Můj kouzelný Bill 8.

autor: Mei

Tak jsem uškudlila další dílek povídky… Je trochu víc tragický, ale každá tragédie má i své klady ne?

Elisn: Vidíte to samý co já? Oni jsou to buzíci… To je nechutné… Udělá opravdu znechucený škleb…
Carola: No, já to říkám pořád, hezcí kluci jsou teplý, nebo děvkaři, ale v poslední době je čím dál víc teploušů…
Lucila: To se musí okamžitě rozkecat… doufám, že mi nebude vyjíždět po mým mladým…
Elisn: Jak já toho Trümpera nenávidím… Však on ještě bude litovat, že mi ho ukradl. Mne si ruce…
Carola: Jak to chceš udělat? Chceš se přeoperovat na kluka? Trošku hloupě se zeptá?
Elisn: Ne, ty huso blonďatá… Mám lepší plán…
Lucia: Tak se pochlub… Nebo pochlap…
Elisn: Ne ne, na to je ještě moc brzo…

Tom: Zpozoruje Elisn a její kamarádky…
A sakra, támhle je Elisn… A zřejmě nás viděly… Odstoupí od Billa
Bill: No a… Přitiskne se zpátky k Tomovi…
Tom: Přestaň… Odstrčí Billa od sebe… Nepřestává se dívat na hlouček holek, dívajíc se směrem k nim…
Bill: Aha… Tak fajn…Ty holky jsou ti asi milejší než já, co? Mohlo by ti to uškodit na pověsti… Mohl by si o tobě nikdo říkat, že si buzík… Nebo se za mě jednoduše stydíš… Tak víš co… S takovým klukem já chodit nechci… Se vztekem v očích strčí do Toma, který na něj jen civí a rozběhne se do školy, jen letmo proběhne šatnou, ale nezamíří do třídy… Ale na staré záchodky, kam už nikdo nechodí… A konec konců i dívčí záchodky…

Co jsem si to sakra myslel… Sedne si na jeden záchodek a rukama si podloží hlavu…
A já kretén si vážně myslel, že mě miluje… Že mě má rád… Ale to by se za mě nestyděl, za lásku se nikdo nestydí… Ale on se za mě stydí… Takže mě nemiluje… Já jsem takovej kretén… A ještě k vůli němu tady řvu jak malá holka…
Tom: Zůstal stát venku před školou a nepřestával se dívat na hlouček dívek, jak si cosi povídají… Věděl, že na tématu je on a Bill… Bill… No jo Bill… Kam mi utekl… Sakra… Se na to můžu vykašlat… Co mi to vlastně říkal… A kam šel… doufám, že není naštvanej…
Tom: Je tu něco k vidění… Zařval na ty holky…
Elisn: Hele to, že tě nechal kluk. Za to já nemůžu, tak si na mě nevylejvej vztek, ano? Hodí vlasy…
Tom: Stejně je to vaše vina…
Elisn: Co, že jsi buzík… Ne, za to já vážně nemůžu…
Tom: Jde blíž k ní… Víš co… Si pokrytecká mrcha… A klidně si to rozkecej…
Elisn: Jako by se stalo… Ušklíbne se…
Tom: C.,. Odfrkne si… Odchází do školy se záměrem najít Billa… V šatnách ho nenachází… Jde to třídy, ale tam ještě ani nebyl… Šel na pánské záchodky, nic… dokonce vlezl i na dámské záchodky, tam akorát potkal paní učitelku Kozákovou… Ta okamžitě na něj vyjela s tím, co tam dělá… Slušně jí odpověděl, že se šel podívat do zrcadla, pač ty na pánských záchodcích nejsou… Konflikt byl vyřešen…
Ale stále nikde nenacházel Billa…
Tom: No tak, Billí, kde jsi…?
Bill: Já jsem fakt kretén… Určitě šlo jen o nějakou sázku… A asi jí vyhrál, ale počkej, Kaulitzi, ty ještě poznáš, zač je toho n*sr*n*j Billíšek… Ty budeš litovat, že jsi se narodil… Zlostí praští do dveří, až v nich udělá díru…
Kurwa… Todle je prostě blbej den… není dneska pátek 13.? Luskne prsty a spraví dveře… Kéžby šlo všechno takhle spravit… I s Tomem… Z jeho samomluvy ho vytrhne příchozí hovor…
Na displeji s objevuje Miláček…
Bill: Á, tak pán nám asi něco zapomněl říct…
„Co je?“ Zvedne telefon a první co na Toma štěkne…
„Bille, kam si odešel… nikde tě nemůžu najít!“
„Něco jsi mi zapomněl říct? Že se za mě stydíš? Neboj se, to už jsem zjistil… A s tou večeří se dneska neobtěžuj… Mezi náma je konec, i když ono asi nikdy ani nic nebylo… Zřejmě jsem byl jen tvoje vyhraná sázka… Žádný motýlci, žádná láska, si hajzl. A já jsem si to uvědomil až pozdě…“ dokončil svůj dialog…
Bille, ty nejsi žádná sázka, ale spíš výhra v loterii… Miluju tě… Promiň mi to, že jsem se tak tobě choval… Jen jsem na to nebyl dost připravenej… Ale teď už je stejně pozdě… Elis…“
„Jo správně, je pozdě, Kaulitzi, nech mě už na pokoji a klidně si jdi za tou tvojí Elisn… Nebo jak se jmenuje… Ta ti možná dá to, co chceš… A nebudeš se muset za nic stydět… Bezvadně se k sobě hodíte, jste snobi a myslíte jen na sebe!“
„Bille… Poslouchej mě… Já tě miluju… a…“
„Jo jasný, ty asi miluješ každýho kluka, viď, a já byl fakt tak naivní, že jsem ti to věřil… Lituju, že jsem tě kdy poznal… Že jsem se do tebe zamiloval… Je konec…“
Zavěsí telefon…
Bill: Je konec… Jestli vůbec něco bylo…
Tom: Do prdele! Naštvaně třískne s telefonem o zem…
Kozáková: No no… jste tu 3 dny a už tak sprostě…
Tom: Pardon… Sháním svého kluka…
Kozáková: Kluka…?
Tom: Jo, kluka…Bill Trümper… nevíte, kde by mohl být? Nemůžu ho nikde najít…
Kozáková: No Bill vždycky, když se chtěl schovat, šel do staré časti školy na nefunkční dívčí záchodky…
Tom: Děkuju vám… Ubalí jí pusu na tvář a rozběhne se cestou do staré časti budovy…
Bill: Já nechci žít… Bez Toma… Proč je mi najednou tak těžce… Proč? Já chci umřít… Zabiju se… Jo, to bude nejlepší… Ušetřím spoustě lidem problémy… Koukne na okno… Je to 4té patro… dost vysoko na to, aby se zabil… Lusknutím otevře okno a stoupne si do něj… Párkrát se rozhlédne… Je připravený a odhodlaný…
Když v tom kdosi vrazí do dveří…

Tom: Bille! Zhrozeně se na něj podívá… Neblázni, pojď dolů…
Bill: Nech mě bejt… Je to můj život… A ty jsi přišel stejně maximálně jen ze slušnosti…
Tom: Bille. Říkáš hlouposti, já tě miluju a ty to víš… A jestli chceš skočit ty, tak já skočím taky… Otevře okno vedle a stoupne si do něj… Koukne na Billa…
Bill: Slez, slez dolů…
Tom: Ale ty půjdeš taky… Kdybys umřel, musel bych umřít taky… Protože moje srdce bije pro tebe a vím, že tvoje srdíčko bije pro to moje… Takže buď oba slezem, nebo oba skočíme… Miluju tě, Bille a klidně to budu křičet do celého světa… zlomí se mu hlas, po tváři mu teče slza. Ani netušíš, jak mě bolí, že mi nevěříš… Nevím, jak ti mám dokázat, že tě miluju… Podívej se mi do očí… Vidíš tu lásku… Ta láska je tam pro tebe… A né pro nikoho jiného… Ale jestli chceš skočit, fajn, skáču s tebou…
Bill: Podíval se mu do očí… Slyšel jeho myšlenky… slyšel, jak mu tluče srdce… Nelhal… Tak já slezu… Taky tě miluju…
Tom: Dobrá… Seskočí z parapetu… Ty můj hlupáčku… Padnou si do náručí… Tohle už mi nikdy nedělej, nikdy, ano? Rozumíš mi?
Bill: Ehm… Políbí ho… Stékají mu slzy… Ale slzy štěstí…
Tom: Já bych bez tebe umřel…
Bill: Já bez tebe taky…
Tom: Já vím… Co tě to vůbec napadlo…?
Bill: Myslel jsem, že mě nemiluješ…
Tom: Jak sis to mohl myslet?
Bill: Před školou jsi nebyl na mě zrovna milej…
Tom: Promiň, mrzí mě to…
Bill: Jak jsi mě vůbec našel…?
Tom: Kozáková mi řekla, kde tě najdu… Prý sem chodíš často…
Bill: Jo, když mě něco trápí, nikdo sem nechodí…
Tom: Ehm… Prochází hajzlíky… To je Retro…
Bill: Mně se to tu taky líbí… Opře se o parapet…
Tom: Jo, je to tu pěkný, musíš mi pak ukázat ty tvoje motýlky… Ještě jsme se k tomu nedostali : )…
Bill: Jo… Trošku se zhoupne a v tom vypadne z okna… Stačí jen zakřičet, nestihne se jakkoliv zachránit…
Tom: Bille!!!!!!!!! Přiběhne k oknu… Bill nejeví žádné známky života, jen bezvládně leží, kolem jeho těla se začíná tvořit louže krve…

autor: Mei
betaread: Janule

18 thoughts on “Můj kouzelný Bill 8.

  1. Hustě.Ale počkat,když Bill má ty svoje schopnusti tak nemůže umřít.Každopádně mě to rozbrečelo.Honem dál.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics