autor: Bitter
,,Já vím, že jdu pozdě, ale tenhle barák vůbec není v Kolíně, ale v nějaký vesnici, co pod něj spadá a navíc tam byla zácpa a pak objížďka přes půlku města… jak u blbečků, a ta GPS mi taky půlku cesty ukazovala něco úplně jinýho… já blb tam dal místo kde se nacházim Berlín…“ Vysvětlil rychle Tom svoje zdržení a konečně sundal ruku z Billových rtů.
,,Kde je Andreas… v celým domě je tma…“
,,Co… co tady děláte? Jak… jak jste se sem dostal a kdo ksakru jste?“ Vyštěkl Bill a Tom jen zalapal po dechu. Přijel pozdě. Andreas ho nadopoval a Bill teď neměl páru, kdo je. Otočil se a rozsvítil malou lampičku.
Bill trochu ustrašeně zaostřil na blonďatého mladíka s hnědýma očima. Nikdy v životě ho neviděl, alespoň co věděl… jenže on nevěděl ani to, kdo je on sám, natož tenhle mladík.
Tom se na něj znova otočil a zůstal civět na ránu na Billově obličeji, monokl a natrhlý ret.
,,Pane bože, co ti to ten grázl udělal?“ Špitl zoufale a natáhl k němu ruku. Bill ale ucukl.
,,Tak kdo jste?“ Zeptal se znova naléhavě. Po krátké chvilce se mu dostalo odpovědi.
,,Já jsem Tom, já nevím, co ti ten hajzl nakecal, ale on je tvůj bývalý přítel a před lety tě unes a nadopoval práškama, ty jsi pak ztratil paměť, stejně jako teď… tenkrát jsem tě po půl roce dostal zpátky, ale on nám nedal pokoj a nakonec ho zavřeli, protože mě chtěl zabít… my se přestěhovali do Berlína a změnili jména…ty z Billa na Filipa a já z Toma na Tobiase…“ Vyhrkl na něj Tom hodně zkrácenou verzi jejich dlouhého příběhu.
Bill na něj jen vyděšeně mrkal a nebyl schopen slova.
,,Počkej, něco ti ukážu…“ Špitne Tom a vyndá z kapsy mobil, našel fotky a strkal ho před Billa. Ten si jen obrázky prohlížel a byl snad zmatenější než předtím… vždyť to není dlouho, co mu Andreas vyprávěl téměř stejnou historku…
,,Kdo je to?“ Špitl Bill, když se na obrázku už potřetí objevila malá černovlasá holčička.
,,To je Melody… naše dcera, co jsme adoptovali… Moc se jí po tobě stejská… nakreslila ti už kopu obrázků a…“
Jeho slova utnul zvuk klíče v zámku.
Když Andreas Billovi navykládal svou historku, zamkl ho v ložnici a pečlivě se připravil na Toma. V celém domě zhasl a s pistolí v ruce hlídal okno, ze kterého bylo krásně vidět na příjezdovou cestu. Naštěstí, nebo naneštěstí… jak se to vezme, se díky Tomovu špatnému přístupu k technice jeho cesta výrazně prodloužila a Andreas na chvilku usnul. Když se vzbudil, nemohl si nevšimnout Tomova auta stojícího opodál. Okamžitě vyběhl do patra, když slyšel z ložnice hlasy, bylo mu jasné, že je Tom v domě.
Tom sebou trhl a ani nedopověděl větu. Okamžitě schoval mobil pod polštář, společně s něčím, čeho si Bill nestačil všimnout.
Dveře se otevřely a v nich stál Andreas. Sjel Toma vražedným pohledem a namířil na něj.
,,Nicolasi, neudělal ti nic?“ Bill jen zmateně koukne po Tomovi.
,,Ne… Já… Já… “ Bill jen v šoku zírá na zbraň a cloumá jím strach. Tom si toho všimne.
,,Neboj, dostanu tě odtud.“
,,Nemluv na něj!“ Štěkl na něj Andreas, až sebou Bill poplašeně cuknul.
,,Co se to děje?“ Špitl a doufal, že se mu konečně dostane nějakého vysvětlení.
,,To nic, zlato… to bude dobrý.“ Usmál se na něj Andreas a zbraní pokynul Tomovi, aby od něj ustoupil.
,,Já tě zabiju, Andreasi…“ Sykl Tom a stiskl ruce v pěst.
,,To už jsem jednou slyšel…“ Ušklíbl se a došel k němu. Tom se na něj jen pohrdavě podíval, na nic víc si netroufl. Najednou ucítil prudkou ránu do zátylku a probral se až v ponuré místnosti, která dost připomínala sklep. Byl za ruce přivázanej k nějaký trubce ve zdi. Kdyby byl nižší, doslova by visel za ruce ze stropu. Jen se rozhlédl kolem sebe a když v rohu zaregistroval Andrease, jak se na něj pobaveně šklebí, škubnul s sebou.
,,Ty odporná svině!“ Zařval na něj a snažil se z provazu pevně obepínajícího jeho obě zápěstí dostat. ,,Co jsi mu udělal!?“
Andreas se jen ušklíbl a pomalu k němu došel.
,,Do toho, co jsem mu udělal, ti nic není, ale jestli to chceš vážně vědět, tak jsem ho zkopal na podlaze a vázou, co rozbil, když padal, sem ho pořezal… řval u toho jak nějaká děvka…“ Zašeptal těsně vedle Tomova ucha a bavil se tím, jak se Tom marně snaží uvolnit.
,,Křičel a prosil mě, abych ho nechal… a čím víc prosil, tím víc jsem ho mlátil a ve finále jsem mu dal tu injekci a napovídal, že to všechno jsi mu udělal ty… až s tebou skončím, tak mi ještě poděkuje.“ Šeptal a vysmíval se mu.
,,Ale copak… něco se ti nelíbí?“
,,Si obyčejnej srab! Na Billa si troufneš, když je o hodně slabší než ty a na mě jedině s pistolí nebo takhle… si ubohej a až tě najdou, tak pudeš sedět…“
,,Jo, já vím… to říkal Bill taky…“ Mávl Andreas rukou a otočil se k němu zády. Vzápětí se však otočil a vrazil Tomovi loktem do břicha.
,,Co jsi mu řek, než jsem přišel?“
,,Že seš hnusnej grázl.“ Sykl Tom vzdorně. Za žádnou cenu na sobě nedal znát bolest ani strach. Věděl, že to je přesně to, co Andreas chce. Vidět prohru v jeho očích, ale toho se nedočká, do posledního dechu se nevzdá.
Andreas ho znova udeřil, tentokrát do žeber. Tom jen na okamžik stiskl víčka. Andreas se ušklíbl.
,,Tak řekneš mi konečně, co jsi mu navykládal? Jak je možný, že tobě věří dycky víc jak mně?!“ Křikne mu Andreas do obličeje a znova ho praští do břicha. Tom jen těžce polkne, ale nevydá ze sebe jedinou hlásku.
,,Fajn, tak jinak…“ Sykne Andreas a zaváže Tomovi oči. V tom se za Tomem ozve bolestný výkřik.
,,Bille!“ Křikne Tom. Andreas se jen pobaveně ušklíbne nad tím, jak se Tom snaží otočit za zvukem. Kdyby jen tušil, že je to pouze nahrávka…
,,Ne… prosím… já… já už to neudělám… Andreasi prosím… Áááááááá!!“ Ozvalo se za Tomem znova, Tom sebou prudce škubnul. Nemělo to účinek, pořád visel pomyslnému Billovi zády a šátek se mu taky nepovedlo sundat.
,,Ty hajzle, nech ho bejt! Slyšíš mě!? Ty grázle, se mnou si dělej co chceš, ale nech ho bejt! Slyšíš mě!?“ Vztekal se Tom a trhal zápěstím, jak jen mohl. Najednou se zarazil. Ucítil na spánku něco tvrdého a ledově chladného…
Bill lomcoval klikou od ložnice, ale nemělo to žádný efekt. Andreas ho poté, co odtáhnul Toma, zamknul. Bill se zoufale zhroutil na postel. V ruce žmoulal prsten, který Tom schoval i s mobilem pod polštář. Bill si dobře všiml, že má Tom nebo Tobias, na prsteníčku ten samý, a pár fotek, co našel v mobilu, bylo ze svatby, jejich svatby, takže s Tomem, nebo Tobiasem?… byli manželé. Tenhle prsten byl v tom případě jeho…
Zoufale vydechl. Byl v pasti a zmatený. Komu má věřit? Kdo je teda ten špatnej a kdo ten zlej? A kdo je vůbec on? Nicolas, Bill nebo Filip?
Ani si neuvědomil, že začal brečet. Slzy mu kanuly po tvářích a on nepřítomně civěl před sebe, dokud ho neprobrala rána připomínající výstřel.
autor: Bitter
betaread: Janule
Klikněte na anketku, dík. J. :o)
cože?? tak to néé.. nesmí toma zastřelit.. ten andreas si zaslouží leda trest smrti.. jinak tooh nenechá.. ááááá hrůůza
Bitter sereš mě :DDD jestli ho zastřelí, tak tě odprásknu já :DDD a nehty zase v prdeli z toho :DDD
Bitter!!! Chceš mě zabít??? Jestli ne, tak se ti právě podařilo!! Já too Andrese TAK NENAVIDIm!!!!! Parchant jeden!! Jdu se uklidnit..
ouuuu… klika cvakla, výstřel letí, Andy vchází do dveří… ježiš… chudák Andy, kdyby si přečetl, jakou povahu jsi mu "nadělila" :-))) by asi zíral 😀
on ho nezabil že ne?… Už zase! xD xD
Bože to je kreten měli ho oddělat při první příležitosti
tak kdo koho střelil…
To od Ady zni jak z Polednice:D Presne! Musim rict, ze Andreas je vubec jedna z nejhorsich postav, co jsem ted naposled cetla…