To bych neudělal! 10. (konec)

autor: Doris

Bill seděl naproti Königovi a nechtělo se mu mluvit. Nevěděl jestli má brečet, nebo se hystericky smát.
„Co budete dělat?“ prolomil nakonec ticho, když viděl, že detektiv se k tomu nemá. König se opřel lokty o svůj stůl a tvářil se, jako by to bylo všechno nad slunce jasné a takto vznesená otázka je zcela zbytečná.
„No, měl bych to předat prokurátorce a ona už váš případ bude řešit.“
„Takhle jsem to nemyslel. Myslím, co to znamená pro nás. Mě a Toma,“ položil další otázku Bill, ale vlastně už předem znal odpověď.
„Většinou se to řeší oddělením. Měli byste žít každý jinde,“ odpověděl inspektor a Billa si prohlížel. Bill už to nevydržel.
„Copak to nikdo nechápete? Nemůžu bez něj žít,“ začal se rozčilovat a ještě víc ho dopalovalo, že s Königem jeho reakce ani nepohla.
„Bille, já jen dělám svojí práci,“ začal mluvit detektiv a snažil se Billa pohledem uklidnit.
„Proč všechno svádíte na práci. To jsou jenom kecy,“ skočil mu Bill zostra do řeči.
„Bille, nenechal si mě to dokončit,“ kouknul na něj upřeně. Bill s lehkým úšklebkem zavrtěl hlavou. „Podívej, Bille, já chápu jak ti je, ale…“
„Ne, to teda nechápete.“ Otočil k němu rozčileně Bill hlavu. „Vás nikdo nechce poslat pryč od vaší ženy. No řekněte, šel byste?“
„Ne, nešel,“ dal Billovi za pravdu König a zapnul svůj počítač, aby si naposledy pročetl celou Billovu výpověď. „Já vím jak ti je.“ Bill se jen ušklíbl.

„Jak to můžete vědět.“ Prohodil ledabyle. Detektiv se na něj podíval a pokyvoval hlavou.
„Taky jsem z dvojčat, Bille.“ Prolomil chvilku napjatého ticha. Bill se na něj podíval a chtě nechtě se musel zasmát.
„Měl jste twincestní vztah, a teď děláte policistu? To je trochu divné ne,“ Detektiv jen zakroutil hlavou.
„Neměl jsem twincestní poměr, protože jsem nesdílel stejný cit, jako můj bratr. Když se mi kdysi svěřil, tak jsem ho obdivoval a nenáviděl zároveň. Ale zůstal pro mě bratrem. Jen ti tím chci říct, že vím, jak se teď cítíš, protože jsem to léta viděl na něm,“ Bill se trochu zastyděl za svoje předešlé chování, ale když jde o Toma, tak nechce slyšet žádná negativa. König se zhoupl v křesle a s lehkým úsměvem se podíval na Billa. „Víš co nejvíc nesnáším Bille?“
„Nemám ponětí,“ koukal na něj nechápavě Bill.
„Když nám vypadne proud. Protože tenhle krám nemá záložní zdroj a všechno, co se včas nezazálohuje, se z něj vymaže,“ začal se teď už naplno usmívat detektiv a stisknutím klávesy delete se rozhodl. Bill ještě několik málo vteřin zůstal nechápavě koukat, ale když mu to došlo, začal se šťastně smát.
„Děkuju,“ koukal na detektiva a chtělo se mu brečet. Pochopil ho.
„Není za co, Bille,“ usmál se detektiv a podíval se na hodinky. „No, myslím, že už jsi tu přesčas. Měl by ses jít domů převléknout, a pak jít tam, kde je tě opravdu potřeba,“ usmál se a pomalu opustil svou kancelář. Bill tam ještě několik okamžiků seděl a vstřebával poslední minuty, pak se zvedl a odešel se řídit inspektorovou radou.

O měsíc později

„Bille,“ sešel potichu do kuchyně Tom a objal svého bratra kolem pasu.
„Copak, lásko?“ usmál se na něj Bill a dál chystal snídani.
„Můžu dneska večer spát s tebou?“ řekl trochu stydlivě Tom. Bill se na něj otočil a podíval se mu do očí.
„Zase se ti to zdálo?“ Tom jen přikývl a trochu zahanbeně sklonil hlavu. Bill se usmál, zvedl k sobě Tomův obličej a něžně ho políbil na rty. „To víš že můžeš,“ Tom ho objal ještě pevněji a začal ho vášnivě líbat. Byl to už měsíc co je doma a byl naprosto v pořádku, ale pořád ještě se u něj dostavují stavy, kdy se bojí. Například nechce chodit otevírat domovní dveře, když někdo zvoní a v noci se mu zdají zlé sny. Někdy je to lepší, jindy horší, ale jak všichni říkali, tohle bude chtít čas. Odmítl chodit k psychiatrovi. Nechtěl ten příběh znovu někomu vyprávět a Bill ho naprosto chápal.
„Miluju tě, Bille,“ zašeptal mu do ucha.
„I já tebe, Tomi,“ zašeptal mu Bill do vlasů a přitiskl ho na sebe, jak jen to šlo. Tom k němu zvedl hlavu a podíval se mu do očí.
„Děkuju.“
„Za co?“ koukl na něj trochu nechápavě Bill.
„Za to, že jsi tu semnou. Že jsi můj.“ Bill se usmál a pohladil Toma po tváři.
„Za to se neděkuje, lásko,“ vzal Toma za krkem a znovu ho vášnivě políbil. Tom se nechal unášet Billovými polibky. Miloval ho. A díky Königovi ho může milovat i dál.
KONEC
autor: Doris
betaread: Janule
Klikněte na anketu, díky. J. :o)

16 thoughts on “To bych neudělal! 10. (konec)

  1. perfektni skoda zhe je to konec..ale konig je uzasnej detektiw palec pro as wseckyy!!!milunkam tenhle pribeh:-*:-*

  2. ten detektiv je frajer:-). Nevypadal le a tohle co udělal bylo hezký;-).
    Povídka byla úžasná, já sem od začátku doufala, že Bill by nic takovýho neudělal a vážně ne:-).

  3. tak vám všem mocinky děkuju. Jsem ráda že se to líbilo, přiznám se, že jsem to ani nečekala. Tohle byla moje vůbec první twincestní povídka. 🙂 No ale už jsem začala pracovat na další a do toho vám určitě vytvořim i nějakou další jednodílku. Takže fakt moc díky. Můůck

  4. krásná povídka a i krásnej konec… x)) sem ráda, že to skončilo dobře, a že je ten detektiv nenahlásil… x)) musim přiznat, že mi jeho brášky bylo líto… x(( těšim se na další tvojí povídku.. x))

  5. Krásny koniec a teraz už chápem komisára, prečo si ten príbeh chcel vypočuť tak podrobne. Je mi ľúto jeho brata 🙁 Ale som mu vďačná, že tú výpoveď vymazal.

  6. Ufff, tak teď se mi teprve ulevilo 🙂 Po minulém díle jsem málem brečela, protože jsem nechtěla, aby bylo kluci rozděleni. Detektiv byl ale perfektní a jsem ráda, že klukům nakonec pomohl 🙂 Tom už je taky v pořádku, i když bude ještě potřebovat čas, ale je s Billem a to je to nejdůležitější 🙂
    Děkuji za hezkou povídku 🙂

  7. Jezis, to bylo hezky!! Odlisny a opravdu jsem byla napjata a cekala co bude dal. A to pojeti citu dvojcat..ach ♡

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics