I can’t help myself 4.

autor: Ivetka

,,Přemýšlel jsem nad naší situací a rozhodl jsem se udělat hlasování. Jde o Billa. Já hlasovat nebudu, protože by se jinak mohlo stát, že to bude nerozhodně. Jde tu o to, jestli chcete, aby byl u nás v partě, nebo ne. Samozřejmě by to s sebou neslo nějaká rizika, ale i pozitiva. Měli bychom jednoho navíc, minule nám pomohl, jak to Robin posral, myslím, že se choval zodpovědně…“ přivítám partu na hřišti, kde jsme dneska měli sraz. ,,Jak jsem řekl, nebudu hlasovat… Bill samozřejmě taky ne, je to na vás. Takže, kdo je pro, aby tu Bill byl s námi?“ vznesu rozhodující otázku. Čekal jsem to, ale i přesto mě to trošku překvapí, když všichni zvednou ruce… ,,No, takže myslím, že není co řešit, Bille vítej mezi námi…“ pousměju se a jdu si sednout na houpačku. Kluci to chvíli ,,oslavují“, hlavně Andreas. Jen je sleduju, po chvíli se zadívám do země a přemýšlím.

O_o

,,Máte tu nějaká pravidla?“ sedne si ke mně Bill…
,,Nevím… základní pravidlo asi je, abys chodil s námi ven. Je jasný, že se ti to třeba někdy nebude hodit, ale pokud přijdeš jednou za měsíc, tak to nepůjde…“ pousměju se.
,,To je mi jasný, zatím jsem myslím chodil docela pravidelně…“
,,Tak máte nějakej plán na dnešek? Pohádal jsem se s máti, tak bych byl venku nejraději co nejdýl. Nebo ještě lépe. Nechodil domů dneska vůbec,“ zasměju se.
,,Nemám nikoho doma přes víkend. Rodiče jeli na chatu, mám volnej bejvák, můžeme spát dneska u nás.“ Koukne na nás Bill…
,,Hmm, pro začátek to vypadá velmi zajímavě,“ mrknu na něj a kouknu na ostatní, co jen natěšeně přikyvují.
,,Myslím, že bychom měli něco nakoupit…“ usměje se Andreas.
,,Dám vám prachy a já zatím dojdu k nám domů pro vodnici a vše potřebné k tomu, okay?“ nabídnu se… ,,Půjdeš se mnou?“ kouknu se na Billa.

,,Jo, jasně,“ usměje se… ,,Takže… tak až tu budete, tak mě prozvoňte někdo a my sem přijdeme,“ mrknu na kluky a už jdeme pryč.

Když dojdeme k našemu baráku, kouknu na Billa… ,,Máti je kráva, takže neřeš to, kdyby měla nějaký blbý kecy. A… pojď hned za mnou, ano?“ kouknu na něj vážným pohledem.
,,Ano, pane,“ kývne. Hned co odemknu, tak mě málem srazí Scotty, nechám jí teda na zahradě, Billa chytnu za ruku a hned s ním jdu ke mně do pokoje. Radši nás i zamknu a začnu připravovat tu vodnici.
,,Máš to tu hezký“ posadí se na mou postel Bill…
,,Díky…“ usměju se a do malé brašničky si začnu urovnávat vodní dýmku. Položím si to na postel, tam mi to nejvíc vyhovuje. ,,Tak… ještě si s sebou vezmu nějaký věci,“ vytáhnu sportovní tašku a začnu si tam skládat věci, který si chci vzít s sebou.
Když si to chci zapnout, chytne mě Bill za ruku a přitáhne k sobě. Už to zase začíná, už si zase chce hrát… ale já už ani moc nechci, dařilo se mi to docela nevnímat, teď s tím budu mít zase problémy.
,,Tommy…“ pošeptá mi tiše do ucha a donutí mě, abych si na něj obkročmo sednul. Kouknu se na něj trošku vyděšeně, ale zároveň toužebně. ,,Já vím, že to před kluky udělat nemůžu, ale teď jsme sami…“ pošeptá mi a líbne mě těsně pod ucho… Zavřu spokojeně oči a pootevřu rty. ,,Líbej mě…“ pobídne mě. Kouknu se na něj a vezmu jeho tvář do dlaní a něžně ho políbím. Oba se obejmeme a začneme se líbat. Po chvíli ho povalím na postel a kleknu si nad něj, za moment ale zase dosednu do jeho klína. Jednou rukou si ho pořád držím za tvář, druhou se opírám o postel. Líbáme se dlouho, až do té doby, než mě Andreas neprozvoní. ,,Ještě chvilku, lásko…“ pošeptá… tohle oslovení mě docela překvapí, ale moc dlouho nad tím nepřemýšlím, Bill si mě zase stáhne k sobě dolů a začne mě dusit polibky. Oplácím mu je.
,,Billy… dost, broučku… já tohle nemůžu…“ pošeptám po chvíli a čelo si opřu o to jeho.
,,Co to povídáš? Můžeš všechno…“
,,Ne, nemůžu. Jsi člen party, nemůžu tě mít. Nechci být na kluky, byla by to strašná změna, ale když jsem s tebou, tak se mi nějak nedaří ovládat moje hranice. Manipuluješ se mnou jako s opilým. Hraješ si… Chci tě a ty to víš, došlo ti to… a ty chceš zase mě, jinak bys tohle nedělal. Ale je to strašně složitý, víš? Miluju tvoje polibky, tvoje rty… ale nemůžu milovat tebe celého… nejde to, nenuť mě do toho…“ šeptám jako v tranzu.
,,Ale ty už ses zamiloval, Tome… ty jsi zamilovaný…“ pokrčí jednu nohu, otřu se o jeho rty.
,,Ne… prosím ne… nejsem… a ani nechci být. Zatím ne, nech toho, Bille… to ty jsi zamilovaný…“ snažím se z něj vstát, proč najednou zmatkuji? On mi vidí až do žaludku.
,,Tome! Miluješ mě, že ano?“ vyhoupne nás oba do sedu.
,,Já nevím, Bille…“ dám si obličej do dlaní…
,,Tohle je jedna z mála věcí, kterou bys měl vědět…“ dá mi ruce pryč a naposledy mě dlouze políbí. Obejmu ho okolo krku a opatrně mu to oplatím.

O_o

,,Promiňte, matka měla zase kecy. Vzal jsem i nějaký věci, takže…“ zasměju se a ukážu směrem k Billovi domů.
,,Jdeme“ dodá Bill.

autor: Ivetka
betaread: Janule
Klikni na anketu, dík. J. :o)

6 thoughts on “I can’t help myself 4.

  1. mě se na tom hrozně líbí, jak se Tom snaží okecat sám sebe 😀 To prostě nemá chybu. Ale však Ivetka ví, co semnou tahle povídka dělá 🙂

  2. Matka 😀 Vlastně k něčemu jsou ti rodiče dobří 😀 Můžeme se na ně kdykoli vykecávat, a nikomu to nepřijde podezřelé 😀 Bill má pravdu. Tom ho miluje jen si to nechce přiznat, protože zbrusu nový fakt, že je na kluky… to dokáže naprcnout 😀

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics