autor: Mei
Takže a je tu další dílek MKB (není to Melichar, Kašpar a Baltazar :D) Původně jsem chtěla Billa nechat na vozejčku nějakou dobu, ale když jsem si pročítala komentáře, tak jsme si řekla, že vám to nemůžu udělat a původně myšlenou zápletku si nechám do nějaké jiné povídky. Doufám, že se tenhle dílek bude líbit.
Doktor: Prosím vás, uklidněte se. Ještě není všechno ztracené, musíme vám udělat ještě několik testů, aby jsme si mohli být jistí. Může to být jen dočasné…
Bill: Si děláte srandu, ne? Ze mě je mrzák a já mám být v klidu… Vy jste opravdu optimista. Začne na něj ještě hysteričtěji křičet, až mu přijde doktorova diagnóza směšná a začne se smát.
Tom: Bille, miláčku uklidni se, uvidíš, že bude všechno zase dobrý. Nic není ztracený a já a táta budeme stát při tobě. Mě je úplně jedno, jestli můžeš chodit nebo ne… Sedne si k němu na postel, obejme ho a políbí ho do vlasů, snaží se zadržet slzy, aby to Billa nerozrušilo ještě víc.
Gorna: Bille, neboj se, všechno dopadne dobře… Ty jsi byl vždycky klikař…
Bill: Jo, já byl vždycky klikař, a proto se mi to teďka všechno vrací… Schoulí se k Tomovi do náručí…
V jeho objetí se cítí nejlépe a nejbezpečněji, teď potřebuje Toma víc, než kdy v jeho sakra dlouhém životě potřeboval kohokoli… Nebo nepotřeboval?
Bill: Táto, nech nás tu na chvíli o samotě…
Gorna: Bille, neboj se, ty se vyléčíš, žádný čaroděj nemůže být nemocný a už vůbec ne můj syn, byla možná blbost, že ti Tom zavolal tu sanitku. Měli bychom o hromadu problémů méně. Takhle bude všechno složitější, ale všechno nějak dopadne. Páni doktoři se ještě budou divit, jaká naše medicína umí dělat zázraky. Na chvíli mě omluvte, musím jít něco podepsat…
Bill: Jsem rád, že jsi tu.
Tom: Nemohl bych být doma, nebo nikde jinde. Zbláznil bych se… Hrozně jsem se o tebe bál…
Kdyby se ti něco stalo, skočil bych pak za tebou.
Bill: Vždyť já vím. Asi tu večeři dneska propásneme. Pousměje se.
Tom: To nevadí, půjdeme spolu na večeři, až tě pustí domů, tolik, kolik jen budeš chtít. Teď bych měl asi zavolat mámě, aby se nebála, kde to jsme…
Bill: Dobrá, a vyřiď jí, že pozdravuji a ať si nedělá starosti.
Tom: Fajn hned jsem zpátky. Bere si telefon z kapsy a odchází volat na chodbu.
Bill: Tak a teď je to pěkně v lavoru, že já idiot nedržel hubu. Být v nemocnici by bylo pro mě velmi nebezpečné… Táto, kde jsi?
V tu chvíli se v pokoji objeví teleportační kruhy, z nich vyjde Gorna…
Gorna: Zdravíčko, paciente, něco jsem ti přinesl. Vytáhne z kapsy jakousi lahvičku se zeleným obsahem… Vypij to, je to hnusné, ale účinné. Za chviličku ti bude zase hej! Sílu, chlapče, sílu… Podává mu lahvičku a onou tekutinou…
Bill: Budu chodit? Prohlíží si onu odpudivou tekutinu.
Gorna: Líp, než kdy předtím, ale nečuchej k tomu. Jen zatni zuby a nalij si to do krku…
Bill: Fajn… Zavře oči a celý obsah lahvičky si na ex vylije do krku… To je síla, něco tak hnusného jsem ještě za svých 117 let nepil…
Gorna: Aspoň si pro příště rozmyslíš padat z okna…
Bill: No jo, ale co teď? Doktoři mě budou cpát na různý vyšetření. To nejde, určitě by zjistili, že nejsem obyčejný smrtelník, možná pro ně bych byl individuum. Udělali by ze mě pokusného králíčka a to nechci riskovat.
Gorna: To ještě budeme muset vymyslet… Na něco přijdeme. Tom se vrací….
Tom vchází do dveří…
Tom: Vejde, zarazí se. Pane Trümpnere, ani jsem si nevšiml, že jste prošel dovnitř…
Gorna: Jsi unavený, měl bys jít domů a vyspat se a Bill taky.
Bill: Jo, to je pravda. Zítra za mnou přijdeš, platí? Natáhne ruku…
Tom: Dobře, ale ještě ti napíšu a zavolám, ano, zlato… Stiskne mu ruku, přidá jemný polibek na tvář, má strach, aby Billovi neublížil. Netuší, že Bille v tuhle chvíli cítí už velmi dobře.
Bill: Pa, miluju tě…
Tom: Já tebe…
Odchází…
Bill: A teďko babo raď, jak z týhle šlamastiky ven… Vyleze z postele, projde se po pokoji…
Nohy mám jak nový. Povyskočí si. Ale doktoři mě nenechají jen tak odejít…
Gorna: Ale nechají. Uvidíš, věř mi…
Přichází do pokoje doktor…
Doktor: Bille, vy stojíte…
Bill: Ano! Ano, je to zázrak. Dělá překvapeného…
Gorna: To je úžasné… Ty ses minul povoláním, měl jsi dělat herce a za ty tvoje lži jednou přijdeš do kouzelnického pekla…
Bill: Jó vážně? Už se tam těším, protože ty tam shniješ se mnou . Co teď? Co mám dělat, už je venku, že zas chodím..
Gorna: Dělej dál blbého, to ti jde dobře.
Bill: Pokračuje v divadélku. Já můžu chodit. Doktore, vy jste úžasný. Nečekal jsem, že to půjde tak rychle…
Doktor: Já sám tomu popravdě nerozumím, ale je vidět, že medicína dělá zázraky…
Gorna: No jo, medicína dělá určitě zázraky, chytráčku, to jdi vyprávět dětičkám a starým babkám, ty ti to budou možná věřit…
Bill: Nepadá tě něco…
Gorna: Ne!
Bill: Rychle, chce ze mě udělat králíčka, vím, co si myslí… Chce volat kolegy, aby sem všichni přišli.
Doktor: Pánové, omluvte mne. Musím se na okamžik vzdálit. Bude ze mě asi ten nejúspěšnější doktor, jakého kdy svět viděl. Všichni si o mně budou vyprávět jako o kouzelném doktorovi, co léčí mrknutím oka… Mohl bych se ucházet o křeslo a primariát.
Bill: Slyšíš toho blbečka? Sakra udělej něco…
Gorna: Ale co?… Rozhlíží se po místnosti… Váza… Chytne vázu do ruky a švihne s ní doktora po hlavě, ten se skácí k zemi jako domino.
Bill: Super, to se ti povedlo…
Gorna: A co jsem měl asi dělat, teďka mu můžeme vymazat paměť a tobě jako zázrakem nic nebude… Žádný doktoři…
Klekne si k němu, chytí ho za týl, položí ruku na jeho čelo…
Chodíš svou pamětí
Teď jí mám v zajetí
Zapomeň do času
Malého otřesu
Paměť je pryč
Zamknutá na klíč…
Doktor: Probouzí se. Co se to stalo?
Gorna: Uklouzl jste a praštil jste se do hlavy…
Bill: Jo, byla to docela šlupka… Měl byste se nechat vyšetřit, mohl byste mít otřes mozku…
Doktor: Děkuji, budu v pořádku… Co ty, Bille jak se cítíš…
Bill: Jo, už jste se mě ptal. Všechno ok… Nic mě nebolí…
Doktor: Opravdu? Šíleně mě bolí palice…
Gorna: Dobře ti tak… Měl byste se nechat vážně prohlídnout…
Doktor: Ano… Omluvte mne
Bill: Tak doktora máme z krku… Teďko to ještě budu muset objasnit i Tomovi… Nechci na něj používat magii.
Gorna: Ale najednou… A co to bylo v tom sklípku… to lítání…
Bill: Úlet… Stejně si myslí, že to byl sen…
autor: Mei
betaread: Janule
AHhooojky hezký blogig jukněte plsky na můůj:-)
skvělý, dokonalý x)) taky bych chtěla mít takový schopnosti xD rychle piš dál x)
Jé, dál!
sem tak ráda, že maj takovýhle schopnosti a Billi je v pořádku… x)) sice mi je trošku líto toho doktora, ale byl pěkně namyšlenej… x)) jinak sem si úplně živě představila ten Billův výraz ve tváři, když dělal překvapenýho, že zase chodí… xD těšim se na pokráčko je to skvělý… x))
Dokonalýý xD dáál
Skvělý xD z Gornova "útoku na doktora" jsem vážně nemohla xD Honem dál!!
kouzla, kouzla…ty jsou úžasnýýýýý
jupííííííííííííí Bill chodí.Já jsem šťastná.
Ty dva jsou vážně hustý! xD
hey to je upe psychacky dobréé!!! xDDDDDDDDDDDDDDD sranda jak mluví telepaticky xd.. a ty kruhy mi tak nějak připoměly hvězdnou bránu xDDD
Veru, objednej mi ten zazracny sajrajt taky xD Gorna je borec nejvetsi xDD
Jsem rada že je fit.Ja chci také Gorna,aby mně vylečíl.