1000 Meere 7.

autor: Bitter

Bill se nervózně rozhlížel po chodbě a tisknul Tomovu dlaň. Občas zabloudil pohledem na Toma. Ten se na něj jen povzbudivě usmál. Čekali na usnesení poroty. Billovi zazvonil mobil. Dost se lekl.
„Andreas?“ Nevěřícně koukal na displej mobilu. Tom zavrtěl hlavou. „Vždyť má bejt ve vězení…“ Bill zprávu otevřel.
Ahoj, pustili mě na kauci, takže jsem venku. To, co se stalo, mě mrzí. Doufám, že vám to vyjde. Přísahám, že ode mne budete mít pokoj. Andreas.
Bill nad sms zavrtěl hlavou. Nechápal. Tom jen mávl rukou.
„Nedělej si kvůli němu starosti.“ Usmál se na něj a cvrnknul ho do nosu. Bill se usmál. Ve chvíli, kdy se chystal Toma políbit, ze síně vyšla Lucy.
„Jde se na věc.“ Oznámila a zase zmizela vevnitř. Bill se na Toma bázlivě podíval. Ten mu věnoval letmý polibek a oba vešli vstříc svému osudu…
Vešel soudce. Celá síň se postavila do pozoru.
„Posaďte se.“ Bill, Tom a Lucy zůstali stát. Tom využil vysokého stolu a pevně sevřel Billovu dlaň.
„Soud se usnesl takto… Incestní vztah mezi Billem Kaulitzem a Thomasem Kaulitzem…“ Dvojčata téměř nedýchala… „Je povolen. Tímto je soud uzavřen.“

Bill si okamžitě dlaněmi schoval ústa otevřená šokem. Nevěděl, co dřív. Jestli se má smát, brečet nebo vrhnout Tomovi kolem krku. Zvolil všechny tři možnosti. Pevně se k sobě tiskli a pár lidí tleskalo a na dvojčata se sneslo i pár blesků fotoaparátů. Bill se nemohl uklidnit. Připadal si jako ve snu. Tom na to byl podobně. Tom uchopil Billovy tváře a jemně ho políbil. Místností se znovu rozlil potlesk. Odtrhli se od sebe, a jak na povel se vrhli na Lucy. Ta zavrávorala a málem i s dvojčatama kolem krku spadla na zem.
„No tak… uškrtíte mě.“ Tom Lucy pustil a pro změnu chytil kolem pasu Billa. Ten se celý klepal. V očích se mu leskly slzy.
„Ale… vždyť je po všem… slzy schovej na jindy.“ Usmála se cvrnkla Billa do nosu stejně jako to dělá Tom. Bill se rozesmál a znova Lucy objal.
„Díky…“ Šeptal pořád dokola.
„Ty mě chceš snad opravdu udusit. Hele… musíme vodsať nebo tady chcete přespat?“ Bill se od Lucy odtrhl a s Tomem, který ho majetnicky držel kolem pasu, se za pomoci bodyguardů vydali k výtahům. Jen co do něj všichni tři zalezli, dvojčata se na sebe znova vrhla.
„Já vás nechci nějak buzerovat, ale nechte si to na doma… to už by ty novináři asi nerozdejchali.“
„Ale…“ Tom jí chytil kolem ramen. „Ty seš ta nejlepší holka co existuje, víš to?“
„No tak když to říkáš… tak, asi máš pravdu.“ Dvojčata si před ní stoupli a oba jí dali pusu na tvář. Odtrhli se od ní a zkoumavě se na sebe podívali. Bill jen zakroutil hlavou.
„Ne?“
„Ne.“ Potvrdil mu Tom. Znova se na sebe vrhli.
Lucy to jejich divadýlko došlo až trochu pozdějc. Upřímně se zasmála.
„Vy jste voba vadný. Jako byste na to neměli dost času…“

Andreas odhodil zbytek cigarety. Trochu si vyhrnul límec bundy. Na střeše dost foukalo. Lidi před budovou soudu začali pokřikovat. Zpozorněl. Přiklekl k ostřelovačské pušce, kterou měl přichystanou a začal zaměřovat. Tom k sobě Billa pevně tisknul a oběma hrál na tváři šťastný úsměv. Bill se otočil na jednoho novináře. Andreas zaostřil. Do karet mu hrálo hlavně to, že Bill měl rozepnutou bundu a červený triko. Zaměřovacího paprsku si nikdo nevšiml. Ani Tom, který stál vedle něj.
Andreas stiskl spoušť…
Bill ucítil prudkou bolest na hrudi. Pár kroků couvnul. Nechápavě se podíval na Toma, který se na něj vyděšeně díval… Viděl, že něco říká… neslyšel ho… neslyšel nic…
Zhroutil se k zemi a Tomův výkřik přehlušil i křik všech, kteří se kolem nich nahrnuli.
Okamžitě si Billa strhnul do klína.
„Bille… lásko…“ Drmolil, zatímco mu roztržitě odhrnoval prameny vlasů z obličeje. Bill chtěl něco říct, nemohl. Nevydal ani hlásku. Přesto Tom věděl, co chtějí jeho pomalu otevírající se ústa říct… m-i-l-u-j-u-t-ě-T-o-me…

Tom pil už asi druhej kelímek kafe. Nechutnalo mu, ale potřeboval se nějak uklidnit. Billa operovali už hodinu a pořád nic. Naprosto nekomunikoval s rodiči, Lucy, Gustavem, Georgem, kteří tady s ním byli a snažili se ho uklidnit. Netrpělivě přecházel po chodbě a vyhlížel doktora.
Kelímek zmačkal a vyhodil do koše takovou silou, že být to něco jinýho, tak to ten koš nepřežil. Georg k němu přišel.
„Tome… bude to dobrý… Bill je silnej, přežije to, uvidíš…“ Tom jen nepřítomně kývl a chystal se do automatu hodit další drobný, když vešel doktor. Tom nasucho polkl. Došel až k doktorovi.
Ostatní neslyšeli, co mu doktor řekl, ale když odešel, Tom se otočil a s nic neříkajícím výrazem došel k automatu. Hodil chybějící mince. Zapřel se rukama do automatu. Chvíli jen pozoroval displej a v hlavě si srovnával, co mu doktor řekl.
„Je mi líto, nemohli jsme už nic dělat…“ Bouchl do něj pěstí a za chvilku do něj začal nepříčetně kopat. Gustav s Georgem se ho snažili od automatu odtrhnout a posadit ho. Vzhledem k tomu, že Tom sebou pořád házel a nepříčetně křičel Billovo jméno, to šlo těžko. Konečně se jim povedlo ho posadit. Jeho hysterický křik se rázem změnil na zoufalý pláč. „Proč…“ Drmolil pořád do kola. Všichni už tušili, co mu doktor řekl, ale doufali, že to tak není… naděje přece umírá poslední… Gustav si před něj klekl a Tom se mu okamžitě zhroutil do náručí. „Proč… proč mě tady nechal… proč nebojoval… já ho přece miluju…“ Jenže někdy zemře i naděje.
Někde je to místo,
které jen my dva známe
Všechno běželo jinak, než jsme si mysleli
Tep v žilách je příliš slabý
Ale nějak nás prorve
srdce skrz noc
Věř mi…
Nebe bylo černé a pouštělo na zem provazce ledového deště.
Tom seděl na kopci a tupě zíral na pomníček před sebou. Nevnímal déšť, který mu promáčel všechno oblečení naskrz, nevnímal zimu. Na tvářích se mu mísily slzy a kapky vody.
V ruce žmoulal medailon ve tvaru srdce.
„Přísahám, že toho, co to udělal, zabiju, ať je to kdokoli…“

Začalo to tajemstvím a tajemstvím to taky končí.
Billovo tajemství se stalo skutečností a na jeho střežení nebyl sám.
Jenže když se objeví někdo, kdo nepřeje štěstí, tajemství se vytrácí a nastane boj.
Oni boj vyhráli, a přesto je teď jeden z nich bez druhého a bojovat musí sám.
Netuší však, jaký šok ho čeká.
Jedno tajemství totiž vzniklo ve chvíli, kdy pro ně všechno skončilo.
A je jen na Tomovi, jestli bude mít sílu na to jej odhalit…

autor: Bitter
betaread: Janule

51 thoughts on “1000 Meere 7.

  1. teda Bitter….. nádherný! nevím, co mám dřív dělat. jestli se radovat nad jejich vítězstvím u soudu, nebo se vztekat nad tou blonďatou mrchou, nebo brečet nad osudem twinsátek, nebo se tetelit nadějí, skrytou v posledním odstavci… moc se ti to povedlo, tolik emocí v jediné kapitole… teta Áďa má radost a je nadšená, takže se žádným upalováním nepočítej (to je zklamání, co? :-P) ale mám dojem, že se dalšího dílu nedočkám…. asi mám už teď absťák…

  2. ale i tak je to hrozně smutný…. krásný, ale smutný… to si prostě nemůžu odpustit, ten můj předchozí koment vyzněl v úměru k situaci až příliš vesele 😀 chjo, zas budu netrpělivě vyhlížet, kdy bude další pokráčko… chudák Tomi… a chudášek Billí :´-(

  3. teď sem právě utopila klávesnici 🙁 mě to taky pripadá jako poslední díl ale to by tam bylo napsáno KONEC, ne?

  4. Hlawu wzhůru,to byl jenom začáteg teď teprw se to rozjede…;-) toe škoda že upalowání nebude,já už widěla Oberona jak cwálá na bílím koni mě zachránit XD j a mám pro wás(tebe,obiho,sam a sauri hlawňe) překwápko který se tady běhdm tejdne snad oběwí:-D

  5. joooo? hebuuum 🙂 no to teda ne, žádnej Oberon na bílým koni nebude, to si dohodněte někde sami mezi sebou, a ne tady, kde kujeme pikle všichni společně 🙂 jooo? ono se to rozjede??? takže hádám… Tom sebou trhne, až uslyší z rakve ´tukání. zmateně začne odhrnovat hlínu, otevže těžké víko…. a z něj vyskočí Bill, čilý jao radioaktivní rybička a bude se na něj culit jako měsíček na hnoji…. a za burácení hromů a svitu blesku se na hřbitově zasnoubí!!!! hurááááá!!!!

  6. Radioaktiwní rybička no mam dost:-D)) ae taghle to asi nebude,igdyž s tim zasnoubenim,tn nejní zas tag nemožný.hele zatim se tady mějte sejdem se tady kokem osmy? Ať se můžem připrawit na tu wýprawu. Ae mám pocit,že Tom ze mě nebude nadšenej XD

  7. no to neřeš, zda nadšení budou nebo ne….. já se každopádně večerního zasedání neúčastním, protože mám jiné pklány…. nicméně ta půlnoc platí 🙂 to bude zábava 🙂

    Teri.K: no já nevím, zatím je to pouze odhad mé bujné fantazie. jak moc se to shoduje či nikoliv s verzí Bitter, o tom nemám bohužel páru….

  8. nevím…. každopádně mně by to přišlo roztomilý…. klepání do rakvičky… ťuk ťuk, kdo je tam? nadvzvedne se víko… vyskočí Bill, odhodí červíka a bude jim blaze 🙂

  9. Neboj Teri.k uwidíš,a doufám,že se wám bude líbit.

    Áďo pjosimtě čo ti příjde roztomilího na Billowi kterej vileze z rakwe a odhazuje čerwy??????? Mno nic,seš sadista tag to beru s rezerwou…Jinak Obi,Sam jak se těšíte na dnešní wýprawu???Komu wůbec Áďa swěřila klíče???XD XD

    J a mám pjo wás dorta,Áďa má smůlu XD XD XD

  10. děláš si jako srandu?.. jak si mohla nechat Billa umřít?.. twe.. jestli to nenapravíš tak.. aa nic se nestane no nic no.. kurde… to je fakt.. jo je to hezké, hezky napsané ale nemám ráda když tam jeden z nich umře a kor když tu povídku čtu ráda.. mm…

  11. no…. já jsem ti povídala, že mizím pryč na večer a že se sejdeme až pod Zelenou branou…. klíče mám u sebe dycky já, to ses mohla přesvědčit 🙂 jinak jak se vám to líbilo? 🙂 s tím dortem to od vás bylo pěkně podlý a zákeřný, ale Samara se pak nade mnou smilovala a stejně mi ho kus dala…. hel ale bylo to super, jak tam oba ječeli strachy a bolestí :-)))

  12. No jo Áďo já jsem prostě hodné dítě:-) Ale Bitter sakriš ty jsi mi dala! Tu berečím jak malí děcko:-( jestli byl neobživne tak tě snad zaškrtím!:-D ale je to moooc hezky napsaný

  13. no jo, Sam, ty seš moje dobrá duše 🙂 ale dyť jsem říkala, jak to ted bude s Billem dál, vyleze z rakve, ladným poklepáním hlavy si z vlasů vytřese hlínu a červy a zasnouběj se v márnici!!! 🙂

  14. Začínám…

    ,,Přísahám,že ať to udělal kdokoli,zabiju ho.'' tom zwedl hlawu k rozbouřenému nebi a.. A jeď Áďo XD

  15. Ja to uplne vidim. Na rozbourenem nebi se zmitaly pletence agresivnich blesku. Ohlusujici ticho noci prolomil hrom a Tom si zaryl nehty do dlani tak silne, ze si prorazil kuzi. Krev stekala po jeho prstech a kapala na nahrobek. Rude skvrny se rozpijely…

    Ty vado xDD Pardon ;D

  16. … a spatřil tvář svého bratra. "Vyvoleuj mé tělo," vybídl ho Bill. "Vyvolej ho a já vstanu z mrtvých, abych tě mohl doprovázet na cestě pomsty…"

  17. … Tom se sehnul k náhrobku a svou dlan primackl na louzicku krve. "Vyvolavam sveho bratra z rise mrtvych."

  18. … v tu chvíli se mocně zablesklo, téměř i oslepivě. Tom viděl, jak náhrobek pod jeho rukou puká. jeho vyvolávací slova byla tak plná lásky, že i smrt odvrátila svou tvář… a Bill před ním náhle povstal z rakve, aby se mu vápětí mohl vrhnout kolem krku…

  19. … Obloha ztemněla. Bouře jako na povel opadla. Pouze jasný svit měsíčních paprsků prudce zářil na černého anděla, jakoby byl snesen z čistého nebe. Okolo Billova těla proudil mocný vír prudkého větru. "Odplata může začít, Tomi!" tvrdě oznámil a napřímil své tělo. Pouze oslovení jeho bratra vyznělo měkce. Ani smrt a nenávist nemají šanci boj proti čisté lásce vyhrát…

  20. 😀  Ruku v ruce prošli skřípající branou hřbitova. "Kdybych jen věděl, kdo ti to udělal," povzdychl si Tom. "To je přece jasné, ne?" zeptal se ho Bill s nadzdivženým obočím. "Přece Andreas. To on po mě střelil, když jsme opouštěli soud." Tom chvíli zaraženě koukal. "Tak pojď," řekl nakonec poté, co vydýchal ten šok. Stále se držíce za ruku, šli spolu do noci… až stanuli před Andreasovým domem…

  21. … Stáli jak přikováni k zemi. Oba se na sebe strnule podívali a ani jeden nevěděl co dál. "Zazvoň ty, Tome," promluvil hlubokým hlasem Bill. "Já jsem mrtev a pouze tě smím bránit… Má křídla tě ochrání."…

  22. Ach toe tag dojemný :'( mno doufám,že wám uďelá další díl radost:-) jinak koukejte tohle dopsat jó 😀

  23. Těšíme se na tvoje pokráčko, neboj 😉

    … Tom pouze souhlasně pokýval hlavou a odhodlaně zmáčkl tlačítko zvonku. "Zlo, buď již probuzeno…" špitl tichounce Bill a v ten okamžik byla otevřena okenice vysoko nad jejich hlavami. Blonďatá palice vystrčila růžky jako šnek a nenávistně zvolala: ,,Hej, Kaulitz, potřebuješ se vybrečet?" Neviděl svou obět, nemohl ji spatřit. Bylo mu to zakázáno…

    xDD

  24. Ehm…holky,je to vaše.Až jsem zapomněla,jak jsem se chtěla vyjádřit k Bitteřině povídce… 😀

    Tak určitě jsem chtěla napsat,že jí miluju a tohle rozuzlení mě zas tak nepřekvapilo,protože znám naší partu sadistek. 😀 Jsem naprosto klidná,když jsem dostala příslib druhý řady a jenom zvědavě čekám,jak se to vyvrbí…

  25. Hej a ako to to teď tagle utnete? Ojamžitě dál bo se tady picnu,hej ako prdel to číst fagt že jo:-D blnďatá palice hej já si upe předstawila šneka s tim Andreasowym účesem…konec hej XD XD

  26. 😀 tak třeba někdy do budoucna, ale teď vážně nestíhám 😀 nicméně takhle pod kapitolkama domýšlet zbytek děje je sranda, už se těším na další díl :-)))

  27. Jo, jasný, já teď taky nic nestíhám :-/ xD Tak se těšim na další díl… Schválně, uvidíme ;D Co z toho vymyslíme xDD

  28. Toto je sila. Neverila som, že to vážne urobíš. Som zvedavá ako z tohoto vykorčuľuješ. Ale toto Bill Tomimu nemal urobiť. Toto mu len tak neodpustím. Nedokážem ani smútiť taká som naštvaná.

  29. No to si snad delas prdel. Bez prominuti za sprostej vyraz! Hele to se teda jako nedelaaaa, smrt si nech do reality, tam je ji dost xD
    Sakra, ja to vedela, kdyz tam stal ten blbec s puskou. Ze to nedopadne dobre. Protoze to vitezstvi u soudu, sice z nej radost mam, ale bylo to podezrele jednoduchy. Ten Andreas je proste cubka!!!! Nemam slov.
    Ale teda… Jaky tajemstvi zas?! Ja to chci a MUSIM vedet! To mi dava nadeji!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics