autor: Doris
Tom položil krabičku na stolek a koukal na Billa. Nějak nedokázal pochopit, jak takovýhle stvoření dokáže přežít pouliční život. Bill působil tak křehce. Jako panenka.
„Hele, a to si můžeš nechat takhle z venku něco poslat sem?“ kouknul na Billa podezíravě, aby nemusel dál uvažovat nad Billovou dokonalostí.
„No tak to nemůžeš, no,“ uculil se Bill. „A jsem tu jedinej, kdo to dělá, takže se všichni obracej na mě, když něco chtěj. Výhoda toho, že jsem si získal Karlose. Vždycky mi to sem propašuje, ale o tom se samozřejmě nemluví,“ zdůraznil Bill.
„To je mi jasný. Takže tu máš takovej respekt,“ usmál se Tom. Bill jenom zakroutil hlavou.
„To ani ne. Mám to tu docela těžký. Teda většinou. Ale cigára a časáky a podobný věci jsou tady v kantýně kurevsky drahý, takže si to nechávám posílat z venku. A Karlos stejně vždycky obsah překontroluje, takže nehrozí, že by se sem dostalo něco, co by tu bejt nemělo,“ vysvětlil Bill a kouknul na hodinky.
„Hele, Tome, už bude večeře, tak pojď.“ Típnul cigáro a rukou si prohrábl vlasy. Tom taky dokouřil a zvedl se z postele.
Bill se ještě cestou zastavil u zrcadla a zkontroloval svůj dokonalý make-up. Nemohl bez něj být ani venku, takže si ho nechal hezky poslat i sem. Přesně si pamatoval Karlosův výraz, když mu oznamoval, jaký stíny a tužku na oči chce sehnat.
„Tak jdem,“ otevřel dveře a rázným krokem vykročil na chodbu. Cestou míjeli několik jedinců, se kterými si Bill vždycky ochotně plácnul a zapáleně Toma informoval, kdo je kdo.
„Tak co, Michaeli? Početl sis?“ zakřenil se na dalšího procházejícího kluka. Tomovi došlo, že se bude jednat o toho, pro kterého byly ty porno časopisy.
„To si piš. Kvalitka jako vždycky,“ mávnul mu v odpovědi a rozběhl se do jídelny.
„Tak, tady se stravujem. Není to nic hroznýho. Dá se to jíst v pohodě. Když teda zrovna neudělaj bramborovou kaši z pytliku,“ naklonil se Bill trochu k Tomovi, aby ho slyšel. V jídelně byl dost hlahol.
„Áá, kluci, tak dobrou chuť vám přeju,“ došel k nim pomalu Karlos, ale nezastavil se. Měl dneska službu v jídelně. Většinou to nikdo nechtěl dělat. Buď se tu něco semlelo a nebo jste byli nuceni poslouchat vulgarismy elefantích rozměrů. Bill s Tomem si vystáli frontu a s naloženým jídlem se usadili k jednomu stolu.
„Sekaná s bramborem. To jde,“ zamumlal Bill a pustil se do jídla. Tom se ještě chvíli rozhlížel po jídelně a ostatních lidech a pak se taky sklonil ke svému talíři.
„Hej, Bille,“ ozval se najednou něčí hlas a překřičel tím veškerý hlahol. „Tak na kolik to vidíš tentokrát? Vsadil jsem dvě kila, že si dneska užiješ.“ Hlahol v jídelně se náhle utišil a zraky téměř všech se upřely na Billa.
„Drž hubu, Igore. Až budu chtít znát tvůj názor, tak ti ho řeknu,“ odpověděl naštvaně Bill a ani nezvedl hlavu od talíře.
„A nebo už sis užil? No tak, Bille, pochlub se,“ nepřestával Igor. Bill chytil skleničku a pevně ji tiskl. Otočil se na Igora a nenávistně ho propaloval pohledem. Tom na ně jen nechápavě koukal. Evidentně byl jediný, kdo netušil, o co jde.
„No co je, Bille? Kam se poděla tvoje výřečnost? Schválně si na to dneska počkám, kdy začneš sténat,“ ušklíbl se Igor a chtěl pokračovat v jídle. Bill se prudce zvedl od stolu a skleničku po něm hodil. Dopadla přesně před Igora na stůl a rozbila se.
„Ty hovado,“ otočil se na Billa prudce, když mu jeden střep pořezal předloktí. Bill se jen otočil a naštvaně vykráčel z jídelny.
„Hej, ty vole, kam jdeš jako?“ zavolal za nim ještě Igor, ale Karlos už došel těsně k němu.
„Drž hubu a hleď si svýho talíře. Měl by ti tu ruku uříznout,“ zasyčel na něj a přísně se na něj podíval. Igor už neřekl ani půl slova a jen se naštvaně sklonil ke svému talíři. Nikdo si nedovolil Karlosovi odporovat. Přestože mu bylo pouhých 23 let, měl tu obrovský respekt. Všichni věděli, že by na něj neměli. Tom ještě několik vteřin nepřítomně seděl, ale pak vyběhl za Billem.
„Bille… Bille, počkej,“ chytil ho za ruku a otočil ho čelem k sobě. „Co se děje?“
Bill si jenom naštvaně odfrknul. „Je to kretén,“ odpověděl Bill a ulevil si kopnutím do zdi.
„A co to mělo znamenat ty sázky nebo co? A proč bys měl sténat?“ koukal na něj pořád nechápavě. Bill si jen povzdychl a posadil se na jednu židli v chodbě.
„O tom se dost blbě mluví. Prostě každej spolubydlící, kterýho jsem dostal, mě vojel. Já se bránil, jenže koukni na mě. Já nejsem ten typ, co rozdává rány. Neměl jsem šanci. Karlos je vždycky druhej den přendal, jenže se to samozřejmě rozneslo, protože ti kokoti se všude chlubili, jak vomrdali Billa. Proto se obávám i tebe, a proto teď všichni napjatě čekaj, jestli si ze mě taky uděláš kapesní prcátko,“ vysvětlil Bill nakvašeným tónem a díval se do země. Tom se posadil vedle něj.
„Bille, já ti nic neudělám. Ani mě to nenapadlo,“ pohladil ho lehce po tváři a chytil ho za ruku. Bill ji lehce stiskl a pousmál se.
„Já ti věřim. Už jen pro to, že si první, s kym můj rozhovor začal jinak než otázkou, jestli jsem gay,“ zvedl Bill k Tomovi pohled. Tom se chtě nechtě rozesmál.
„Cože? Proč bych se tě ptal na tohle? Vim, že nejsi.“
„Jak to můžeš vědět?“ koukl se na Toma a taky se zasmál. „No, všichni se mě na to ptali, když viděli, že se maluju, ale i když jsem řekl, že ne, bylo jim to fuk. Oni vlastně taky nebyli,“ povzdychl si znovu Bill.
„No, boss naší bandy je gay, takže už to poznám z chování a tak,“ usmál se Tom a i s Billem se zvedl a zamířil zpátky do cely.
„Ty jsi od Andrease?“ koukl na něj tázavě Bill.
„Jo, znáš ho?“ přikývl Tom.
„Nikdy jsem s nim nemluvil, ale slyšel sem o něm, a když se řekne gay boss, všichni ví, že jde o Andyho,“ usmál se Bill a dál pomalu kráčel Tomovi po boku.
„Jo, to je fakt. Tak to s nim ani nemluv, jsi přesně jeho typ,“ usmál se Tom a upřesnění o Andyho vkusu pronesl přitepleným hláskem.
„Ty jsi degen,“ zasmál se Bill a dloubl ho loktem do žeber.
„Tak promiň,“ usmál se Tom a postavil se před Billa. „Vážně ti nic neudělám,“ kouknul se mu vážně do očí. Bill taky zvážněl a jen přikývl na souhlas. Věřil mu. Ani nevěděl proč, ale věřil mu.
autor: Doris
betaread: Helushka
Klikni na anketu, díky. J. :o)
chudák Bill….ale věřim, že Tom mu opravdu nic neudělá…
udělá že jo? jen se souhlasem… to je adrenalin v cele xD nenechavej to až ja vylezou xD
to by si meli chlapci věřit že?
ježiši chudáček Billí kam se hrabe obyčejný znásilnění tohle je horor.
To bylo překvapení teda. Bill, bože… Je silnej, když to bere takhle… Ale v base asi není prostor pro pláč. 🙁
"Vulgarismy elefantních rozměrů" mě ovšem pobavily. xD
Tak u tohohle dílu jsem čučela jak péro z gauče (nebo snad gaťat? xD)… Billovo chování mě docela překvapilo, on, vždycky takový něžný, se teďka postavil nějakýmu namyšlenýmu Igorovi… Ale takhle se mi Bill právě líbí. Žádný chuděra ale pěknej tvrďas, který umí odpálkovat. To s tím gayem mě teda pěkně namíchlo, takhle si dovolovat. Wááá, budu kousat. Ale ta sklenička v jídelně byla trefná 😀 Zasloužil si pár facek, Igoren jeden 😀
♥♥♥ uuhhh, naprosto dokonalá část… asi jsem se zabouchla xD ♥♥♥ to zejtra ve škole budu zase vyprávět o Bad Boyích a všichni na mně budou nechápavě hledět… už se těším ♥♥♥
Sakra… 😀 Jsem se trochu rozkecala, já vim já vim, nikoho to nezajímá. Tak já už radši padám, páč se nad touhle povídkou budu beztak rozplývat ještě půl dne 😀
LoFinQa*TWC: No mě to náhodou hodně zajímá. 🙂 Rozepsala si se krásně a mě to jenom těší. Jsem ráda, že se ti (a samozřejmě i všem ostatním) povídka líbí. TAkže doufám, že se budou líbit i další díly. 🙂 A klidně se takhle rozepiš u každýho. Vážně mě to moc těší a dává mi to obrovskou chuť do dalšího psaní. Tak ve škole pozdravuj 😀