autor: Vanity
Tom napruženě hmátl po vyzvánějícím telefonu. Přijal hovor.
„Hmmm…“
„Tak jak, Tome, kdy dorazíte? Jsem nedočkavej, jakej je?“ Robert jej hned po ránu zasypával otázkami. No, po ránu, bylo skoro poledne.
„Roberte, právě jsi mě vzbudil. Takže přijedeme někdy na večer, tak okolo desátý,“ zamumlal Tom a levou rukou si protřel oči. Bill ležel otočený zády k němu s vyšpuleným zadečkem, vykukujícím zpod peřiny.
„No a jakej je? Koupil jsi ho, doufám, Andreas říkal, že je to klasa,“ Robert byl neodbytný.
„Jo, je to klasa. Je vážně nádhernej, ale strašně tvrdohlavej. Tohle bude vyžadovat trochu víc času, než jsem si myslel. Uvidíme, jak bude poslouchat, až přijedeme do Berlína, ale když to nepůjde, vezmu si ho na chatu,“ řekl Tom. Na chatě, která byla spíš venkovským sídlem, měl svou tajemnou komnatu, ve které svým hračkám dokazoval, kdo je tady pánem.
„Až tak budeš zlý?“ zasmál se Robert.
„Zlý? To záleží na něm, znáš to,“ pousmál se Tom a přejel dlaní po Billově páteři. „Mimochodem, co Sandra?“ zeptal se pak.
„Sandra je čubička. Jen jí naučím pár, hmmm řekněme neobvyklých praktik, které zákazníci vyžadují, a může jít. Je poslušná. A už jsem dostal nový kontakt od Stanislava z Moskvy. Od něj máme Julii, Natašu a Sáru. Prej pro nás má připravenej novej kousek. Tak se tam za týden vypravím a vezmu si jí do parády,“ Robert byl nadšený. Neměl rád, když musel svou hračku vychovávat. Měl rád, když byla povolná a on ji jen doučil pár zvrhlých kousků.
„Kolik za ní chce? Pamatuješ, jak nám chtěl prodat Sáru za 4 miliony? Ona nemá cenu ani jednoho. Dej si na to pozor,“ upozornil jej Tom.
„Neboj, Tome, nejsem přece žádnej začátečník… Tak tě čekám. Zatím…“ rozloučil se Robert a ukončil hovor.
Tom odložil mobil na noční stolek a zhroutil se do peřin. Byl unavený. Bill se jej celou noc držel jako klíště. Jako by se snad bál, že mu někdo ublíží. Tom se otočil na bok, aby na Billa viděl a prstem mu přejel po vystouplé páteři.
„Budeš na mě zlý?“
Tom se trochu lekl, nevěděl, že je vzhůru. Bill byl stále otočený zády ke svému pánovi. Po včerejšku nevěděl, jestli mu má vykat, či tykat. Tak to zkusil. Tom jej dlaní polaskal po nahém vystrčeném zadečku.
„Slyšel jsi sám. Záleží to na tobě.“
„Nebudu poslouchat, pokud na mě budeš zlý,“ špitlo to rozcuchané ptáče potichu a otočilo se na Toma.
„Když budeš poslouchat, nebudu zlý. A teď vstávej, za chvíli odjíždíme domů,“ řekl Tom a sám vstal z postele. Došel do koupelny, kde včera nechal oblečení a oblékl se. Opláchl si obličej studenou vodou, aby se rychleji probral a šel zkontrolovat Billa. Doufal, že už alespoň vstal. Jaké bylo jeho překvapení, když spatřil Billa, oblečeného v růžové sukýnce, bílém tílku a síťovaných punčochách s králičíma ouškama na hlavě, stát u dveří. Botky na šíleně vysokém podpatku držel v ruce. Bolely jej nohy.
„Výborně…“ pochválil jej Tom a sebral ze země svoji mikinu, oblékl si ji, vzal do ruky klíčky od auta a zpod polštáře vytáhl klíč od pokoje. Odemkl a vzal Billa za ruku. Vyšli spolu před budovu a zamířili k rozlehlému parkovišti. Skoro žádná auta zde už nebyla, ale Tom si byl jistý, že za pár hodin zde nebude místo k parkování. Znal to z vlastní zkušenosti. Dovedl Billa před své autíčko a otevřel mu dveře…
„Krásný auto…“ vydechl Bill. Pokud má Tom takové auto, musí být neuvěřitelně bohatý a s dobrým vkusem. Aby taky nebyl bohatý, když mohl koupit jeho. Věděl, že má vysokou cenu a Andreas své zboží nepodceňuje.
Tom se jen usmál. Sedl si za volant a nastartoval.
„Bille…?“
„Ano? „zareagoval okouzleně Bill a prohlížel si béžové polstrování.
„Připoutej se,“
„Jistě…“ Trochu zrudnul a připnul si pás. Zvuk motoru byl tak tichý, že si nebyl jistý, jestli běží. Bill se po autě rozhlížel. Bylo tak velké, tak pohodlné a mělo nebezpečně prostorné zadní sedačky.
„Zastavíme u nějaké benzíny, abychom si koupili nějaké jídlo. Cesta do Berlína bude dlouhá a můžeme si cestou někde… hmmm… odpočinout,“ řekl Tom a zapnul CD přehrávač. Měl tam svou oblíbenou hudbu. Bill nijak proti této hudbě neprotestoval, prakticky poslouchal všechno, jen na dechovky a country byl vždy téměř alergický.
„Tome? Smím se na něco zeptat?“
„Už ses zeptal, ale dovolím ti ještě jednu otázku,“ usmál se Tom a pokračoval v řízení.
