Zapleten v lásce 1.

autor: Ivetka

,,Ne! Nechte mě! Já jsem vám nic neudělal! Ne, to nemůžete!“ černovlasého mladíka znali jeho kamarádi, přátelé ba i přátelé jako nedobytného chlapce, který se dokáže ubránit i vzdorům osudu, ale těmto vysokým silným mužům, zahalených v černých oblecích, zakrytými dlouhými koženými kabáty, sahajícími až na zem, s klobouky a rouškou na tváři, se Bill ubránit nedokázal. S bolestným usyknutím, způsobeným ostrým hrotem jehly, která mu byla zavedená, aby usnul, se zhroutil jednomu z těch zrádcům na rameno.

Probudil se s velkou bolestí hlavy na tvrdé matraci staré postele, před sebou spatřil akorát dva plátky chleba a sklenici vody. Bill kvůli strachu nasucho polknul a rozhlédnul se okolo. Byl v nějakém starém pokoji, kde to zapáchalo stařešinou, kterou Bill přímo nesnášel. Nikdy nechtěl být starý a tento smrad se mu z celé duše hnusil. Jeho pohled stanul na jediném, maličkém okně v pokoji, na kterém byla mříž. Nevěděl, kde to je. Tahle místnost se od německých pokojů dokonale lišila. Ještě nikdy, ať už to bylo u rodiny, babičky, tety, bratranců, či kamarádů, nikde neviděl takhle ošklivou místnost. Všude pavučiny, popraskané zdi, přímo nechutné pro tak křehkého človíčka, který je ulítlý na luxusní, saténové povlečení.

I přes to, že teď dlouhou dobu spal, se cítil bez sil a veškeré energie, kterou doposud sršil. Přemýšlel, co se stalo, proč se ocitnul na tak ohavném místě a jak dlouho tu ještě bude. Co se stane a co se může stát…? Pro něj po nekonečně dlouhé době do místnosti vešel normálně oblečený, hezky upravený muž středního věku.

,,Koukám, že snídaně ti nejede…“ ohrnul nos a pomalým krokem přistupoval blíž k posteli, na které Bill seděl stočený v klubíčku. Ten chlap, který byl pro Billa bezcenný, a kterého se bál, trošku otálel, než se posadil k Billovi a začal na něj v klidu a srozumitelně mluvit.

,,Nebudu ti zatím říkat svoje jméno, není to důležité, ale asi bys rád věděl, proč tu jsi… Odpověď je velmi, velmi jednoduchá. Určitě seš vědom toho, že tvůj tatínek měl a má jisté problémy s mafií nejenom v Německu. Můj bratránek, který se před šesti lety do Německa odstěhoval, začal mít s tvým tatínkem problémy hned první rok, co se v Německu usídlil. Párkrát mi o něm vyprávěl, a jakožto já, příslušník jeho cenné rodiny, jsem se po šesti letech, co se tvůj tatínek zadlužil i mně, naštval a do Německa si zajel sám. Ale jak jsem se od místních lidí a mého bratránka dozvěděl, tvůj tatínek byl během jednoho dne pryč, jako by se po něm slehla zem. A to se mi ani trošičku nelíbí, proto jsem mu dal vědět, že jsem našel jeho syna, tebe, Bille. Nenacházíš se doma, v Německu, jsme v úplně jiné zemi. Uspali jsme tě, abys nebyl zmatený a aby ses nemohl bránit. Doslechl jsem se o tobě, že jsi velmi chytrý a bystrý chlapec, takže určitě budeš hodný. Nikdo tady z nás ti nechce ublížit, jenom chceme, aby nás konečně tvůj otec začal brát trošku vážně. Mobil a všechno máš u nás nahoře. Tady jsi jen do zítřka, bereme tě jako cennou návštěvu, nechceme, aby ses měl špatně, takže hned zítra se přesuneme na jiné, luxusnější místo, kde se ti to bude určitě moc líbit. Tvůj tatínek už ví, že jsi s námi, a jak jsem slyšel, začal shánět i peníze, což je pro nás dobrá zpráva. Ale pořád tě máme jako rukojmí, takže všichni o tebe musí mít strach. Naprosto všichni…“

Z Billa trošku strach opadl, jestli měl nějakou skvěle vyvinutou vlastnost, tak to byla ta, že měl skvělý odhad na lidi. A tenhle se mu nezdál moc nebezpečný…

,,A… nemohl bych dostat něco jiného k jídlu?“ pípnul skoro neslyšně.

,,Tak pán chleba nepapá… Uvidíme, co se tam najde…“ zvedne se a odejde, Bill čekal, že ještě přijde, ale do večera se v jeho pokoji nikdo neobjevil. Je to snad poprvé, co ho jeho pud zklamal, a nebo se něco přihodilo?

Bill se cítil zvláštně, ale po domově se mu nestýskalo. Jeho matka je v léčebně, protože je alkoholik a jeho otec má problémy s mafií, už druhým rokem bydlel u své tety. Na to, že to byla otcova sestra, se chovala zodpovědně a jeho bratra se zřekla. Vyprávěla mi, jaké to bylo, když byli malí, jak měl Billův otec krásné a jasné vyhlídky do budoucna, nikdo ale neví, kde v životě zakopl a kde se stala chyba. Bratra ani sestru neměl, nemělo cenu se ani o něco pokoušet. A jeho ,,dokonalí“ rodiče byli proti adopci přímo vysazení, přitom jeho matka je z dětského domova. Nikdy nepochopil, proč jsou jeho rodiče takoví, proč nikdy nikomu nechtěli pomoci, ani sami sobě ne. A už vůbec nechápal, jak i přes to, že ho do jeho 16ti let společně vychovávali, jak může ON být slušně vychovaný, jak ho mohou ostatní mít rádi, svěřovat se mu se svými problémy a on jim je pomáhat řešit. Jediné, za co svým rodičům mohl děkovat je to, že ho nezkazili tak, jako sami sebe, čemuž se vážně diví až dodnes.

Hlavou mu sršelo plno myšlenek, ptal se sám sebe, proč zrovna on musí být obětí otcových problémů, dluhů s mafií, už odmala se těchto lidí bál, vždyť ve filmech mnohdy vystupovali jako lidi, co vraždí bez ostychu, ale proč se k němu tihle chovají tak vstřícně? Mají s Billem snad ještě něco jiného v plánu? Může se tu cítit v bezpečí? To se zřejmě dozví v příštích dnech…