The Icon 2.

autor: Bitter

Přetvářka

,,Vážně nechceš alespoň sušenku?“ Zeptala se starostlivě Simone svého mladšího syna a mile se na něj usmála.
,,Ne, mami, díky… stejně bude za chvilku oběd…“ Bill jí úsměv oplatil a v duchu recitoval větu, která vzápětí dorazila k jeho uším.
,,To sice ano, ale podívej, jak jsi hubený…“
,,Mami…“ Povzdychnul si káravě Bill a usrkl kafe. Přijel teprve před půl hodinou, ale jeho mamka ho jako obvykle stihla nacpat vším poživatelným, co měla po ruce.
Simone se rezignovaně vrátila k vaření. V kuchyni znovu zavládlo ticho a klid.
Právě kvůli tomu klidu jel z nemocnice hned domů. Neměl náladu na manažera a jeho zlé předtuchy a ochranku. A už vůbec neměl náladu na svou přítelkyni, která u něj byla věčně nakvartýrovaná a ani když byl kvůli tý otravě v nemocnici, od ní neměl klid.
Najednou se otevřely dveře a do kuchyně vešel Tom.
,,Ahoj, mami…“ Pozdravil ji a jako vždycky ji objal. Na Billa se ani nepodíval.
,,Nazdar, bráško.“ Sykl Bill a sjel ho pohrdavým pohledem. Opřel se o opěradlo a očima studoval každý kousek Tomova oblečení. Zapraný kalhoty a rádoby značkový tričko támhle z tržnice. Jen se ušklíbl, když Tom nervózně přešlápl.
,,Ahoj… nemáš bejt v nemocnici?“ Prskl na něj Tom a jeho sarkasmus se nedal přeslechnout.
,,Pustili mě…“
,,No toho jsem si všimnul. Jak to, že nejsi ve Francii?“ Řekl Tom tónem, jako by se nabízel, že ho tam sám klidně odveze. A kdyby mohl, nacpal by ho do kufru tý jeho káry a odvezl někam hoooodně daleko.
,,Bill potřebuje klid… Ve Francii by neměl od novinářů pokoj.“ Odpověděla za něj Simone a postavila před syny talíře s boloňskými špagetami. Bill se jen usmál a kývnul.
,,A zítra přijede i Juliet. To je Billova přítelkyně… je to taky modelka a je moc slavná, skoro jako Bill. Poznali se na jedný přehlídce ve Francii…. Juliet……“
,,Juliet mě nezajímá.“ Sykl Tom a sednul si ke stolu. ,,Jo a omluv Andyho, jel do Berlína něco zařídit, ale zítra určitě do oběda přijede.“

,,Vy jste ještě furt spolu?“ Pozdvihne Bill obočí a nechápavě zakroutí hlavou. Tohle rozhodně nebylo v plánu.
,,Jo a vadí ti to?“ Štěkl po něm Tom a třísknul s vidličkou.
,,Ne… jen jsem nečekal, že to vydrží…“ Zakroutil Bill znova hlavou a rezignovaně zvedl dlaně do vzduchu. Tom už se nadechoval k odpovědi, ale zarazila ho Simone s přáním dobré chuti.
Následně si taky sedla a propalovala oba pohledy. Bylo to tu zase. Takovou dobu se neviděli, a když už se vidí, pohádají se. Věděla moc dobře, kdo za to mohl.

Andreas. To on jí odvedl jejího staršího syna pryč a poštval ho proti Billovi. Bill neudělal nic špatného, když tam tenkrát jel bez něj. Stejně by neměl šanci, její chlapeček byl přece daleko lepší. Nemohla pochopit, proč s ním Tom je. Když jí tenkrát Tom řekl, že s ním chodí, dávala to za vinu hormonům, ale šest roků dávalo jasně najevo, že hormony to nebudou. Stejně ale Andrease nesnášela, ať se ten blonďatej chudáček snažil, jak chtěl, Simone ho stejně za něco sjela a Andreas z toho pak byl vždycky špatnej. Moc dobře věděl, že ho Tomova máma nesnáší a všechno to vyvrcholilo, když si našli společný byt a pak se zasnoubili.

,,Teda mami, takový jsem neměl ani v Itálii.“ Pochválil Bill oběd a spořádaně odnesl talíř do dřezu a opláchl ho.
Simone se krapet začervenala a poděkovala.
,,No a co kdybych vás zítra místo oběda někam pozval? Znám jednu…“
,,Ne, díky.“ Odsekl Tom okamžitě a stejně jako Bill před chvilkou, uklidil talíř.
,,A proč ne, mě to přijde jako skvělý nápad.“ Odvětí hned Simone nadšeně na Tomův nesouhlas a Bill se na ni usměje. Ani si to neuvědomuje, úsměvy má dávno nacvičené a upřímně se nesmál už hodně dlouho… neměl k tomu důvod… Jediný důvod, který by stál za opravdu upřímný úsměv, jaksi nebyl k mání. Zatím.
,,Pochybuju, že bude Andy souhlasit.“ Opáčí Tom, jenže to Simone maximálně naštve.
,,Bill nabízel rodinný oběd a ten… ten Andreas do rodiny nepatří! Půjde Bill, Juliet, já a ty, jako rodina.“
,,Andrease si v létě, až dodělá školu, beru, takže do rodiny patří! Víc, než nějaká Juliet!“ Křikne Tom dopáleně a pěstí praští do stolu. Zadívá se matce tvrdě do očí a Billova opovržlivého pohledu si nevšímá.
,,O tom se s tebou nebudu bavit… moc dobře víš, co se stane, jestli to uděláš.“ Sykne tvrdě Simone a naštvaně odejde. Tom zůstane s Billem v kuchyni sám.
Bill se jen ušklíbne.
,,Tak ty se budeš ženit… že jsi se nepochlubil… máma taky nic neříkala…“ Pokrčí Bill rameny a pobaveně se uchichtne.
,,Proč bych se měl chlubit zrovna tobě? Ty jsi se taky s Juliet nepochlubil, tak co?“ Křikl po něm Tom a stiskl ruku v pěst. Bill jen pohodil hlavou.
,,Jenže já se nežením… Proč máma tak vyjela? Že by jí na tý svatbě něco vadilo?“
,,Protože Andrease nesnáší… můžeš hádat, proč.“ Odvětil mu Tom a měl co dělat, aby se na něj nevrhl. Ten povrchní výraz byl naprosto nesnesitelný.
,,Aha… no to se jí nedivím…“ Usmál se a opustil kuchyň. Toma tam nechal samotného a dobře udělal, jinak by skončil na pohotovosti.

Netrvalo dlouho a dům se div neotřásl nad ránou dveří. Tom vyletěl z domu jak blesk a nezapomněl po cestě nakopnout Billovo milované autíčko.
Nasedne do dodávky a během chvilky, než se uklidní, vyjede domů, kde ho ale čekalo překvapení…

,,Já myslel, že přijedeš až ráno.“ Výskl Tom radostí a ve vteřině tiskl to blonďaté stvoření v náručí.
,,Jsem šikulka.“ Odvětil mu Andreas a omotal mu ruce kolem krku.
,,Můj šikulka.“ Doplní ho Tom a nedočkavě ho políbí. Andreas se do polibku usměje a s Tomem zavěšeným kolem krku spadne na gauč.
,,Co doma?“ Zeptá se hned, jak se mu podaří Toma zpacifikovat tak, že teď ležel pod ním.
,,Bill přijel z Francie.“ Odpověděl bez zájmu, zájem se totiž skrýval pod Andreasovým tričkem, které se snažil sundat.
,,Tome!“ Napomene ho Andreas pobaveně, protože tímhle stylem to triko maximálně roztrhne.
,,A co říkal? Jak se má?“
,,Lásko, musíme se o něm bavit?“ Zesmutní Tom a jeho ruce sklouznou na pohovku.
,,Ano… Třeba už byste se mohli konečně usmířit… dyť je to už šest roků, zlato… šest roků.“ Zopakuje Andreas významně a zadívá se Tomovi do očí.
,,Já se ho nebudu doprošovat. Andy, kdybys ho viděl, vypadá jak nějaká děvka a je arogantní, až to tříská… jo a má holku… Juliet. Modelku a zítra s nima jdem na oběd.“ Dodal otráveně, zato jeho miláček nadšeně zatleskal.
,,No vida… všichni se sejdeme a vy dva si to vyříkáte… uvidíš, zas to bude fajn.“ Pohladil ho po líci a vtiskl lehkou pusu na rty.

,,To víš, že ano…“
,,Vážně to nebude tvojí mámě vadit? Já půjdu klidně do hotelu…“
,,Ne, to vážně nemusíš lásko… už jsem s mámou všechno zařídil. Vyzvednu tě na letišti, ano?“
,,Ano… už se tě nemůžu dočkat… hrozně se mi stýská miláčku.“
,,Já vím… mě taky… Juli, já už musím končit, tak zítra ano?“
,,Ano… Ahoj a… miluju tě.“
,,Já tebe taky, lásko… ahoj.“ Bill típnul hovor a hodil mobil na pohovku.
,,Kráva…“ Neodpustil si poznámku směrem k telefonu a vydal se do koupelny.
Ať žije přetvářka…

autor: Bitter
betaread: Janule
Klikni na anketu, díky. J. :o)

15 thoughts on “The Icon 2.

  1. No ty voe!! Ta poslední věta mě pěkně zarazila xDD Takže on ji enmiluje, no jasně jak jinak xDDD Suupeeer

  2. nádhera, já se strašně těšila:)) a konečně další díleček…….. je to perfektní povídka a hrozně moc se mi líbí!!!!!!!!!!!!

  3. Jé, ty dva jsou na sebe tak ošklivý… no jako správní bratři 🙂
    Teda ale s tou svatbou, no, tos mě dostala 🙂 A na ten rodinnej oběd a na Juliet, to se opravdu moc těším 😉

  4. chudak Bill, k Juliet teda moc milej neni, ale myslim si, ze miluje Toma a Andy to vedel a vzal mu ho a on ted jen planuje jak Toma dostat… jinak nadherne napsany jako vzdy!!!

  5. Mei, já to dělám tagi:-D
    Simik, myslíš jo??:-D
    No každopádně mam radost že se wám to líbí a slibuju, že se tu do dwou tejdnů oběwí další powídka;-) se školou mam utrum(z Bitterky je oficiálně cukrářka;-)) tágže teď budu psát jag zjednaná:-D

  6. Oh, krása, ten závěr. xD Aspoň že tak; to bude cesta k Tomovu srdčenku aspoň o KOUSEK snažší. 😀

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics