Mezi námi dvojčaty 6.

Posted on by Janule
autor: Bajik

~ Tom ~
Naše pohledy sjely na stvoření, které se znenadání objevilo vedle nás. Stará šikmoočka s tácem, na kterým ležely dva koláčky s věštbou. Na to jsme zrovna tak měli náladu!
„Teď není vhodná chvíle,“ řekl Bill a sladce se na ni usmál.
„Teď dobrá chvíle,“ opáčila mu lámaně německy a začala cosi řvát v japonštině a děsně u toho rozhazovala rukama, div jí ty koláčky nespadly na zem.
S Billem jsme si vyměnili otrávenej pohled a vypadalo to, že ona nepřestane mluvit, dokud si tu pitomou sušenku nevezmeme.
„Dobře,“ křiknul jsem, aby přestala a vzal jsem si jeden koláček.
„Díky,“ poděkoval Bill a vzal si ten druhej.
Japonka se záhadně usmála a odcupitala pryč.
„Bille,“ oslovil jsem své otrávené dvojče, když jsem viděl, že odchází do kabinky.
„Jdi pryč,“ zasyčel na mě a zamknul se.
Neodbýval jsem se za ním, protože jsem věděl, že by to nemělo cenu. Nechtěl se mnou mluvit, a tak jsem ho asi poprvé za celých našich osmnáct let respektoval.
Opřel jsem se o zeď a rozlomil koláček, abych se podíval, co je v něm napsanýho za volovinu.
Cesta brzy započne.
Tu ale v cizích očích však můžeš spatřit.
Co tam vidíš, to ti chybí.
Čistá láska zase změní zpět.
Blbost, pomyslel jsem si a chystal se odejít. Když v tom se ale všechno začalo třást.
Slyšel jsem Billův vyděšený výkřik a odemykání kabinky. Jakmile otevřel, díky zemětřesení mi vpadnul do náruče a všechno ustalo.
„Jseš v pořádku?“ zeptal jsem se ho.
Pořád stejně vyděšeně se mi kouknul do očí a vymanil se ze sevření mých paží, do kterých jsem ho nechtě uvěznil.
„Jo, jsem v pohodě,“ brouknul a šli jsme zpátky do jídelny, kde se zdálo být všechno úplně normální, protože všichni si spokojeně jedli a po zemětřesení tam nebylo ani stopy.
„Cítili jste to?“ zeptal jsem se kluků, když jsme si sedli ke stolu.
„A co?“ zeptal se David.
„Zemětřesení,“ řekl Bill a podíval se na mě.
„Vždyť žádný nebylo,“ houknul Georg s plnou pusou, takže poprskal skoro celej stůl.
„To víš, že bylo,“ přesvědčoval ho Bill.
„Ne, nebylo,“ zastal se Georga David, takže to vyvolalo další tichou hádku mezi ním a Billem.
Jen jsem tam mlčky seděl a poslouchal je.

Domů jsme se vrátili kolem půl osmý, už se stmívalo. Bill se na mě opět zcela nečekaně naštval, když jsem mu znovu taktně zopakoval, že mu prostě to auto nepůjčím, protože o něj nechci přijít. Byl to jen „Můj milášek“.
Bill se tedy s dupotem pohyboval po domě a se vším práskal, jak nejlíp dovedl, čímž by vzbudil mrtvýho a v dupotu mohl konkurovat slonovi, i když ani ten určitě neudělá tolik hluku jako můj povedenej bratříček.
Když jsem mu vyčetl, že za takovýho kraválu se nedá dívat na televizi, velice se urazil se slovy, že až bude dělat kravál, určitě to poznám a prásknul dveřmi svého pokoje.
A to jsem si naivně myslel, že budu mít chvilku klid.
Leda sušenou opici než klid. Pustil si rádio, ve kterým hrálo cosi od Cascady, jak jsem později zjistil, na plný pecky.
Who do you think you are?
‚Cuz once again you broke my heart
I know that love went just to far
its hard to catch a falling star
but now I finally realize,
your a brown eyed angel in disguise
just one step too far so tell me
who do you think you are?
you and I were on our way together
but this life passed bye, these days are gone
all the tears I’ve cried…
Tak jsem teda vstal z mého vyhřátého místečka na gauči a šel ho požádat, aby to ztlumil.
Marně. Na klepání neodpovídal a na mou výhružku, že ty dveře vykopnu, reagoval tak, že se začal smát. Pak jsem zase zjistil, že nezamknul, tak jsem vlezl do jeho pokoje za neustálých nadávek, ať vypadnu, a vzal jsem mu kabel, kterej byl strčenej v zásuvce a přiváděl tak rádio k životu.
Bill se rozbrečel, že už snad v tomhle domě nemůže nic dělat, a začal mi nadávat. Jako by to vlastně nedělal pořád…
Nakonec jsem u televize málem usnul, a to bylo teprve půl jedenáctý, tak jsem se šel převalit do svý postele, abych nesmrděl v obýváku.
Ráno mě probudil řev budíku, i když jsem si nepamatoval, že bych si budík natahoval.
Počkat, já vlastně ani budík nemám, svitlo mi najednou a smetl jsem budík rukou na zem, až se uráčil rozbít.
Bral jsem to jako blbej Billův vtip, protože tohle mu bylo podobný. On a jeho rádoby drsné naschvály. Dál jsem to ale nijak neřešil a mířil jsem do koupelny.
Zvednul jsem prkýnko a stáhnul si tepláky. Sakra, je nějakej malej, pomyslel jsem si při pohledu na svého nejlepšího přítele, ale neřešil jsem to. Omlouval jsem to tím, že po ránu vždycky blbě vidím.
Spláchnul jsem a mířil k umyvadlu, abych se umyl a opláchnul si obličej. Tentokrát byla ale voda studená a to mi přišlo dost divný, protože vždycky, když vstávám, už je voda dávno teplá. Sáhnul jsem po ručníku a osušil jsem se. Teprve pak jsem se podíval do zrcadla.
A čekal mě šok!
„Áááááá!“ začal jsem řvát při pohledu do zrcadla a rychle jsem sklapnul. Hlas nebyl můj. Párkrát jsem sáhnul na zrcadlo, jestli to není jen další Billův trapnej naschvál, ale došel jsem k závěru, že ne.
Vyděšeně jsem si ohmatal obličej, který taky nebyl můj. Vlastně nic nebylo moje.
Kde jsou moje dredy? Moje svalnatý bříško? Tom junior? Můj piercing ve rtu?
Začal jsem ječet znova a vydal jsem se do pokoje, který patřil Billovi. Byl samo sebou prázdný. Tak jsem se vydal do svého pokoje, kdo to asi leží v mý posteli a kdo obývá mé tělo…
Párkrát jsem dloubnul dlouhým nehtem, který také nebyl můj, do těla, které bylo ještě večer moje.
„Bi-Bille?“ vykoktal jsem ze sebe.
„Dej mi pokoj,“ zabručel a vykutal se zpod deky.
Rozespale se na mě podíval a začal ječet taky.

autor: Bajik
betaread: Janule
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 5

15 thoughts on “Mezi námi dvojčaty 6.”

  1. Ty voe!!!! Já ten film neviděla takže nechápu co se stalo:-( Tomi v jiným těle? Tak to jo:-D Superrr!

    Odpovědět

  8. to musí bejt po ráno strašnej šok…. xD a prej mám ho nějak malýho… xD to mě dostalo jako… Billi je chudák… xD sem natěšená na pokráčko, je to naprosto dokonalý a zajímavý…. x))

    Odpovědět

  9. omg omg xD ježiši to je drsný xDD ten film jsem taky neviděla, možná kdysi, ale to už si nepamatuju xD to bych teda nikdy nechtěla zažít 😀 ale jako chudák Billi – nějakého malého xDDD

    Odpovědět

  11. z jakýho filmu to vychází??? když jsou tady o něm řeči? každopádně to je dost zajímavý 🙂

    Odpovědět

  13. Mezi námi děvčaty…..To je můj nejoblíbenější film……..a teď jako tato povídka….naprosto senzační……čekám na další…

    Odpovědět

  14. Tak to je brutální xD Jsem zvědavá na pokráčko. Ten film je super taky, kéž by v něm hráli dvojčátka xDD

    Odpovědět

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics