Hříchy, co se netrestají 4.- Pýcha

autor: Vanity

„Bille, nechtěl by ses krotit? Co to mělo znamenat?“
David přecházel po místnosti z jednoho konce na druhý, rudý vzteky Billovi nadával a rozhazoval přitom rukama. Tohle už přecházelo všechno. Už od prvního setkání s Billem věděl, že je náročný a že ne každý se mu zavděčí, ale aby takhle hrubě jednal s reportérkou… Davidův pohár trpělivosti přetekl.
„Kde se v tobě bere tolik hrubosti? Uvědom si laskavě, že tihle lidé, ti, které tak rád urážíš, tě živí. Nebýt jich, tak nejsi nikdo. Ani jeden z vás by si neškrtnul, takže si to laskavě zapamatuj. Chováš se jako malej rozmazlenej fracek!“

Bill seděl na pohodlném bílém křesle, nohy přehozené přes opěradlo a ve tváři naprosto klidný výraz. Oči mu však žhnuly arogancí. Nenáviděl ty přihlouplé otázky ohledně jeho milostného života, tak co se ho ta slepice zase ptá? Byla to její vina, to ona jej vytočila, přece si nenechá kecat do života. On je tady ta hvězda a ne nějaká přihlouplá brunetka s pisklavým hláskem a snahou sbalit jej. Taková ubohost.

„Tak co mi k tomu řekneš?“ vřískl David a založil si ruce v bok.
„Co bys chtěl slyšet, Dave?“ Billův klidný hlas Davida popíchl jako sršeň.
„Přestaň mě rozčilovat! Co si o sobě sakra myslíš?!“
„Myslím? Ne, tak to není, já si to nemyslím, já to vím. Já jsem totiž hvězda, já jsem ten, koho fanynky milují. Jsem prakticky neodolatelný a i takovéhle malé nedorozumění v televizi mi odpustí lusknutím prstů. Nejde o to, že bychom my bez fanynek nic nebyli, tobě jde spíš o to, že bez nás bys to NIC nebyl ty. Jsi moc průhledný, Davide. Vím, že jsi pyšný. Vím, že jsi bezcharakterní a majetnický. Poznám to, jsem stejný, ale narozdíl od tebe, mě to všichni odpustí,“ odpověděl jízlivě Bill a usmál se.

David, neschopen jakékoliv bojovné reakce, opustil s prásknutím dveří místnost pro V.I.P.

„Bille, nepřehnals to trochu?“ zeptal se opatrně Gustav zpěváka.
Bill si povzdechl a obrátil svůj zrak na bubeníka.
„Gugí, sám víš, jakej David je. Potřebuje, aby jej někdo uzemnil a mně to jde více než dobře.“
„To sice jo, ale abys toho jednou nelitoval. Abychom toho jednou všichni nelitovali,“ vložil se do hovoru Georg.
„Jak to jako myslíš?“ vyjel na basáka Bill.
„Jen tak, abychom nepřišli o manažera.“
„Bez něj to zvládneme,“ řekl jistě Bill a opřel si hlavu a vyvýšenou opěrku.
„Ne, nezvládneme, Bille. Pochop to konečně. My bez něj nejsme nic. Dokázal bys nám zařídit tak parádní tour jako David? Dokázal bys nám na cédéčko sehnat tak skvělý producenty jako David? Máš tolik kontaktů, abychom mohli nahrát tolik songů s několika nejvýznamnějšími osobnostmi v showbussinesu jako David? Nemáš! Bez něj nic nejsme!“ rozčílil se Georg a naštvaně odpochodoval z místnosti.
„My se bez něj obejdeme. JÁ se bez něj obejdu, pro mě nic neznamená,“ zasyčel Bill.

Gustav se zvedl z pohovky a s omluvným výrazem odešel najít Georga, aby jej alespoň malinko uklidnil.
Jediný, kdo setrvával v místnosti, byl Tom.
Došel ke dveřím a zamknul je.
Vrátil se k Billovi a jemně jej začal masírovat za krkem. Bill se pousmál. Tohle mu celý den chybělo.
„Bráško, bráško. Ty nás jednou zničíš.“
„Ještě ty začínej…“ odfrknul si Bill a vymanil se Tomovým šikovným prstům.
„Billy, víš jak to myslím. Měl bys… noo… aspoň se trochu ovládat před ostatníma.“
„Ale před tebou nemusím, že ne?“
„Ne, přede mnou ne,“ souhlasil Tom.
„V tom případě chci, abys mě hned teď vykouřil a pak mě vošukal jako děvku,“ zašeptal Bill a povalil Toma na pohovku, na které ještě před chvílí seděli Gustav s Georgem.

Obkročmo se na Toma posadil a několikrát se na něm provokativně zhoupl. Byl to perný den, potřeboval se odreagovat a Tom byl na odreagování nejlepší. Věděl, jak to má Bill rád. Vyhovovalo mu to. Bylo to vždy perfektní a Bill nikdy nevyžadoval Tomovu lásku. Stačilo mu jeho tělo.

Tom z Billa serval triko a odhodil jej, rozepl mu pásek a kalhoty. Za stálého Billova provokování si sám stáhl triko a poté nechal Billa, aby si stoupl. Stáhl mu kalhoty ke kotníkům, které Bill okamžitě odkopl. Z hlavy si sundal Tom kšiltovku a tvářemi se otřel o Billovy napnuté boxerky.

Sám Bill si sáhl pod prádlo a stáhl jej dolů. Tom neváhal. Olízl si rty a vzal Billa do úst. Olizoval jej a jemně po něm přejížděl zubama. Věděl, jak Billa nejvíce nažhavit. Věděl, co Billa rozpálí. Ačkoli sám upřednostňoval sladkou předehru, Bill šel rád hned na věc. S Tomem mu nešlo o lásku, nešlo o city. Mezi nimi to bylo je čistě fyzické, jen živočišná touha.

Bill stál chvíli se zakloněnou hlavou a nechal Toma, aby jej ústy uspokojoval, jenže Tom byl vždy velmi dobrý. Ve všem, co dělal. Vše dělal velmi pečlivě a hlavně s chutí. Proto se Bill nikdy nedivil, že po pár minutách má úplně roztřesená kolena a musí se posadit. Ovšem, nikdy si nesedal na pohovku.
Naznačil Tomovi, aby na chvilku přestal a sklonil se k jeho pásku a jedním trhnutím jej rozepl. Následně mu stáhl kalhoty tak, aby odhalovaly to nejpotřebnější.
Tomův vzrušený penis se tyčil do výše a donutil Billa párkrát toužebně zavzdychat. Natěšeně si na Toma obkročmo sedl a sám navedl Tomův penis na to pravé místo. Chvíli se sám dráždil jeho špičkou, dokud Tom nevylovil v záhybu pohovky tubu s čirým gelem. Vymáčkl si trochu na prsty a nahradil špičku svého penisu u Billova vstupu. S mírným tlakem pronikl do Billa a rychlými, krátkými přírazy jej uvolňoval.
Netrvalo dlouho a Bill byl zcela uvolněný a připravený na Tomův penis. Tom si potřel gelem svou vztyčenou chloubu, navedl ji k Billovu otvoru a silným přírazem vnikl do Billa.

„Oh, bože…“ vydechl Bill a zaryl nehty do Tomova ramene. Tohle mu tak chybělo. Jenže Tom se k ničemu neměl.
„Šukej mě, Tome!“
Billův příkaz byl pro Toma signálem. Posunul se na pohovce do přijatelnější polohy, chytl si Billa za zadeček a bez rozmyslu do něj začal rychle přirážet.
Bill se rukama zapřel o opěrku pohovky a hlavu sklonil k Tomovu oušku.
„Silněji.“
„Rychleji.“
„Tvrději.“
„Udělej mě, Tome.“
„Udělěj se do mě.“

Poslední Billův příkaz Tom rád splnil. S hlasitým vydechnutím jeho jména pocítil nádherné uvolnění proudící jeho tělem.

°oOo°

„Té reportérce se omluvíš, Bille,“ řekl David a napruženě na zpěváka pohlédl.
„Zapomeň!“

autor: Vanity
betaread: Janule

10 thoughts on “Hříchy, co se netrestají 4.- Pýcha

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics