EDIT: 11/2014
Ahoj twincestní spisovatelé a spisovatelky :o)
rozhodla jsem se sepsat znovu pár informací pro vás, jak a kam posílat povídky, protože poslední článek o tom už je rok starý a hluboko v archivu a noví autoři přibývají. Budu ovšem ráda, když si to přečtou i zkušenější autoři, kteří už povídky posílají, protože zejména konec tohohle článku se jich taky týká. A některých i začátek, co si budem povídat. 😉
Takže nejdřív k tomu, jak to na twincest.blogu probíhá.
Povídky, a vše kolem nich, mám na starosti já – stejně jako celý blog – tedy Janule :o), s dotazy se obracejte na níže uvedený e-mail pro povídky.
Protože jsme se při obnově blogu po smazání rozhodly, že povídky na něm budou pokud možno bez gramatických chyb a správně formátované, prostě úhledné pro oko, procházejí všechny povídky tzv. betareadem, neboli opravou gramatiky, stylu atd. Nejedná se o zasahování do textu povídky, to jen po dohodě s autorem, pokud je třeba, a autor souhlasí. Aby to šlo všechno rychle, bylo nutné stanovit pravidla, podle kterých se povídky posílají, aby s nimi bylo co nejmíň práce a všechno šlo jako na drátkách.
Pokud chcete psát povídku, ve které je gay sex, měli byste si nejprve nastudovat aspoň základy, tady je odkaz, kde najdete spoustu užitečných informací. Sex by měl být v povídkách pokud možno uvěřitelný, tak na to pamatujte.
Pokud chcete psát tzv. „m-preg“ neboli mužské těhotenství, zjistěte si nejdříve alespoň základní informace o tom, jak probíhá těhotenství a pár informací o vývoji plodu. Opravdu trapné je, když má v povídce Bill pohyby hned v prvním měsíci a spolu s Tomem poslouchají v tutéž dobu bijící srdce dítěte. Tady se dozvíte, že to opravdu není možné. Aspoň trochu uvěřitelného by mohlo být i v m-preg povídce. :o)
Pokud chcete psát povídku z velké části inspirovanou slavným filmem nebo knižním bestsellerem, rovnou si ji nechte pro sebe a ani ji neposílejte. Lehká inspirace neškodí, ale opisovat už jednou napsané a dávat tomu twincestní formu není k ničemu. Všichni vědí, jak to bude a jak to dopadne, krom toho je to vlastně autorská krádež.
Pokud byste se rádi dozvěděli, jak správně psát, což je základ úspěchu, mrkněte SEM. Jedná se sice o ff o Harry Potterovi, ale myslím, že pravidla psaní jsou pro všechny povídky stejná.
A ještě jeden důležitý detail! Piercing jakýkoliv nikdy není na lidském těle studený. Kov je vodič, lidské tělo má 36 stupňů celsia, takže kulička v jazyku se od něj samozřejmě ohřívá. Pamatujte na to, až vás napadne napsat „Billova studená kulička v jazyku“ 😀
A teď už ta pravidla:
- povídky posílejte na e-mail: twincest483.ff@gmail.com, druhý e-mail bez „ff“ je určen pro obrázky, montáže, rozhovory, videa, atd.
- povídku pošlete jako přílohu v některém z textových programů, jako jsou Word (přípona doc, docx), WordPad (přípona rtf – automatická součást Windows) nebo Writer z OpenOffice (přípona odt – zdarma ke stažení např. na stahuj.cz)
- písmo v dokumentu musí být Times New Roman velikosti 12, automatická barva, řádkování jedna, nepoužívejte neznámé nebo různé fonty, podtrhávání, konce stránek, barvy pozadí, různé barvy a velikosti písma! Na blogu je nastavena barva pozadí i písma podle aktuálního designu. Pokud máte Word 2007 a novější, je třeba písmo změnit z přednastaveného Calibri 11 a změnit řádkování z 1,15 na jednoduché.
- povídky posílejte vždy jen jako přílohu, nikdy ne v těle e-mailu, aby se s nimi dalo dobře pracovat; jde o zachování formátování (kurzíva, tučně atd.)
- zprávu pro čtenáře, která má být na začátku povídky, dejte přímo do textu před povídku, nepište ji do e-mailu; do toho samozřejmě můžete napsat, co máte na srdci…
- zapomeňte na nečíslované prology a epilogy, ty patří do knížek, vícedílné povídky jsou spíš jako seriály, kde první díl má číslo 1 a u poslední kapitoly je v závorce napsáno „konec“; z logiky zveřejňování i několik dní po sobě je další kapitola po té, co byla označena velkýma písmenama KONEC, nesmysl; pro čtenáře je to matoucí a pro mě zbytečné komplikování v číslování kapitol, to lze dělat na soukromých blozích, kde není tolik povídek, ne tady, kde se po pár dnech povídka ztrácí v archivu a překvapivého epilogu si čtenář ani nemusí všimnout, pokud na blog nechodí denně
- pokud chcete u povídky obrázek, posílejte ho vždy spolu s povídkou jako přílohu ve formátu jpg nebo gif, pokud možno v malé velikosti, která se hodí k povídce (jestliže nejste autorem obrázku, napište nám jeho jméno a pošlete nám jeho svolení k tomu, že můžete jeho obrázek použít ke své povídce – dodržujeme autorská práva (a nesnažte se smazat jeho nick, většinu montáží stejně známe); montáže a obrázky od Emseviltwin a Nightingale jsou v tomto směru autorkami vysloveně zakázané používat, takže nesmí být ani součástí vašich vlastních montáží;
v textu povídky pouze označte místo (např. slovem OBRÁZEK), kam má být obrázek umístěn, v případě, že to není na začátku, a pokud se jedná o vícedílnou povídku, dělejte to v každém díle; podruhé už obrázek neposílejte, je uložen na blogu. Je ale nutné před text povídky vždy napsat tiskacími písmeny OBRÁZEK, abych a něj třeba nezapomněla, já už si všimnu a dám ho tam :o) - pokud víte jistě, že už ve vícedílné povídce nebudete pokračovat, napište na e-mail, smažeme ji. Pokud se dostanete do autorské či jiné krize, a víte, že byste povídku přesto chtěli dokončit, jen to momentálně právě nejde, můžeme ji dát na čas do „muzea rozepsaných povídek“, kde bude čekat na vaše dokončení.
Do předmětu každého e-mailu napište VŽDY přesný název povídky, číslo dílu nebo informaci, že se jedná o jednodílku, a nick autora!
- přesný název povídky (ověřte si předem v rozcestníkách rozepsaných i dokončených podle názvu, jestli už tu není stejný název vícedílné povídky; u jednodílek to tak nevadí, u cizojazyčných názvů si vždy ověřte jeho gramatickou správnost)
- jméno (nick) autora, pod kterým bude povídka uveřejněna (snažte se zvolit takové, abyste ho za pár týdnů nechtěli měnit, je to pak problém; ověřte si v rozcestníkách s povídkami, jestli už tu není autor stejného nebo hodně podobného jména, bude lepší, když budete originální a snadno zapamatovatelní)
- informaci o tom, jestli je povídka jednodílná, nebo u vícedílné číslo dílu – pokud víte předem, že povídka nebude mít více než 3-4 díly, považuje se za jednodílnou na tři až čtyři části; pokud je to poslední díl vícedílky, zdůrazněte to slovem KONEC
Počítejte s tím, že povídka nebude uveřejněna hned, vzhledem k množství, které chodí, někdy to trvá až 5 dní, velice výjimečně i týden. Pokud se do té doby nezveřejní, začněte pátrat aktivně po jejím osudu, je možné, že na e-mail vůbec nedorazila, občas se to stává.
Pokud máte vícedílnou povídku už napsanou, nebo jste se psaním o pár dílů napřed, pošlete ji celou, pak máte zaručeno, že se s díly bude počítat a budou mít pravidelný interval uveřejňování. Když posíláte víc dílů najednou, dávejte je VŽDY všechny společně do jednoho dokumentu, ne každý díl zvlášť! Je to hlavně kvůli hromadným opravám, které šetří čas betareadera.