„Jak… jak bude probíhat ta… ehm… výchova?“
Tom neodpověděl. Odbočil k benzíně a zastavil u čerpadla. Docházel mu benzín, přeci jen jel přes celé Německo a autíčko už mělo žízeň.
„Co chceš k jídlu?“
…
„Bille, na něco jsem se ptal?“
…
„Fajn.“
Tom vystoupil z auta a natankoval plnou nádrž, pak zašel do obchodu, aby si koupil něco pořádného k jídlu a Billovi vzal kuřecí bagetu, oběma vzal po dvou redbullech, koupil taky dva speedy na povzbuzení, balíček žvýkaček a neperlivou vodu. Zaplatil a vrátil se do auta.
Podal Billovi bagetu a jeden redbull. Svůj už stačil vypít. Nastartoval a opět vyjel na dálnici. Bill si bagetu rozdělal a pustil se do jídla. Popravdě měl obrovský hlad a Tom se mu trefil do noty. Kuřecí bageta je totiž jediná, kterou je ochotný sníst. Během chviličky ji měl snědenou a redbull vypitý. Bohužel, křídla mu nedal, spíše jej ještě více unavil. Netrvalo dlouho a Bill usnul.
*****
Když se probudil, byla už tma a auto stálo. Tom v autě nebyl, ale když se Bill rozhlédl, zjistil, že stojí na nějaké mýtině a Tom venku kouří. Odepnul si pás a vystoupil. Došel k Tomovi a zezadu jej obejmul.
„Děkuju za to jídlo.“
Tom se jen usmál a vydechl obláček šedého dýmu.
„Proč jsme tady?“ zeptal se Bill a zvědavě se rozhlížel kolem. Že by jej Tom vzal rovnou na tu chatu, o které mluvil do telefonu?
„Potřeboval jsem si na chvilku odpočinout a parkoviště u dálnice mi nepřišlo nejvhodnější,“ řekl Tom a típnul cigaretu.
„Co tu budeme dělat?“
„Je čas zjistit, co umíš…“
autor: Vanity
betaread: Janule
Klikněte na anketu, dík. J. :o)
taky bych si dala bagetu xD xD
tu povídku fakt miluju
to neznělo moc hezky ta poslední věta…
ooooch xD yeah ta posledni veta!! oh xDTomeee ty dable! xDxD
Billí drž se hlavně poslouchej nebo já to nevydržím.
hej já pořád nechápu jestli mám Billa litovat,nebo mu závidět =D vážně,protože vůbec nevím jak k tomu,že bude dělat děvku přišel,jestli ho někdo chytil a unesl,když byl třeba ožralej tak je to vážně chudinka…ale jestli do toho šel dobrovolně,tak za takovýho hodnýho majitele jako je tom může bejt šťastnej =)
chudák Billča, on ho chce proskoušet. toje tak rajcovní, já si to uplně představuju. oh…
ou jé. Tak jsem zavítala do "rodných končin" a co tu nevidím! Další úžasnou povídku :D. Wow! Chtělo by to rychle pokračování 🙂 Je to napínavé.
Moje nejoblíbenější povídka.. je tak dokonalá x)… po takovém konci se nemůžu dočkat co bdue dál xD
oh ješiš. A jde se na to 😀 No to jsem sama zvědavá co Bill teda umí 😀 😀 Se beztak Tom ještě bude divit 😀
mám o Billa strach….
😀 Je čas zjistit, co umíš… Vzrušující xD
Dokonalej díííl, sakra ♥♥♥♥ Stává se ze mně závislák xD
Prosím piš…jsem napnutej jak neco…jsem zvedavej co Bill predvede
Aww, rajcovní. Jak jen to mám zase vydržet do příští… středy? Bill mě tu dostává. Je tak sladký, oddaný a dětsky naivní. Už jenom název napovídá, že se hezky spálí.
Bill je tak hezky přítulný, jak ho obejmul… x) No, jen ať si nic od Toma neslibuje. Radši. Ale to jeho oblečení je hrozný! sukni nee 😀
Myslím, že nebudu jediná, která navrhuje pokračování. Ta povídka je skvělá a originální a tak zvrhlá.. :D:D:D
Po Kruhu konecne naha kvalitna povidka keru stoji za to vobec citat 😀
oh tak to nevím no xDDD… je to fakt užasná povídka a chcu vědět jak to dopade xD. jestli po dobrém nebo po zlém xD
Teri.K: Jako sukně na Billovi nesnáším, po zkušeností s jednou…ehm, nejmenovanou povídkou. Ty stejně víš, fuuuj. xD Jenže TADY se mi to normálně LÍBÍ! xD
Dááááááállll!!!!!!
Terezka: Jo, vím. Fuuuj xDD Tady se to dá, no. Ale prostě nemám ráda, když z něj někdo dělá totální holku 😀 Ale jako říkám, tady se to hodí xD Musí! Jaaj, ty ouška! TxD on je určitě zvyknutý na ledacos xDD Králíček Bill xD A ty punčochy jsou sexy 😀
Teri.K: A oholený nožky! Mhm, to je geil! xD
:D:D Bóóže 😀 Já se tlemím, ale zároveň je to dost tragický, jelikož se tohle děje i v běžném životě, až mi to náhání hrůzu, že bych takhle mohla skončit i já nebo kterákoli z nás. Hm, ale kdyby byl můj pasák Tom Kaulitz, tak bych si rozhodně dala říct… 😀 Jinak, jak se Bill dostal k prostituci? Asi nedobrovolně – ale jak? 😀 Nojo, těším se na pokráčko, i když se toho i děsím…:D