Můj kouzelný Bill 6.

autor: Mei

Tom: Dobře… Políbí ho na tvář… Ahoj.
Bill: Počkej, musím ti něco říct…
Tom: Ano?
Bill: No já, víš… Miluju tě… Ach můj bože, řekl jsem mu to… Teď mi začne nadávat, určitě… Už to vidím..
Tom: Vážně?
Bill: Promiň, neměl jsem ti to říkat… já… Nestačí domluvit , protože na jeho pootevřené rty se přitisknou ty Tomovy, nejdříve jen zlehka, jen malá pusa, která se mění ve vášnivý polibek… Líbají se, líbají se tak dravě, Bill obmotá ruce kolem Tomova krku a on ty jeho kolem pasu… Na chvíli se od sebe oddálí…
Tom: Taky tě miluju, ale bál jsem se ti to říct, myslel jsem, že je moc brzo… V životě jsem se do nikoho tak nezamiloval, jako právě do tebe, Bille!
Bill: A já se bál, že mi vynadáš…
Tom: Ne, to víš, že ne, lásko… Pohladí ho po tváři…
Bill: To zní tak hezky od tebe… Lásko…
Tom: Teď už musím jít domů, nebo se mamka bude strachovat… Ahoj, uvidíme si zejtra ráno a ještě ti napíšu… Pa… Líbne ho, usměje se a odejde…

Bill: Zamilovaně na Toma pohlíží jak mizí v dáli… Až je v nedohlednu, teprve jde domů… Bože, dneska to bylo úžasný… Pak že láska na první pohled neexistuje… A On mě taky miluje… Vím to, cítím to…

Tom: V životě by mě nenapadlo, že se zamiluju do kluka, ale Bill je tak neobyčejný, jiný, možná pro to ho miluju… V životě jsem nikomu neřekl, že ho nebo jí miluju… Ale u Billa mi to vylítlo nějak samo, ale nevadí mi to… To už je hodin. Máti mě zpéruje. No jo, máma, tu budu muset připravit na to, že mám kluka. Teda aspoň myslím, že mám kluka… Tak a jsem doma… Je to ale štreka.

Tom: Mamí, už jsem doma.
Simone: No konečně, víš kolik je hodin? Měla jsem o tebe strach, tos nemohl aspoň napsat smsku, že jsi v pořádku a kde jsi byl? A s kým? Máš hlad?
Tom: Omg. Tohle jsem přesně věděl, sotva přijdu, už má na mě tisíc otázek… Trochu jsem se zdržel u kamaráda. U jednoho kluka z mojí nový třídy, taky sbírá motýly a rozumíme si… Nechtěla jsi, abych si snad našel nové kamarády? Tak už mám! A hlad… Podle toho, co je k jídlu…
Simone: A tos nemohl alespoň napsat? Lasagne…
Tom: Tak to si dám… Trošku jsem se zapomněl, no. Nemůžu jí říct, že jsem sebou někde šlehl a pak jsem se mazlil s klukem, by asi nerozdejchala…
Simone: Tak já ti to ohřeju. A kdo je ten kluk…? Je doufám slušnej…
Tom: Ano, maminko, je to moc hodný kluk. Jmenuje se Bill, má i fajn tátu, myslím, že říkal, že jeho táta je doktor… Jdou do kuchyně…
Simone: Tak ho pozvi k nám na oběd, třeba zítra…
Tom: Jo, tak jo… Co budeš dělat?
Simone: To nech ta mně! Položí talíř s jídlem před Toma.
Tom: Děkuju… dobrá, kuchtíku…
Simone: A co ve škole, jaký to bylo?
Tom: Ale jo, šlo to… učitelé fajn, dokonce Billův táta randí s naší třídní… docela gól. Měli o mě i zájem… Hodně holek… a hodně nafoukaných holek…
Simone: Ahá… A padla ti tam nějaká do oka…
Tom: Nějaká… Nějakej… Jo, no dalo by se tak říct… Dnes jsme ve škole brali homosexualitu… Mám udělat menší průzkum…
Simone: Vykrucuješ se z tématu, co. No dobře, nebudu tě trápit. Průzkum?
Tom: Jo. Dám ti pár otázek a ty mi na ně odpovíš…
Simone: Proč ne…
Tom: Vezme tužku a papír… Aby to vypadalo důvěryhodně.
Tom: Takže: Jaký máte vztah k homosexuálům?
Simone: Nějak zvláštní, jsou to lidi jako jiní…
Tom: Paráda… Další… Bavila byste se i s lesbičkou?
Simone: Proč ne, je to pořád ženská…
Tom: Máte nějakého kamaráda nebo kamarádku homosexuála…?
Simone: Ano!
Tom: Fakt? To čumím… Co byste dělala, kdyby váš potomek byl homosexuál?
Simone: Asi ni,c už se prostě takový narodil, nikdy bych mu nestála ve štěstí, je to moje dítě, tak či tak, možná by mě mrzelo, že bych neměla vnoučátka…
Tom: Teď mi spadl žudr ze srdce, že prorazil podlahu… Fajn, to je všechno, děkuju…
Simone: To je divné, jako by můj Tom byl… Né, to není možný, ten byl vždycky na holky, ale co když není… ?
Simone: Tome, můžu se tě na něco zeptat?
Tom: Ano.
Simone: Ty, no… Máš chlapce?
Tom: A kurwa… došlo jí to… Mám jí říct pravdu…
Simone: Tome, mně se nemusíš bát nic říct… jsem tvoje máma…
Tom: Hm…
Simone: Jak dlouho to o sobě víš?
Tom: Odedneška…
Simone: Ty jsi si zamiloval do toho Billa, viď? Proto jsi přišel tak pozdě…
Tom: Jo, ale on mě taky miluje a je mi s ním dobře…
Simone: Dá mu ruku na rameno… Mě je jedno, jestli je to kluk nebo holka, hlavně, abyste se měli rádi…
Tom: Seš bezvadná máma, víš to? Obejme jí…
Simone: Taky mám bezvadnýho syna…
Tom: Ten oběd zítra platí?
Simone: Platí…
Tom: Dobře, děkuju… Zvedne se s úsměvem od stolu a utíká do svého pokoje, kde má ještě nevybalené věci… Vytáhne telefon a hned píše Billovi…

//Ahoj, zlato, moje mamka už ví… No prostě o nás ví… Teda doufám, že nějaké NÁS existuje. Mamka by tě ráda poznala, a tak tě zve zítra k nám na oběd. Co ty na to? Ahoj Tom//

Odeslat sms… ano… Odesláno… a je to…

Bill: Telefon, to bude určitě Tom! Hrábne pro telefon a otevře zprávu…

//Ahoj, zlato, moje mamka už ví… No prostě o nás ví… Teda doufám, že nějaké NÁS existuje. Mamka by tě ráda poznala, a tak tě zve zítra k nám na oběd. Co ty na to? Ahoj Tom//
Odpovědět… ano… text zprávy…

//Ahoj, čumáčku.
To je úžasný, určitě půjdu a moc rád. Myslím, že NÁS už existuje, teda jestli chceš… Moc se těším, až tvojí mamku poznám, tak zatím pa… Miluju tě…// Odeslat… Ano… Odesláno…

Bill: Ano !!!!!!!Jo, hurá… Začne řvát, křičet, výskat a skákat po posteli… Vyskočí do vzduchu a zůstane v něm lítat… Jako pírko ve větru poletuje po bytě… čaruje růže a srdíčka, obláčky a hvězdičky…
Bill: Miluju ho, teď už to vím…

autor: Mei
betaread: Janule

11 thoughts on “Můj kouzelný Bill 6.

  1. jezus to je sladké! xD… kouzelné… krásné! xD… taky bych chtěla umět čarovat srdíčka pusinky kytičky a jiný capinky.. mno krásné! Už jsem se těšila na další dílek a těším se zase!… pisej pisej 🙂

  2. Supeeer! Tom je úžasnej,nemůžu z něj!

    Tak krásná povídka!Samý šťastný události.Nechcu,aby se to pokazilo…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics