Perfect Symetry 16.

autor: B-kay

Možná na první pohled vypadal naštvaný, ve skutečnosti však nebyl. Jediné, co, cítil, byl strach a úzkost, která jej zevnitř sžírala a nutila jej uvědomit si nepříjemnou skutečnost. Ačkoliv se tomu bránil, nedokázal zastavit čas, který letěl bez ohledu na to, zdali jim to ubližuje nebo ne.
Když po několika minutách zastavil před jejich domem, cítil, jak jej v očích znovu tlačí slzy. Kdyby nemusel, nevystoupil by. Jenomže člověk si prostě nevybírá. Mockrát musíme udělat to, čeho se bojíme, nebo co nás dělá nešťastnými…
Zhluboka se nadechl a vystoupil. Se skloněnou hlavou pomalu kráčel ke vchodovým dveřím, které nenápadně otevřel. Nechtěl zbytečně vzbudit mamku nebo Billa. Domem se rozléhalo ticho a klid, proto usoudil, že ještě oba spí. Rychle ze sebe svlékl teplou mikinu a boty odkopl někam ke dveřím. Nemohl se dočkat, kdy jej znovu uvidí. Bill byl tím jediným, co mu ještě dávalo sílu bojovat a nepodlehnout Bellyině snaze o nesmyslné přestěhování. Byl od něj pryč necelých dvacet minu, a přesto mu to přišlo jako celá věčnost. Schody bral po dvou, a když se konečně ocitnul přede dveřma jeho pokoje, tváří mu prolétl alespoň nepatrný náznak úsměvu. Pevně stiskl rty, a co nejtišeji vstoupil dovnitř…

Jako prvá jej do tváře udeřila nádherná vůně. Když spatřil v rozházených peřinách spící klubíčko, musel se usmát. I když by se v tu chvíli nejraději rozbrečel, usmál se. Jeho úsměv byl smutný, a přesto upřímný. Pořád ještě nevěřil, že se to skutečně stalo. Po zemi bylo rozházené jejich oblečení i oba župany, které ze sebe v zápalu divokého líbání v noci svlékli. Billovo holé tělo bylo přikryto jenom tenkou dekou, zpod které vykukovaly jeho dlouhé nohy a strapatá hříva. Tom opatrně vylezl na postel a lehl si tak, aby mu viděl do tváře. Beze slova sledoval jeho plné rty, které sem tam lehce pootevřel, jak klidně dýchal. Řasy se mu občas nepatrně zachvěly, přesto vypadal spokojeně. Tom sledoval každičký kousínek jeho tváře a nedokázal zabránit slzám, které mu bezcílně stékaly do polštáře…

Byl zoufalý! Absolutně nevěděl, co má dělat. Kdyby nebylo Belly a té nesmyslné frašky, která je čekala, nemuseli by oba takhle trpět. Kdyby v sobě našel před rokem více odvahy a řekl mu o svých citech, nic z tohohle se nemuselo stát.
„Tome?“ Bill se zmateně rozhlédl kolem sebe a poslepu se snažil najít jeho dlaně.
„Jsem tady,“ Tom se k němu naklonil, aby jej mohl krátce políbit, poté se však nahnul ke stolku a nasadil Billovi jeho brýle. Bill se na něj zamilovaně zahleděl, když si však všimnul slz, které mu na tváři ulpěly, malinko jej to vyděsilo.
„Jsi v pořádku? Stalo se něco?“ nebylo totiž zvykem, aby Tom plakal. Většinou byl Bill tím, kdo neuměl svou bolest a slzy dlouho zadržet.
Tom však nic neříkal, jenom se naléhavě přitulil k Billovu bříšku a to pokrýval měkkými polibky.
„Miluju tě,“ vydechl do jeho horké kůže, vzápětí však neslyšně vzlykl a přitulil se k Billovi ještě blíž. Nechtěl jej zbytečně trápit. Byl rád, že si Bill ještě nezačal uvědomovat to, co je čeká. Věděl, že i když je to teď nádherný, bude to pak pěkně bolet.
„Já tebe taky,“ Bill vzal jeho tvář do dlaní a zahleděl se mu hluboce do uplakaných očí. Nemusel se v nich utápět dlouho, aby pochopil, co se mu honí hlavou. „Ještě na to nemysli… prosím,“ zašeptal nešťastně a setřel mu poslední zbytky slz. Tom byl jeho smyslným pohledem zcela konsternován. Opatrně zakýval hlavou a chtivě Billa políbil. Bill ze sebe shodil tenkou deku a dovolil Tomovi líbat každičký milimetr svého těla. Zakláněl hlavu dozadu a někdy se musel až bolestivě kousnout do rtu, aby nezasténal nahlas. Přivřenýma očima sledoval, jak ze sebe Tom svlíká všechno oblečení, a když ucítil jeho nahou kůži na té své, vášnivě jej políbil. Za stálého líbání jej překulil pod sebe a dosedl přesně na jeho vzrušený klín. Všechno to bylo tak krásné. Váleli se po sobě jako malí kluci, hladili se a šeptali sladká vyznání lásky. Všechno to mohlo skončit úplně jinak, kdyby se k nim nedostalo otravné zvonění zezdola.

Bill automaticky přestal líbat Tomovy poddajné rty a vyděšeně se převalil na druhou půlku postele.
„To bude Bella,“ posmutněl a rychle ze země sbíral poházené kusy svého oblečení.
„Bille, počkej,“ Tom se jej snažil zastavit, ale Bill se prostě nedal. Rychle na sebe navlíkl alespoň spodní prádlo, naposled se na něj zklamaně a ještě pořád vzrušeně zadíval a utekl do bezpečí svého pokoje.
Tom zničeně zabručel a co nejrychleji se snažil uklidit rozházené peřiny. Hodil na sebe dlouhé tepláky a roztahané triko a utíkal otevřít. Bill se nemýlil. Za dveřmi stála Bella s nesmělým úsměvem a velikým igelitem v dlaních.
„Co to jako je?“ zeptal se jí Tom automaticky a nechápavě sledoval, jak se její výraz mění z nesmělého na veselý.
„To je tvůj svatební oblek a moje šaty, miláčku. Dneska je poslali,“ Bella se mu nadšeně vrhla kolem krku a než si chudáček Tom stihl uvědomit, co se děje, už jej líbala. Bill, který stál u schodů a byl svědkem celé této scenérie, poraženě svěsil tvář a se slzami v očích odkráčel
pryč. Nepotřeboval vidět, jak se bude Bella k Tomovi lískat. Prohrál… Tom se s ní za pět dní ožení a čím déle by se tím trápil, tím víc by to pak po svatbě bolelo. Tom mu stejně nezůstane. Jediné, co dostane, budou svatební koláčky a porce veliké bolesti a prázdnoty…

autor: B-kay
betaread: Janule
Klikněte na anketu, díky. J. :o)

11 thoughts on “Perfect Symetry 16.

  1. Já bych tu Bellu zabila!!! To je taková mrcha:-(( Jako jestli si ju Tom vezme tak… chudáčkové…B-Kay ty píšeš opravdu nejkrásnější povídky na celém blogu! Jen tak dál:-)))

  2. ježiš, ať už se na tu Bellu vykašle a jde za Billem. Tohle je prostě něco hroznýho na moje nervy. 🙂

  3. to neee…to takhle nejde…žádný koláčky nedostane! Dostane Toma! Že je B-kay? Že dostane Toma? Prosím…

  4. [1]: Samarko strašně moc děkuju=)opravdu si toho vážím.Sem ráda,že se vám všem moje pvoídka líbí,i když vím zcela jistě,že jsou i lepší autorky než já.Každopádně vám ale všem moc děkuju=o*

  5. Hmm, Bella to asi nepřežije, husa jedna ošklivá. Ať si vleze zpátky do toho Twilightu nebo jak se to jmenuje, twincest ať nechá na pokoji…:D
    Píšeš úžasně B-Kay 🙂 Je to tak něžné, nádherné. Píšeš výjimečně 🙂 Tak šup, šup, piš další dílky, těším se x))

  6. to je tak neskutečně vlezlá kráva… to nechape že je navíc xD xD a bill se s tím strašně jednoduše smiřuje a to se mi na něm nelíbí

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics