autor: Bajik
~ Bill ~
Asi jsem vážně musel mít dost, když jsem řval jak malá holka. Vždycky si to nechám na doma, snad každej večer brečím do polštáře. A kvůli čemu asi? No, spíš kvůli komu…
Pitomá láska, pomyslel jsem si a s tichými vzlyky, vycházejícími z mých úst, jsem se sesunul k zemi. Zády jsem se opíral o studenou kachlíkovou zeď, bradu si položil na kolena a brečel jsem. Řasenka dělala na mých tvářích klikaté černé cestičky vedoucí na bradu a níž, a mohl jsem jen děkovat sám sobě, že jsem na sebe nenaplácal make-up, byla by ho totiž vážně škoda.
Přišlo mi, že jsem tam seděl snad tři dny, přičemž neutekly ani dvě a půl hodiny od toho, co jsem Toma s brekem vyhnal z koupelny ven. Dvě a půl hodiny jsem trucoval a bulel jak želva v koupelně a nikoho jsem za sebou nepustil.
Vstal jsem a podíval se na svůj odraz v zrcadle nad umyvadlem. Vypadal jsem jak špatně namalovanej koledník na halloween. Umyl jsem si obličej studenou vodou, abych se trošku probral z té otupělosti, do které jsem padl po každém pláči, a abych si umyl tu rozteklou řasenku. To sice moc dobrej nápad nebyl, protože řasenka se rozpila ještě víc a já měl okolo očí fleky jak dalmatin, a ani ten by se za takový fleky stydět nemusel.
Mydlil jsem si ten svůj uřvanej ksicht, dokud nebyl úplně čistej a pak jsem vylezl z koupelny. Však co, Tom jim už stejně stačil říct, že jsem brečel, tak proč bych se namáhal se znovu malovat, ne? – pomyslel jsem si, když jsem šel za nima.
„No ne! Ty žiješ?“ zeptal se mě poněkud ironicky David a sjel mě rentgenovým pohledem od hlavy až k patě.
„Měl jsem v plánu, že si podřežu žíly, ale nikde jsem nenašel žiletku a zrcadlo se mi rozbíjet nechtělo. Prej to přináší smůlu snad na 7 let,“ setřel jsem ho a rozvalil se na sedačku vedle Gusty. Cítil jsem na sobě Tomův překvapenej pohled; zřídka kdy jsem se choval takhle i k někomu jinýmu než jen k němu.
„Kdybys byl holka, tvou podrážděnost bych pochopil, ale ty jseš přece kluk a kluci měsíčky nemaj…“ pokračoval směle, jako by se nechumelilo. On mě snad ignoroval, nebo co!
„Oh, omlouvám se všem, na který jsem byl zlý. To víte, byl jsem nervózní, páč mi nešel ZAVÉST TAMPÓN!“ poslední dvě slova jsem zakřičel se sarkasmem v hlase a založil jsem ruce na prsou. V duchu jsem se přesvědčoval, že ani s jedním už nepromluvím do konce tohoto děsnýho dne.
Dlouhou dobu nikdo z nás nic neřekl. To krásný ticho přerušil Georg, který zjevně nepochopil, že jsem to nemyslel vážně.
„Tak proč nepoužíváš tampóny s aplikátorem…?“
Navečír, to jsem už stihnul trošku vychladnout, nás vzal David za to, že jsem se po zbytek odpoledne nehádal s Tomem, do čínský restaurace. Nevím, jestli to mělo být za odměnu, ale já to bral jako trest. Nikdy se mi tam nelíbilo a čínský jídlo není moje parketa. Kdyby nás vzal do Mc’Donalda, udělal by mi radost o hodně větší. Ovšem, když se tam líbilo Tomovi, nebylo pochyb, že by mu David nevyhověl.
Seděli jsme vzadu, co nejdál od všech lidí, co nejdál od všech zvědavých pohledů. A pak za náma přicupitala ta vlezlá Japonka s hůlkama v drdolu.
„Oh, Kaulitzovic dvojčata! Ahoj, jak se daří?“ vtírala se mezi nás, zatímco jsme si vybírali večeři.
Slova se ujal David, ani vlastně nevím, o čem se spolu bavili. Když se zeptala na něco mě, protivně jsem jí odsekl a Tom mě sjel naštvaným pohledem, ale mě to vlastně bylo úplně putna.
Nakonec David řekl něco o kachně a odešel i s Japonkou pryč. Tom si podepřel bradu a spustil.
„Bille, myslíš si, že když budeš takhle protivný, dostaneš vždycky to, co chceš?“
Odložil jsem jídelní lístek (jako bych ho četl!) a usmál jsem se.
„Promiň, že jsem se tak choval. Víš, dneska je fakt děsnej den. Jsem ve velkým stresu z toho pátku a přísahám na naši mrtvou prababičku, že se zkusím polepšit,“ pronesl jsem s upřímnou sladkostí.
„Co chceš?“ prokoukl mě.
„Potřebuju zítra zajet ke kosmetičce, aby mi udělala nehty, tak jestli bys mi půjčil auto…“
„Auto?! Nikdy!“
„Ale Tome! Slibuju, že s ním nic neudělám a pojedu tak, jak mi říká vyhláška. Prosím, bude to jen na hodinku…“
„Jasně, ty se pak ještě stavíš ve městě vymést obchody a z hodinky budou čtyři a pak to schytáme, protože nebudem u studia včas. To by tak hrálo!“
„Ty mi vůbec nedůvěřuješ! A pak se nemáme pořád hádat, když mi nevěříš!“ spustil jsem na něj naštvaně.
„Jestli se chceš hádat, pojď dozadu. Víš, co říkal Dave.“
„Nikam nejdu. A na Davida seru!“
„Pojď!“ poručil mi a čekal.
Vstal jsem tedy, on mě chytnul za rukáv jak nějakýho neposlušnýho malýho fracka a táhnul mě dozadu k záchodům. Vytrhnul jsem se mu a on mě prudce švihnul na zeď.
„Takový zacházení si vyprošuju,“ zavrčel jsem a měl jsem sto chutí mu plivnout do ksichtu.
„Proč se tak chováš?“
„Najednou tě to zajímá? Celej půl rok ti to je u prdele a zčista jasna se mě na to zeptáš?“
„Jde o to auto?“
„Jdi k čertu s autem. Pořád si myslíš, jak neumím jezdit, jen kvůli tomu, že jsem neměl čas se tu zpropadenou vyhlášku naučit tak dokonale jako ty!“
„Pořád si myslíš, že jsem to právě já, kdo nic nedělá, ale to se mýlíš. Myslíš, že jsem neměl depku, jestli to udělám? … Myslíš, že mi nezáleží na věcech, který se týkaj i ostatních mimo mě? Myslíš si, že můj život je perfektní? Ne, stejně jako na tebe se všechny věci okolo kapely sypou i na mě!“
„Kdybys měl být jeden den v mým těle, nevydržel bys to!“ zařval jsem na něj a museli to slyšet až na druhým konci světa. Nedokázal jsem se ovládnout.
„Tak to si jen myslíš!“
„Koláček?“
…
autor: Bajik
autor: Bajik
betaread: Janule
Á tag a je to! Máte to spočítaný:-D
miluju, jak k nim v tý restauračce přijde a podá jim ten koláček…. x)) povídka je dokonalá… x)) Billa je mi hrozně líto… prostě nechápu, proč jsou k němu David s Tomem, tak strašně hnusný… x(( a ten Georg tomu nasadil korunu… xD prostě mě ta jeho reakce rozesmála… xD jsem děsně natěšená na další dílek je to napínavý… x)) zajímá mě, jak dopadne ten Comet, když už budou mít vyměněný role… xD vlastně tak nějak vůbec jak si v těle toho druhýho povedou… x))
supeer, už se těším na další :))
meygan: příště bych byla ráda, kdybys nám neprozrazovala děj dopředu, na co se mám teď jako těšit?
jinak dílek skěvlej, nechápu co jim furt vadí, chudák Bill:( Ovšem Geo xD ten má dost xD
těšim se na další díl:-)
Huu, az ted mi doslo, podle ceho to je xD Tak to bude mazec tohle. Bill s kytarou a Tom zpivat xDD Akorat, ze Tom umi zpivat i tak, ale Bill hrat ne ;D
ano..koláček….dejte si koláček..xDDD
koláček 😀 prostě mazec, kosmetička 😀 jen se Bille nedej, pořádně Toma zpraž! xD
😀 krásný…kolááček:-D ale David mě nehorázně sere a Tom vlastně taky…:-((( Ale Georg..mám dost xDD
Oooch….:-D Dokonalost….Miluju film "Mezi námi děvčaty" a ty japonky tam…a když se tu objevila tato povídka, bylo hned jasné, že si ji zamilujuuu!
Už se těším až se ti dva proměněj…x)
hey proste super!!! moc miluju tooooo !!!!xD
Ha a já ten film neviděla,takže jsem napnutá,co bude dál. 😀
ježiiiiiš, jeastli to bude jako v těch mezi nami děčaty!! (nojo, ted mi to docvaklo, Mezi námi dvojčaty!! užasnyëj napad):D tak na to se fakt moc těšim, halvěn to moc neprotahuj, jsme napnuta jak kšandy!! 😀
hihihííííííí :D:D:D…..u toho Georga jsem se tak neskutečně začala smát :D:DD::D…..dááááááááááál