Just Say Yes 1/2

autor: Tenshi88

„Tome?“

Tom ztuhnul. Zrovna teď neměl na osobu, která na něj potichu mluvila, náladu. I když jeho pokoj halila tma, jeho by poznal všude. Až moc dobře. Snažil se ovládnout všechny své emoce, uklidnit bouři, kterou v něm bratrův hlas, a vlastně bratr samotný, vyvolával. Pomalu se otočil. „Co, bráško?“

Dokonalý Bill stál opřený o zárubeň dveří bratrova pokoje a nakukoval dovnitř. Ironický úsměv mu jemně křivil rty. Neříkal nic. Jen se tak zvláštně díval.

Toma to vytáčelo. Ten jeho hluboký až propalující pohled, zvláštní jiskry v očích… Co se děje, o co mu sakra zase jde? Silou vůle se donutil nedívat se na bratrovy rty. Bože, ale ty rty jsou tak nádherné, lehce vyšpulené, přímo vybízející k horlivým polibkům… Tom se cítil unavený a zničený po dnešním vyčerpávajícím koncertu a tenhle stav opravdu nebyl vhodný k večernímu setkání s vlastním bratrem. Poslední dobou se před Billem cítil opravdu nesvůj. Na rozhovory s bratrem potřebuje všechnu svou energii a sebeovládání, potřebuje mít sílu se bránit svým pocitům. Nepotřebuje, aby někdo -tím méně právě on- věděl, že on, ano, slavný Tom Kaulitz, se zamiloval. Vlastně to zjistil před nějakou dobou. Zamiloval se do nikoho jiného, než do svého nejbližšího člověka, toho jediného, kterého nemohl nikdy mít. Bál se mu to říct. Jak by taky mohl? Zvlášť o těch snech. Ach Bože, ty sny…

Tom bojoval s náhlou touhou zavřít oči, když se mu tyhle vzpomínky na nedávný sen o Billovi vybavily. Poprvé je začal mít asi před rokem. Nejprve to byly výhradně sny s erotickým nádechem, později i nahodilé nesmyslné a silně romantické situace. On a Bill procházející se ruku v ruce kolem jezera. On a jeho bratr sedící mu na klíně, šeptajíc sladká slůvka vyznání… Někdy snil o opravdovém vztahu se svým bratem, schůzkách a romantice -to se ráno vždycky sám nad sebou ušklíbl- někdy jen o sexu. Jediná věc, o které se mu nikdy nezdálo, byly polibky. Bill ho ve snu nikdy nepolíbil. Tehdy ho ani moc nepřekvapilo, že se mu začaly zdát erotické sny o jiném chlapci. Už si dokázal přiznat, že minimálně poloviční podíl na jeho neúspěchu s krásnou blonďatou Annou, byla nulová přitažlivost, kterou k ní cítil. Co ho ale vyděsilo, byl fakt, že ten chlapec z jeho snů, který ho tak moc přitahoval, byl právě Bill. Vlastně ho nepřitahovalo stejné pohlaví obecně. Když se díval na jiného chlapce, necítil nic. Přitahoval ho jen Bill. To vedle něj cítil chvění v každé buňce svého těla. To vedle něj ztrácel možnost se ovládat. Všechny tyhle myšlenky se Tomovi mihly hlavou během vteřiny. Bill pořád ještě neřekl ani slovo.

„Co?“ důrazně zopakoval Tom, snažíc se vyprovokovat bratra k nějaké reakci. Bill pořád neodpovídal, ale přiblížil se o několik kroků k Tomovi, pořád s tím zvláštním, nezachytitelným úsměvem na rtech.

„Ne, Tome. Dneska jsem se s tebou nepřišel hádat.“ Tom hlasitě polkl a najednou si nebyl jistý, co má dělat. Bill pokračoval. „I když jsem si nemohl nevšimnout, že poslední dobou to má právě takový efekt,“ řekl a sklopil hlavu. Z nějakého nepochopitelného důvodu sjel Bill pohledem až k Tomovu pasu, a ten se začervenal. O co tu sakra jde?! Proč se na něj zrovna Bill dívá takhle? Bill svůj pohled zvedl, jejich oči se setkaly. „Tome, ty se červenáš?“ zeptal se pobaveně s evidentní známkou ironie v hlase. „To by mě zajímalo pročpak?“

„Drž hubu, Bille. Co tady děláš, tak co chceš?“ Tom zněl podrážděně. On podrážděný byl. Do háje. Takhle Billovi brzy dojde, jak na tom právě teď je.

Billův úsměv se v tu chvíli roztáhl do úšklebku. Pak udělal několik dalších kroků směrem k zoufalému Tomovi. Teď už od něj byl vzdálený jen na pár centimetrů. Tom se donutil zůstat na místě a necouvnout. Zadíval se bratrovi zpříma do očí.

„Hodláš mi odpovědět?“ zeptal se a zoufale se snažil získat zpět alespoň část ztracené rovnováhy. Bill vedle něho stojí tak blízko a není to sen. Je to skutečnost. Tím zjištěním se mu zatočila hlava. A hlava nebyla jediná část těla, která začala na bratrovu blízkost reagovat. V duchu zato sám sobě vynadal.

„Poslední dobou jsi nějaký podrážděný,“ komentoval to Bill jemně a pohladil bratra po ruce. „Kdybych tě neznal líp, řekl bych, že jsi ze mě nervózní. Jsi nesvůj. Už dlouho jsi mi nedovolil být ti nablízku. Copak ty nechceš, abych ti byl takhle blízko?“ Tom se trhaně nadechl rozhodnutý se bránit. „Myslím, že ti opravdu přeskočilo, bráško,“ zareagoval Tom a snažil se, aby to vyznělo dostatečně sarkasticky. „Tak proč se teda červenáš?“ zeptal se Bill s vědoucím úsměvem na tváři. Než mohl Tom jakkoliv zareagovat, Bill mu položil prst na rty a zatřepal hlavou. „To je v pořádku. Hodně lidí po mně nějakým způsobem tajně touží. Nic se neděje, když i ty…“

„Běž někam, Bille,“ Tom se začal lehce třást. Bill se přiblížil ještě víc, takže oba teď byli tak blízko, že Tom mohl cítit bratrův dech na své tváři, když znovu promluvil.

„Hmm, to není to, co jsem si představoval, že řekneš,“ pronesl Bill trochu zamyšleně. Pak svůdným, o kousek níž položeným hlasem, pokračoval. „Řekni mi něco, Tomi“ – v tu chvíli musel Tom bojovat s vlnou potěšení nad tím, jak a jakým tónem bylo použito jeho jméno – „jsi právě teď vzrušený?“