autor: Doris
Několik následujících dní bylo pro Billa peklem. Teď, když věděl, co se s Tomem děje, nedokázal myslet na nic jiného. Každou chvíli se mu před očima objevil obraz Toma, sedícího někde v koupelně na zemi a nebo ve vaně s žiletkou v ruce. Připadal si hrozně bezmocný. Prožívat každý den s vědomím, že dostal Toma až do téhle situace, ze které nemůže ven, bylo neskutečně zničující. Bylo mu naprosto jasné, že ujištění ho v tom, že mu skutečně nic neudělal, Tomovi v tomhle nepomohlo. Možná se mu ulevilo, ale nezbavilo ho to potřeby si ublížit. Na to už bylo dost pozdě. A Bill se opravdu nemýlil. Přesto, že se Tomovi značně ulevilo, nedokázal se ovládnout a zapřít se před dalším pořezáním. Ještě v něm byla spousta nevyplněné touhy, která mu v tom bránila.
I teď seděl v koupelně na zemi a sledoval novou krvácející ránu. Myšlenky při tom upínal k Billovi. Bylo tak zvláštní ho vidět. Připadl mu snad ještě dokonalejší než kdy jindy. Byl u něj tak blízko. Zase mohl cítit jeho dokonalou vůni. Z myšlenek ho vytrhl náhle zvonící telefon. Zvedl se z podlahy, několikrát přes ruku převázal ručník, který si schovával k těmto účelům, a seběhl do obýváku. Už zase byl sám doma.
„Prosím“ zvedl telefon a vyčkával, kdo se mu ozve z druhého konce
„Ahoj… tady Bill,“ ozvalo se poměrně nesměle. Tom se zhluboka nadechl, no zavěsit už nemohl.
„Ahoj,“ pípnul do telefonu
„Ehm… je doma máma?“ zeptal se trochu nervózně Bill, ale s úsměvem na rtech. Přesto, že to Tom nemohl vidět. Bylo úžasné ho slyšet a Bill už si v tomhle směru nehodlal nic nalhávat.
„Ne, není,“ odpověděl mu znuděně Tom. Nervozita z něj trochu opadla a otázka, zda je doma Simone, mu připadala přinejmenším zbytečná.
„No, už mě to ani nepřekvapuje,“ ušklíbl se Bill do telefonu a bylo to znát i na tónu jeho hlasu. Tom se upřímně zasmál.
„Mám jí něco vyřídit?“ zeptal se pobaveně. Veškeré napětí z něj opadlo. Billův hlas ho uklidňoval.
„No jo…“ Začal nadšeně Bill, jako by si právě vzpomněl proč vlastně volá, „zítra od šesti večer pořádám grilovačku na zahradě. Bude tam i Andy a jeho rodiče, tak přijďte taky.“
Tom na chvíli zaváhal.
„Jo, já jí to řeknu. Určitě tam přijde,“ řekl už zase poněkud nervózně.
„Ty taky, Tome. Chci tu hlavně tebe,“ namítnul Bill naprosto vážným hlasem.
„No já nevím, Bille,“ zakoktal Tom a pohledem sklouzl na ručník kolem své ruky.
„Tome, prosím, prosím, prosím,“ žadonil téměř plačtivě Bill. Bál se, že Tom opravdu odmítne a nepřijde.
„Tak dobře,“ povzdychl si ztěžka Tom. Kdyby měl být upřímný, vůbec se mu tam nechtělo. Zase se jen bezmocně dívat na Billa a vědět, že jeho jediná láska mu utíká mezi prsty. „Ale jen kvůli tobě,“ dodal ještě polohlasně Tom. Nějak už v sobě nedokázal tlumit všechny emoce. Bill se blaženě pousmál.
„Děkuju, Tome. Už teď se moc těším,“ pousmál se Bill a nahodil poněkud zvláštní tón hlasu, který Tom dost dobře nechápal. Nevěděl, co si o tom má myslet
„Dobře, Bille, tak se uvidíme zítra,“ snažil se zakrýt svoji nervozitu Tom, „zatím se měj,“ rozloučil se s Billem a telefon zavěsil. S povzdychnutím dopadl do křesla a sundal si ručník z ruky. Díval se na svoji nejčerstvější ránu a přemýšlel. Zítra to neudělá. Vydrží to. Kvůli Billovi. Bylo mu naprosto jasné, že se k tomu Bill vrátí, a tak mu chtěl alespoň něčím udělat radost. Ukázat mu, že pro něj dokáže cokoliv.
Bill v tu samou chvíli seděl na posteli a lehce se posmíval. Ulevilo se mu, že Tom neodmítl a zároveň ho naplňoval úžasný pocit z toho, že ho znovu slyšel. Jeho tělem celou tu dobu probíhalo vzrušení a příjemné chvění. A zítra ho i uvidí. Byl si tím už naprosto jistý. Tom nebyl ten typ, co by nedodržel slovo. A pro Billa to byla nejlepší příležitost, jak Tomovi všechno říct. Jako ho chytit a už nikdy nepustit. Seděl tak ještě asi hodinu, ale pozdní čas už ho donutil se zvednout a připravit se ke spánku. Dnes se mu usínalo mnohem lépe než kdykoliv předtím. A Tomovi kupodivu jakbysmet.
Ráno se Tom probudil svěžejší než kdykoliv jindy. Bylo to až zvláštní. Byl nervózní z dnešního večera, který má trávit u Billa, ale na druhou stranu ho ta představa hodně naplňovala. I Simone si všimla jeho dobré nálady a o to více se těšila na večer. Jediné, s čím Tom neustále celý den zápolil, bylo nutkání zamknout se v koupelně s jasným úmyslem. Ale vždy, když se mu do mysli vkradla takhle myšlenka, vzpomněl si na Billa a na to, co si slíbil. Že to kvůli němu neudělá. Už ne. Hodina nemilosrdně míjela druhou a Simone konečně zavolala svého staršího syna do auta. Bill bydlel na druhém konci města a už je netrpělivě očekával. Přesto, že si byl jistý, že by Tom už svoje rozhodnutí nezměnil, i tak se toho trochu obával. Jaká byla jeho úleva, když po zazvonění zvonku na domovních dveřích uviděl jak Simone tak Toma. Zářivě se na oba usmál a přes dům je vedl na zahradu, kde už seděli i Andreas a jeho rodiče. Simone si k nim okamžitě přisedla a dala se s nimi do řeči. Tom ještě chvíli nervózně přešlapoval mezi dveřmi do zahrady a pozoroval Billa, který obracel maso na grilu. Nemohl se vynadívat.
„No pojď, Tome,“ usmál se na něj Bill a Tom se pomalým krokem vydal k ostatním. Přisedl si ke stolu a pustil se do řeči s Andym. Teď byl zase pro změnu plně zaujatý pozorováním Bill. Byl tak hrozně rád, že přišel, že ten dnešní večer bude jen jejich. Věřil tomu, že už v sobě našel tu odvahu, aby Toma miloval a nechal se od něj milovat.
autor: Doris
betaread: Janule
určitě odvahu najde….musí!!
Doriiis, jak to děláš že píšeš tak neuvěřitelně úžasně???? Bomba, miluju tvoje všechny povídky čím dál víc a víc!!!
Já taky doufám, že už našel tu odvahu. A Tomi to vydržel, to je skvělý:-). Doufám, že Bill mu pomůže s tím přestat
samé milování všude…
Lea: Moje všechny, dvě 😀 Ale děkuju.
Mei: No jestli se ti to nezamlouvá, stačí říct 😀 😀
[5]: Kecko, já počítám aj jednodílky! x)))
[6]: jo tak to jo. Ale těch tu taky moc nemám. Ale hele jako já jsem hrozně nakrklá, že nevim kdo jsi. Mě to furt leží v hlavě a ať myslim jak chci, tak prostě nevim 😀
[7]: Víš kdo jsem, akorát mě teda znáš pod jinou přezdívkou no xDDD
Mei: Ježiši, ty taky ze všeho naděláš! Zdá se mi, že ti nic není po chuti, ke všemu máš nějakou připomínku…
Doris, to je úplně úžasný xD Člověče mě docházej slova, pomalu a jistě xD Doufám, že se do sebe zase zamilujou, Tom přestane s tou pakárnou a bude to happy life xD
KurNíík…já doufám, že jim to vyjde…že to Bill Tomovi řekne a bude všecko fajn..a běda jestli ne =D
Ach tak už nech mu to povie 🙂 som šťastná ako blcha 😀