Zhruba do dvou tří dnů po zveřejnění si ověřte, jestli je v rozcestníkách na vaši povídku udělaný fungující odkaz (jak podle autora, tak podle názvu povídky), chybička se vloudí, bude lepší, když si na to budete dávat sami pozor a upozorníte e-mailem na případné chyby. Nepoužívejte na to komentáře! Nemám čas je vždycky číst, a může se stát, že si vašeho vzkazu nevšimnu! To platí u všeho, co mi chcete. Komentáře slouží autorům povídek, ne ke sdělování takových věcí.
U vícedílných povídek si to kontrolujte jen u prvního dílu, tam se dělá odkaz na celou rubriku, pak už stačí jen u každého dílu skouknout mrknutím oka, jestli je ve správné rubrice, taky mi to občas ulítne. Aby byla povídka k nalezení, MUSÍ být v rozcestníkách, jinak si ji už nikdo nikdy nepřečte. Dávejte si na to ve vlastním zájmu pozor! Nikdo jiný to za vás neudělá. I když se snažím, nejsem bohužel neomylná. :o)
Teď ještě trošku k betareadu, když už jsem se rozepsala. Chci vás jen upozornit na nejčastější problémy, které se v povídkách objevují, abyste věděli, čeho se případně vyvarovat a trochu mi tak ulehčit práci. Nerada to pořád připomínám, ale všechno, co dělám, dělám ve svém volném čase, nikdo mi za to nic nedává, jen vy radost svými komentáři. :o) Takže…
Gramatické chyby a překlepy jsou pochopitelné, těch se vyvaruje jen málokdo, od toho jsem tu, abych je odhalila a opravila :o), to není problém, ale například program WORD nabízí kontrolu pravopisu, a pokud máte v textu něco podtrženo červeně, zkontrolujte to slovo, jestli není špatně. Hodně z vás na tohle absolutně kašle a pošlete povídku ve stavu, kdy je zcela jasné, že jste to po sobě vůbec nečetli. Myslím, že je to neprofesionální přístup, a o autorovi to hodně vypovídá. Nedostatek času je v tomhle dost nepřípustná výmluva. Přečíst si po sobě, co jsem napsal, je většinou nutné i kvůli logice v ději, občas se vám může stát, že přijdete na něco, co jste vůbec nechtěli napsat, například proto, že máte zapnuté „automatické opravy“, které vám třeba z nespisovného slova udělají něco naprosto jiného, než jste původně napsali.
Nečíst po sobě povídku není něco, čím se máte chlubit čtenářům, jak se občas stává, ale neslušnost vůči tomu, kdo to po vás opravuje nebo čte neopravené.
Co se týče dalších věcí, šlo by to asi taky trochu lépe, tak napíšu jen to nejdůležitější.
Nejčastěji se setkávám s tím, že autoři neznají technická pravidla psaní, tudíž nedělají za interpunkčními znaménky (neboli čárkami, tečkami, druhými uvozovkami, třemi tečkami, otazníky a vykřičníky) MEZERY a věty jsou tak nelepené jedna na druhé a nemají šanci se na konci řádku správně rozdělit. Text pak vypadá nahuštěně a není to hezký pohled, dokonce se to čtenářům i špatně čte. Asi uznáte, že v dlouhé povídce je šílenost to opravovat, i když lze samozřejmě využít některé chytré funkce Wordu :o), ale je nutné, aby se to autoři naučili tak, jak se běžně píše, určitě se to hodí i do školních prací a mně to zkrátí čas strávený nad povídkou. Dávejte na to prosím pozor. Tenhle text vám může být příkladem, jak to má správně vypadat nebo se podívejte SEM.
Další věc, kterou spousta autorů neumí, jsou uvozovky. První uvozovky někteří dělají dvěma čárkami, což je špatně. Klávesa pro uvozovky je na každé klávesnici (na české spolu s ů) a pracuje chytře tak, že pozná, jestli jste na začátku nebo na konci věty či slova. Stačí jen šlápnout na „shift“ (zvedací klávesa, kterou se dělají i velká písmena) a současně na uvozovky, a ty se automaticky udělají správně tam, kam patří, tedy na začátku i na konci. Podmínkou, aby tohle fungovalo, je, že musíte dělat správně mezery za interpunkčními znaménky, o kterých jsem psala výše.
Na blogu to pak bohužel vypadá trošku jinak, protože blog pracuje s jazykem „html“, takže i první uvozovky dává nahoru, ale s tím se nedá nic dělat, to není něco, co bychom mohli jako uživatelé ovlivnit. :o)
Další důležitá věc jsou odstavce, které spousta lidí považuje za něco zbytečného. Naopak, je třeba text rozdělit do kratších celků, aby se dobře četl.
Když píšete vícedílnou povídku, snažte se, aby díl nebyl kratší než na dvě stránky ve wordu, při zachování typu, velikosti písma a řádkování viz výše. I tak je to kraťounké. Než se čtenář stačí rozkoukat, je po všem, nestačí se ani vžít do děje, tak se snažte psát díly alespoň na dvě strany, ať z toho čtenář vůbec něco má.
Než začnete psát, vyberte si, jestli povídku budete psát v první osobě „já“ nebo jako vypravěč v osobě třetí, a tyto dva styly nekombinujte.
Pokud mluví přímou řečí dvě a více postav, vždy, když začne mluvit další postava, musí být její přímá řeč na novém řádku, takže Enter, uvozovky a pak teprve pište dál.
Ještě jedna poznámka, už opravdu poslední :o), ke krajovým výrazům. Čeština je jazyk rozmanitý a v každém kraji se mluví jinak, ale pokud chcete, aby vám rozuměli všichni, ne jen ti z vašeho kraje, snažte se jich vyvarovat.
Většinou je v povídkách nahrazuju srozumitelnými výrazy pro všechny, pokud ovšem vím, co tím autor myslel :o), někdy se to nepodaří zjistit. Na ty ostatní, kteří je běžně nepoužívají, mohou dokonce působit i směšně, což pak celou povídku ovlivní spíš v negativním směru. Uznejte sami, že z Billových nebo Tomových úst zní věta: „Copa je to tuto?“ dost srandovně, i když těsně před německými hranicemi u Domažlic je to naprosto normální řeč.
Tohle se netýká nespisovné češtiny, abyste rozuměli, ta je normální… jde jen o některé výrazy, které jsou příliš specifické (např. lavečka místo lavička, rožnout místo rozsvítit, šufánek místo sběračky či naběračky, hadra nebo handra místo hadru, bo místo protože, tak samo místo stejně tak atd. atd., je toho strašně moc. :o))
Snad je to všechno, co jsem vám chtěla napsat, nebylo toho málo, ale už dám zase na čas pokoj, potřebovala jsem tenhle článek sepsat hlavně kvůli novým autorům, kteří naštěstí stále přibývají, abych jim na něj mohla jen poslat odkaz. :o)
Těším se na vaše povídky.
Pa Janule :o)
Uuh, jsem poučena xD Mezery dělám už automaticky ze školy. Tam by nás pozabíjeli 😀 Snažím se ti zabrat málo práce, pokud zrovna nenapíšu "vložky" místo "vločky" xDD
Chudák Janule :o) to jí fakt nezávidím opravovat všechyn povídky. Ty mezery jsou taky hrozný já se to naučila až když mi to někdo připomenul. Ale stejně tam budu mět chyb jak …….
Heh jak tak koukám,ejstli se něgdy potkame tag mě asi zabiješ jelikož a pjotože na tohle jsem expert a čím wíc se snažim,tim hůř XD fagt se ti diwim že máš na to nerwy…
Tak jsem se poučila.Ale stejně by mě to nebavilo opravovat naše chyby a překlepy.Neboj Janule já se budu snažit,ale nezaručuju,že tam někdy nezabloudí ta nějaká chyba.
Bitter: já jsem vcelku mírumilovnej tvor, takže naše případný nepravděpodobný setkání bude v pohodě :o), ale je fakt, že tvoje dvě řady 1000 Meere mě "ne-mezerama" málem přivedly k infaktu :-D. Ale protože jsem šikovný děvče, poradila jsem si s tím, umím velice dobře používat funkci wordu "nahradit"; bez tý bych už asi byla mrtvá… to byste rychle poznali, byla by tu jen prázdná fialová stránka. Jak vidím jméno autora Bitter, automatický jí zapínám jako první… :o) Ale nejsi sama, že Samarko. 😀
Ale jinak mě opravování baví, kdyby ne, už bych se na to vykašlala dávno :o). Například takovej obrat jako: "Podíval se na něho svými krásnými hnědými očimi," to je bezva startér srdeční příhody :-D. Pa J. :o)
Janule: Někdy se ale musíš fakt pobavit, co? Ty moje sněhové "vložky" ti aspoň zvedly náladu xDD Já jsem prdlá, už to píšu tady zase. Jenže mi to nějak zůstalo v mozku a ruka dostala psací tik 😀
😀 Šufánek místo sběračky. To je trochu z bláta do oluže, ne ?
Ale jinak smekám. Nebavilo by mě to opravovat.
Samanta: člověče, teď jsem se úplně zarazila, jestli to slovo sběračka není taky krajový, správně je to asi naběračka, co? 😀 No jo… pražáci sebestředný, myslej si, že to jejich je správně a ono prdlačka 😀 Ale hlavně že mi rozumíte 😀
chapeme všeci? xDDD…. kapííme xDDD
ach ten moravský přízvuk věřím janule že se mnu máš hodně práce 😀 luštiš a luštiš, ale ty víš že já nikdy přesnej nebudu bo my víme že 😀
No, tak tenhle "krátký" článek mě vážně dostal. Dokážu si úplně přesně představit Jaňuli (omg… prostě nějaká holka :D) jak sedí u počítače, hlavu podepřenou jak v hospodě, zděšeně zírá na téměř nemožné chyby své milované spásy (kdyby nebyli ostatní, neexistuje ani blog – nemá kdo dělat montáže a sepisovat povídky :D) a nemůže uvěřit svým očím.
Chápu že tě to asi baví, jenomže i přesto to není zrovna nejzábavnější činnost, že? 😀 Stejně si myslím, že bys měla ty chyby nechat tak jak jsou. Moc vábně a čitelně by to na blogu sice nevypadalo, alespoň by se ostatní mohli pobavit nad velkými znalostmi češtiny hloupého pisatele :D. I když někdo asi umí správně psát bez větších chyb nebo bez rozsáhlejších překlepů.
Bohužel, chybička se občas vloudí každému, takže si to opravování dokážu přesně představit. To tehdy když já jsem začala psát své první povídky asi jsi u toho seděla 15 minut. Bez mezer, s překlepy, špatné kombinování slov a někdy dokonce bezvýznamný nelogický příběh.
Mé ctěné individuum dokáže namíchnout i to, že se počítač pomaleji načítá. To jsem téměř nepříčetná a kdyby měl počítač uši, asi by moc nebyl nadšen z těch krásných oslovení, kterými jsem ho obdarovala :D. Už kolikrát se stalo, že se systém na chvíli vypojil, protože ta bedna (ehm… rozumějte, počítač :D) schytala pár facek :D.
No nic, nebudu tady vypisovat mé výbušné záchvaty a cholerickou povahu abys neměla nutkání ještě opravovat chyby v komentářích :D.
Takže, zkrátím to: budu se snažit psát se správnými znaménky, s mezerama a všehovšudy bez překlepů, nevím, jestli se mi to podaří ale snad… 😀
P.S: Šufánek místo sběračky, a Copa je to tuto – naprosto jsi mě dostala :D. Máš nějaké zkušenosti, že o tom takhle víš? 😀
No nic, radši už vážně jdu :D.
ŠŤASTNÉ OPRAVOVÁNÍ PŘEJE…
LOFINQA*TWC 😀
LofinQa*TWC: no… mám hodně zkušeností… 😀 a taky právě proto mě dostalo tohle: "Dokážu si úplně přesně představit Jaňuli (omg… prostě nějaká holka :D)" – ano… prostě nějaká holka 😀 já jsem mrtváááááá :o) Kdybys věděla… ale radši nic, nebudu to pitvat, nemusí každej vědět všecho, že? 😀 A tu větu: "Copa je to tuto?" umím i s přesným chodským přízvukem, ale to asi neuslyšíš, bo nejsu v takej blízce, su daleko v Práglu, kde místo rozžínání rozsvěcíme a místo šalin nám tu jezdijó tramvaje. Nu tož tak… co naděláš? Mokrejma dětma nezatopíš, gumový ti odskáčou. Zdarec, borci, majte sa tu betelně, jdu zas opravovať ty vaše gramatické hlody. J. :o)
Jo krajové výrazy 😀 S nimi je vždycky zábavy a zábavy 😀 Miluju slova 🙂 Tak mnoho štěstí, Janinko, vím, že to mnohdy nemáš vůbec lehké 😛
Teda Jaňulko, ty ses zase musela snažit:-D Tohleto napsat? Víš, co jsem si vzpomněla u těch krajových výrazů?? Jak jsem ti jednou poslala jeden díl Zamilovaného dikobraze a v něm bylo to slovo "šopka", pro ty, kdo nejsou ze Zlínského kraje: šopka znamená něco jako kůlnička na dříví. Píšu spisovně, ale tohle mě nějak necvaklo, jak někdo může nevědět, co je to šopka:-D
No, teď už to Jaňulko víš…. jinak všechno vím, všechno znám:-D Jo a jak jsi psala teď ten koment č. 12, tak ten konec – takhle mluvíme tak trochu i u nás: Venku pršé do kébléka, oni tu sekanó nejió, ešče a takové voloviny. Ale já jsem spisovná Češka:-D
Tak zase jsem se pobavila 😀 Nebo si představte, kdyby se sem ze srandy dostala povídka s těmahle větama: "… Venku pršé do kébléka, oni tu sekanó nejió, ešče a takové voloviny…." Nebo tohle: "… ale to asi neuslyšíš, bo nejsu v takej blízce, su daleko v Práglu, kde místo rozžínání rozsvěcíme a místo šalin nám tu jezdijó tramvaje. Nu tož tak…" 😀 😀 já bych asi moc nevnímala příběh, ale tlemila se nad tim xD
Teri.K: Tak to přijeď někdy k nám do Zlína, resp. do té prdele, kde bydlím a sedni si na studnu za babkama a garantuju ti, že ti prasknou žebra smíchem:-D
Rachel: Tak az budu mit cestu kolem, tak se stavim ;D Sednem si spolu a sepíšem twincestní povídku při drbárně babek xD To by byla z toho komedie 😀
Doporučuju hodit sem odkaz na Sosáky (sosaci.net), tak jsou popsaný jak pravidla psaní přímé řeči, mezerama za interpunkčními znaménky, i tipy, jak bude ta povídka vypadat líp (jako opakování slov apod.) =)
Jinak, já TWC moc nepíšu, tak se mnou moc práce nemáš xD A myslím, že i tak bys neměla, mám pocit, že pravopis zvládám v pohodě, možná mi leda někde ujede čárka, ale tak to se stává každýmu ;D
Teri.K: Schválně, jestli víš, co jsou to erteple???? 😀
Mám pocit, že v tom posledním odstavci se mluví o mně xD
Rožni!
Cože?
Rozsviť pražáku! 😀
Z kama si?
Cže?
Praha! 😀
Přemýšlím a popřemýšlím o tom, že něco vymyslím :D:D
Rachel: Jo, vím to! Jsou to brambory! A to jsem věděla už než mi to řekla Janulka 😀 😀
Teri.K: Sakra, máš pravdu. Ale to nevadí…. xD
my gosh 😀 No snad jsem to všechno dostatečně vstřebala a zapamatuju si to. 😀
hh jen jsem si všimla data přidání článku xD
hoj…um,je to na mě moc složitýXDmoje hlavinka to nějak nepobrala…polovina toho co se tu píše je pro mě zbytečná…já tam ty chyby stejně nasekám XD…kdyžtak se moc omlouvám…budu posílat poprvíXD..
Pokaždé když čtu tenhle článek, tak se modlí aby si ho přečetl i někdo jiný! Aby si hlavně přečetl tu kolonku o gay sexu.. aby jim už konečně došlo že ,Tomča jen tak přijde k Billčovi a vrazí mu svůj megaultrasexynejvícvelkej penis do jeho úzkého zadečku' FAKT NEJDE!
Sosáci sou skvělá stránka, i když sem nikdy nečetla celé znění všech pravidel -__-" 😀
OMG XD přemýšlela jsem ,že bych napsala povídku,ale když jsem si přečetla všechny ty pravdila tak se na to asi pěkně vyseru a udělám si volno:D
Tento prispevek jsem cetla uz vickrat, ale opakovacka nikdy neuskodi, protoze to posleze jisti neskutecny zachvat smichu. To jsem Janulko opravdu potrebovala. A ty komentare byly snad jeste lepsi. Je uzasne, jak to mas vsechno pod palcem, vse zorganizovane a promazane, no jinak by ses asi musela zblaznit nebo s tim po chvili skoncit, jak jinak. Dekuji za zabavny, i kdyz velice uzitecny clanecek a doufam, ze si ho prectou i vsichni noveprichozi autori a autorky a vezmou si ho k srdci:-)
Já teda už povídku píšu ale stydím se jí sem poslat 😀
mám jednu otázku… môžem posielať poviedky aj keď su v slovenčine? 🙂
[32]: Jistě, na blogu jich je spousta, stačí se podívat, ale musím tě předem varovat, že jsou tu lidi, kteří slovensky nečtou. Není to asi většina, ale ti mladší holt nemají se slovenštinou tolik zkušeností. 🙂 My starší jsme v pohodě, takže klidně posílej. 🙂 J.
Aha, tak ďakujem. Ešte si to rozmyslím. Nie som si tým istá 🙂 ale aj tak ďakujem 😛
Ahoj, měla bych dotaz. Můžeme psát povídku dvě? Například že by jedna napsala jeden nebo dva díly, a druhá by pokračovala a takhle bychom se střídaly, šlo by to? =o)
[35]: Samozřejmě, píšou tu autorky povídky společně, ale nesmí to být tak, že budete mít každá svůj styl psaní a díly se podle toho budou lišit. Mělo by se to vzájemně podobat, aby ta změna čtenáře nerušila. Krom toho, spory co se týče děje, by neměly ovlivnit výsledek povídky nebo případně její nedokončení. Dohodněte se předem na ději, nenechávejte to na tom, co přijde, alespoň rámcově by to mělo být předem jasné. A napište si nejdřív pár dílů dopředu, než to pošlete, abyste si byly jisté a já to pak nemusela mazat. J. :o)
Dobře, moc děkuju =o)
ahoj chcela by som sa spytat ze ked som dnes poslala poviedku kedy tu bude nechcem otravovat alebo tak som len zvedava :)))
Můžu se zeptat Janule, kolik je ti let? 🙂
[39]: ještě chvilku 46 :o) Přečti si tohle, budeš vědět víc:
http://twincest.blog.cz/1010/rozhovory-janule
Uz jsem tenhle clanek kdysi davno cetla, nicmene nezaskodi si ho pripomenout!:-) Velmi prakticke, diky!
Janule, nejsi ty ciste nahodou od Domazlic? Roznout se tam taky pouziva, dokonce snad i ta handra, s ostatnim si nejsem jista xD (bydlim totiz od Domazlice 5 km, ale paradoxne uz primo pod Chodsko nespadame:D) Tak me to potesilo, kdyz jsi zminila muj rodny kraj:-):-):-)