autor: Samara
„Cože jsme?“ vyprskl nevěřícně Bill. Tom seděl a ani se nehnul. To nemůže být pravda. Bill je jeho bráška! Pane bože! Zadíval se na Simone, která měla oči plné hlubokého smutku, ale i porozumění.
„Je to tak,“ vzdychla po chvíli. Pak se na ně zadívala. „Jste dvojčátka,“ dodala. Bill s Tomem se po sobě podívali. Až teď si uvědomili, že mají úplně stejné oči, rty, nos… když si odmysleli oblečení a vlasy, byli úplně stejní.
„Simone, o tom nám budete muset říct víc,“ prohlásil Tom pevně. Simone kývla.
„Tak dobře. Za prvé, Tomi, promiň, že ti to takhle řeknu, ale… Greta Trümperová není tvá matka.“ Tom se zarazil a vytřeštil oči. Jestli ale není Greta jeho matka, pak tedy…
„Vy?“ řekl chraptivým hlasem. „Vy jste moje máma?“ Simone kývla a trošinku se usmála.
„Proč jsem tedy nebydlel s vámi? Proč jsem musel bydlet u Trümperů, zatímco Bill bydlel s váma?“ zeptal se plačtivě Tom. Stěží zadržoval slzy. Bylo to všechno jako z hororu. Simone povzdychla a zadívala se do země.
„Protože to tak chtěl tvůj táta,“ řekla smutně.
„Gordon?“ vydechl Bill, který měl v hlavě stejný zmatek jako Tom. Simone se na něj podívala.
„To není tvůj táta, Bille,“ řekla vážně.
„Takže Tomův táta?“ pípl Bill. Simone přikývla.
„Ale proč? Proč jste nás od sebe oddělili?“ selže Tomovi hlas.
„Váš táta si našel jinou ženskou,“ řekla sveřepě Simone.
„Gretu?“ zeptá se Tom.
„Jo, Gretu. Chtěl se se mnou rozejít už tenkrát, ale já mu řekl, že čekám miminko. A on zůstal.“ Simone se natáhla pro kapesník a hlasitě se vysmrkala. Pak popotáhla a pokračovala. „Když jste se už každým dnem měli narodit, váš otec ode mne odešel. Já zůstala sama. Po týdnu jsem porodila,“ usmála se, když se jí vybaví vzpomínky na doktora, který jí řekl: „Paní, máte dvě krásná dvojčátka!“ Oči se jí zaleskly. „A v nemocnici jsem se seznámila s jedním mladým mužem. Chodil tam za svou nemocnou matkou. Párkrát jsme si popovídali a já se po návratu z nemocnice nastěhovala k němu.“ Bill s Tomem ani nedýchali. Byly napjatí k prasknutí. „Gordon byl strašně hodný. Vzal si k sobě mě i vás dva. Ale pak se ozval váš otec a řekl, že chce alespoň jedno dítě. Přijel sem. Křičel na mě a řekl, že jestli mu nedám dítě, tak mi je vezme obě.“ Tom zatnul pěsti.
„A šáhl si pro mě,“ řekl chladně. „On se ani nedíval, které dítě si bere. Šel ke kolíbce, která byla blíž dveřím, vytáhl tě a odnesl. Pak mi volal. Že prý se o tebe postarají, Tome. Věděla jsem, že na tebe budou v rámci možností hodní, ale nikdy jsem Tedovi neodpustila, že mi vzal děťátko, a že připravil Billa o bratra. Neodpustila jsem mu to. A od té doby se naše dvě rodiny nenávidí,“ zakončila to tiše Simone.
„Já jsem byl tvůj syn,“ vydechl naštvaně Tom. „A ty ses ke mně celou tu dob chovala tak hrozně!“ Simone začala plakat.
„Já vím, Tomi, promiň, promiň! Vždyť jsi už mámu měl a já nevěděla, co mám dělat! Já si myslela, že Gretu miluješ jako matku a mě nenávidíš, protože ti o mě Ted s Gretou navykládali spoustu lží!“ Bill, který do té doby mlčel, pohlédl z okna.
„A co Jim a Peter?“ zachvěl se při vyslovení jména Tomova bratra. Tom ho pohladil po zádech, když si toho všiml. „Oba dva mají stejný začátek. Nemanželské dítě,“ pokrčila Simone rameny. „Jim není můj pravý brácha?“ zeptal se Bill. Simone zavrtěla hlavou. „Takže mám jenom Toma,“ usmál se Bill a stiskl Tomovi ruku. Ten hleděl do země. Myšlenky ho bodaly jako roj včel.
„Ani nevíš, jak jsem se vyděsila, když jsem tě uviděla pod tím mostem, Tome, měla jsem příšerný strach, že jsi mrtvý,“ šeptla Simone.
„To sis uvědomila, že je jsem tvůj syn?! Až po tom, co jsem málem umřel?!“ vykřikl Tom a vstal.
Rozběhl se nahoru po schodech do Billova pokoje. Práskl za sebou dveřmi. Opřel se o dveře a zhluboka dýchal. Rozhlédl se po pokoji. Tady to všechno začalo. Jejich první polibek. Tom vešel do prostřed pokoje a klekl si na zem. Slzy mu stékaly po tváři. Ani se je nesnažil stírat. Nestyděl se za ně. To, co se právě dozvěděl, by složilo i mnohem silnější kluky než byl on. Celý život mu všichni lhali. I Billovi. Tomu nic nevyčítal, věděl, že Bill za nic nemůže a vlastně ho miloval pořád stejně. I Simone měl rád. Věděl, že musela být na nejvyšší míru zmatená a nešťastná. Byl rád, že tak dobře vychovala alespoň dítě, co jí zbylo. Největší nenávist cítil ke Gretě, Peterovi a jeho otci. Vždyť ho otec připravil o matku a bratra! Nezáleželo mu na něm. Tom věděl, že kdyby byl v postýlce, kde tehdy ležel on Bill, tak by si otec vzal jeho. Bylo mu úplně jedno, které dítě si bere. Chtěl jen ublížit Simone. A povedlo se mu to. Tom se zaposlouchal. Na schodech uslyšel jemné kroky. Uslyšel, jak někdo vešel. Pomyslel si, že je to Simone.
„Simone, jdi pryč, já chci být sám,“ řekl důrazně a smutně. Ale místo odpovědi nebo kroků, které couvají ven z pokoje, ucítil jen jemný dotyk rtů na krku. „Bille,“ vydechl a otočil se. Černovlasý chlapec na něj smutně hleděl.
„Tomi,“ kníkl smutně a pohladil ho po dredech.
„Kde je Simone?“ zašeptal Tom.
„Šla za tvými rodiči,“ odpověděl Bill. Tom ho obejmul kolem ramen.
„Billí, jsi tak krásnej,“ zašeptal. Bill se trochu roztřásl. Tom ho položil na zem. Lehl si nad něj a začal ho líbat. Nemohl se nabažit těch jeho slaďounkých rtíků. Bill mu vřele polibky oplácel. Tom ho začal hladit na bříšku. „Jsi překrásný,“ vzdychl a políbil ho na krk. Ale když si začal hrát se sponou Billova pásku, Bill se prudce vymrštil. Sedl si a měl široce rozevřená kukadla.
„Nech toho,“ řekl důrazně.
„Co je ti, Bille?“ nechápal Tom. Bill si schoval obličej do dlaní. Vtom to Tomovi došlo. Nejradši by si nafackoval. Jaký on je debil! Sedl si vedle Billa a něžně ho objal.
„Promiň mi to, Bille,“ šeptal mu do ouška.
„Tome, já nemůžu! Já ho pořád vídám ve snech, toho hnusnýho chlapa!“ plakal Bill.
„Já po tobě nic nechci,“ konejšil ho Tom. Políbil ho na nosík. „Pojď spát, Billí, jsi unavený a já se ti po dnešku nedivím,“ řekl. Vždyť on sám dneska málem zemřel mezi odpadky pod mostem. Vzal Billa do náruče a uložil ho do postýlky.
„Tomi, že si lehneš za mnou?“ zaprosil. Tom kývl. Lehl si vedle Billa. Ten se okamžitě přitiskl na Toma. Položil si hlavu na Tomovu hruď a jemně oddychoval. „Dvojčátko,“ šeptl tiše. Tom to zaslechl a usmál se. Ale když Bill usnul, došla mu najednou skutečnost. Bill je jeho brácha! Brácha!A ještě k tomu dvojče! A on se s ním málem vyspal! Tom se těchto myšlenek strašně lekl.
„Ne, ne,“ šeptal zoufale. Co budu dělat? Nemůžu milovat svého brášku! Vždyť je to trestné a… nechutné. I když Billa miloval, pociťoval k němu i zvláštní odpor. Tom věděl, že toho, co udělá, by mohl jednou litovat, ale rozhodl se. Podíval se na hodinky. Bylo 5 ráno. Tom se podíval na černovlasé stvořeníčko, které mu oddychovalo na hrudi. Bylo to pro něj velmi těžké, ale nemohl jinak. Opatrně přemístil Billovu hlavu na polštář. Bill jen ze spaní něco zamumlal.
„Promiň, Bille,“ zašeptal Tom se slzami v očích. Opatrně vstal a vzal si svůj ještě nevybalený batoh. „Sbohem, Bille,“ zašeptal smutně a naposledy políbil jeho životní lásku… jeho dvojčátko!
Tak a toto byl poslední díl…
Kecám 😀
autor: Samara
betaread: Janule
Zakončení, aneb poslední dvě věty mi dodaly trochu pobavení po tragickém konci … pěkné a s vtipným koncem XD
at se vraati ..omg..neee nemožou byt bez sebee ..dyt už hadka byla..
béééééééé při tom posledním odstavci jsem se osmutnila.DObrý,ale blib,že se zase vrátí.
prosííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííím*smutný ošiška*
hej sem věděla že tohle bude ten důvody proč se tak nesnášeli….
ale to s tím posledním dílem bylo pěkně zákeřný sem málem dostala infarkt….
už se těším na další dílek =)
Twe samaro!! Mám we swejch nedožitejch osumnácti infarkt z toho ''posledního dílu'' a teď píšu ze záhrobí a budu tě chodit strašit tag dlouho než Tomanowi dojde akou blbost udělal a wrátí se k Billimu 😀
kdyby to byl poslední díl tak by to teda skončilo dosti blbě… Jako on odešel od něj? :-/
chudáčci…. x(( ten Ted se zachoval velice mile jako…. =/ už alespoň víme, proč se tak nenáviděli…. ale dvojčátek je mi strašně líto…. x(( sem ráda, že to takhle nekončí… x)) sem zvědavá na další dílek, je to hodně zajímavý… x))
Nebojde příští díl bude ještě horší xD
Sam neblbni etě budeš nakonec etě horší tyranka ak já XD
já tě zastřelim!! xDDD Ty si mě nepřej jestli se Tom nevrátí! xDDD ale jinak dobře napsaný!!!
Bitter: na tebe nemám:-D
ježiš nedělej mi šoky! žádnej poslední díl xDD.. jako.. ale prosííím.. ať to dopadne dobře.. prosím tě na kolenou sice to nevidíš ale já klidně budu klečet i týden v kuse hlavně aby to skončilo dobře! ;D
Adella Kaulitz: no původně to mělo skončit blbě ale když tak hezky plosíš…si to nechám projít hlavou:-)
Ježiš, já se tak lekla toho s tím posldním dílem!! To mi nedělej!
Doufám že to bude mít ještě hodně dílů a že to skončí šťastně! x))
těším se na další!
Hele w Romeowi a Julii oba umřou a já zatim zahrabal pouze Billa tagže mi tady newykládej že na mě nemáš XD sme tě s Áďou normálně zkazili XD j a nezapomeň, budu tě strašit :-odneska w noci neusneš…
Bitter, to máš prawdu že jste mě s Áďou zkazily:-DD No možu říct s čistím svědomím!:-DD Tak ty mě přijdeš strašit?:-D tak to abych nachystala pití:-D
néé 😀 já tě oběsím asi 😀 jestli se Tom nevrátí (ehm.. Tom? TOMAN, TOMIZEN :D) táák… tak nepřežiješ 😀 musí se vrátit… =( drobt Billíí ♥ takové chuďátko 🙁
hey tywogo já jsem se tak NEHORÁZNĚ lekla 😀 prý poslední díl – OMG!! to by bylo teda děsnéé 😀 a musí to dopadnout dobře!!! 🙂
Vy jste fakt hrozní jako!Sauri mě chce zastřelit, Bitter strašit a LoFinQa*TWC oběsit! To mám za svou neskonalou dobrotu:DDD
coo:´( sik někdo z nich umře..tak se naštvu..ale tak co že pravý romeo a julie umrou oba..xD ale budu to brát optimisticky..je to krááásná povídka..opravdu se mi moc líbí..:*
Bububu:-o uááááá baf!!!!
toho si newšímejte,strašim Samaru XD XD doufám že ses lekla:-D
Ježiš Bitter teď se mi málem zastavilo srdce! Víš ja jsem se lekla? xD
Mno a to byl jen začátek děwče moe XD
sakra…. tady se ddějou takovéhle lekací rituály…. a beze mně??? :-O to se musí napravit!!! takže, jdu strašit: "BAFIKY BAF! Nesežrals ho???"
ale jinak nádherný dílek, už se těším na pokráčko 🙂 chudák Billí…. má z toho hnusáka trauma 🙁
Twe z nás má trauma,hlawně z tebe XD
ze mně??? :-O jak to, že ze mě? to ty ji tady děsíš ze všech nejvíc!!!
Hele dej pokoj jó já mu NIC neudělala a ejstli sem dá nerka Janule další díl tag čekám welkou omluwu jó XD
Tagi su mrtwá a píšu ze záhrobi tag strasit musim XD bububu
jo??? a za copak bys měla dostat omluvu? 🙂 za to, jak jsi Billa podle a zákeřně nechala zastřelit, a ještě k tomu blonďákem? 😀 hele to by přihrávalo k těm vtipům o blondýnkách, kdybych ti trošku pozměnila děj :-))) "Blonďák stojí na střeše. V ruce má pušku, chce zastřelit bruneta. Už míří, stlačí spoušť… nic. "Co to má znamenat?" rozčiluje se blonďák. "Že já tam nedal náboje?" po chvíli si ale uvědomí, že jenom zapomněl odjistit svou zbraň. Udělá to. Jenomže v tu chvíli si uleví nad ním letící vrána. Nečekaný dárek bloňdáka oslepí, takže si nevšimne, že rána jde zcela mimo…. a síla výstřelu odpinkla jeho hubené tělíčko na opačnou stranu střechy tak, že spadl dolů, přímo před jednu stařenku. A ta si říká "Ti dnešní mladí jsou tak praštění… skákat bungeejumping bez lana a ještě k tomu s potentovanýma očima…"" to by byl děj, co? :-)))
Twe mám dost každnpádně tu omluwu chtit budu budu si to dneska pořádně čekowat ptž budeš čubrnět XD
myslíš v Meere nebo v tý tvý novotě? každopádně já za chvíli mizím a vrátím se až večer, taaakže :-* takže se uvidí teprve pak, jestli usoudím tvé dílo hodné omluvy či ne :-)))
Jako Áďo ty mě chceš taky strašit? Fňuk! Jsi hloznáá! Budu z vás mít trauma na celej život:-D A ty Bitter…jestli Bill v meere obživne tak máš moji omluvu ale jestli neobživne tak tě tak leda ukamenuju!:DD
Každý díl je čím dál tím víc traumatizující,ale stejně jsem se šeredně lekla,když jsem si přečetla ten poslední odstavec…Sam,teda fuj!Tohle nám dělat… 😀
Terezko já ti dám takoví fuj žes to ještě neviděla!:DDDD
Já jsem se bála, že je to doopravdy poslední díl…..proč Tom odchází…on nemůže odejít…to nejde…