I can’t help myself 8.

autor: Ivetka

Ani jsem nečekal, že se něco takového stane. Přemlouval jsem mámu, aby mě tento týden nechala doma, protože mi ,,nebylo dobře“, ale dnes ráno jsem se probudil a vážně mi nebylo nejlépe. Když jsem si změřil teplotu, překvapilo mě to ještě mnohem víc – 38,3. Vzal jsem si teda prášek na snížení teploty a bolesti, a hned napsal klukům SMS: ,,Ahoj pánové, omlouvám se, ale dneska do klubovny bohužel nedorazím. Něco mě skolilo – mám teplotu a není mi dobře, Tom.“ Všem to rozešlu a zalezu si do postele a zapnu si televizi. Chvilku sleduju nějaké pohádky, co tam dávají, ale potom mě začnou bolet oči. Proto zavřu oči… Když je ale znovu otevřu, málem dostanu infarkt, jak se leknu.
,,B…Bille, co tu děláš?“ zakoktám.
,,Dole bylo otevřeno, chtěl jsem tě vidět.“ Pohladí mě po dredech.
,,Aha…“ pousměju se.
,,A jsi nemocný, tak jsem ti přišel pomáhat…“ směje se.
,,Wow..“ zachraptím.
,,Tak… máš asi hlad, co?“ přikryje mě dekou až ke krku.
,,No… nemám… ani chuť ne…“ zašklebím se.
,,Ale něco jíst musíš, takže tu lež a já ti dole něco udělám,“ mrkne na mě a zmizí za dveřmi. Abych pravdu řekl, jsem docela i rád, že tu je. Alespoň tu nejsem sám.

,,Tak tady jsem ti udělal nějaký čaj a tady máš ovocný salát, co jsem ti udělal.“ Dá mi na
peřinu misku nakrájeného ovoce.
,,Já ale nemám hlad, Billy…“
,,Ale no tak, nech toho. Musíš něco zdlábnout, alespoň trošku,“ pobídne mě a dá mi pusinku na čelo.
,,Tak dobře,“ pousměju se a vyhoupnu se do sedu. Něco málo z toho sním, ale potom to odložím na noční stolek.

,,No vidíš, tak za chvilku budeme pokračovat,“ přisedne si ke mně, když si lehnu. ,,Jsi roztomilý, když jsi nemocný…“ pohladí mě po ruce. Kouknu se na něj a jeho ruku stisknu a palcem ho začnu hladit po jejím hřbetě. Bill mi to neúnavně oplácí.
,,Nechceš si jít lehnout ke mně?“ brouknu…
,,Mám džíny“ odvětí…
,,Tak si ode mě ze skříně vezmi nějaký moje tepláky nebo něco…“ nenápadně ho přemlouvám…
,,Tak dobře“ nakonec souhlasí, zvedne se a dojde k mé skříni. Vybere si tam jedny moje oblíbené tepláky a přejde k mému psacímu stolu. Pomalu si začne rozepínat pásek u kalhot. Sleduju ho, dělá to zpomaleně. Docela mě to vzruší. Jak provokuje. Potom si sundá i kalhoty. Rychle si nandá ty tepláky.
,,Máš krásně dlouhý nohy,“ pochválím mu.
,,Díky,“ dojde k posteli a vleze si ke mně pod peřinu.
,,Bille, děkuju, že jsi dneska přišel,“ brouknu asi po 20ti minutách, co u sebe ležíme. Ještě víc se k němu přitulím.
,,No… není zač, ale zasloužil bych si snad nějakou odměnu, nemyslíš?“ pevněji mi stiskne ruku.
,,Billy… Teď ti pusu dávat nemůžu, jsem nemocný…“ zakloním hlavu a kouknu se mu do očí.
,,Tome… jedna pusa tě přece nezabije a mně se nic nestane…“ koukne se na mě psím pohledem.
,,Bille, chytneš to ode mě,“ zvýším hlas, aby věděl, že to myslím opravdu vážně.
,,Hm,“ skloní se ke mně a drze mě políbí. Jsem sice trošku zaskočený, ale nedokážu se bránit. Naopak… spokojeně mu to oplácím.

,,Jsi strašně tvrdohlavej…“ zasměju se potom.
,,Mmm… já vím, ale mnohdy se to vyplatí, co?“ zase mě přikryje.
,,Jo, máš pravdu…“ usměju se a znovu se k němu přitulím. ,
,No teď žádný odpočívání, teď zase něco spapáš…“ zvedne naučně ukazováček a natáhne se na noční stolek pro misku s ovocem. Radši nic nenamítám a nechám se od něj krmit. Musím se přiznat, ovoce a zelenina nikdy nebyla moje slabá stránka… ale od Billa to chutná jako ovoce utržené přímo z rajské zahrady. Vychutnávám si každé sousto až do chvíle, kdy mám vážně dost. Poděkuju mu a zase si k němu lehnu.

,,Měli bychom už taky konečně dořešit to, jak to mezi námi bude…“ řekne po chvíli sledování televize Bill. Zvednu hlavu.
,,No… a co by jsi chtěl řešit?“ nasucho polknu.
,,No… ty vztahy mezi námi. Není to normální, Tommy… Měli bychom se nějak společně rozhodnout, jak to mezi námi bude dál…“ hladí mě po dlani.
,,No a ty máš nějakej nápad?“ usměju se.
,,Tome… hele, ono to není tak lehký… víš… sám jsi říkal, že kluci by s tím asi moc nesouhlasili a taky tvoji a moji rodiče… i když moji rodiče s homosexuálními vztahy nikdy problém neměli, ale…“ vtom momentě mu skočím do řeči.
,,Dost! Přestaň to okecávat,“ zamračím se…
,,Miluju tě, Tome,“ koukne se na mě. Místo odpovědi si sednu a jemně ho líbnu na rty…
,,To je teda vážná věc, s tím bychom měli něco dělat, nemyslíš?“ pousměju se.
,,Asi ano, lásko,“ stáhne si mě k sobě a začne něžně líbat…

autor: Ivetka
betaread: Janule

7 thoughts on “I can’t help myself 8.

  1. proč já magor to všechno čtu znovu?? 😀 No asi proto že to miluju 😀 Ivet ty jsi prostě borka.

  2. No lidi, není to rekord? xD Kluci si konečně uvědomili co chtějí, yahoo! xD Tohle jsem očekávala už od začátku týhle povídky, že budou jednou spolu xD I když, má komplikovaná dušička nemá pokoj, stejně si myslím, že se tam něco zvrtne xD Těším se na další díl, tuhle povídku absolutně miluju xD

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics