodbytně do hlavy, co by dělali dál, vývoj vztahů a různejch drobností, prostě ten konec nikdy není vítanej a já si tu zoufale kňučím, že chci ještě pokračování. By mě zajímalo jestli se ti někdy povede napsat něco, kde budu s koncem spokojená a nebudu vyžadovat nic dalšího. To by ale možná svědčilo o tom, že už by ta věc nebyla takhle dobrá, takže bych to schrnula, pokud budu toužit číst tvoje věci pořád dál a dál, aniž by mě omrzely, ty budeš skvělá pisatelka. ;o)
Gratuluju ke zdárnému ukončení další věci a už se těším na další. :o)
Hmmm, tak to je asi polovina toho, co tu mělo být, ale tak pokud se mi tgy postřehy ještě zpětně vybaví, tak je sem přihodím. :o)
A teď už běžím za harantima, dneska máme tělák… :o( pa Ai
To bola asi ta najúžasnejšia TWC FF keru som kedy čítala! škoda, že je už koniec =( včera som začala čítať prvú časť, niekedy o 23.00 xD trochu som si zdriemla a zase xD proste bolo to sQlé *TLIESKANIE* Budem sa tešiť na ďalšiu =)
škoda že je konec:(
ale tuhle povídku sem si oblíbila hned od prvního dílu:D taková uvolněná a vtipná:-). Stejně se mi nejvíc líbilo, jak si Bill myslel, že Tom tam čeká jako android schválně:D chudák Tom:D
chvilkama mi ho bylo líto když na něj byl stražil takový pasti:-).
Ale povídka to bylo dokonalá, nechápu kde na ty nápady vždycky přijdeš. Taky chci takovou inspiraci:D
Vážně to bylo skvělý a těšim se na další tvoje povídky-).
Wow!!!! to bylo dokonalý!!!opravdu!!! bylo to originalni, krasne napsané a ja nevím co všechno!!!! Moc gratuluju skvělý výkon… těším s ena tvé další dílka a už si plánuju že přečtu všechny starší:) ..uplně jsi mi vyrazila dech … :-* DOKONALOST
Bože, to tak rychle uteklo… mám pocit, že je to sotva pár dnů, kdy jsem četla první díl a přemýšlela jsem, co se z toho nakonec vyklube:)) Asi budu jenom opakovat, co bylo několikrát řečeno, jak u minulých dílů, tak u komentářů nade mnou. Ale všechno je to pravdivé, tak proč to nepřipomenout:) Všechny tvoje povídky jsou originální, a že je čím dál těžší něco originálního vymyslet, při tom množství povídek, které už existují. Ale tobě se to podařilo už třikrát a pokaždé perfektně:)
Celou dobu jsem se skvěle bavila, přesto to nebylo jen o té srandě, celou dobu jsi nás zároveň napínala Billovým důmyslným plánem, který vyšel-nevyšel, ale splnil svůj účel:D Někdy to bylo skoro tak napínavé, jako ve dvojce Daru, když zachraňovali Niky z toho baráku nedaleko Psího plácku a čističky:D:D Pořád si to pamatuju, i ten Georgův les, který se do povídky nevešel:D
Takže jsem vymyslela, že na stupínku vítězů už nemůžou být jednotlivé povídky, protože se na prvním místě nemůžou tísnit tři zároveň, že.:D Radši to nahradím jménem autora, to bude lepší:D Něco jako rozcestník, ve kterém se skrývají všechny tři povídky:))
Jako obvykle mě nenapadá, co ještě říct, k příběhu jsem se průběžně vyjadřovala, takže nemá cenu se opakovat. Zkrátka to bylo skvělé a perfektní, plus všechny výše uvedené přívlastky:D
Je škoda, že už to skončilo, ale to neznamená, že si to nepřečtu znova:D A třeba tě někdy v budoucnu napadne napsat pokračování, protože tohle téma by se dalo určitě ještě rozvinout…:)))
😀 Nádherný…já tady málem brečím, jak mě ty Tomovy slzy dojaly. Byl to poslední a zároveň nejúžasnější díl ze všech a skončilo to tak, jak jsem si přála:-D
Co říct k týhle povídce. Za prvé to, že se mi moc moc líbila, pamatuju se, že když jsem četla první díl, bylo to takový nic moc, potom mě to ale začalo bavit a nemohla jsem se dočkat dalšího dílu. Za druhé- ten nápad byl mega moc originální. Troufám si říct, že nikoho z našich autorů na blogu by to nenapadlo, byl to dobře vymyšlený a propracovaný nápad, na kterej mohla přijít jenom naše Jaňulka, díky které bych se tu teď nesmála a taky neplakala možná i smutkem, že tahle bezvadná povídka končí, že Billi dosáhl toho, čeho chtěl, že Tomi se tomu podal, paličák jeden a že TOM asi bude muset do servisu:-D
Tahle povídka mě dostala, nejlepší, co jsem kdy četla a mileráda si jí někdy znovu přečtu, až se budu nudit…fňuk….promiň, Jani, ale já už na ten monitor snad ani nevidím, tak to tu nebudu více rozepisovat. Seš královna betareadu a týhle povídky nejvíc a hlavně: Buď hrdá na to, že jsi ji mohla napsat. Budu doufat, že se tu co nevidět objeví další tvoje povídka, nebo dokonce druhá řada této. TWC FÜR IMMER!!!!
ňach ňach…^^ dokonalost <3 uhmmm doufám, že takovejch FFfek bude víííc 🙂
Teeeda, ten konec přišel tak rychle, vůbec jsem ho ještě nečekala! Ale povedl se, přečetla jsem to jedním dechem, prostě nádhera Jani, hluboce se klaním nejlepší spisovatelce mezi twc fans :o)
Dokázala si to udělat napínavý, odlehčený i neskutečně sladký a romantický… Usmívala sem se tady jak sluníčko a musela si dávat pozor abych se nezačala smát, ptž tu nejsem sama..
Krásná ffka, přišlo mi to prostě jako včerejší večerní nápad, nádherně a promyšleně sepsaný a zveřejněný.
Těším se na Tvoje další dílka, vím že si přečtu každý z nich… <3
Plostě cool 😀
Jani, ja to ctu zase. Ja jsem prdla asi, ale… Ja si nemuzu pomoct xD Miluju to! Jsem uchyl! Ale i romantickej! A blazen! ;D
To je úplně galaktický, všechny díly byly úžasné a napínavé. Každá scénka mě v téhle povídce bavila! ! ! Ten konec, jaksi to tu řekli, byl tak krááásný…! ! ! Jsem ale zvědává, jak si TOMA zpraví 🙂 🙂 Už se nemůžu dočkat na tvoji další povídku!!!
Já z toho prostě nemůžu..nic lepšího jsem nikdy nečetla!!! Úžasný!!
Je to jedním slovem užasný ve všech povídkách je ten dobyvatel Tom a tady Bill ae je to prostě krásný fakt nic lepšího už ani nejde napsat prostě k sežrání :))))
Fakt skvostné a naprosto originální!!!!Obdivuju tě,tvoje povídky jsou suprovní,moc se mi líbí tvůj styl psaní,NÁDHERA!!!!!
nejnádhernější ffka co je *-*
Opravdu výborná povídka, přečetla jsem ji jedním dechem 🙂
tak to byla paráda.. ten konec byl naprosto sladkej… úžasny… nojo, my všichni víme, jak šikovná spisovatelka jsi 🙂
Bože to byla naprosto Dokonalá povídka! Ocenuji už jen ten nápad 🙂 vážně moc povedené… máš můj obdiv 🙂
U této povídky jsem brečela hned ze dvou důvodů 1. smích 2. dojetím (jsem holt citlivější povahy :D) Ale musím říct, že nejlepší na té povídce je ten nápad. 🙂
Opravdu úžasná povídka, originální a neotřelá. Lišácký Bill nemá opravdu chybu! ♥
Tak tohle byla dokonalá povídka!
Bylo to tak něžne občas jsem se tlemila,moc hezky napsane.
Nádych, výdych 😀 zabudla som ako sa to robí 😀
Je to úplne nádherné a krásne a tá Tvoja neha aj v tých najbláznivejších momentoch je dychberúca. Milujem Tvoje poviedky. Píšeš úplne nádherne. Neviem čo ešte napísať aby som sa trápne neopakovala, snáď ešte že za všetky Tvoje písmenká ďakujem a zajtra sa stretneme pri Genesise. Už sa na to teším.
[47]: :o) Tak doufám, že nebudeš litovat, je to zase něco jinýho, tam už musím toma zezačátku trochu trápit, ale myslím, že to rychle přejde. 🙂 Díky moc, J. :o)
Tohle je bezvadná povídka. Dlouho jsem se tak nezasmála:-).
Já nemám slov, to bylo prostě úžasný! Smála jsem se tu jak blbá – dobře ti tak sousede! – a nejvíc asi u Toma. Snad mě nebudeš kamenovat, ale on je prostě šašek, takový trdlo:-D
Mělo to úžasnou myšlenku! A taky to na mě navzdory androidovi působilo dost realisticky.
Největší výbuch jsem měla u trojčat, to mě fakt dostalo, až jsem se musela zvednout z postele a jít se projít po bytě (aby mě můj soused slyšel opravdu všude a co nejlépe:-D).
Bylo to skvěle odlehčené, takové pohodové čtení už jsem dlouho nezažila. I když jsi mi říkala, že další povídky už jsou těžšího kalibru, i tak se na ně moc těším.
Díky Janule, za úžasný zážitek!
Páááni! Ani se mi nechce věřit, že už je konec! Dneska jsem se do téhle povídky dala a nečekala jsem, že bych ji ještě dneska dočetla. Ale tak moc jsem se do ní ponořila, tak moc jsem byla z ní nadšená a tak jsem byla nervozní a natěšená co se stane v dalším díle, že tomu nešlo odolat a já jsem si tuhle povídku prostě musela dneska celou přečíst! Jinak by to prostě nešlo! 😀 Jsem neuvěřitelně moc šťastná, že to dopadlo nakonec takhle krásně! 🙂 Opravdu jsem si tule povídku oblíbila, moc se mi líbilo tohle téma a byla tak krásně vtipně napsaná, že je mi vážně líto, že končí a není žádná další řada 🙂 Tahle povídka mi bude chybět a rozhodně vím, že tohle je jedna z těch, ke kterým se velice ráda ještě někdy vrátím! 🙂 Myslím, že se mi dokonce o Tomovi androidovi bude i zdát. Taky bych takového chtěla! 😀 No ráda bych věděla, jak chudák Bill koukal na svého opravdového androida, ale to už se bohužel nedozvím. Nevadí 🙂 Jednu chvíli mi bylo tak neskutečně moc líto Toma, když si myslel, že se Bill zamiloval pouze do jeho kopie a že nebude mít šanci. Ale nakonec se dozvěděl částečnou pravdu a skončilo to tak, jak to mělo být už před šesti lety. Sice jim to chvilku trvalo, Tom pořád odolával Billovu snažení, ale nakonec skončili spolu, takže jsem šťastná s nima 🙂
Janule, opravdu Ti mockrát děkuji za tuhle povídku. Byla dokonalá, originální, vtipná a plná lásky 🙂 Užila jsem si s ní krásný den a za to Ti děkuji!♥
Wau.. dokonalá poviedka. Bolo tak správne vtipné, romantické a hlavne originálne. Vďaka ti android Tom, že si dal našich miláčikov dokopy 🙂
Přiznávám, že tohle je první povídka na Twincest, kterou jsem nevzdala. To protože jsem se u ní ohromně pobavila. I když byla trochu sci-fi, nebylo to přehnané, tak akorát, aby to dokreslilo atmošku. Dost mě pobavil fakt, že i když se Billovi jeho plán vydařil, byla to v podstatě jenom náhoda. Vybitý android, no to mě podrž. 😀 Jako kdyby Tom nemohl prostě říct "Hele, brácho, našel jsem ho, spustil… a on se nějak vybil." Ale lidi ve zmatku a panice dělají různé kraviny, takže se to dalo čekat. 😀
Díky za pěknou povídku.
Tohle je snad první povídka u které jsem se smála nahlas. Něco tak originálního a vtipného jsem už dlouho nečetla. Januli, klobouk dolů. Povídka je napsaná s takovou lehkostí a vtipem, že jsem se vždycky na závěr dílu divila, že už je konec.
Pustila som sa do čítania a hneď od prvého dielu mi prišla táto poviedka hrozne známa , aj keď som ju čítala pred 7 rokmi.. na toto sa proste nedá zabudnúť, Janule 😀 ! Ja som sa tak nasmiala …Bill zahradnik ma vždy tak rozosmial, keď sa hanlivo vyjadroval o svojich kytičkách -to bolo skvelé.. ibištek by mal mať samostatnú druhú radu :D. Bola to úplná odychovka 🙂 príjemne som sa zabavila, myslela som iba na dej , prvý diel som začala čítať dnes o 20:00 a som velmi rada že som si takto príjemne počítala namiesto čumenia na bednu. Ďakujem Janule ♥
Ďalší absolútne originálny kúsok od Janule. Ty asi ani nevieš pisat tuctové veci. A to je dobre! Len tak ďalej, dievča! Si zárukou kvalitných ty, :-p Ďakujem za ďalší úžasný zážitok pri čítaní!
Co muzu dodat? Tahle povidka je vazne zabavna a skvela na odreagovani. Zase sem se u ni bavila jako pred lety. 🙂
Naprosto skvělá povídka! Opravdu moc jsem si ji užila a sama jsem u ní zažila snad všechny pocity, radost, strach, lásku, chtivost….dalších dílů a tak dále.
Prostě jedním slovem nádhera! Jako ostatně všechny tvoje povídky.
Hluboce se skláním a těším se až zase něco napíšeš!
Děkuji, že jsem tuto povídku mohla číst a přeji ti hodně nápadů a inspirace, aby jsme se zase mohli na nějakou tvoji úžasnou povídku těšit! 😉