Můj kouzelný Bill 13.

autor: Mei

Takže jsem tu s dalším dílkem MKB, je v něm pár zvratů… A řekla bych, že je smutnější… Nazvala bych ho Rozchod a zjištění“. Doufám, že se vám to bude líbit. Čuvec Mei!

Tom: Ty si ze mě děláš jenom srandu, že jo? Není dneska apríl? Začíná si myslet, že jen sní, nebo že si z něj Bill dělá krutou srandu. Nedělá!
Bill: Tome, sedni si. Ukáže na postel.
Tom: Ne, já si nechci sednout. Tohle chci vysvětlit, jak tobě může být 117. To už bys musel být dávno mrtvý!
Bill: Vlastně jo…
Tom: To mi chceš namluvit, že chodím mrtvým klukem?
Bill: Tome, jsem čaroděj, mému tátovi je už víc než 300 let, vlastně je už víc než 300 let čaroděj, jinak by mu bylo o 45 víc. Mojí babičce, možná si jí potkal na cestě ke mně, je už 1005 let. My, Tome, nezestárneme.
Tom: To chceš říct, že ty budeš vypadat na 17 už celý život…?
Bill: Vlastně ne, za jeden lidský rok já zestárnu o 1 den.
Tom: Tak to je super! Pronese ironicky, hodí rukama a složí je za hlavu. Takže mně bude nějakých 70 a tobě nebude ještě ani 18, jo?
Bill: No vlastně jo. Stoupne si k Tomovi, chce ho chytit za ruku, ale Tom to odmítá.
Tom: Bille, tohle po mně nechtěj. Miluju tebe, miluju tebe hrozně moc, ale musíš uznat, že chodit s mrtvolou je proti všem… Ani nevím proti čemu všemu…
Bill: Takže Ty. Odmlčí se, polkne, chce se mu plakat. Mně chceš opustit kvůli tomuhle, lituju, že jsme ti to řekl. Neměl jsem to dělat, byla to chyba…

Tom: Byla by chyba, kdybys mi to neřekl. Bude to lepší pro nás oba. Nehodíme se k sobě… Miluji tě. Ale nehodíme se k sobě. Nikdy nezapomenu na to, co jsme spolu prožili, asi ani nebudu už nikoho milovat, jako jsem miloval tebe, nikdy nezapomenu na tvoje krásné oči, ani nezapomenu, jak krásně hebké rty máš.
Bill: Dobře, chápu to. Stékají mu slzy po obličeji, rve mu to srdce, že ho Tom opouští. Mohli bychom být alespoň přáteli?
Tom: Nevím, jestli to půjde. Měl bych už jít. Steče mu po tváři hořká slza, co pálí a cestička, kudy tekla, tak zůstane až do jeho smrti.
Bill: Políbíš mě naposled?
Tom: Jo… Pomalu se k sobě přiblíží, koukají si do očí, je to naposledy, co se políbí, bude to jedinečný polibek. Polibkem to začalo, polibkem to skončí. Dotknou se sebe svými nosy, jemně se otřou o své rty…
Bill: Naposled… Přeji si jen, abys mě pochopil a dal nám třeba ještě někdy šanci…
Tom: Naposled… Ani nevíš, jak mi budeš chybět, nemám slova ti to říct.
A naposledy se políbí, políbí se tak, jako se ještě nikdy nelíbali, něžně, cituplně, dlouze, nechtějí se od sebe odtrhnout. Bill se snaží probojovat jazykem do Tomových úst, ale ten ho nepustí, ví, že kdyby ho pustil, nemohl by přestat. A to nechtěl. Odtrhl se od Billových úst.
Tom: Sbohem. Pohladil Billa po tváři a se slzami v očích rychle uteče z domu…
Bill: Tome. Řekne tak tiše, že ani sám sebe neslyšel. Lásko… Sesune se na zem, začne plakat tak srdcervoucně a hlasitě, že přijde Gorna do pokoje
Gorna: Bille, co se stalo? Proč brečíš? Sedne si k němu, obejme ho kolem ramen.
Bill: Tom…
Gorna: Tom co? Udělal ti něco, ublížil ti?
Bill: Opustil mě…
Gorna: Ach, Bille. Ty jsi mu řekl pravdu, že?
Bill: Jen přitaká hlavou.
Gorna: Neboj se, všechno bude zase v pořádku, uvidíš.
Bill: Já jsem mu to neměl říkat…
Gorna: Jednou by to stejně zjistil, možná to pro tebe bude lepší i pro něj.
Bill: Když já bez něj nechci žít…
Gorna: To neříkej, co bych si bez tebe počal, a kdo by jedl tu hnusnou pistáciovou zmrzlinu, jsou jí tam ještě dva kyblíky. Usměje se.
Bill: Utře si oči rukávem. Dáme si?
Gorna: Jasná správa. Dáme i gumový medvídky a medový kroužky?
Bill: Bez nich by to nebylo ono. Zvednou se z podlahy a jdou do kuchyně, vytáhnou dva kbelíky zmrzliny, pistáciové pro Billa a šmoulové pro Gornu. Do mističek nahází medové kroužky a gumové medvídky.
Gorna: Co si pustíme?
Bill: Scary Movie3!
Gorna: Fajn.
Gorna zapne DVD, usednou k televizi, společně pojídají zmrzlinu s gumídky a medovými kolečky.
Bill se ve zmrzlině jen přehrabuje. Jindy by mu dal facku, že by mu skončil nos v tom kýblu, ale dneska mu ho bylo líto, viděl, že se moc a moc trápí a jak ho nervují romantické a dojemné scény…
****Tom*****
Tom se procházel po městě. Nevěděl, kam jde, kudy jde, kam dojde, ale nechtěl se zastavit. Hlavou se mu honily myšlenky, myšlenky o Billovi.
Tom: Bože můj, co jsem ti provedl. Proč jsi mi dal poznat Billa a Teď mi ho zase bereš. Čím jsem si to zasloužil? Je nespravedlivé, že někdo může být s někým celý život a třeba se ani tak nemilují jako já s Billem, a přece spolu nemůžeme být…

***O 4 hodiny později.***

**u Billa**
Gorna: Nechceš si už jít lehnout?
Bill: Stejně nebudu spát.
Gorna: Stejně tu rozteklou zmrzlinu nesníš a na televizi koukat nebudeš… Jsi unavený.
Bill: A odneseš mě? Jako když jsem byl malej?
Gorna: A pohádku přečíst nechceš?
Bill: Ne, mají šťastný konce…
Gorna: Tak fajn. Vezme Billa do náručí stejně, jako když mu bylo 5 a usnul v obýváku na křesle, když mu vyprávěl pohádky. Nesl ho jako ten nejdražší poklad. Donesl ho do pokoje, položil ho do postele a přikryl dekou.
Gorna: Dobrou, Bille.
Bill: Dobrou, tati…
Gorna: Zítra budeš doma, tak si klidně přispi…
Bill: Děkuju.

**u Toma**
Tom už mezitím došel domů. Máma na něj měla tisíc otázek, ale ani na jednu jí neodpověděl. Jen se bezeslova doploužil do pokoje a ulehl. Nemohl spát. Přemýšlel nad tisíce věcmi, ale všechny se točily jen kolem Billa…

**Ráno**
Tom se probouzí.
Tom: Sakra, kde mám telefon? Promne si oči, uvidí telefon na stolku… Pojď sem, ty prevíte. Natáhne ruku po telefonu, ale nechytí ho, ne tak jako vždycky. Telefon mu do ruky vlítnul. Ze stolu, který byl 2 metry před ním!

autor: Mei
betaread: Janule

10 thoughts on “Můj kouzelný Bill 13.

  1. Won to nějak Bill na něj přenesl?xD To je krutý 😀 a nebo se mu to projevilo až teď?:D dáál xD

  2. on umí taky kouzlit??? xO to sem teda nečekala.. x)) jako a to na něj přenes nějak Billi bo to prostě uměl, ale nikdy na to nepřišel..?? ještě by v tom mohl mít prsty Gorna…. mám spoustu otázek, takže sem strašně zvědavá na další dílek… x))

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics