autor: Doris
Ráno se Tom probudil poměrně pozdě, ale zato se cítil dobře. Nesnášel tyhle virózy. Vždycky ho na jeden den schvátily a druhej den byl naprosto v pořádku. No aspoň ještě dneska nemusí do školy. Ještě chvíli se převaloval v peřinách, a pak se posadil čelem ke dveřím. Chtěl se zvednout a převléct, ale místo toho zůstal zaraženě koukat. Na zemi, opřený o dveře, seděl Bill.
„Bille?“ kouknul na něj nechápavě Tom. Bill zvedl hlavu a nervózně na Toma kouknul.
„Ehm, dobrý ráno,“ nejistě se pousmál.
„No dobrý.“ Odpověděl Tom a pořád na něj zaraženě koukal. „Jak dlouho tu sedíš?“
„Asi hodinu,“ odpověděl Bill, zvedl se ze země a posadil se na postel vedle Toma.
„Myslím, že bych se ti měl omluvit,“ povzdechl si Bill a kouknul Tomovi do očí. „Neměl jsem na tebe tak vyjíždět. Bylo to ode mě hnusný.“
„Jo to jsi asi neměl,“ řekl polohlasně Tom
„Promiň mi to, prosím,“ omluvil se Bill a smutně se na Toma díval. Tom věděl, že to myslí upřímně a tak jen přikývl.
„Tome, ale musíš něco vědět“
Tom k němu tázavě zvedl oči. „A co?“
„Tome,“ začal mluvit Bill s naléhavým tónem v hlase, „jsem rád, že jsi mi to řekl, asi bych se ti měl omluvit i za to, že jsem ti dával záminky, aby se to stalo…“
„Bille, nedával jsi mi žádný záminky. Prostě se to stalo.“ Skočil mu do řeči Tom
„Dobře, Tome. Ale prosím, nechtěj po mně, abych to opětoval. Miluju tě nade všechno, ale nechtěj po mně, aby to bylo víc, než jen bratrský,“ kouknul Bill na Toma napůl nešťastně a napůl soucitně. Toma sice tohle hodně bolelo, ale pochopil. Jen tiše přikývl. Bill na chvilinku zaváhal, ale pak ho pevně objal. Tom jen nešťastně zavřel oči a pevně stiskl Billovu mikinu.
„No, snídani máš na stole,“ zvedl se Bill z postele a zamířil k odchodu. „Já se půjdu projít se Scooty,“ pousmál se na Toma a odešel. Tom ještě chvíli zůstal sedět na posteli a potlačoval všechny emoce. Na jednu stranu byl neskutečně rád, že se k němu Bill vrátil, že ho nezavrhnul, ale na druhou stranu ho tak neskutečně bolelo, že Bill nesdílí jeho city. Nakonec se přeci jen vzchopil a odšoural se do koupelny. Jindy je hotový za 15 minut, ale teď byly všechny jeho pohyby pomalé a líné. Chyběl mu elán.
„Zapomeň na něj, Tome,“ říkal si pořád dokola. Jenže tohle se snadno říká, ale hůř dělá.
„Tome, máš jen dvě možnosti. Nechat to být a snažit se zapomenout. Třeba si začít s první holkou, kterou potkáš, nebo zabojovat.“ S touhle poslední myšlenkou odložil svůj kartáček a odešel dolů na snídani. Popadl talíř a odnesl si ho do obýváku, kde zapnul televizi. Bože, proč je tak strašně těžký vnímat okolí. Soustředit se na cokoliv jiného než na Billa. Pořád ještě nevěděl, jestli má cenu se o něj snažit bojovat, nebo to nechat být. Nejspíš by bylo nejlepší nechat to být. Bill už to všechno ví a je na něm, jak se rozhode k tomu postavit. Tom si povzdychl a prázdný talíř položil na stolek.
„Tome,“ zavolal Bill od dveří, když se asi po půl hodině vrátil domů.
„Hm,“ ozval se Tom z obýváku. Bill vběhl k němu a usadil se vedle něj na sedačku.
„Máš dneska něco v plánu?“ zeptal se svého staršího brášky.
„Ne, to nemám. Ty jo?“ kouknul Tom na Billa. Ten jen zakroutil hlavou a poposedl k Tomovi.
Toma to znervózňovalo. Rozhodl se, že nebude dělat nic. Nic na Billa nezkusí, nic už mu neřekne ohledně svých citů. Bill se rozhodl ho odmítnout a Tom to respektoval.
„No mohli bysme kouknout na nějakej film.“ Kouknul na Toma, „a prosím, nemrač se.“ Řekl trochu smutně. „Nejkrásnější jsi, když se směješ,“ usmál se na něj a hřbetem prstů ho pohladil po tváři. Tom jen pevně stiskl víčka a přikývl.
„Půjdu nám udělat popcorn,“ pousmál se a odešel do kuchyně, odkud se za chvíli začalo ozývat to známé praskání kukuřice. Bill se pousmál a vytáhl první DVD, co se mu dostalo pod ruku. Nějaká komedie.
„No, aspoň mi tu Tom nebude smutnit,“ pomyslel si s povzdychem Bill. Proč se teď cítil tak zvláštně. Proč se sám v sobě nevyznal. Se zjištěním, že ho jeho vlastní bratr miluje, jako by se mu smíchaly veškeré pocity a emoce dohromady a on je neuměl zarovnat zpátky. Něco se změnilo. Ale on sám si nebyl jistý, zda se jedná o to, co si myslel.
„Tak už jsem tu,“ vytrhl ho najednou ze zamyšlení Tom, který právě vešel i s velkou mísou popcornu. Bill se usmál a trochu se na gauči pošoupl, aby se sem Tom vešel. Tom si přisednul a mísu položil mezi ně.
„Není ti něco?“ podíval se na Billa. Ten jen zakroutil hlavou.
„Ne ne. V pohodě.“ Pousmál se na něj, pohodlně se usadil a zapnul DVD
autor: Doris
betaread: Janule
Klikněte na anketku, dík. J.:o)
Heh.. 😀 já jsem ta ráda, že to vše mám již za sebou.. :D:D:D
však oni se ti ty city utříděj Bille….a do správnejch škatulek..xD
Ivetka: No jo ješiš 😀 Ale tak hrozný to zas nebylo 😀 😀
Suuuper! Jenom se do něj pěkně zamiluj xDD
konečně se omluvil xD
Bille to není žádost to je příkaz ZAMILUJ SE DO TOMA!!!!!
Z toho vidím už brzo *šoustárnu*
Konečně se Billda umoudřil a začíná si pomalu, ale jistě uvědomovat, že Toma miluje…jupíííí! 🙂 Tak sem zvědavá na další díleček!!! 😉
Mei: ty jo asi tě zklamu, ale na prasárničku si ještě počkáte 😀
V pohodě? 😀 Že se mi nezdá 😀
Som taká rada, že sa Billi snaží správať normálne, však ono mu dôjde ako to medzi nimi v skutočnosti je 🙂 už sa teším, škoda, že "prasárnička" bude neskôr, ale aj tak je to krásne.
Bill ma delší vedení,ale ono mu to dojde.