autor: Rachel
Oba chlapci kráčeli prosluněným městem a užívali si přítomnosti toho druhého. Bill zasněně stál uprostřed ulice a čekal, z které strany mu na tvář přilétne Tomova pusinka. Nedočkal se však pusinky, ale něžného políbení na rty. Podvědomě se usmál a od Toma se odpojil. Takhle krásně to uměl jenom jeho Tom. Ten chlapec s dredy, s kšiltovkou a s hiphoperským stylem, si plně získal Billovo křehké srdíčko. Do něj se Bill zamiloval až po uši, a proto mu teď prstíkem přejel po rtících.
„Miluji tě,“ zašeptal a nato byl odměněn dalšími a dalšími polibky. Tom si jej chytnul za packu a popošel s ním pár kroků. Až když mu Bill stisknul dlaň, podíval se do jeho mandlových očí. Nikdy si nevšiml, že jsou skoro úplně stejné, jako ty jeho. Bill se usmál a popošel pár kroků, nespouštějíc oči z jejich spojených rukou. Tom pochopil. Moc se mu líbilo, když mohl Billa někde venku obejmout, políbit, nebo si jej vést za ruku. Byly mu jedno pohledy lidí, kteří na ně shlíželi jako na nějaké zvrhlíky. On byl tady se svou láskou, se svým Billim, do kterého se bláznivě zamiloval. Pohledy těch nafoukanců jej nemohly rozhodit. Zesílil stisk Billovy dlaně, ale tak, aby jej to nebolelo. Něžně palcem přejížděl po jeho prstících, a když Bill tázavě nadzvedl obočí, pousmál se.
„Jen ať každý vidí, jakého mám krásného přítele. A také brášku,“ dodal a Billův úsměv už nemohl být zářivější. Tom mu takhle sourozenecky skoro nikdy neříkal, ale když už mu tak řekl, vždycky to vyznělo mile a rozněžněle. Nechal se hýčkat jeho rty a pomalu s ním přicházel k jejich domu, před kterým už stálo Simonino auto. Dvojčátka se ještě párkrát políbila a odemčenými dveřmi vešla dovnitř.
Simone něco kuchtila u kuchyňské linky a díky puštěné televizi by možná příchod svých synků přeslechla. Až když se jí oba dva šťastně vrhli kolem krku, hlasitě vypískla a hned je oba začala plísnit.
„Víte vy vůbec, jak jsem se lekla? To byl určitě tvůj nápad, Bille,“ prstem ukázala na svého mladšího synka, který se snažil tvářit jako učiněné neviňátko. Protestně zavrtěl střapatou hlavinkou.
„Ne ne, to tamten rošťák za tebou,“ odsekl na svou obhajobu a se smíchem sledoval, jak se Simonin pohled přenesl na uculujícího se Toma. Než však jejich matka stačila něco říct, starší z obou dvojčátek ji chytnul kolem krku a líbnul na tvář.
„Promiň, maminko,“ omlouval se a přitom poslouchal Billův zvonivý smích. Teď se cítil opravdu šťastný. V náruči svíral svou maminku a kousek opodál se na něj culila jeho láska. Měl pocit, že teď už se nic lepšího nemůže stát, ale mýlil se.
Simone je oba vyzvala, aby se posadili a přitom se zatvářila tajemně. Věděla, že tím udělá radost hlavně Billovi a doufala, že se ten nápad bude líbit i Tomovi. Přece jen ho tolik neznala a bylo jí to líto. Ale to teď nechtěla rozebírat.
„Kluci, dneska mi volal jeden můj známý,“ začala a pohledem přelétla oba chlapce, kteří ji očima vyzývali k pokračování. „Má menší farmu, a protože mu jeho pomocnice odjela na víkend pryč, potřeboval by pomoci. Stará se přibližně o dvě stě králíků,“ dopověděla a ani se nemusela na Billa dívat, aby zjistila, co s ním tato informace udělala. Jakmile totiž Bill uslyšel slovo králíci, nevydržel být v klidu. Tak jako teď. Začal kopat nožkama, všelijak se vrtět a úplně ignoroval Tomův nechápavý pohled. Už věděl, co tím jejich mamka myslí.
„Mamí, a to bysme tam pomáhali já s bráškou?“ optal se mile a neuniklo mu, jak jej za to poslední slovo Tom nenápadně pohladil po zadečku. Simone pokývala hlavou.
„Ano, pokud byste chtěli. Zítra dopoledne bych vás tam hodila autem a byli byste tam celý víkend až do neděle do večera. Pár metrů od té farmy jsou chatky, kde byste prý mohli spát. Všechno je jen na vás. Dostali byste zaplaceno a navíc si dovedu představit, co by s Billem ti králíčci udělali,“ usmála se na Billa, který zářil jako právě rozsvícený vánoční stromeček a už jen při té myšlence být obklopen tolika králíčky, dávat jim jídlo a chystat pelíšky, se zajíkal štěstím. Ale i Tomovi to celé přišlo jako vynikající zábava. Budou se starat o králíčky, dostanou za to zaplaceno a ještě k tomu si užijí spoustu zábavy.
„Já jsem pro,“ pokýval hlavou a nato mu na okamžik zalehlo v uších. Bill si totiž musel radostí zaječet a jaksi zapomněl na to, že je v blízké vzdálenosti Tomova ucha. Tom se však na Billa nedokázal zlobit. Stačily mu jeho rozzářená očka a pohled na jeho packy, které radostí tleskaly. To se však nedalo říct o Simone. Dnes ji celý den bolela hlava a Billovými hlasitými projevy se bolest ještě zesílila.
„Bille! Bolí mě hlava, můžeš se prosím uklidnit?“ vyčítavě se na něj zahleděla a Bill se poslušně posadil, na tváři však pořád uličnický úsměv.
„Můžeme tam tedy jet?“ optal se nedočkavě a přisedl si blíž k Tomovi.
„Hned zavolám známému a zeptám se, jestli to ještě pořád platí a pokud ano, ráno si vezmete pár věcí na převlečení a odpoledne vás zavezu za těma ušákama,“ dodala se smíchem a nato ucítila na každé tváři vděčnou pusu. Byla ráda, že to oba takhle s radostí přijali a že se alespoň něčemu přiučí. Bill měl už jako malý sen, ve kterém byla celá jejich zahrada zaplavená králíčky a on, jakožto laskavý páníček, jim dělal nové domečky se zvláštními miskami na bobky. A ani teď, ve svých skoro devatenácti letech, se svého snu nevzdal. Znova si na něj vzpomněl a zasnil se, zatímco Tom se protáhl a hlasitě si zívnul.
„Mami, tak mu zavolej hned teď, abychom věděli, jestli si máme zítra ráno přivstat,“ podával Simone mobil a sledoval Billa, který si s pohledem upřeným na strop promítal svůj sen. „Jdu se koupat. Billí, přijď mi říct, ano?“ trošku zvýšil hlas a při pohledu do těch rozzářených oček se musel usmát. Bill přikývl a sednul si blíž k Simone, aby slyšel, co se bude ve sluchátku ozývat.
Tom se v pokoji svlékl a nahý přešel do koupelny. Dnes se rozhodl pro vanu plnou horké vody a voňavé pěny. Do této nádhery se za deset minut opravdu položil a úlevně zavřel oči. Představoval si, jaké by to bylo s Billem pracovat na té farmě. Spoustu malých bílých králíčků, o které by se starali a hráli by si s nimi. Byli by ve volné přírodě, nemuseli by dýchat špinavý vzduch města, ale čistý, létem prosycený vzduch.
Z jeho myšlenek jej probral hlasitý dupot po schodech. Tom se už už připravoval, že mu do koupelny vletí přinejmenším torpédo, ale nestalo se tak. Dupot přestal a namísto toho se ozvalo tiché zaklepání. Tom se zeširoka usmál.
„Dále,“ pronesl tajemným hlasem a nato se do koupelny vřítil Bill. Zavřel dveře a se šťastným úsměvem se na Toma otočil.
„Tomi, vyšlo to,“ špitnul vesele, a když zaznamenal Tomův úsměv, rozběhnul se a se smíchem mu skočil kolem krku.
„Lásko, to je úžasné,“ šeptal mu Tom do ouška a pomalu začal Billovi vyhrnovat tričko. A Bill to ucítil. Rychle se od Toma odtrhl a přicapkal ke dveřím. Pro jistotu zamknul a rychle ze sebe začal strhávat všechno oblečení. Tom na něj nechápavě zíral a sám pro sebe si pomyslel, jestli Billovi jen tak čistě náhodou z těch králíčků nepřeskočilo.
„Billí, co to děláš?“ optal se, ale než se nadál, byl zasažen sprškou vody. Ten černovlasý blázínek totiž hupsnul za ním do vany a radostí začal do vody plácat ručkama.
„Chci si hrát s mým plyšáčkem. Nebo mě tu nechceš?“ špitl zklamaně a trošku posmutněl. Tom si jej jemně stáhnul k sobě na klín, neustále se usmívajíc nad Billovou dětinskostí.
„Ale to víš, že chci. A už se moc těším na víkend. Bude to taková naše první společná dovolená. Jen ty a já,“ usmál se na Billa, který mu však přiložil prst na rtíky.
„A taky králíčci,“ dodal a ostříkl Toma vodou. Jenže to si dredáček nemohl nechat líbit. Začal Billovi jeho vodní útoky oplácet. Oba dva byli jako malé děti. Smáli se na celé kolo a cákali na sebe vodu s takovou vervou, že celá podlaha byla mokrá a voda se začala pomalu přesouvat až ke dveřím.
To však ani Bill ani Tom nevnímali. Po chvíli se oba zmožení nekonečnou bitvou opřeli a prohlíželi si své ruce, na kterých se začaly dělat varhánky. Bill se kouknul dolů.
„To je ale nadělení,“ sprásknul rukama a Tom měl co dělat, aby se nerozesmál. Nahnul se k Billovi a líbl jej na nosík.
„Miláčku, osuš se a utíkej mi zahřívat do pelíšku místečko, než se vrátím. Uklidím to tu sám,“ plácnul Billa po zadečku, který vystartoval a se sněhobílou osuškou kolem těla vyběhl ven.
Koupelna se za půl hodiny Tomova snažení opravdu blýskala čistotou. Tom ještě vytřel dosucha podlahu, která byla nejvíce škodná, konečně zhasnul a šel do pokoje. Rovnou si vzal ze skříně čisté boxerky, nasadil si je a až potom mu padl pohled na to spící stvořeníčko na posteli. Bill už očividně nevěděl nic o tom, co se kolem něj děje. S Ijáčkem v náručí se nechal očarovat spánkem a teď sebou jen nepatrně vrtěl. Tom s úsměvem přešel k posteli, sedl si za ním a Ijáčka pomalounku vytrhl z jeho pacek. Zadíval se do plyšového obličeje.
„Promiň, ale jeho plyšáček jsem teď já,“ pošeptal oslíkovi a odložil jej na noční stolek. Natáhnul se na postel a v tom okamžiku ucítil ve své náruči to drobné křehké tělíčko, které se ihned přestalo třást a s tichým předením se k Tomovi spokojeně přitulilo.
„Králíčku,“ zamumlal Bill ze spaní a z pootevřené pusinky mu vytekla slina rovnou na Tomovu hruď. Tomovi to však vůbec nevadilo. Věděl, že to byl Billův rozkošný projev lásky a i přesto, že to malé trdýlko teď dřímalo u něj v náručí, cítil, že jej miluje a jeho láska je den ode dne větší a větší.
autor: Rachel
betaread: Janule
Já mám dost! 😀 Billeeee! xD
Já si nemůžu pomoct, tahle povídka je prostě dokonalá x))
Miluju tu jejich dětinskost, tu roztomilost ve všem co dělají:)
Nádhera! Honem dál:)
"Promiň, ale jeho plyšáček jsem teď já,"
Bacha náš Tomi začíná žárlit.
,,z pootevřené pusinky mu vytekla slina rovnou na Tomovu hruď." :D:D nejvííc 😀
Fabiana: Musím s tebou souhlasit, taky ji kvůli tomuhle miluju.
Jejda, Tomi začíná žárlit na Ijáčka xD Neboj, on ti Billíška neukradne xD Už se těším na to, až budou na farmě. Jsem zvědavá na Billa mezi králíčkama xD To nebude mít chybu, o to se klidně vsadím.
Rachelko, rychle dál prosím x)
Díky za komenty a pište dál a dál, já si je poctivě přečtu:-D
Jako vždy..nemám slov. Opravdu tak skvěle a s plno pocity to neumí popsat nikdo jiný tak dokonale, jako ty. Moc ráda čtu (četla jsem) všechny tvoje povídky. Jsou jednoznačně bezkonkurenční. A tahle mě dostává obzvlášť nízkp k zemi s koleny dolů. Billova dětinskost a Tomův strach a pečlivost o svého miláčka, je okouzlující.
Už se moc těším, až si přečtu další díl napsaný tvými hbitými prstíky…
no ne… s kraličkama na farmě??? jů
Nojasně už jsi to živě představuju.
Bill u králíkárny a v rukách si hladí bílího králíčka.To bude nádhera
no jistě…poslintanej Tom = sexy Tom xDDD
Billi, Tomi a králíčci = dokonalá představa…. x)) teda Tome takhle odebrat Ijáčkovi jeho možnost bejt svýmu páničkovi co nejblíž… ty snad žárlíš…. xD jinak slintající Billi je vážně roztomilej… x)) těšim se na další dílek, je to úžasný… x))
To je krásný… Ani nechápu, jak někdo může popsat tak … rozkošně nějaké city ♥ Jsi talent.. Nemám slov…
Ou, tak Tomi teda žárlí i na chudáka Ijáčka 😀 No skvělé.. 😀 True love 😀 Honem dále…
Ale asi se to neobejde jen tak co.. 🙂 Doufám, že tam nebude nějaká holka.. 😀
Díky za komenty moc moc, vy mě teda věříte, to vám povím:-D
LoFinQa*TWC: Jak udělalas to srdíčko v tom komentu??? xD
Zatím papa a vyčkávejte, zlatíčka, vyčkávejte:-D
Rachelko:já taky nevim jak dělá to srdíčko v tom komentu.♥.Já to normálně kopíruju.