Mám tě před očima a stejně tě nevidím 17. (2/2)

autor: Emilia

Ahoj zlaťucha 🙂 Takže vás musím poinformovat o pár věcech. Za prvé jsem si změnila přezdívku, jelikož jsem si založila nový blog a tam mám prostě přezdívku Emilia (dříve Meline) a nechci to mít rozházený, tak jsem to takhle skloubila. Další věc, pořádně si prohlédněte obrázek ježíka hnědého, co jsem vám k tomu přiložila, protože vám bude nápomocný v povídce. Bude tam o něm zmínka, tak abyste si lépe vybavili, jak vypadá 😀 Čeká vás tam taky nejedno překvapení, ale už nebudu nic říkat, dočtete se sami. Přeju pěkné počtení a komentujte 🙂 Vaše (teď už) Emilia 😀

Venku to vypadalo na pořádný déšť a Diana byla ze všeho otrávená. Vůbec se jí nechtělo do školy, potkat Billa. Na druhou stranu, Toma by ráda viděla. Nemohla pochopit, proč ho tak moc chtěla. Něco ji na něm přitahovalo, jenže vůbec nevěděla co. Možná jen chce mít něco, co má Bill nebo možná ne… třeba je v tom mnohem víc. Co když ho vážně miluje? Je zmatená a nevyzná se v sobě. Chvílemi si myslí, že její city k němu jsou opravdu silné, ale jindy zase polevují. Ach jo! Je to tak komplikované a navíc stejně musí do školy. Rodiče jsou výjimečně doma. Protočí oči a jde se nachystat. No, alespoň zjistí, co je nového mezi těma dvěma.

…

„Brácha, pohni kostrou! Co tam kutíš proboha? Stavíš automat na kondomy nebo co?“ Zahuláká na Billa Lucas. Zaspal, a teď se nestíhá nalíčit. Lucas si myslí, že zbytečně zdržuje, Bill to však vidí jinak. Přece nepůjde nenamalovanej, jak by vypadal??? Jak vyblitá opice. Tedy alespoň si to myslel. „No hurá, zabavil jsem se jídlem.“ Dodal Lucas, jakmile Bill scházel ze schodů a přežvejkával poslední kousek toustu.

„A kde mám já snídani?“ Lucasovi zaskočilo. Mírně si odkašlal a řekl: „On normálně utekl haj*l. Já jsem mu říkal a co Bill? Jenže on si nedal říct. Byl vyklepanej jak ratlík, až z něho vypadlo rajče. Říkám ti, dneska nemůžeš mít ani jistotu co nakoupíš. Všechno je to nekvalitní.“ Tvářil se Lucas vážně a kroutil přitom hlavou.

„Jistě, utekl a ty si mu velice rád poskytl azyl ve svým břichu, že jo.“ Ušklíbnul se Bill a dloubl Lucase do břicha, plochýho jak přistávací dráha.

„Kdyby si viděl jak se chudáček bál, taky bys to udělal.“ Tvářil se jako neviňátko a Bill jen zakroutil hlavou.

„Vyžírka!!!“ Zabrumlal si pod nos a hned se cítil lépe! S úsměvem vyšel ze dveří a šli se stavit pro Toma. Lucas se s ním ještě neznal, ale teďka se konečně seznámí. Sotva Tom otevře dveře, to rozdivočené zvířátko se mu vrhne přímo kolem krku a začne ho pusinkovat. Dredíkovi chvíli trvá než, pobere situaci.

„To jsem ti tak chyběl? Vždyť jsme se viděli včera.“ Usměje se zářivě Tom a Bill jde do kolen.

„No kdyby si ho slyšel, to bylo jenom pořád ‚co asi dělá Tom‘ atd.“ Upozornil na sebe Lucas.

„Ty budeš Lucas.“ Kývnul na něj Tom a Lucas oplatil. Vypadá to, že první dojem je dobrý.

Po cestě do školy se dali do řeči. Lucas je podobnej týpek jako Tom, takže si docela dobře rozuměli. Billík se šklebil a štvalo ho, že mu jeho dredík nevěnuje plnou pozornost.

„Já tady vůbec nemusím být.“ Urazil se na oko a předešel je o pár kroků.

„Ale žraločku.“ Zacukroval na něj Tom, dohnal ho a vtiskl mu polibek na krk.

„Nejsem žraloček.“ Zakabonilo se černovlasé stvořeníčko.

„Máš pravdu brácha, taky to vidím na ježíka. Jenže ve tvým případě, spíš černýho než hnědýho viď?“ Zaprovokoval Lucas a Bill na něj vypláznul jazyk. Na druhé straně chodníku viděl jít Dianu a zavolal na ni. Otočila se a vydala se jejich směrem.

„Ahoj, Dí.“

„Ahoj. Jééé, Lucasi, ty už ses vrátil? Nebo si tu na návštěvě?“ Mluvila Diana až nechutně přeslazeným hlasem.

„Ne ne. Můj výlet skončil, zůstávám doma.“ Povzdechl si Lucas. Byl rád, že je doma všechno v pořádku, ale přece jen se mu pořád stýskalo.

„Neříkáš to nijak nadšeně.“ Povšimla si okamžitě Diana. Nic jí neunikne.

„To víš, už jsem si tam zvykl, ale nebudem to teď rozebírat. Jdem, ne?“ Vykroutil se z toho a vydal se kupředu. Diana jen pokrčila rameny a srovnala krok s ostatními. Bylo jí to jedno.

„A co záda, Tome?“ Zaměřila se na objekt své touhy.

„Záda?“ Koukal Bill z jednoho na druhého jako vyvoraná myš.

„No? Tom ti to neřekl?“ Nadzvedla Diana provokativně obočí a nevinně zamrkala.

„Co mi měl říct?“ Nechápal pořád Bill, ale přestávalo se mu to líbit.

„No když byly ty problémy a tak, stavil jsem se k Dianě a povídali jsme si. A pak mě bolely záda, tak mi je srovnala.“ Zkrátil to poněkud Tom. Vynechal pití alkoholu a nocleh u Diany. Nic nedělali, tím si byl jistý. Nechtěl ale zbytečně Billovi zadávat podněty k žárlivosti. Ten však stejně začal přemýšlet, jakým způsobem mu je rovnala. Ono je jich víc. Není zrovna pěkná představa, že mu osahávala JEHO Toma. Ale na druhou stranu, je to jeho nejlepší kámoška, nikdy by ho nepodrazila. Tím si byl jistý. Vážně?

…

O docela dost kilometrů dál se Stacy šourala do školy hlemýždím tempem a vzpomínala, jak tam chodili spolu s Lucasem. Viděla ho všude, kam se jen podívala. Kromě něj neměla žádného opravdového kamaráda. Všichni se jen přetvařovali a bavili, když jim to bylo dobré. Prázdniny jsou hodně daleko a přece nemůže čekat… možná Lucasovi připraví malé překvapení. Ano, přijede za ním a zůstane tam nějaký čas. Bydlet bude u své tety a zameškání dvou nebo tří týdnů ve škole není tak moc. V porovnání s tím, jak moc jí Lucas chybí, úplné nic. A alespoň konečně pozná toho jeho bráchu. Taky uvidí Toma… Na tváři se jí rozlil spokojený úsměv. Pěkně to všechno vymyslela. Nebyla však jediná osoba, které Lucas chyběl.

Kim, ačkoliv si to nechtěla moc připustit, se zdálo místo vedle ní tak prázdné a tiché. Nikdy nad tím nepřemýšlela. Nevadilo jí sedět sama. Měla potřebný klid a soustředila se. Ale pak si přijde ten kluk a všechno je jinak. Věčně potřeboval s něčím poradit a kolikrát v hodině usnul. Musela se mírně pousmát. Hned na to však nadhodila vážnou tvář. Jak vůbec může přemýšlet nad takovými věcmi, nikdy se o kluky nezajímala. Vlastně nikdy s nikým nechodila, tak proč by to teď měla měnit? Možná, že to nezáleží jenom na ní… ona chtěla zůstat při starém a soustředit se na školu, jenže to tu ještě nebyl. No výborně, nechápala to. Navíc vůbec nevěděla, kam se ztratil. Tu holku Stacy, teď vidívá chodit samotnou. Neměla vůbec žádný přehled. Asi je nemocný, nebo ne? Zaslechla taky něco o přestupování, ale není si jistá. Tohle je velká škola a denně může klidně přijít nebo odejít pár žáků. No snad on nebyl jedním z nich…

…

O pár hodin později, sedí Lucas znuděně na lavičce školního dvorku. Bylo pěkně, jenže on měl náladu pod psa. Myslel na Kim. Co asi teď dělá? Pravděpodobně se pečlivě připravuje do další hodiny jako vždycky.

„Lucasi co tady sedíš tak opuštěný?“ Přisomrovala se k němu jedna nána z druháku. Byla to taková ta hloupá bárbí, co si o sobě myslí bůh ví, jak není krásná. To zrovna vážně potřeboval. Jenom protočil oči a kousavě dodal.

„Aby ses měla čemu divit.“ Ona se ale nedala odbýt, byla jako žvýkačka ve vlasech.

„Ale kocourku, nebuď tak nevrlý, já ti spravím náladu.“ Přisedla si k němu a začala mu rukama přejíždět po hrudníku. Na holky nikdy nebyl surovej, takže vzal její ruce v rámci možností jemně a lehce je odstrčil.

„Nechej toho, nemám na takovýhle kraviny náladu.“ Zvedl se a šel. Asi se zblázní, před sebou vidí pořád jenom tu chytrou krásnou japonku. Ze začátku to vypadalo nevinně, ale teď? Vždyť z ní šílí. Zbytek vyučování přežil jen tak tak. Byl úplně mimo a vůbec nevěděl, o čem je řeč. Když se vraceli ze školy domů, Bill s Dianou si stěžovali, že jim učitelka nafařila jakejsi projekt, tak na tom dneska budou muset pracovat. Bill byl mrzutý, protože dneska nebude moct být s Tomem a kdyby tam byl s nima, tak by se vůbec nesoustředil. Rozptyloval by ho. Naštěstí od něho bude vzdálenej jen jeden barák, takže si kdykoliv může odskočit pro jednu pusinku… nebo radši dvě 😀 Hm, že by jenom pusinku? To se mu nezdá, když už tam bude tak… ]:->

To Diana byla ráda, alespoň nebudou pořád spolu. Bill pořád vyžadoval být středem pozornosti. No jistě, to je celý on, všechno se vždycky musí točit kolem něj, jinak se urazí. Je to vážně rozmazlenej fracek. Celou dobu se s ním bavila, ale teď si to vlastně začala pořádně uvědomovat. Vždycky dostal to, na co si vzpomněl. Holky po něm vždycky šílely. Počkat holky? Co jí je po nějakých holkách, jde jí především o Toma. Chudák, určitě ho při nejbližší příležitosti odkopne, až si najde nějaký nový rozmar, kterým by se zabavil. Tak jako ji… od té doby co chodí s Tomem, se o ni vůbec nezajímá. Nevolá jí, neschází se s ní. To je teda kamarád. Sakra, začíná se do toho zaplítat, radši už nebude nad ničím přemýšlet a nechá tomu volný průběh.

„Ahoj mami.“ Kývne na pozdrav Simone Lucas. Ta se jenom tajemně usmála a oplatila mu.

„Dobrý den.“ Pozdravila Diana a Bill též tak.

„Jé, ahoj, Dianko, tebe jsem dlouho neviděla.“

„No to víte, nebyl čas. Ale teď musíme udělat s Billem do školy projekt, takže jsem tu.“ Bill jenom souhlasně přikyvoval. Lucas uždiboval sušenky.

„Nechej to, jak to pak bude vypadat?! Ty jsou pro návštěvu, dneska se staví Nataša a ještě si bude myslet, že tu máme myši, když to bude takhle oďobaný. Proč si nevezmeš celou, prosím tě?“ Pokárá ho Simone, ale nemyslí to nijak zle. Lucas jen pokrčí rameny a vyběhne nahoru do pokoje. Dneska už toho má opravdu dost. Jakmile však otevře dveře, čeká ho šok. Brada mu spadne až na zem a udiveně kouká, jak kdyby mu v pokoji plavala velryba. Stacy sedí na jeho posteli a s úsměvem dodá: „Taky tě ráda vidím.“ Lucas ještě pořád v šoku zakoktá.

„C-co tady dě-děláš? Já mám halucinace, že jo.“ Zatřepe hlavou.

„No to je teda pěkný uvítání. Víš, jaká byla hrozná cesta? Trmácet se vlakem? A ty na mě takhle. Můžu zase klidně jet.“ Řekne uraženě Stacy.

„Ne!“ Vykřikne Lucas. „Já jsem jenom překvapenej. Promiň, jaksi nemůžu pobrat situaci.“ Přisedne si k ní a obejme ji.

„Chyběl si mi, proto jsem se rozhodla, že přijedu. Budu tu +/- tři týdny. Máti mě ve škole omluvila a přespím u tety, takže pohodička. Udělala jsem si takový předčasný prázdniny, dobrý ne?“

„No to jo. Ale hlavně nebudeš chodit do školy, ty jedna…“ Nedořekl to Lucas a začal lechtat Stacy. Ta se smála na celý barák. Bill a Diana se přiběhli podívat, co se tam děje. Zůstali stát ve dveřích a udiveně zírali na ty dva. Co je to za holku? Honilo se jim hlavou. Ti dva si jich však nevšimli a dál blbli.

„Ehm, ehm.“ Upozornil na sebe Bill. Lucas vzhlédl. Byli do sebe se Stacy zamotaní, no zajímavá pozice 😀 Jakmile se jim však konečně podařilo rozmotat, vstali a Lucas se dal do představování.

„Stacy, tohle je bráška. Bille, Stacy, moje nej kámoška.“ Ti dva se na sebe jenom nesměle usmáli a podali si ruce. „Jo a tohle je Diana, Billova nej kámoška.“ Dodal Lucas a krátce se zasmál. Ty dvě si opět podaly ruce. Diana byla podivně nervózní, něco se jí na té holce nelíbilo.

…

O pár hodin později:

Stacy se domluvila s Lucasem, že dnes přespí u nich a Diana s Billem byli konečně s projektem hotovi. Teď někdy by měl přijít Tom a Nataša. Jen na to pomyslí, domem se rozezní zvonek. Simone se přivítá s Natašou a Bill aktivně letí dolů, div se nepřerazí. Skočí dredíkovi do náruče a svoje dlouhé nohy mu obmotá kolem pasu. Visí na něm jako opička.

„Ahoj, žraločku.“ Usměje se Tom a dají si s Billem ne zrovna malou přivítací pusinku, čímž na sebe připoutají nechtěnou pozornost. Když si to uvědomí, Bill z Toma seskočí a stydlivě si narovná lem trička. Diana všechno pozorovala z povzdálí u schodů. Znechuceně si odfrkla. Není to tak dávno, co se líbala s Tomem ona. Proč tam teď nestojí místo Billa? Kde se v ní vzalo tolik nenávisti vůči tomu černovlasému stvoření? Nevěděla… chtíč jí úplně zatemnil mysl. Tom s Billym se chystali jít nahoru do pokoje. Diana je samozřejmě následovala, nechtěla, aby byli spolu sami. Na chodbě však potkali Stacy jež se chystala na záchod. Tom se zastavil a kulil na ni voči, až mu málem vypadly z důlku.

„Ty, cože?“ Stacy se taky zarazila a začala se nervózně klepat. Dlouho čekala na tenhle okamžik, ale ani nepomyslela na to, že by mohla Toma potkat tady.

„Eh…“ Na nic lepšího se nezmohla. Jenom tam tak stáli pár metrů od sebe a vykuleně na sebe hleděli. Všichni ostatní kolem je nechápajíce pozorovali. Billovi to asi začalo docházet. Zřejmě je to TA Stacy. Viděl ji jednou v nemocnici, ale jenom z profilu a za takových okolností, že si nezapamatoval moc dobře její tvář.

„Ty si Stacy.“ Vyhrkl, jako by objevil Ameriku. Ale jen on a Tom chápali. Lucasovi taky začalo pomalu svítat a zvolal až příliš nahlas: „A doprdele.“ Simone to samozřejmě zaslechla, a hned ho upozornila na slušnou mluvu. Diana nechápala už vůbec nic.

„Co se to tady k čertu děje?“

„To by bylo na dlouho.“ Ujistí ji Lucas. „Měl jsem podezření, že se jedná o tebe, ale pak si říkám to je blbost a ona není.“ Prohodil směrem k Tomovi.

„Víš, já a Lucas jsme se seznámili ve vlaku. Chodil tam přece do školy a tak…“ Promluvila konečně Stacy.

„Aha.“ Řekl jen Tom, na nic víc se nezmohl. Byl vážně udivenej z toho všeho. Nevěděl, jak se k ní má teď chovat. Vždyť spolu chodili, sice se to chozením moc nazývat nedalo, ale přece jen spolu něco měli.

„Chyběl si mi.“ Zašeptala Stacy a pokračovala. „Nevolal si a…“ Tom ji zarazil v půlce věty.

„Rozešli jsme se.“

„Rozešli? No o tom nic nevím. Po tom, co se stalo v té nemocnici, to nevypadalo na rozchod.“ Řekla Stacy rozmrzele. Těšila se, až ho uvidí a on na ni vyrukuje s rozchodem?

„V nemocnici se nestalo nic. Řekněme si to na rovinu, byl jsem mimo a než jsem stačil pobrat co se děje, TY si mě začala líbat. Já ti to přece neoplácel, byl jsem zmatenej z dění okolo.“ Zdůraznil slovo ty. Snažil se skrývat rozhořčení. Neviděl ji tu moc rád, už tak jednou udělala mezi ním a Billem problémy. I když nevědomě, nechtěl, aby se to opakovalo. Stacy se do očí tlačily slzy a to ještě nevěděla o něm a Billovi. Rozběhla se pryč. Lucas chtěl jít za ní, ale Tom ho zastavil.

„Ne. Musím jít já.“ Dohnal ji až před domem.

„Počkej.“ Chytil ji za ruku. Ona se zastavila a otočila se na něj. Očima plnýma slz na něho hleděla. Podal jí papírový kapesník a řekl: „Pojď, trochu se projdeme.“ Stacy to rozhodilo, byla zmatená.

„Tak jo.“ Broukla a utírala si kapesníčkem slzy.

„Nechci, aby si brečela. Věř mi, nemám v úmyslu ubližovat ti, ale… mezi námi to stejně nikdy neklapalo. Někoho teď mám a je to vážný. Víš, já Billa miluju. Nechtěl bych ho ztratit ani mu nijak ublížit, a teď když jsme se udobřili…“

„Jsem přišla já.“ Dokončila za něj Stacy větu. Tom jenom pokýval. „Takže chodíš s Lucasovým bratrem.“ Povzdechla si.

„Jo. Víš, on mě totálně změnil, s ním je všechno jiný a to, co k němu cítím, je opravdu silné. Já bych nerad, aby to někdo zničil. Taky se s tebou nechci hádat a byl bych rád, kdybychom mohli bejt kámoši.“ Podíval se na Stacy prosebně. Cítil vinu za svoje chování k ní. Jenže teprve s Billem si začal všechno uvědomovat.

„Já se s tebou taky nechci hádat. Sice se s tím ještě nějakou dobu budu vyrovnávat, ale myslím, že bysme mohli bejt kámoši.“ Svolila milostivě Stacy. Tom se na ní hezky usmál a ona mu opravdu jen nepatrným úsměvem oplatila. Vrátili se zpět a Lucas s Billem mezitím, co byli pryč, vše vysvětlovali Dianě. Nelíbilo se jí to. Další překážka na cestě k cíli. Musí ji vyšachovat ze hry. Později večer byli všichni u Lucase v pokoji a hráli karty. Docela se u toho nasmáli a Tom s Billem se kvůli Stacy mírnili, nechtěli jí ještě víc ubližovat, než se z toho dostane. Musela si skočit na záchod a Diana v tom viděla dobrou příležitost, jak na ni přitlačit. S omluvným výrazem, že taky nutně musí, se zvedla. Jakmile byli z doslechu, vyjela na Stacy.

„Hele na Toma zapomeň, jasný?“ Stacy se na ni udiveně koukala.

„Nic ti do toho není, tak to neřeš.“

„To se dost pleteš.“ Odsekla jí Diana. Začaly se hádat a dokonce se i držely těsně pod krkem za tričko. Najednou se začaly zuřivě líbat. Obě se zděšeně odtrhly a vykuleně se zrychleným dýcháním na sebe hleděly. Tohle byl šok…