Byl jednou jeden učitel 3.

autor: Fabiana

„Tome, máte další pětku… nechtěl byste s tím něco dělat?“ Zeptal se mě Bill. Od začátku školy uběhl už týden a já mám za tu dobu čtvrtou pětku z matiky.
„Já bych chtěl, ale pořád se to nějak nemůžu naučit…“
„Já jsem měl na mysli, jestli nechcete doučování…“
„Doučování? Od vás? Rád!“ V břiše se mi rozlilo příjemné teplo. Další hodiny navíc s Billem… nemůžu se dočkat!
„Tak dobře. Nevadilo by vám to dnes?“ A hned dneska? Měl jsem chuť radostně vykřiknout. Miluju pětky! Bill si nejspíš všiml, jak jsem se rozzářil. „Takže dneska ve tři?“ Přikývl jsem a vyběhl ze třídy. Asi jsem se ještě nezmínil, že tohle byla poslední hodina? Tak vám to říkám teď. V šatně jsem se bleskově přezul a vyletěl jsem před školu.
„JO!!“ Zaječel jsem na celý město. Jakási důchodkyně se na mě divně podívala, uklonil jsem se jí a zmizel za rohem. Domů jsem doklusal, batoh jsem hodil do rohu obýváku a v kuchyni jsem málem porazil mámu.
„Ahoj, Tome, co šílíš?“

„Spěchám!“ Odpověděl jsem a vyklusal schody do svého pokoje. Převlékl jsem se, navoněl a kriticky hodnotil svůj obraz v zrcadle. Pohlédl jsem na hodiny. Tři čtvrtě na tři! Do pr..! Seběhl jsem zpátky dolů.
„Jdeš na rande?“ Křikla na mě máma.
„Ne-e… na doučování.“ Povytáhla obočí.
„A kdy se vrátíš?“ Pokrčil jsem rameny a vydal se zpátky do školy.

Vešel jsem do třídy. Byla prázdná. Posadil jsem se na katedru a zahleděl se do rohu třídy. Jen mě tak zajímá… co bude říkat? Nechci se učit… Najednou jsem ucítil, jak se o mě něco otřelo. Podíval jsem se napravo vedle sebe. Seděl tam. Seskočil jsem z katedry.
„Promiňte! Já…“ Ale nevěděl jsem co říct.
„To je v pořádku, jen si zas sedni.“ Poslechl jsem a posadil se vedle něj na katedru. Začal mi tykat. Nevadilo mi to, vykání nesnáším. Chvíli bylo ticho. „Jsi zvláštní.“ Pousmál jsem se. „Povídej mi o sobě.“
„A co byste chtěl vědět?“
„Všechno… řekni mi všechno.“ Podíval jsem se na něj.
„Nechápu přesně…“ I on na mě pohlédl a naše oči se setkaly.
„Je ti dvacet. Jsi o rok starší než všichni ostatní. Proč?“ Celkem mě překvapilo, že se ptá zrovna na tohle. Nikdo se o můj věk nikdy nezajímal… nejspíš mysleli, že jsem prostě propadl. „Byl jsem… na základce, ve třetí třídě. Byl jsem nemocný…“ Odvrátil jsem oči. „Nechci o tom mluvit…“
„Promiň.“ Překvapeně jsem se na něj podíval.
„Za co se omlouváte?“ V jeho očích byl najednou smutek.
„Jen… vím, jaké to je, když tě něco trápí… něco, co nemůžeš nebo nechceš říct. A ostatní se vyptávají, nedají si pokoj…“ Vypadal tak zuboženě… měl jsem chuť ho obejmout…
„Pane učiteli? Mohl bych mít… osobní otázku?“
„Ovšem…“
„Odkud jste? Myslím jako… kde jste bydlel, než jste přišel sem?“ Zase se usmál. Je tak… sladký.
„Bydlel jsem v Rumunsku. Když jsem byl malý, nevím přesně jak, ale nějak jsem se dostal do dětského domova. V osmi letech mě adoptovali moji rodiče. Adam a Christina byli skvělí… jenže umřeli. Loni. Jeli autem a n-nabourali…“ Přeskočil mu hlas. Ale mluvil dál. „Ale vím… že jsem měl bratra. Dozvěděl jsem se, že ho adoptoval někdo odsud. Proto jsem tady. Chtěl jsem ho najít.“
„Jak se jmenoval?“
„To nevím…“ Pohlédl jsem na něj a uviděl slzu, jež mu stékala po tváři. Jemně jsem ji setřel. Prostě jsem se neudržel. Překvapeně se na mě podíval.
„Promiňte!“ Vyhrkl jsem. Zase jsem byl úplně rudý. Sakra. Ale Bill na to nic neřekl. „Můžu se… ještě na něco zeptat?“ Přikývl. „Kolik je vám let? Myslím doopravdy. Není vám třicet.“ Usmál se.
„Ne, není. Ale mám občanku.“ Vytáhl ji.
„Tohle ale není vaše občanka.“
„Tahle? Je falešná.“
„Já si to myslel. Kolik vám teda je? Jestli… jestli mi to teda můžete říct.“ Zase ten úsměv. „Můžu. Je mi dvacet. Takže stejně jako tobě. Ale… musel jsem ji prostě zfalšovat, je těžké být mladý ve světě dospělých…“ Vyvalil jsem oči. Takže je stejně starý jako já? „Ale o tomhle se… nikde nezmiňuj, prosím.“
„Jistě.“
„Děkuju… chceš se teď učit?“ Zavrtěl jsem hlavou. Věděl bych o spoustě lepších věcí, které by se daly dělat…
„Nechtěl byste zajít… hm… třeba na čaj?“
„Až jindy. Dneska jsem… docela unavený.“
„Z čeho?“
„Těžkej den.“ Zašklebil se.
„Mno… ale třeba by vám takový malinký čajíček pomohl…“ Prohodil jsem s nevinným úsměvem.
„To by šlo. Dobře. Jdeme.“ Zvedl se, následoval jsem ho ze třídy. „Počkej na mě dole, skočím si jen pro bundu…“ Přikývl jsem a vydal se po schodech dolů. Posledních pět schodů jsem zdolala jediným skokem a málem jsem v sobě neudržel nadšený výkřik. Já s ním jdu na čaj! Sakra… vzpomněl jsem si, že nesnáším čaj. To přežiju. Uslyšel jsem kroky. Otočil jsem se… scházel po schodech. Usmál jsem se na něj. Klid, Tome, tohle není rande! Zatím… Bok po boku jsme vyšli ze školy. Odolal jsem pokušení vzít ho za ruku a společně jsme zamířili do čajovny.

„Já už jsem doma…“ Zamumlal jsem. „Tak nashledanou… pane učiteli.“ Po návštěvě čajovny, kde jsem přes svůj odpor vypil třešňový čaj, jsme se byli tak trochu projít.
„Hele, co kdybys mi tykal? Ale jen v soukromí, prosím. Jsem Bill.“ Podal mi ruku, stiskl jsem ji.
„Tak ahoj, Bille.“
„Dobrou noc!“ Řekl a pomalu odcházel. Pozoroval jsem roh ulice ještě dlouho po tom, co zmizel. Pak jsem ucítil na rameni něčí ruku.
„Nepůjdeš dovnitř?“ Otočil jsem se.
„Ahoj, tati, ty už jsi doma?“ Zasmál se.
„Právě jsem přijel. Ty jsi ale nejspíš byl příliš zaneprázdněn a neslyšel jsi moje auto.“ Ukázal na Renault zaparkovaný na příjezdové cestě. „Tak pojď.“ Vzal mě kolem ramen a vedl dovnitř. Ve dveřích nás přivítala máma. Políbila otce a pak se podívala na mě.
„Ahoj, Tome, kdopak to byl?“ Mírně jsem zrudnul.
„Ale nikdo, vůbec nikdo… kdybyste mě hledali, budu u sebe.“ Vyhrkl jsem a utekl pryč.

autor: Fabiana
betaread: Janule

39 thoughts on “Byl jednou jeden učitel 3.

  1. tahle povídka je prostě dokonalá… nemůžu se dočkat pokráčka 🙂 jak se jenom uklonil tý důchodkyni 😀 a jak si spolu povídali, to bylo dojemný…. už se těším na pokráčko, moc moc moc…

  2. Hele už jsem myslela,že to dopadne jako s povídkou"jestli prohraješ jdeš na blond."Tak se nikdy nedopsala a pořád doufám,že se dopíše,ale nic.Heký

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

    Jé to se mi moc líbí!

  3. Mazec! Bill se propašoval xD To je skvělý. Ty jejich pohledy a povídání. Hej, já taky nemusím čaj! 😀 Ale ledový jo ;D

  4. ..odpovídám xD

    Áďa: díky:)

    Sauriel: taktéž:)

    Tera: děkuju:)

    Oberon: já taky x)) a taky jsem neměla, jen samé hrozné..třeba naše dějepisářka xD jedinkrát jsem se jí zeptala jak se má, a ona na mě začala ječet že jsem drzá a dala mi poznámku mno… xD co nadělám xP

    WeWuSh alebo Jewel_of_Dark: x))

    Mishka: začíná mno xD ale půjde to pomalu, s tím počítej xD

    Aduska: mě taky xD to ještě nemám vymyšlený, ale nějak na to přijde 🙂

    Darxie díky x))

    Bajly: neboj, nedopadne..aspoň doufám x)) a díky:)

    Sajuš: toť otázka x))

    KeiTTy: budou, teš se na čtverku xD

    Adrianka:)): díky xD

    Cathy: díky:)

    Teri.K: takovej náš přistěhovalec x)) a čaj taky nesnáším xD

    Samara: díky:)

  5. wow! vážně, naprosto skvělá povídka! ani nevím co říct, je to skvělé! už ten nápad je fascinující, co teprve to provedení… tuhle povídku seslal sám Bůh, nebo máš nějaký Ježíšův talent =) určitě to chce honem dál.. tak Bill má dvacet jo? a je to učitel… mmm, velice zajímavá kombinace! =)

    a Tom se teda musel hodně přemáhat aby vypil čaj xD ale co by pro Billa neuděla žejo xP BTW: ten jeho bráška bude asi on ♥ skvělá povídka, honem dále!

  6. to je fakticky naprostá dokonalost, to je úžasnýý, júhú….mně by neva, kdyby bylo billovi 30. jako nevadí mi to samozřejmě ani takhle 🙂 ale bojim se, aby, jestli na to přijdou, což asi jo, tak jak to dopadne, jako doufám, že budou dál spolu..i když oni spolu ještě vlatsně nejsou, ale prostě…áá 😀 fakt dokonalýý!!!

    a souhlasim s miou, mně taky bill připadá nádherný v brýlích 🙂

  7. To je galaktický!! Dneska jsem si to četla ráno, ještě v posteli a celý den na to myslím.. Jsem strašně zvědavá na další díl.. :)) šupky dupky..

  8. Rumunsko, zfalšovaná občanka a dvacetiletý učitel??? No to jsem tedy opravdu zvědavá, co z toho všeho pojde 🙂

  9. ……….

              ……….

                       ……….

              ……….

    ……….

              ……….

                       ……….

              ……….

    ……….

              ……….

                       ……….

              ……….

    ……….

              ……….

                       ……….

              ……….

    ……….

              ……….

                       ……….

              ……….

    ……….

              ……….

                       ……….

              ……….

    ……….

              ……….

                       ……….

              ……….

    ……….

              ……….

                       ……….

              ……….

    ……….

              ……….

                       ……….

              ……….

    ……….

              ……….

                       ……….

              ……….

    ……….

              ……….

                       ……….

              ……….

  10. .

    .

    .

    .

    .

    .

    .

    ..

    .

    .

    .

    .

    .

    .

    ..

    .

    .

    .

    .

    .

    .

    ..

    .

    .

    .

    .

    .

    .

    ..

    .

    .

    .

    .

    .

    .

    ..

    .

    .

    .

    .

    .

    .

    ..

    .

    .

    .

    .

    .

    .

    ..

    .

    .

    .

    .

    .

    .

    ..

    .

    .

    .

    .

    .

    .

    ..

    .

    .

    .

    .

    .

    .

    ..

    .

    .

    .

    .

    .

    .

    ..

    .

    .

    .

    .

    .

    .

    ..

    .

    .

    .

    .

    .

    .

    ..

    .

    .

    .

    .

    .

    .

    ..

    .

    .

    .

    .

    .

    .

    ..

    .

    .

    .

    .

    .

    .

    ..

    .

    .

    .

    .

    .

    .

    ..

    .

    .

    .

    .

    .

    .

    ..

    .

    .

    .

    .

    .

    .

    ..

    .

    .

    .

    .

    .

    .

    ..

    .

    .

    .

    .

    .

    .

    ..

    .

    .

    .

    .

    .

    .

    ..

    .

    .

    .

    .

    .

    .

    .

  11. .

    .

    .

    .

    .

    .

    .

    ..

    .

    .

    .

    .

    .

    .

    ..

    .

    .

    .

    .

    .

    .

    ..

    .

    .

    .

    .

    .

    .

    ..

    .

    .

    .

    .

    .

    .

    ..

    .

    .

    .

    .

    .

    .

    ..

    .

    .

    .

    .

    .

    .

    ..

    .

    .

    .

    .

    .

    .

    ..

    .

    .

    .

    .

    .

    .

    ..

    .

    .

    .

    .

    .

    .

    ..

    .

    .

    .

    .

    .

    .

    ..

    .

    .

    .

    .

    .

    .

    ..

    .

    .

    .

    .

    .

    .

    ..

    .

    .

    .

    .

    .

    .

    ..

    .

    .

    .

    .

    .

    .

    ..

    .

    .

    .

    .

    .

    .

    ..

    .

    .

    .

    .

    .

    .

    ..

    .

    .

    .

    .

    .

    .

    .

  12. No pekne Bill! Takto falšovať občianky :D… prečo mám pocit že ten Billov brat bude Tom? 😀 aha asi preto lebo to tak fakt bude čo? :D… no uvidíme 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics