autor: Fabiana
Ahoj lidi!
Dostala jsem puzzle a tohle z toho vzešlo xD tak doufám, že se vám tahle ff bude aspoň trochu líbit xD
-Bill-
Pootevřel jsem dveře a nakoukl do pokoje. Tom seděl na koberci a skládal puzzle. Někdy ho vážně obdivuju. Já bych s hromadou malých dílků neměl trpělivost. Ale Tom ano. Tohle puzzle s obrázkem Eiffelovky dostal k Vánocům. Tiše jsem vklouznul do pokoje, dveře za mnou zaklaply a Tom otočil hlavu. „Nazdar bráško!“ Zazubil se na mě. „Jdeš mi pomoct?“ Zavrtěl jsem hlavou.
„Věděl bych o spoustě lepších věcí…“
„Já teď skládám puzzle.“
„A baví tě to?“
„Baví.“
„A kdybych ti pomohl?“
„Potom by se snad dalo dělat něco jiného…“
„Jako třeba?“
„Něco s hvězdičkou.“ Bleskově jsem si k němu přisedl, popadl jsem nejbližší dílek a připojil ho k dalšímu. Vítězně jsem pohlédl na Toma, ten se ale rozesmál. „Ty dílky k sobě musejí pasovat!“
„No však jo, koukni!“
„Ale i s tím obrázkem.“ Podíval jsem se na dílky, které k sobě na první pohled dokonale patřily. Obrázek byl na druhé straně. Na jednou dílku byla jakási věž a na druhém kytky.
„Sakra.“ Odložil jsem dílky a chvíli pozoroval Toma, který zrovna doskládal první patro Eiffelovky.
„Seš dobrej.“ Řekl jsem a pohladil jsem jej po stehně, on ale moji ruku sundal.
„Řekl jsem, až to složíme. A ty mi vůbec nepomáháš.“ Pokrčil jsem rameny.
„Když já na tyhle věci nemám buňky!“ Tom se ušklíbl.
„Zatímco na tamty věci ano, viď?“ Horlivě jsem přikyvoval, se zářivým úsměvem na tváři.
„Tak pěkně skládej a třeba se dočkáš.“ Hmm, motivace. Zvedl jsem další dílek. Byla na něm půlka auta v dopravní zácpě pod Eiffelovkou. Přesně jsem viděl místo, kam ten dílek patřil, a taky jsem ho tam dal. „No vidíš, jak ti to jde.“ Zamumlal Tom a soustředil se na další kus Eiffelovky. Nenápadně jsem zesílil topení, s dokonalým plánem. Během pěti minut jsem vložil do skládačky další tři dílky. „Není tu nějaké horko?“ Zeptal se Tom a sundal si tričko.
„Jo, to je.“ Napodobil jsem ho. Sedl jsem si k němu blíž, a když mi podal dílek, pohladil jsem ho po zádech.
„Bille.“ Řekl varovně, ale nepokusil se mě setřást. Objal jsem ho kolem pasu a začal jsem ho líbat na krk. Teď už mě setřásl a vrazil mi do ruky hrst dílků. Smutně jsem sklopil hlavu. Pohladil mě po tváři. „Soustřeď se, zlato.“ Zašeptal a políbil mě na čelo. Pousmál jsem se. Rozložil jsem svoje dílky na koberec. Jeden jsem věděl okamžitě, byl to poslední chybějící v prvním patře Eiffelovky.
„Bude odměna za každý dílek?“ Zeptal jsem se nevinně. „Možná malinká… úplně malinkatá pusinka.“
„A kam?“ Rozesmáli jsme se a Tom mě políbil na tvář. „Tss…“ Zasyčel jsem.
„Vždyť jsem říkal… malinká.“ Zasmál se a znovu se soustředil na puzzle.
„Pět dílků, to si zaslouží pořádnou odměnu!“ Zahlaholil jsem a začal jsem ho líbat. Neprotestoval. Takže hurá. Naše jazyky se proplétaly ve vášnivé hře, nenápadně jsem mu rukou zajel pod lem kalhot. Pak mi došel vzduch. Odtrhl jsem se od něj a zadíval jsem se mu do očí. Usmál se.
„Skládej, bráško.“ Ublíženě jsem našpulil rty.
„Neříkej mi tak škaredě!“
„A jak ti mám říkat?“
„Lásko!“
„Skládej, lásko.“ Zavrněl a políbil mě na nos. Vzal jsem do ruky další dílek a vložil ho do skládačky.
„Už mi to jde!“ Začínalo mě to bavit. Taky proto, že v pokoji bylo čím dál větší horko a Tom si sundal kalhoty. Byl jsem v boxerkách a skládal vršek Eiffelovky. Zíral jsem na něj, pozoroval jsem každý jeho pohyb. Jeho ruce skládající puzzle, jeho hruď nadzdvihávající se při každém nádechu, krůpěje potu, jež mu stékaly po zádech, jeho vyplazený jazyk a přimhouřené oči. Cítil jsem, jak tvrdnu. A taky jsem mírně zrudnul v obličeji. Tom se na mě zvědavě podíval.
„Jsi červený.“ Konstatoval. „Měl by sis sundat kalhoty.“ Vytřeštil jsem oči. „Kvůli tomu horku.“ Upřesnil, když viděl můj výraz. Ale když jsem se k ničemu neměl, jednou rukou mě objal kolem pasu a druhou mi rozepnul zip. Stáhl mi kalhoty, přitom mě jakoby omylem pohladil po stehně. Zachvěl jsem se a unikl mi tichý vzdech. „Už to bude.“ Zašeptal mi do ucha. Jeho horký dech mě málem zabil. Tom skládal poslední část modré oblohy nad Paříží.
Přinutil jsem se vstát a otočil jsem klíčem v zámku. Pak jsem si sedl zpět k Tomovi a pohledem jsem hltal každý jeho pohyb. Trvalo to nehorázně dlouho. Každý dílek převracel v prstech, hrál si s nimi a jazykem si přitom přejížděl po horním rtu. Na čele mi vyrazil pot. Zíral jsem na jeho jazyk, kterým si teď hrál se svým piercingem. Sakra, Tome, dělej! Už to dlouho nevydržím, mám pocit, že se udělám už jen z pohledu na něj. Už jen tři dílky… Dva. Najednou vstal. Hodil jsem na něj tázavý pohled. „Je tu strašné horko.“ Pronesl a dramatickým gestem si stáhl boxerky. Němě jsem zíral na jeho přirození, po kterém se jemně pohladil. Já z něho umřu.
„Tome…“ Zasténal jsem tiše.
„Psst.“ Pohled na mě mu evidentně dělal dobře. Líbilo se mu mě dráždit. Vždycky byl takový. A já? Já mám pocit, že za chvíli vybuchnu. Prostě exploduju v náporu vzrušení a moje sperma se rozprskne po zdech společně s hromadou kostí a všech těch věcí, které v těle ještě mám.
„Bože… Tome…“ Zamával mi před očima posledním dílkem. Vyškubl jsem mu ho z ruky. Už si mnou nehraj, bráško… Nevydržel jsem to a sám jsem dílek narval na poslední volné místo. Pak jsem se vrhnul na Toma. Povalil jsem ho na obrázek Eiffelovky a začal jsem ho líbat na krku, přitom jsem se snažil sundat si spodky, což nebylo vůbec lehké. Nakonec se mi to ale podařilo. Tom mi přejel klouby prstů po páteři a něco tiše mumlal, ale nerozuměl jsem mu. Pomalým pohybem roztáhl nohy a podal mi zářivě červenou tubu plnou spásy. Vytlačil jsem si hromadu gelu na prsty a rovnoměrně jsem ho rozetřel po svém penisu. Tiše jsem u toho vzdychal, nádherně chladil. Další hromada byla pro Toma. Pomalu jsem gel roztíral kolem vstupu do jeho těla, za chvíli jsem jedním prstem pronikl dovnitř. Tom vzdychl. Přidal jsem další prst a zasunul jsem je do něj hlouběji.
„Ach… Bille!“ Vykřikl.
„Tady?“ Zeptal jsem se a znovu jsem se dotkl stejného bodu.
„Joo… jo… bože!“ Vytáhl jsem prsty ven a Tomovy ruce křečovitě sevřely má zápěstí. „Bille… už to nevydržím… vem si mě… vem si mě… prosím!“ Vyskočil jsem na nohy a otevřel jsem šuplík jeho nočního stolku. Vytáhl jsem pouta s modrým něčím, co připomínalo peří.
„Malé bezpečnostní opatření…“ Zamumlal jsem a připoutal jsem bratrovy ruce k noze postele, měl je teď nad hlavou a nemohly mi překážet. Klekl jsem si mezi jeho nohy a roztáhl jsem mu je víc. „Jsi připravený?“ Vzrušením jsem skoro nemohl mluvit. Stačilo jen vidět Toma, jak tu leží, a uvědomit si, že teď patří jen mě.
„Ano…“ Pomalu jsem do něj pronikl, prohnul se a hlasitě zasténal.
„Mamka je… vedle…“ Zamumlal jsem, bráníce se stenům.
„To je… jedno…“ Sdílel jsem jeho názor. Jemně jsem přirazil a dočkal jsem se příznivé reakce. Začal jsem přirážet pravidelně. Tom nijak neomezoval svoji hlasitost. A dokonce ani já jsem se už nedokázal kontrolovat. Sevřel jsem v dlani jeho penis a začal jsem pohybovat rukou v souladu s mými přírazy. Cítil jsem mravenčení v každém svalu, v každém kousku kůže, od podbřišku se mi do celého těla rozlévalo příjemné teplo, mé svaly se napjaly… s výkřikem Tomova jména jsem do něj vyvrcholil, on sám se udělal hned po mně. Vystoupil jsem z něj a vysíleně jsem padl na volný kousek puzzle. Tom pořád zrychleně dýchal a oči měl zavřené. „Bille?“
„Ano?“
„Mohl bys mě už odpoutat?“
„Jasně, promiň, já zapomněl.“ Přinutil jsem se vstát a našel jsem v nočním stolku klíčky. Odemkl jsem Toma a pouta jsem zase zamkl do šuplíku, protože kdyby je našla mamka, stálo by to Toma hodně vysvětlování. Posadil jsem se k němu. „Žiješ?“
„Skoro.“ Ušklíbl se a taky si sedl. Pohled mi sklouzl na puzzle.
„Ehm… Tome? Tak se mi zdá, že jsme ho rozbili…“ Tom se otočil. „No jo. Nevadí. Prostě ho složíme znova.“ Usmál se na mě. „Takovéhle skládání puzzle si milerád zopakuji, to mi věř.“ Zasmál jsem se a odlepil jsem mu dílek ze zad. „A víš co, Tome?“
„Co?“
„Jsi ten nejlepší bráška na světě. Miluju tě.“
autor: Fabiana
betaread: Janule
Heeh, to bylo rajcovne vtipny ;D
no… noooooooo… moooc krááásné!!!
"Jeho horký dech mě málem zabil." u téhle věty jsem se málem pochcala smíchy páč si to čkolvěk mohl klidně vyložit i tak, že tomovy nehorázně táhlo z úst xDDD… ovšem že je to nejspíš myšleno jinak a já to pochopila, jen mě to tak napadlo xDDD…
Strašně povedená povídka.. děvče všimla jsem si vážně že krásně píšeš, máš perfektní nápady ;D jen tak dále x)))
tak to bylo sladký:-) skládání puzzlí:D jak se Tom vyslíkal to bylo dokonalý:D
Tag mě napadlo newyměnili si krapet role?;-) jinak moc pnwedený,taghle bych se daka na pucle tagi:-D
Nádherný! Skvělej nápad…!
super,moc hezký!.-)
To bylo super:)) prostě vtipný…z některých částí jsem vážně nemohla:D prostě perfektní máš fakt talent.
joooo
to je dobry… bych se nedivila kdyby tam Bill dal ten poslední dílek špatně 😀
to je krásný!!! fakt supr! 🙂 😀
Johou…..Adelle mě to napadlo taky:D
jinak chválím;)
WOW! 😀 Od tebe znám jenom Učitele, ale tady jsem prostě neváhala a musela jsem si to přečíst… Jako vždycky jsem byla naprosto uchvácená. Že ti jde romantika – nic novýho, ale že ti půjde i sex, tak to je teda HOT NEW :D. Určitě bys měla psát něco dalšího na tohle téma. To víš, vono je tady hodně úchylných příznivců a tak by to každý jen uvítal :D. Dostáváš se na první místo v žebříčcích u mě v mysli :D. Už ten nápad byl originální, dostávej nějaké věcičky častěji. Třeba i Barbie xD. A možná potom napíšeš nějakou povídku Barbie a Ken xD.. Na to už se fakt těším 😀 Tak honem další motivace a další povídky :D.
P.S: Adella Kaulitz: xDDD napadlo mě ÚPLNĚ to samé xD dostala jsem se pod stůl v jedné minutě xDDD vážně zajímavá, ta čeština xD
Díky lidi!! Já nevím ani co mám napsat x))
Bitter, role se musí občas prohodit xD tamto už mi přišlo trošku nudný takže takhle..xDD
LoFinQa*TWC: Četla si iglů? *nevinný úsměv* xDD
Lidi, vy jste dokonalí! Když jsem posílala první povídku, v životě mě nenapadlo, že to bude i někdo číst…milujuu vás:-*
Juj je to opravdu skvělí!moooc hezká jednodílovka:-) Fabiano jsi velká šikulka:o)
Wow wow wow!Fabiana je prostě jednička 😀
Když už jsme ale u puzzlí,tak škoda že nepokračuje povídka Puzzle,aneb kdo si hraje nezlobí :))
Fakty rajcovní xDD a sexy xD
úžasný!!
skvělý…. x)) některý části mě vážně pobavili… x))