Twinsátka z Karibiku 8.

autor: Áďa & Samara & Sauriel

Černá Perla se pozvolna blížila k ostrovu uprostřed Karibského moře. Ostrov byl malý, hustě zarostlý bujnou zelení a palmami. Sluníčko na něj zářilo ostošest a jeho pláž s bělostným pískem musela nádherně hřát. Byl tu však jeden problém. Ostrov byl úplně opuštěný, široko daleko nebyl jediný náznak pevniny. Kdo jednou na tom ostrově zůstal, ocitl se v pasti.
„No tak běž, pusinko, no tak běž,“ smáli se piráti a mířili na Sauriel kordy. Ta stála na dřevěném prkně, které vedlo přímo do moře. Dívka došla až na kraj a zoufale pohlédla do hlubokého moře. Bála se.
„Jsi prolhaná lhářka a ne kapitánka!“ křičel nahněvaně Bill na Samaru, která slečnu klidně pozorovala, a snažil se vytrhnout pirátům, kteří ho pevně svírali. „Slíbila jsi jí volnost!“
Samara se k němu pomalu otočila. V očích se jí blýskal hněv. Nikdo nebude popírat její činy a sliby!
„Čest mou si dovoluješ urážet?! Souhlasila jsem s tím, že ji propustím, ale ty jsi neurčil kdy, jak a kde,“ dokončila se škodolibým úsměvem. Vzápětí Billovi piráti obmotali ústa kusem látky, aby nemohl nadále protestovat, a jeho nadávky tedy byly absolutně utlumeny v jakési nesrozumitelné huhňání. Žena se znovu otočila k Sauriel. „Je ale škoda přijít o něco tak překrásného, nemám pravdu, pánové?“ prohodila. Sauriel se na ni nevěřícně podívala. Že by ji přece jen propustila někde na normální pevnině? Samara se jí zadívala do očí. „Takže než tě pustím, vrátíš mi ty šaty,“ řekla a její slova doprovázel výbuch smíchu celé posádky.
Sauriel zrudly líce a servala ze sebe šaty tak prudce, že je málem roztrhla a v duchu děkovala Bohu za nápad nechat si pod nimi tenkou, po zem dlouhou košilku. Vrazila je kapitánce do rukou.

„Hodí se k tvé černé duši,“ sykla po ní. Pak se obrátila a přešla na kraj prkna, zatímco Samara zašeptala. „Óóó, jsou po ní zahřáté,“ a hodila je pirátům.
„Skoč!“ ozývalo se ze všech stran. Sauriel se naposledy střetla s Billovým nešťastným pohledem, přesto jí však jeho oči přišly, byť plné smutku, jako ty nejkrásnější na světě.
„Pohni už!“ křikl pirát a prudce dupl na prkno. To se zatřáslo a Sauriel s vyjeknutím spadla do moře. Posádka začala jásat a Bill to vše jen bezmocně sledoval. Jeho pohled byl ale ještě zoufalejší, když zjistil, že teď přišel na řadu Tom.
„Doufal jsem, že tohle už máme za sebou,“ řekl Tom Samaře při pohledu na prkno. Samara mu položila ruku na rameno.
„Tome, Tome,“ zasmála se. „Dochází ti něco? Je to ten ostrůvek, na kterým jsme tě minule udělali guvernérem.“ Tom se na ostrov zadíval a opravdu. Proboha, to tam mám být sám s tou ženskou? pomyslel si vztekle.
„Všim jsem si,“ ucedil.
„Doufej, že přijdeš na další zázračný útěk,“ poradila mu Samara. „Já pochybuju,“ ušklíbla se a vytasila kord, kterým Toma donutila, aby se vydal po prkně. Bill byl ve tváři bílý jako stěna a vypadal, že zanedlouho omdlí. Z nějakého nevysvětlitelného důvodu měl o Toma větší strach, než o Sauriel.
„Tak hupsni tam,“ poručila Samara.
„Naposledy jsi mi dala pistoli s jedním nábojem,“ připoměl jí Tom.
„Proklatě fakt, kde má Tom pistoli?“ zeptala se Samara, aniž by z mladého piráta spustila oči. „Honem sem s ní!“
„Jenže nejsem sám a gentlelady by nám dala dvě pistole,“ namítl Tom a zamračil se při pomyšlení na Sauriel. Žena však odmítavě zakroutila hlavou. „Budeš mít jednu pistoli jako předtím, ukaž se ty jako gentleman, zastřel dámu a sám pojdi hlady,“ řekla a hodila pistoli do moře. Tom se ještě naposledy ohlédl na Billa. A na okamžik se zarazil. V Billových očích se zračil strach, bolest, beznaděj a ještě něco, čemu Tom nemohl uvěřit. Otočil se a skočil pro svou pistoli, která klesala ke dnu. Spoutanýma rukama ji vzal, a zatímco plaval k ostrovu, přičemž se působením tahání a vody uvolnil provaz, obemykající jeho zápěstí, přemýšlel. Opravdu mohlo být to, co viděl v Billových očích, láska?

Sauriel zlostně dupe příbojem až na písčitou pláž ostrova. Měla pravdu, když si z lodi myslela, že písek nádherně hřeje. Jenže něco jiného je koukat na poetický ostrůvek v lodi a něco jiného je, když tam člověka násilím vysadí banda antihygienických pirátů. Lehce pohrdavě sledovala Toma, který se právě zpěněnými vlnami brodil k ní. I když piráty ve skrytu duše obdivovala, tohohle nesnášela. Neuniklo jí, jak se chvílemi díval na Billa. Třeba si toho její láska nevšimla, ale ona ty zaláskovaný pohledy viděla moc dobře, na to jako správná holka měla čuch. Nicméně si taky uvědomila, že pokud se chce odsud dostat, tak bude muset odhodit vzpurnost a bude muset s Tomem spolupracovat…
„Podruhý už vidím, jak ten chlap odplouvá s mojí lodí,“ pronesl teskně Tom a zavzpomínal na Billa. Určitě ho teď vlečou do cely, aby jim neunikl. Zaťal ruce v pěst, když si představil, že se toho křehkého tělíčka dotýkají bezcitné hrubé ruce těch špinavých grázlů. Z myšlenek ho vytrhl až hlas Sauriel, která mu pobíhala po boku, zatímco se smutným pohledem zamířil do nitra ostrova.
„Ale vás už přece na tomhle ostrově jednou vysadili! Utečme stejně, jako vy tenkrát!“
„A jaký by to asi mělo smysl, mladá dámo?“ vyštěkl Tom. Už mu ta holka vážně lezla na nervy. Bože, co na ní to pako Bill může vidět? „Černá Perla je fuč. A pokud nemáte v tom korzetu schovaný kormidla a plachty,“ nahlédl Sauriel do výstřihu a ona se ihned zlostně otočila k němu zády, dokud nesklopil pohled, „než se k mladýmu panu Turnerovi dostanete, bude po smrti.“ Sám nechtěl věřit tomu, co právě řekl, ale jednak Samaru znal, a jednak chtěl slečně citově ublížit za to, že si troufla stanout na místě jeho soka v lásce.
„Ale vy jste kapitán Tom Sparrow,“ útočila na něj Sauriel i nadále. „Uprchl jste přímo před očima sedmi důstojníků východoindické společnosti. Vyplenil jste Nasullský přístav bez jediného výstřelu. Tak jste vy ten, o kterém jsem četla? Tak jak jste se odsud dostal?“
Tom protočil oči v sloup a oťukával stromy.
„Tenkrát,“ procedil skrz zuby, „jsem tady byl dohromady tři dny, jasný? Tenkrát,“ pokračoval, zatímco v zemi odhalil skrytý poklop a zalezl do něj, „kolem zrovna projížděli pašeráci rumu, kteří tenhle ostrov používali jako skrýš, a já jsem s nima usmlouval odvoz. Ale jak se zdá, už dlouho tuhle živnost neprovozují, a nejspíš za to můžeme vděčit tomu vašemu zatracenýmu příteli Norringtonovi.“
„A to je všechno?“ zasyčí slečna a její pohled je skoro až nenávistný. „To je to celé proslulé dobrodružství slavného kapitána Toma Sparrowa? Jenom jste tři dny ležel na pláži a chlastal rum!“ zakvílí se slzami v očích, protože jí dochází, že s tímhle přístupem už Billa asi nikdy neuvidí.
„Vítej v Karibiku, zlato,“ vtiskne jí Tom jednu lahev do náruče a provakativně se před ní zavlní. Sauriel ho sjede nevraživým pohledem, ale co jí zbývá…

Je už velice pozdní noční hodina. Vlny tiše šumí, na inkoustové obloze se třpytí měsíc a hvězdy a Tom spolu se Sauriel tančí okolo ohně a zpívají. Oba v ruce svírají již druhou, téměř prázdnou lahev, avšak přestože Tom jej již značně opilý, přesto vypadá úplně střízlivě ve srovnání se Sauriel, která se doma nikdy v životě alkoholu dotknout nesměla, a pokud ano, tak pouze způsobně ucucnout kapičku pro zvlhčení rtů, proto si to teď tolik užívá a křepčí jako malé dítě. Po chvíli do sebe ti dva zamotají ruce a nohy, oba spadnou do krásně vyhřátého písku těsně vedle sebe. Tom se celý večer snaží se slečny nenápadně dotýkat.
„Až dostanu Perlu zpátky, naučím to zpívat celou posádku! A budeme to zpívat furt!“ zaculí se opile na slečnu.
„A určitě budete ty nejstrašlivější piráti v Karibiku!“ ujistí ho ještě opileji Sauriel.
„Nejen v tomhle Karibskym moři. V celým oceánu! Komplet na světě. Pojedeme tam, kam se nám zachce. A právě to pro mě znamená loď! Není to jenom trám, paluba a plachty, ne! Loď je ta. Černá Perla. Je to hlavně svoboda! “ ujistí Tom slečnu.
„Tome! Muselo pro vás být hrozné vězet na tomhle ostrově,“ řekne soucitně Sauriel a přitulí se k Tomovi. Ten, evidentně potěšený její blízkostí, ji obejme kolem ramen.
„Ano. Ale teď mám mnohem lepší společnost, než jsem měl tenkrát,“ zavrní Tom. „I výhled je mnohem zajímavější,“ podívá se Sauriel na prsa, přičemž se mu rozsvítí oči.
„Pane Sparrowe! Nejsem si uplně jistá, jestli mám v sobě tolik rumu, abych vám dovolila tyhle řeči,“ zamumlá opilecky slečna a neuvědomuje si, jak zní komicky, když se snaží zachovat důstojnost, a přitom je úplně našrot.
„Pochopil jsem slova tvá,“ mlaskne si Tom a vousy si natočí jako pravý gentleman. Poté si Sauriel chytne za týl. Ta zvedne do vzduchu flašku s rumem.
„Na svobodu!“ zavrní Sauriel. Tom se ohlédne po její lahvi s rumem. Když vidí, že z ní slušně ubývá, přivře oči a pozvedne i svou lahev.
„Na Černou Perlu,“ přidá k tomu a oba si ťuknou. Zatímco Tom pije, slečna to pouze naznačí a nahodí otrávený, ale naoko střízlivý pohled na Toma, který se rumem láduje ostošest. V tenhle moment jí Tom přijde velmi přitažlivý a krásný. Jeho opálené tělo, nádherný obličej, neobyčejné vlasy. Sauriel zavrní a pohladí Toma lehce po bříšku. Tom ten dotyk cítí a ihned položí flašku vedle sebe.
„Nyní již v sobě máte dostatek rumu, slečno?“ optá se jí chtivě.
„Teď jsem si naprosto jistá, že jsem dostatečně opilá na to, abych s vámi mohla strávit noc, pane Sparrowe!“ zavrní slečna Tomovi do ucha a přitulí se k němu.
„Tak to se mi líbí,“ oplatí jí Tom přitulení. Položí ji do písku a lehne si na ni. Políbí ji na krk a následně se polibky přesune na dekolt. Tam slečninu kůži párkrát skousne, ale hned nato ji ošetří polibky a jazykem. Mezitím zajede rukama na dívčina stehna a vysouvá její spodničku výš a výš. Sauriel neváhá a rozepíná Tomovi košili, stejně rychle mu sundá kalhoty a sundá z hlavy i ten zpropadený klobouk, který ji už značnou dobu krajně irituje. Tomovy vlasy ji totiž nějak magicky přitahují a ona je chce vidět celé. Proto mu hned sundá i šátek, který je halí. Tomovy dredy se jako zázrakem prodlouží a spustí se mu i podél jeho krásného obličeje. Sauriel neodolá a hned do nich hrábne prsty.
„Slečně se líbí vlasy?“ broukne Tom, ale poté ji chytne za pas, posadí a svlékne jí spodničku, která halí její tělo. Tom dívku opět mírným tlakem na bříško donutí si lehnout. Poté se rty přesune na její prsa, která dlouze laská a rukama mne. Slečna neváhá, protáhne ruku mezi jejich těly, chytne Tomovo přirození do ruky a začne ho pomalu uspokojovat. Ani sama neví, jak ji to napadlo, vždyť se ještě v životě s nikým nemilovala, ale dávala to za vinu intuici a alkoholu. Pirát se lehce prohne v zádech a dvěma prsty vnikne do slečny. Ta jen vyjekne.
„Tome…“ hlesne, ale ten ji vzápětí umlčí svými rty. Rukama se zapře vedle její hlavy. Neváhá ani chvilku a rychle do slečny vstoupí. Sauriel zakňučí bolestí a lehce se vzepře, ale Tomovo byť hubené, ale zato dobře osvalené tělo, ji nutí setrvávat na zemi. Do očí se jí derou slzy, ale po chvíli bolest pomine a nahradí ji snad nejkrásnější pocit, který kdy v životě poznala. Prohne se v zádech jako kočka a o pár sekund později dokonce sama nadbíhá Tomovým přírazům. Netrvá dlouho a Tom se se slastným zavrčením na ni svalí a nechá v sobě kolovat ty krásné pocity slasti a uspokojení. Sauriel na tom není o moc jinak. Hladí a škrabká Tom po zádech a občas ho políbí na krk. V tuhle chvíli nemyslí na to, že Billa právě podvedla. S Tomem to bylo naprosto úžasný, tak na co si ničit chvíli výčitkami. Oba se po chvíli pomalu obléknou a usnou si v náručí…

Tom se silně nadechne dýmu a otevře oči. Rychle vstane a nemůže uvěřit svým očím. To si dělá Sauriel srandu nebo co? Ona pálí všechen rum!
„Nééé! Nedělej to! Nech toho! Dost! Co to děláš? Spálila jsi ochranu před sluncem, rum!“ začne na ni řvát.
„Jo! Rum je v tahu!“ vydechne spokojeně Sauriel.
„Ale proč?“ vzlykne Tom. Co bude bez rumu dělat? Plánoval, že se tu s ním ještě dneska opije a znovu se vyspí se slečnou, aby ta princeznička měla na co vzpomínat. Sice miloval Billa, ale ani Sauriel nebyla k zahození. A ona to takhle zkazí! Copak se jí to včera nelíbilo?
„Zaprvé je to sprosté pití, které i z těch nejčestnějších lidí dělá darebáky! A zadruhé, ten signál jde do výšky 300 metrů, hledá mě celé královské námořnictvo! Myslíte, že existuje vůbec nějaká šance, že by ho nezahlédli?“ rozčílí se slečna. Ano, včera se jí to s Tomem sice líbilo a hodně, jenže díky tomu prokletému chlastu dočasně zapomněla na svoji největší lásku. Na Billa, a už nemůže dopustit, aby se to ještě někdy opakovalo!
„Ale proč jste ho nenechala?“ snaží se se dopídit odpovědi Tom.
„Jen počkejte, kapitáne Sparrowe! Stačí hodina, možná dvě! Dávejte dobrý pozor a na obzoru uvidíte modré plachty,“ sedne si slečna trucovitě do písku. Bože, že ona se jen nechala překecat k pití… Největší konina, jakou ve svém mladém životě napáchala. Tom za jejími zády, dočasně pohlcený vztekem, vytáhne pistoli a namíří ji na ni. Pak mu ale dojde, že to nemůže udělat! Rozčílil by tím Billa, který by ho už nikdy nechtěl vidět. No, jakoby teď snad chtěl… Nicméně, co oči nevidí, to srdce nebolí. Snad se to Bill nikdy nedozví a koneckonců, i kdyby… Tom mu může nalhat, že slečna se poprvé v životě opila. Doma to určitě nesměla, vždyť je tak čestňoučká a slušňoučká, tak se tady chopila příležitosti a pak Toma zcela podle a zákeřně znásilnila, což byla, dá se říct, svým způsobem pravda. Takže on, Tom, může s čistým svědomím prohlásit, že za nic nemůže…
„Klid, neudělej hloupost,“ broukne si a zastrčí pistoli zpátky za opasek. Potom odběhne pryč. Nestrpěl by tady s tou poběhlicí už ani pět minut. „Muselo pro vás být hrozné, vězet na tomhle ostrově,“ mumlá si Tom sám pro sebe slečnina včerejší slova a zcela úspěšně imituje její vyšší hlas. Důkaz toho, že byl, i přes tu dávku alkoholu, pořád při smyslech. „Muselo to pro vás být hrozné… Teď je to hrozný!“ zařve poslední větu, otočí se a podívá se přes půl ostrova do míst, kde sedí slečna. Když se ale otočí zpátky, uvidí něco, co ani nevěděl, jestli chce vidět. Loď královského námořnictva.
„Tak teď to s ní už bude na draka!“ vzteká se sám pro sebe Tom. Teď už slečnu do postele nedostane. Ne teda, že by o to nějak zvlášť stál, včera to byl chtíč posilněný alkoholem, ale věděl, že pokud by se to ještě párkrát zopakovalo, tak jí Billa z hlavy vyžene navěky a navždy. Jenže s tím už bude mít evidentně utrum…

„Musíme zachránit Billa!“ dupne si Sauriel před svou matkou. Loď už s nimi dávno plula k Port Royal.
„Ne! Ty jsi v bezpečí. Okamžitě se vrátíme do Port Royal! Nebudeme si hrát na honěnou s piráty!“ odsekne jí Áďa a odejde pryč.
„K smrti ho odsoudíme?“ začne se opět vztekat Sauriel.
„Osud má ten hoch politováníhodný, ale takové bylo i to, že si začal s piráty,“ řekne po chvilce guvernérka. Aspoň bude mít Sauriel od toho kluka pokoj. Dolejzal za ní a to se jí, jakožto starostlivé matce nelíbilo.
„To pro mou ochranu! Aby se mi nedostalo snad úhony!“ prskne slečna, které se tlačí slzy do očí.
„Pokud mohu být tak smělý a říci názor profesionála, Perla se po boji dost nakláněla na stranu. Je nepravděpodobné, že by plula nějak zvlášť rychle. Přemýšlej. Černá Perla. Poslední skutečná pirátská hrozba v Karibiku. Proč ztratit takovou šanci?“ vmísí se do hovoru Tom, který už ten ječivý hlas mladé dívky odmítá poslouchat a přiblíží se ke komodorovi. Nerad by už se slečnou jakkoliv spolupracoval, ale tohle byl snad jediný spásný nápad, jak zachránit Billa před smrtí, která se na něj chystala.
„Protože já jsem pamětliv toho, že sloužím jiným a ne jenom sobě!“ prskne na Toma komodor.
„Moc vás prosím, udělejte to! Pro mě! Jako svatební dar!“ chytne se příležitosti Sauriel. Ví, že právě přislíbila svou ruku komodorovi, ale co nadělá? Slib se dá porušit, na to, aby to pochopila, strávila nějakou dobu s piráty. A pokud přislíbení svazku s Norringtnem znamená svobodu a život Billa, pak to udělá! Neodolá a koutkem oka na Toma vděčně zamrká…
„Sauriel! Přijímáš komodorovu nabídku k sňatku?“ vyhrkne hned dojatě Áďa.
„A-ano,“ vydechne Sauriel a nespustí z komodora oči.
„Sláva! Miluju svatby! Spousta pití kolem!“ zaraduje se Tom. To znamená, že má volnou cestu k Billovi. To si přeci celou dobu přál! Sakra, ono v tý holce bude víc, než by jeden řekl, asi nebude tak hloupoučká a naivní, jak se podle Toma neustále tváří. „Já vím! Dejte mu pouta,“ řekne mladý pirát naučenou frázi komodora, přestane skákat radostí a natáhne ruce ke komodorovi, přičemž si však neodpustí teatrální úšklebek.
„Pane Sparrowe! Doprovoďte tyto ctihodné muže ke kormidlu a sdělte polohu ostrova Isla de Muerta. Zbytek plavby potom budete přemýšlet o všech možných významech fráze: Mlčet jako hrob. Pochopil jste snad?“ zavrčí Norrington na Toma. Zlobí se, že musí spolupracovat s pirátskou chamradí, ale co by pro Sauriel neudělal?
„Jako je kříž nade mnou,“ odpoví mu děkovně Tom a vydá se s vojáky ke kormidlu.

Dva piráti na Černé Perle právě o několik námořních mil dále jakýmsi mopem omývali na rozkaz kapitánky podlahu v cele. Podle nich to bylo umývání, podle normálních smrtelníků ještě větší prasení podlahy něčím, co spíš připomíná lepidlo naklonované s bahnem a exkrementy. Uvězněná posádka Interceptoru je pozorovala, avšak byla absolutně bezmocná. Všichni byli natěsnáni v jedné cele, zatímco ve druhé byl od nich odseparovaný Bill. Bál se, hodně se bál, ale zároveň měl v sobě jakousi hrdost, která mu odmítala dovolit dát strach najevo.
„Papoušek zná všechny lumpy,“ zasyčel Gibbs, když papoušek pana Cottona něco krákoravě poznamenal, čímž si od pirátů vysloužili nahození tou smradlavou hmotou, když mopem drcnuli o mříže. Bill se najednou k pirátům zvědavě naklonil.
„Vy jste znali Turnera?“ zeptal se.
„Starýho Billa tkaničku, jo, znali,“ přikývl. „Nikdy mu moc nevonělo, co jsme udělali Tomovi Sparowovi, ta vzpoura a tak. Říkal, že to nebylo podle zákoníku. A proto ti taky nechal poslat ten kus zlata! Tvrdil, že si to prokletí zasloužíme. A že potrvá navždy,“ vyprávěl pirát Billovi, který měl hlavu opřenou o mříže a pohled zabodnutý do země, osud jeho otce.
„Jeden trouba,“ ušklíbl se jízlivě druhý pirát, ten se dřevěným okem.
„Dobrej chlap,“ oponoval Gibbs.
„Určitě si představíš, že kapitánka z toho nebyla zrovna nadšená,“ pokračoval dál pirát.
„Vůbec z toho nebyla nadšená,“ poznamenal jeho kamarád. „Řekni mu, co Samara udělala – „
„Kdo to tu vypráví?!“ obořil se na něj ten zdravý, přesto to však řekl se značnou dávkou lásky a náklonnosti. Obrátil se zpět k Billovi.
„Takže… Tkaničku Billa přivázala tkaničkami od bot k dělový kouli. Když jsme Tkaničku viděli naposledy, klesal do nejhlubších hlubin zapomnění, na to nejhlubší dno oceánu!“ vyprávěl dál. Pak posmutněl. „Že potřebujeme jeho krev na zbavení se kletby, jsme nevěděli,“ vzdychl.
„Tomu se říká ironie,“ prohodil druhý pirát. Ten první souhlasně přikývl, jemně mu stiskl rameno a oba se zasmáli.
Bill jen hleděl do země. Konečně mu všechno docházelo. Už věděl, co se stalo jeho otci. A taky tušil, co čeká jeho, až se piráti zmocní jeho krve… Vtom se ozvala rána a oba piráti se otočili. Dovnitř vešla Samara. „Sem s ním,“ rozkázala a hodila po pirátovi s dřevěným okem klíče, aby odemkl Billovu celu.
Bill zesinal v obličeji, jeho hrdost zmizela jako mávnutím kouzelného proutku, když v Samařiných nelítostných očích četl svůj konec. Zoufale zamrkal. „Tome, pomoc,“ zašeptal tak tiše, že to slyšel jenom on.

autor: Áďa & Samara & Sauriel
betaread: Janule

8 thoughts on “Twinsátka z Karibiku 8.

  1. Ten Tom je ale prasatko… Takové čuňačinky dělat se slečnou… 😀 To by vůbec neměl 😀 Jinak krááása

  2. No Sauri.. ty si Děvka xD xD xD (ber to jako vtip ne uražku! :))
    Ale jako upe milu tu scénu jak zařve "..Teď je to hrozny" xD mě se to upe líbí… jak se upe ovladá aby ji nezastřelil xD xD

  3. Bille, i ty zíráš, jaké věci se tady dějí?? Já nestíhám! :-((((((((((((((
    Nejen, že je gentlelady číslo, ale Tom taky. A to se mu nejdřív nezamlouvalo být sám na ostrově se Sauriel… A dokonce je "guvernérem" ostrova. Se slečně nedivím, že mu podlehla!
    Typické – 3 dny se flákal na ostrově a chlastal! Je dobreeeeeeej! 😀
    Sauriel není jediná, kdo chce vidět Tommyho vlasy, já to kouzlo cítím až tady, božeeeeeee, tohle je dokonalá scéna – myslím, ty vlasy. Ten zbytek mi bude muset Tom vysvětlit :-DDDDDDDDDDDDDD
    Tome, doufám, že pomůžeš Billovi.
    Ale teď s tebou fakt nemluvím! Tohle jsi nemusel, nějaká Sauriel jako! Jsem smutná, takto mě jako :-DDDD

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics