autor: cynical terror & undrockroll
Billova hlava se otáčela do všech směrů, ze kterých dívky vykřikovaly jeho jméno. Ze všech těch blesků se cítil jako před epileptickým záchvatem. Nevěděl, kam se dívat.
„No tak, Bille.“ Bill se otočil a uviděl za sebou Toma. Najednou přesně věděl, kam se dívat. Na tváři se mu rozlil široký úsměv a přiskočil k Tomovi.
„Podívejte se na ně!“ komentoval to Georg, když se dostal k dvojčatům. Tihle tři přežili v davu. Kapela právě dohrála obrovský koncert a kráčeli zpátky ke svému tourbusu. A to si Bill naivně myslel, že to bude snadná cesta.
Bill nikdy neviděl nic podobného a už vůbec nic takového neočekával. Nikdy nepochyboval, že kapela bude jednou slavná, ale nikdy ho ani nenapadlo, že budou mít fanynky. Prostě to bylo něco, o čem nikdy nepřemýšlel. Byl zaskočen tím, kolik lidí se o něj zajímalo.
Jejich manažer, David Jost, se s kluky setkal před busem a strkal jim igelitovou tašku.
„Fixy,“ řekl. „Nejmíň dvacet minut musíte dávat autogramy.“
Kluci si každý vzali jeden fix a Tom se zamračil: „Jsem vyčerpanej.“
„Ale no tak, Tome,“ řekl Bill vzrušeně. „Tohle bude taková zábava!“
Bill vyrazil mezi zástup holek přímo za zátarasy. Saki, jejich bodyguard, ho těsně následoval. Bill otevřel svůj fix a pozdravil své fanoušky.
„Ahoj!“ zavolal. „Dík, že jste přišli. Líbila se vám show? Tak to je super! Jasně, že to podepíšu. Díky!“
Bill pracoval s davem jako profík. Ostatní kluci šli za ním, ne tak nadšeně, ale svoji práci si odbyli. Tom jediný vypadal, že si neužívá, jak si Bill všiml.
Tedy alespoň do doby, než si ho jedna roztomilá blondýnka nechala podepsat na břicho. Pak vypadal trochu veseleji.
Bill se zamračil a přesunul se k Tomovi. „Vidíš, že je to sranda.“ Tom se jen zasmál a pokrčil rameny.
„Možná.“
Bill protočil oči, když zas další holka, která musela vidět tu s tím břichem, odhrnula límeček trička a odhalila trochu víc z dekoltu.
„Podepíšeš mi je?“ zeptala se chichotavě Toma.
„Kterou z nich?“ zeptal se měkce Tom, přesunul svůj fix na její prsa a zazubil se na ni.
Ta holka se zase zasmála a Tom profesionálně naškrábal svůj nenacvičený podpis na její kůži.
Bill si povzdechl a otočil se od nich, všímal si skupinky mladších holek, které přišly s maminkami. Smál se, podepsal pár cédéček, ale každou chvíli se díval přes rameno na bráchu. Tom vypadal, že pracuje na slečnách, úplně před nimi kvetl.
„Tady je moje číslo! Zavolej!“ volaly některé z těch holek a házely po Tomovi papírky. Tom jich pár chytil, schoval do kapsy a pokýval hlavou. Z toho se holky rozkřičely ještě hlasitěji.
„Vážně zábava,“ mumlal Bill. Nasadil si sluneční brýle a podíval se na jejich manažera. Naoko si zívnul tak, aby to Jost viděl, a pokračoval v podepisování triček a cédéček.
Po dalších dlouhých deseti minutách konečně mohli opustit ten dav a jít zpátky do svého tourbusu. Bill začal plný energie a nadšení, ale skončil protivný a unavený.
„To bylo super!“ řekl nadšeně Georg. „Ještě jsem v životě neviděl tolik křičících holek.“
„Nebo prsou,“ řekl Tom.
„Jak to, že všechny holky si chtěly nechat podepsat prsa od tebe?“ zeptal se Gustav. „Já jsem akorát tak podepisoval ruce malým holčičkám.“
„Co na to říct, dámy mě milují,“ řekl Tom a usazoval se. Bill překřížil ruce. Sedl si na polštář vedle Toma, nohy dal pod sebe a opřel se. Sledoval, jak si Tom začal třít a protahovat klouby prstů.
„Zase to bolí?“ zeptal se Bill a kývnul hlavou k Tomovým prstům.
„Jo, dneska večer to byla síla.“ Jejich oči se setkaly a Bill se usmál a natáhl se, aby sevřel Tomovu ruku. Tom se ale odtáhl, překřížil ruce a prsty schoval do podpaží.
„Jen mě nechej, přece víš, že je ti pak líp, když mě necháš,“ naléhal Bill a dloubal Toma do boku. Od natočení jejich prvního alba se mezi nimi vyvinul nový rituál. Bill věděl, že Tom si od něj rád nechává masírovat své unavené ruce, když teď hraje na kytaru víc než jindy. Bill to pro Toma strašně rád dělal. Bylo to velmi důvěrné.
„Jak myslíš,“ pokrčil Tom rameny. Podíval se na Billa a natáhl si před něj nohy. A Billovi to konečně došlo; Tom nechtěl, aby ho Bill obskakoval a dotýkal se ho před Georgem a Gustavem.
„Tvoje mínus,“ zamumlal Bill. „Já to později taky nebudu chtít dělat.“
Tom Billa jemně kopl a Bill se zasmál.
Gustav si odkašlal. „Kolik čísel jsi dostal, Tome?“
Tomovi se rozjasnil obličej, vrazil ruku do kapsy svých obrovských kalhot a vytáhl plnou. „Osm… a ještě mám nějaké v kapse.“
„Jako bys jim zavolal,“ smál se Bill.
„Možná to udělám,“ řekl tiše Tom. Strčil je zpátky a odešel směr koupelna.
Bill něco zabrblal a udělal na Tomova odcházející záda obličej.
„Co máš za problém?“ ptal se Georg. „Zase žárlíš na Tomovy obdivující fanynky?“ Gustav se zasmál a Bill se otřásl. Georg a Gustav mu nikdy nezapomenou to s Rebekou, ani měsíce a měsíce po tom, co se to stalo.
„Ne,“ řekl Bill. „Já jsem hlavní zpěvák, já bych měl dostávat všechna ta čísla, ne?“
„Aspoň se líbíš holkám svého věku. Já mám jen zástup desetiletých a mladších,“ stěžoval si Gustav.
„No jo, ty jsi takový medvídek,“ řekl Georg a Gustav mu zaklepal na čelo.
„Polib si.“
Bill se mračil na svoje spoluhráče a pokoušel se vytěsnit jejich hovor. Tom ve skutečnosti těm holkám nezavolá, že ne? To by byla určitě pěkná blbost. Kdo ví, co za cvoky to je.
‚Jo, jen se prostě starám.‘ Pomyslel si Bill.
Spojil ruce a pozoroval své prsty. ‚Blbej Tom.‘
***
K Billovu zděšení se problém s fanynkami ještě zhoršil. Holky se na kluky přímo vrhaly, a zatímco zbytek kapely ten zájem doslova nasával, Bill ho nesnášel. Nevadily mu holky, které ho fotily a křičely na něj jedna přes druhou. Co mu vadilo, byly Tomovy reakce na všechny ty holky.
Jasně, Bill Toma nevlastnil a neočekával, že by se Tom úplně přestal koukat po holkách. Ale on a Tom měli nevyslovenou dohodu. Bill nechával Toma do sebe. Takže žádné groupies.
Možná jejich nevyslovená dohoda nebyla vůbec dohoda. Možná to Tom tak nechápal. Možná z toho Bill dělal mnohem víc, než to bylo. Bill by si měl užívat jejich úspěchu a to taky dělal. Ale vždycky se objevilo něco, co mu úplně zničilo dobrou náladu, co mu připomnělo, že jeho bratr je mladý kluk s horkou krví, kterému svět leží u nohou.
Jednou v noci po show, na cestě do dalšího města, seděli Tom a Bill vzadu v busu, zatímco Georg a Gustav spali ve svých kójích. Bylo to vlastně poprvé, co spolu byli sami venku z Tomova lůžka.
„Něco jsem ti vzal z pódia,“ řekl Tom a hrábl si do kapsy. Polovina ruky mu zmizela v džínách a Bill se zasmál.
„Proč nosíš tak pitomě velké kalhoty?“ chichotal se.
Tom pokrčil rameny, zašklebil se a vytáhl maličkou plyšovou kočičku. „Vidíš, vypadá jako Kazimír. Pořád říkáš, že ti chybí.“
Bill se usmál, vzal si ji od Toma a přitulil ji k hrudi. „Ježiš, máš pravdu. Kazi, zajímalo by mě, co dělá teď.“
„Spí ve tvé posteli a asi se i diví, kam jsi odešel,“ odpověděl Tom.
„Ne, že bych tam někdy spal, když jsme bydleli doma,“ řekl Bill stydlivě. Zatahal kočku za ouška. „Zajímalo by mě, proč jsme nikdy… v mojí posteli?“
Tom zase pokrčil rameny a nervózně se rozhlédl po busu. „Nepřišlo mi to správné.“
„Hm. A navíc jsem k tobě rád chodíval. Pořád k tobě rád chodím,“ dodal Bill tiše. Zašklebil se na plyšovou kočku a posadil si ji na klín. Tom si opět promnul klouby prstů. Bill mu beze slova vzal ruku a začal mu ji masírovat.
„Díky,“ řekl Tom vděčně.
„Dělám to rád,“ odpověděl mu Bill. A byla to pravda. Třel mu v malých kroužcích kolem kloubů a dlaně, cítil tam to napětí. Tom si povzdechl a opřel hlavu o sedadlo. Bill nahmatal Tomovy konečky prstů, cítil, jak jsou zhrublé. A něco ho napadlo. Přitáhl si Tomovu ruku až k ústům a přitiskl rty na prsty svého bratra. Pak jeden z nich vsál do pusy.
„Ach,“ vydechl Tom překvapeně. „Bille…“
„Mm,“ zabručel Bill a kroužil jazykem kolem mozolnatého prstu. Pomalu a jemně pokračoval v masáži a mířil až k zápěstí.
Tom se málem svíjel. „Kurva, to je tak příjemný,“ řekl měkce.
„Cítím -,“ Billa přerušilo zvonění Tomova mobilu.
„Sakra,“ zamručel Tom a zase hrábl do kapsy. „Kdo to kurva je?“
Bill se opřel o Toma. „Nezvedej to,“ řekl a přitlačil svůj obličej k Tomovu krku.
„Co když je to máma?“ zeptal se Tom. Vytáhl telefon a podíval se na číslo volajícího. Nakrčil obočí.
„Kdo to je?“ olíznul Bill dráždivě bratrovo ucho. Tom zavzdychal, ale Billa odstrčil.
„Momentík,“ řekl a zvedl telefon. „Haló?“
Bill sledoval, jak se Tom zvedá a jde k předku autobusu. „Tome!“ zakňoural Bill. Tom se otočil a pozvedl prst, naznačil „vteřinku“ a odvrátil se.
„Takže vážně voláš, jo?“ slyšel Toma. „Byla bys překvapená, kolik jich nakonec nezavolá.“ Smál se Tom a Bill se jen trochu pohnul na svém sedadle.
S kým to Tom mluvil? Znělo to jako holka. Musela to být holka. Ten tón Tom používá jenom na flirtování s holkami. Nebo když chce Billa svést do postele. Ne, že by se musel nějak extra snažit, ale Bill si s ním na to občas hrál.
A Bill si s Tomem hrál rád, skoro tak moc, jako Tom miloval hrát si s Billem. Bill toho Tomovi v posteli dovolil tolik; nechal se komandovat, škádlit a i trochu zlobit. Bill měl rád, když Tom převzal kontrolu, vždycky ho sakra vzrušilo se vzdávat.
Ale to, že se Tomovi poddával v posteli, ještě neznamenalo, že se nechá takhle ovládat i v reálném životě. Bill by Toma mimo ložnici o nic neprosil a už vůbec by si nenechal líbit žádnou z těchhle her. Bill se rozhodl, že Tomův malý „tajemný rozhovor“ spadá do kategorie „hry“.
Přestože se Bill cítil děsně, že špehuje, přesunul se na kraj kóje a vystrčil hlavu. Tom se opíral o malý stolek v jídelní části a tiše švitořil do telefonu.
„Nemyslím, že se někdy brzo vrátíme,“ myslel Bill, že slyší Toma říkat. Billovi poklesly koutky. Snažili se něco si domluvit? „Ok, dík za zavolání. Bez problémů. Už se to smylo?… Fakt? Fíha. To je… vážně milý vědět.“
Bill se zašklebil a odvrátil se od té konverzace. Slyšel, jak se Tom zase směje, pak ticho a kroky směřující zpátky do kóje.
„Za to se omlouvám,“ řekl Tom a zavřel dveře a vklouzl na sedačku. „Fakt.“
„Nebuď,“ řekl Bill jen tak mimochodem. Prohlížel si časopis. Tom sebral plyšovou kočičku a posadil ji na Billovo rameno. „No tak, Tome!“
„Co?“ obtočil Tom ruku kolem Billova ramena a stiskl mu loket. Bill ho setřásl a kočka spadla na sedadlo. Bill se zamračil. „Bille…“
„Ungh.“ Pokrčil Bill rameny.
„Bille, ty seš ták jasnej!“ zasmál se tiše Tom.
„Ty seš!“ řekl Bill.
„Nedělej Zagorku,“ pokusil se Tom zase obtočit kolem Billa ruku, ale Bill ho odstrčil. „Vážně, Bille, co máš za problém?“
„Proč se mě na to všichni ptají?“ Bill se odvrátil a shodil kočičku z gauče.
„Možná proto, že se naštveš kvůli každé blbosti,“ řekl Tom. „Tak jsem mluvil s holkou, jo? To chceš, abych ti řekl?“
„Sejdeš se s ní?“ Bill se na Toma ani nepodíval a odvrátil se, když se dotkl jeho krku. „Nesahej na mě!“
Tom rukou neuhnul, stiskl Billa za krkem. „Ne, nesejdu. Jen mi přišla fajn. Hraje na kytaru.“
„Bezva,“ odsekl Bill a strašně se snažil neroztřást se pod Tomovými doteky. „Takže teď jste nejlepší kámoši?“
„Jak jsem v tobě vůbec vzbudil dojem, že si budu s každou užívat?“ zeptal se Tom a odtáhl se od Billa.
„Protože,“ Bill si přál, aby se od něj Tom nikdy neodtáhnul. „Protože jak bys mohl odolat? Všechny tyhle holky se po tobě doslova vrhaj… Je to tak snadné.“
„Pro tebe by to taky bylo snadné,“ opáčil Tom.
Bill se na něj zadíval. „Doopravdy.“
„Nebuď naštvanej,“ řekl Tom tiše. „Nedělej to horší. Nic to neznamená, Bille.“
„Já ti nevěřím.“
„Bille.“ Tom se přitulil blíž k bráchovi. „Kdybych si chtěl zašukat, udělal bych to.“
„To nemá smysl,“ naštval se Bill.
„No, no, znáš mě líp než kdokoli jinej, že? Kdy jsem v životě neudělal něco, co jsem chtěl?“
Bill se na něj díval a už už se chytal odpovědět, ale Tom pokračoval.
„Mimo to, i kdybych to udělal, nechápu, co by ti do toho bylo. My spolu nechodíme, Bille.“
„Já vím!“ zakřičel na něj Bill celý rudý. Ta slova ho zabolela, ale cítil se spíš naštvaně a útočně. „Bože, Tome, ty jsi tak zahleděnej do sebe. Pořád si myslíš, že jsou všichni zvědavý na ty tvoje kecy.“
„Teda,“ řekl Tom, celý zaražený povytáhl obočí. „Dobře, myslím, že je čas jít do postele.“
„Tak jdi, jak chceš,“ řekl Bill a zkřížil ruce na prsou.
„Nechci se s tebou hádat, navíc kvůli takové blbosti. Jsi můj brácha, Bille, ne moje holka.“
Billův obličej úplně hořel. „Ty mě šukáš, Tome. Tak na mě tyhle kecy nezkoušej.“
Tom zkontroloval dveře a zasyčel na Billa. „Nechtěl bys být trošku hlasitější? Ať to ví celá kapela!“
Bill se postavil a tvrdě zatlačil do Tomova ramena. „Je mi jedno, jestli to vědí.“
„Jo, dobře,“ vrátil mu to Tom.
„Jsi už tak paranoidní, že si vedle mě ani nesedneš,“ strčil Bill silně do Toma a pokusil se ho obejít, ale Tom ho chytnul za zápěstí a zarazil ho.
„Já že jsem paranoidní? To ty sis myslel, že jen proto, že se bavím s nějakou holkou, s ní taky musím spát. Jak povrchní si myslíš, že jsem?“
„Fakt to chceš vědět?“ zeptal se Bill. Tom mu stiskl zápěstí silněji. „Jsi občas stejně hlubokomyslný jako pudl. Vždyť víš, jak se cítím.“
„Taky mám city!“ řekl Tom o něco měkčím hlasem a přitáhl si Billa k sobě.
„Jo, ve svým péru,“ zamumlal Bill.
Tom vzdychnul: „Jsem v pubertě, jasně že chci balit holky, ale teď ne,“ uchopil Billův obličej do dlaní. „Právě teď chci relaxovat, být s tebou.“
„Jenom se mnou?“ Billův hlásek se skoro třásl.
Tom neodpověděl, jenom sehnul hlavu a políbil Billa na krk. Bill se rozkoší zachvěl a zasténal, když od něj Tom odlepil rty. „Můžem být v pohodě?“
Bill se na Toma zadíval. Nebylo to přesně to, co chtěl, ale bylo to aspoň něco. Tom se sklonil, zase zvedl kočičku a posadil ji Billovi na hlavu. „Tomi,“ řekl Bill a navzdory odhodlání se zasmál.
„Neříkej mi tak,“ reagoval Tom. Odsunul Billovi tričko od krku, odhalil kus kůže na Billově rameni a políbil ji. Bill zavzdychal a zadíval se nahoru na strop. Tom pokračoval v líbání přes jeho klíční kost, až se zastavil na krku. Bill zalapal po dechu, když ucítil, že ho tam Tom začal sát.
„Tome, ne,“ protestoval slabě. Nevadil mu jeden kousanec, ale mít cucfleky na krku mu nepřišlo jako dobrý nápad. Na druhou stranu ho ale rajcovalo, že si ho Tom vlastně dočasně značkuje. „Tome…“
Tom podruhé zkontroloval dveře, položil Billa na sedačku a nalehl na něj. Bill cítil, jak mu plyšová kočka padá z hlavy na sedačku a pak už jen Tomovy boky, jak se třou o jeho. Bill zadržel hlasitý nádech a skousl si ret. Neměli by si to rozdávat v obývací části busu. Kdokoli může přijít.
Ale pak ho Tom jemně kousl do ramene a Bill zapomněl na všechno, o čem přemýšlel. Vtlačil ruce pod Tomovo tričko a cítil jen bratrovu horkou, hebkou kůži. Kšilt Tomovy čepice vrazil Billovi do čela, až zabručel.
„Sundej si tu zatracenou věc,“ poručil Bill.
„Ne,“ řekl Tom měkce. Přitlačil se třísly na Billa a Billův penis až poskočil, jak rychle tvrdnul.
„O, kurva,“ vzdychl Bill. Prohnul se, nadzvedl hlavu a zase vrazil do Tomovy čepice. „Au!“ zasyčel.
„Sorry.“ Tom naklonil hlavu a celý se třel o Billa.
„Sundej to,“ zasténal Bill, když Tom přirazil. „Nenechám se ošukat, dokud to budeš mít na hlavě. Celou noc mě to bude bouchat do hlavy.“
Tom zpomalil pohyby boků a podíval se na Billa. „Asi jo,“ řekl a sundal si čepici. Bill čekal, že si ji nasadí s kšiltem na bok, ale neudělal to. Přejel prstem po kšiltu a Bill protočil panenky.
„Osaháváš si čepku, jo?“
Tom se zasmál a nasadil čepku Billovi na hlavu.
„Á, to mi zničí vlasy!“ brblal si Bill.
„Ty vlasy už máš zničený.“
Bill se pokusil cvrnknout Toma do nosu, ale Tom mu chytil ruce, držel mu je za hlavou a jazykem přejel jeho rty. Bill chtěl pod tím dotykem otevřít pusu, ale Tom se posadil. Pořád ještě držel Billovy ruce. A Bill zkoušel tu čepici z hlavy setřepat.
„Musím vypadat směšně,“ ohrnul Bill ret.
Tom se zašklebil. „Sluší ti.“
„Jo, jasně.“ Shodil čepici a ta přistála na podlaze. „Ups!“
„Jednou tě ošukám v čepici,“ řekl Tom a Bill málem omdlel.
„Polib mě.“ Řek Bill.
Tom potřásl hlavou a zašklebil se. Bill slastí zakňučel. Chtěl, ať ho Tom přinutí prosit o polibek, odmítá ho pořád dokola, ale nakonec mu ustoupí. Ten polibek je potom oba šíleně rozpálí. Byla to Billova oblíbená hra, uspokojovala ho víc než říkat Tomovi „Tomi“ a sledovat, jak mu hranou naštvaností tmavnou oči.
Tom se sklonil a mazlil se nosem s Billovým bříškem. Skousl lem Billova trička a táhl ho nahoru, dokud neodhalil Billovo břicho úplně. Tom lízal Billa kolem pupíku, kousal jeho jemnou kůži a tisknul se k ní obličejem. Bill se pod ním slastí kroutil a jemně vzdychal. Dal si kočičku na obličej, ale Tom se natáhnul a sundal mu ji.
„Ne, tahle kočka už prožila dost,“ řekl Tom a dal ji na stůl. Bill kňučel a schoval hlavu do dlaní. Cítil, jak se po něm Tom pohybuje a zastavuje na prsou. Bill strnul očekáváním. Konečně ucítil horké rty na jedné z bradavek.
Bill sténal, hrábnul Tomovi do vlasů a mnul mu je. „Tomi, Tomi.“
Bill otevřel oči a viděl Toma, jak se na něj zamyšleně dívá. „Co je?“ zeptal se Bill bezmocně.
„Otoč se,“ zašeptal Tom.
Bill zakvičel a hned se přetočil. Takhle to skoro nedělali a Bill to měl fakt rád. Nějak mu tahle poloha přišla nemravnější než misionářská, ale ne tak nemravná, jako když byl Bill nahoře.
Tom Billovi bez rozpaků shrnul kalhoty i boxerky a hodil je na stůl.
Bill se chvěl. „Zamkni dveře,“ řekl a díval se přes rameno na Toma.
Tom se sklonil a políbil Billa na ucho. „Ne.“
„Někdo může přijít,“ skučel Bill.
Tom skousl Billův lalůček. „O tom to tak trochu je, ne?“
Bill se vzmohl akorát na zavzdychání a vtlačil obličej do polštáře. Skoro zakřičel, když ucítil Tomovy rty na kostrči. Co to dělá?
Tom zabručel, otevřel pusu a políbil Billa vlhce těsně nad půlky. „Líbám tě,“ broukal do jeho pokožky. „Přesně, jak jsi chtěl.“
„Chtěl jsem na pusu,“ řekl Bill do polštáře.
Tom rukama přejížděl po Billových nahých stehnech a zadku a palcem zatlačil proti jeho vstupu. Bill zalapal po dechu. To, že neviděl, co se bude dít, bylo jak vzrušující tak frustrující. Přitlačil zadek na Toma a ucítil jeho rty, jak přirážejí také. Potom ucítil Tomův jazyk přímo nad dírkou.
„Oh!“, zakřičel Bill. „Co to děláš?“
„Hm,“ Tom rychle znovu přejel nad Billovou dírkou a narovnal se. „Nic.“
„Tome… tys mi lízal zadek,“ mumlal zmateně Bill.
„Ještě ne.“ Bill cítil, jak se Tom směje nad jeho zády a zavzdychal.
„Tome! Ty to vážně uděláš?“
„Ani náhodou. Drž.“
pokračování…
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 15
wow xD já se u toho normálně směju xD okay, asi nejsem normální (asi určitě), ale to mi prostě přišlo tak strašně směšný xD ani nevím čím…
ale jinak samozřejmě krásnýý ♥ =)
*scratch* Ta slečna zná větu : Nedělej Zagorku?^^
Ale dokonalé, letím číst druhou část xD
Jejkotemankote!
…..
Bože, co jsem to napsala?! xDDD Prostě tohle se mnou dělá divy! Málem jsem umřela, než přibyl další díl, a teď asi zblnu dřív, než stihnu dočíst řadu… 😀
No nic, jdu dál. :-*
Woow, ti to rozjíždějí x)) okamžitě jdu na druhou část!!!
oooooooooooooooooo xD slint