Tajemství 5.

autor: Bitter

,,Nesahej na mě!“
,,Ale ale… Dřív jsi říkal něco jinýho…“ Znova se ho pokusí obejmout, jenže ho někdo chytí za kapuci a smýkne jím na zem.
,,Co blbneš, vole!“ Tom mu v nejmenším nevěnuje pozornost, místo toho se hned nahrne k Billovi.
,,Není ti nic…“
,,Ne…“ Veme mu z ruky tašku a chce ho odtáhnout pryč.
,,Á, nemýlil jsem se… nojo, tys byl a vždycky budeš buzerantská kurva…“ Tom okamžitě tašku položí a nasupeně dojde před Jana.
,,To mělo bejt na něj?“
,,A na koho jinýho…“ Víc nestihne říct, na tvář mu dopadne Tomova pěst.
,,Tome, nech ho!“ Bill se ho okamžitě snaží od Jana dostat dřív, než dojde ke rvačce.
,,Za pravdu se člověk zlobí.“ Ušklíbne se Jan.
,,Radim ti, abys držel hubu.“ Štěkne Tom.
,,Ale copak… nějakej majetnickej… no, nedivim se ti, von se Billí docela prodraží…“ Tom se okamžitě Billovi vytrhne a už se chystá Janovi oplatit, ten uhne a vrazí Tomovi. Bill se před něj okamžitě nahrne a zabrání tak Janovi ubalit Tomovi další.

,,Jen se neboj, já si tě najdu, Schwartzi…“ Poznamená směrem k Billovi a rychle odejde. Tom se jen nechápavě otočí na Billa.
,,Můžeš mi vysvětlit, co to mělo bejt?!“
,,Tome… já… já ti to vysvětlim… ale ne tady…“
Tom se nechal v klidu odvést, a dokonce Billa nechal, aby mu na tváři jezdil s pytlíkem s ledem.
,,Tak spusť…“
,,Ale slib mi, že… že se na mě nebudeš zlobit… bylo to dávno…“
,,Nejdřív mi to řekni…“
,,Ten kluk… jmenuje se Jan, chodili jsme spolu… chtěl se se mnou vyspat, jenže já ještě nechtěl, hrozně na mě tlačil, a tak jsme se rozešli, pak jsem zdrhnul… potřeboval jsem peníze a on byl jedinej, kdo byl ochotnej mi je dát, ale něco za to chtěl…“
,,Tys s nim spal pro prachy?“ Bill jen sklopí hlavu.
,,Já ty peníze potřeboval… neumíš si představit, jaký to tam bylo…“ Tom se zvedne.
,,Tome, kam jdeš?“
,,Já… nech mě teď…“ Než ho Bill stačí zadržet, odejde a zavře se v ložnici….

Bill se prudce probudí, když jím někdo zatřese. Po tom, co Tom odešel, tady zůstal a po několika hodinách usnul.
,,Co – co se děje…“ Zmateně mžourá do tmy kolem.
,,Neboj, to jsem já…“
,,Tomi…“ Natáhne ruce směrem, kde Toma tuší. Tom se nechá obejmout a dokonce si sedne k Billovi na gauč.
,,Bille, to co jsi mi řek… já… nemůžu ti to vyčítat. Já jsem nikdy nic takovýho nezažil a neumím si představit, jaký to muselo bejt a už se o tom nechci bavit, jen mi řekni, co od tebe chtěl?“
,,Já nevim… viděl jsem ho poprvý od doby, co jsem utek.“
,,Kdyby něco, řekni mi to, ano? Kdyby tě chtěl nějak vydírat nebo já nevim co, řekneš mi to.“ Bill jen kývnul a ještě víc se zavrtal do Tomova trika.
,,Děkuju…“
,,Za co?“
,,Já myslel, že mě vyhodíš… že…“
,,Tak nemysli…“ Tom ho chtěl cvrnknout do nosu, jenže díky tmě ho maximálně cvrnknul do tváře.
,,Víš, když už jsme u toho svěřování, měl bych ti taky něco říct. Na týden odjedu.“
,,Cože? Kam?“
,,Rodiče… naplánovali dovolenou a mě se neptali. Jedu na tejden do Itálie. Popozítří.“
,,Musíš?“
,,Jo. A mám pocit, že máma se o mě nějak začala zajímat. Dokonce se chtěla bavit o bráchovi…“
,,Ty máš bráchu?“
,,Měl jsem… Dvojče.“ Bill rozsvítí lampičku a chystá se Toma zahrnout horou otázek, jenže Tomovi nápadně skleněné oči ho zadrží.
,,Tomi… co se děje…?“
,,Bille, já… budeš mě držet, prosím?“
,,J – jo…“ Bill si lehne za Toma a zezadu ho pevně obejme.
,,Máma mi to řekla teprve před dvěma rokama a já… já se s tim furt nesrovnal… já jsem z dvojčat… jenže bráška… byl o deset minut mladší… umřel… pár hodin po porodu… Prej měl něco se srdcem, ale já si stejně myslim, že to byla moje vina…“
,,Ale Tome… jak bys za to mohl? To je hloupost…“ Jemně utřel slzy, které se skutálely po Tomových tvářích…

O deset dní později…

Bill se podíval na hodiny. Každou chvíli by měl Tom přijít. Před chvílí s ním mluvil a už se ho nemohl dočkat. Týden, co ho neviděl, mu připadal jako věčnost. A navíc Tom mu přišel nějaký vysmátý na to, že byl s rodiči. Trochu zesmutněl, když si uvědomil, že mu bude muset náladu zkazit.

Jan – potkal ho ve městě a zázrak, že se mu podařilo vyváznout jen s modřinou na ruce. Ale něčím ho přece jen potěší, našel si brigádu…

Zazvonil zvonek a on málem nadskočil radostí nad tím, že konečně Toma uvidí. Ani na chvilku mu nepřišlo divný, že Tom zvoní. Otevřel dveře a už se chystal dotyčnému skočit kolem krku, místo toho polekaně vykřikl.
,,Co tady děláš?“ Odpovědi se mu nedostalo, místo toho ho Jan strčil takovou silou, že skončil na podlaze. Než se Bill stihnul vzpamatovat, zabouchnul za nimi dveře. Za vlasy ho vytáhne nahoru a přitiskne ke zdi.
,,Co ode mě pořád chceš?“
,,Já bych řek, že mi ještě něco dlužíš…“ Sjede dlaní na přezku Billova pásku.
,,Nesahej na mě.“ Zasyčí Bill tvrdě a snaží se od něj odstrčit.
,,Jen se vztekej… ono tě to za chvilku přejde…“ Pokusí se Billa políbit, ale schytá facku.
,,Když to nejde po dobrym…“ Uštědří Billovi ránu na tvář, ,,pude to po zlým.“

Smýkne jím na podlahu a začne hrubě líbat na krku. Bill se ho snaží znova odstrčit, ale Jan mu slisuje ruce za hlavu tak silně, až bolestně vykřikne. Prudce mu strhne triko a přesune se na jeho hruď. Bill se pokusí vzepřít, ale odměnou mu je další facka…

autor: Bitter
betaread: Janule

74 thoughts on “Tajemství 5.

  1. Wooow…to azčíná být pěkně sadistický:-D Néé, je to náááááádherný:-D Fakt supeer Bitter:-)

  2. no čekala…ale nějak sem si neuvědomila, že to píšeš ty….hele dá se ta omáčka na palačinky udělat z pomerančů?

  3. Hezká povídka, úžasnej díl 🙂
    Jsem ráda, že si Tom nechal vysvětlit toho Jana a vzal to tak, jak to vzal…
    Teď jen doufám, že až přijde, nebude si myslet, že si tam Bill za jeho nepřítomnosti užívá. Že mu bude jasný, že se ho tam Jan pokouší znásilnit 🙁

  4. Tebe s ním? Nikdy!!! Je můj a ty bys mi ho chtěla zabít! To určitě! A co děláš tenhle víkend? Přijedou prcci, co?

  5. Nee xD Ještě že jsem si četla tvoje upozornění u minulýho dílku xD Tak jsem se tak trochu psychicky připravila na useknutí xD ale takhle jsem to nečekala xD
    Stejně mám dojem, že Bitter nenechá Toma Billa bránit xD Beztak ho nechá zmlátit xD
    Skvělá část ♥

  6. Ahojky zlatíčka, co se tady děje sestřičky a bratříčku? Zlobíte?

    Já tady dělám slohovou práci a jsem totálně zblbnutáá xD

  7. jůůůj, Bitteruška nám začíná sadismovatěěět :-))) to bude krásný, až ti dva zjistí, že jsou bráškové… pokud Jan do tý doby Billa nezabije… už aby byla další kapitola, moc se těším, vyhlíží to na pěknou morbiditu 🙂

  8. Tag koukej!
    Mark: začnu tě líbat,ae najednou z twých úst zaslechnu cizí jméno.

    Teri připraw se, bráška uteče za tebou:-*

  9. *jdeme…
    Já už neumím psát, sakra! xD

    *ypnotizuju mobil, ale nic… Achjo… Odvrátím oči od too a smutně se usměju na Nikyho*

  10. super! Měj se tam krásně a nemysli si, že tě budu lákat zpět!

    Sauri: *Dane* zasténám aniž bych si to uvědomila…

    Prosim! Můžeš utíkat! A už se kě nevracej ani ve skutečnosti! xP

  11. mark:Sauriel co to mělo znamenat?
    Nik:hele já… Stawik jsem se jestli něco nepntřebuješ a tag, ae jestli otrawuju…

  12. Teri: Ne, ne… Niky, buď tady. Já… Já jsem nějaká zdeptaná. Teď jak ho Tom odvezl do nemocnine. Předtím na nás vyjel a byl jak šílený…

  13. Sauri: Co? Já nic neřekla…*snažím se to zamluvit*

    Bill: *zastavíme před domem ale já to nevnímám a stále hladím fotku*

  14. Teri: No, já nevím. Začal být agresivní a vzteklý… Zamknul se v pokoji a měl bolesti břicha. *slyším nějaké zvuky pod oknem a rychle se jdu podívat. vypísknu* Už jsou doma! *úplně se mi rooozzáří oči a jdu honem dolů* Niky, pojď! *vezmu ho za ruku*

  15. Mark: já nejsem hluchej! Kdo to je?!

    Tom: zlato už jsme doma.*špitnu ti do ouška a otočím ti hlawu směrem k domu.

  16. Sauri: Kdo? Co blbneš, Marku? *pohladím tě po tváři a pak obejmu*

    Bill: *snažím se, se znovu otočit hlavu k fotce ale když mi jí nepovolíč otočit tak začnu lehce panikařit a klepat se*

  17. Mark:pusť mě! Myslíš si že jsem úplně blbej?!

    tom: ne,neboj,já ti jí newemu.ae musíme wystoupit. Pak si půjdem lehnout co ty na to. No a musíme wymyslet jména.* konejšiwě tě hladím we wlasech a usmíwám se na tebe.

    Nik:počkej! Mě zabiješ!*wykřiknu gdyž zakopnu o práh.

  18. Sauri: Nemyslím! Ale já sem nic neřekla! Opravdu!

    Bill: *dívám se na fotku a vystoupím jdu k domu a jičeho jiného než fotky si nevšímám*

    holky já na chvilku zmizím ale do 15 minut sem zpět, ano?

  19. *vybehneme pred barak a ja zacnuu vyskat radosti. Proste… Nejak jsem se donutila, abych ho brala treba jako brasku* Niky, Niky! *otačím se na něj. Asi vypadám jak prastena*

  20. ale jo…počkej až budeš u nás…ti z toho udělám takový peklo, že si to ještě nezažila…

  21. hele já jdu spinkat..takže se měj..a zítra mi nemusíš psát..stejně neodepíšu..xPPP za prvé nemám kredit a za druhé se mi určitě nebude chtít! Tak se měj krásně a ahoj!

  22. No teda! Ten Jan je ale zmetek! Tome, kde jenom jsi, mrskni zadkem a rychle přijď! Uff, takovej nervák, kdo to má do dalšího dílku vydržet?! Honém, honém další dílek! :-))

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics