Bestattungs zeremonien 3.

autor: Theodor & Alex

Podá mi dopis a já si ho s nadšením přečtu. Na hodinách odbijí dvě hodiny ráno. V dopise, který mi poslal můj přítel pan Hemilton, stálo:

Drahý Hrabě Bille von Kaulitzi,

jsem již nesmírně potěšen Vaší rychlou odpovědí, proto jsem rád využil Vašeho posla a poslal Vám další dopis. Chlapce i dar od Lady Bathoryové Vám pošlu s tímto dopisem. Na Váš bál se svou drahou chotí určitě přijdeme. Těšíme se na Vás.

S uctivým pozdravem Luis Hemilton s chotí
Dne 13. května 1788

„Pane?“
„Ano?“
„Je tady ten nový komorník.“
„Pozvěte ho dál, ke mně.“ Řeknu s úsměvem a dále se čachtám ve vodě. Po chvíli slyším slabé zaťukání na dveře, stisk kliky i vrznutí otevírajících se dveří. Otočím hlavu ke dveřím a spatřím toho chlapce, kterého jsem viděl dnes v noci.

„Dobrý večer, pane Hrabě.“ Pokloní se uctivě.
„Jak se jmenuješ?“
„Tom.“
„Dobrá, Tome, já jsem Hrabě Bill von Kaulitz, ale říkej mi pane.“
„Jistě, pane.“
„Tak Tome, pojď sem a umyj mě.“

Otočím se opět a čekám na něj. Ucítím vlhký hadr na svém rameni.

„Nenamoč mi vlasy.“ Řeknu napůl naštvaně, při pomyšlení, že bych si je musel dlouho sušit. Jen kývne a už cítím jeho prsty, jak mi dávají jednotlivé dready do culíku. Potom zase ucítím mokrý hadr na svém zátylku. Příjemné jednotlivé tahy po mých zádech.

„Tome, umyj mi všechno.“

Řeknu a neuvědomím si, jak to muselo vyznít. Tom mi tedy umyl záda, břicho, hrudník, paže i nohy. Zadek a předek jsem si umyl sám. Vystoupil jsem z vany a nemohl najít něco, čím bych si své tělo vysušil. Tom se začal ihned ohánět po nějaké osušce. Všiml jsem si, že je roztěkaný a nervózní. Červená se a jeho nabuzené mužství šlo jasně vidět. Já na sobě nedal nic znát. Osušil jsem se a šel spát. Spím nahý, protože nesnáším, aby mě v noci něco někde škrtilo. Ulehl jsem do své postele s nebesy. Je zvláštní, že mám nebesa. Zní to blbě.
Tom přešlapoval na místě, hlavu měl sklopenou a červenal se.
Uvědomil jsem si, že jsem mu ještě neukázal pokoj.

„Tome? Můžeš dnes spát u mě.“

Nadzdvihnul jsem peřinu a posunul se trochu ke kraji postele. Tom kývnul, sundal si věci a byl jenom ve spodním prádle. Červenal se ještě víc, když ulehal ke mně do postele.

„Dobrou noc.“ Usměju se a na pár hodin zaberu.

Probudil jsem se brzy ráno a podíval se na Toma. Stále spal, ale když jsem se zavrtěl, trochu zbystřil. Strachy až nedýchal. Napadlo mě, co asi dělá?
Dělal jsem, že zase spím. Jemné oddechování a šumění peřiny mi dalo jasně najevo, co můj drahý komorník dělá.

„Dobré ráno.“

autor: Theodor & Alex
betaread: Janule
Klikni na novou anketu, díky J. :o)

19 thoughts on “Bestattungs zeremonien 3.

  1. tohle dělat pod mojí peřinou tak se neudržím a skočim na něj xDD….aaaw žeru tu povídku..dááááááááál xDD

  2. [9]: my neklebetíme, my jen projevujeme zájem o jistého muže který se stal vaším přičiněním tak neuvěřitelně neodolatelný x))) Tak mějte s námy slitování, jsme taky jenom lidi

  3. gosh lidi tohle mi nedělejte. Ty we já jsem dneska fakt nějaká rozvášněná. Když to řeknu slušně. Tak já dočtu jednu povídku při který málem nedopadnu dobře a když se trochu uklidnim a začnu číst tohle, tak jsem tam kde jsem byla. Ty we zabte mě. Jestli to takhle půjde dál, tak u týhle povídky nedopadnu dobře 😀

  4. prej zní to blbě 😀 já se musela smát :D:D hey hrabě Bill na to jde vcelku rychle :D:D skvělá povídka naprosto úžasná! 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics