Bad boys 13.

autor: Doris

Igor s potěšením sledoval Tomův zmatený výraz, který se snažil všemožně zamaskovat. Igorovi ale uniknout nemohl.
„Kam tim míříš?“ zeptal se Tom podrážděně. Za prvé ho nijak netěšilo, že Igor ví něco, co jemu uniká, a za druhé, že se jedná zrovna o Billa.

„No kam bys asi myslel,“ ušklíbl se Igor. „Bill tady spí ještě s někym, kromě tebe.“
„Jo, když si ho ty svině násilím vezmou,“ vyštěkl Tom a zamračil se. Jak by mohl tušit, že Igor myslí sebe a Billovo odevzdávání.

„Ne tak docela. Myslim jednoho dotyčného, kterýmu se Bill nebrání,“ vyvedl Toma z omylu. Tom už toho začínal mít právě tak dost.

„Tak už se laskavě vymáčkni a nechoď kolem toho jak kolem horký kaše.“ Tohle Toma vytáčelo. Jestli mu chce něco sdělit, tak to má říct hned a ne z něj ještě dělat debila. „Tak s kym teda spí?“ koukl na Igora podrážděně.

„Se mnou,“ pronesl Igor s naprosto ledovým klidem a s pobavením sledoval, jak Tom ztuhnul.

„S tebou?“ ozval se zastřeně Tom. Najednou to v něm vřelo. Tomu nemohl věřit, že by se mu Bill dával dobrovolně. Zrovna jemu. „A jak si ho k tomu přinutil?“ prsknul a zúžil oči hněvem.

„Ani jsem nemusel,“ kouknul na Toma naprosto vážným pohledem. Ovšem, že neměl v plánu mu vylíčit, jak se zpočátku Bill bránil, ale po pár dnech to raději vzdal.
„Nevěřim ti,“ řekl zhnuseně Tom, ale tak úplně pravda to nebyla. Proč mu Bill o Igorovi neřekl? Řekl mu přeci všechno, tak proč nezmínil i Igora? Že by to opravdu bylo proto, že je s nim dobrovolně?
„Přesvědčíš se sám,“ pokrčil Igor ledabyle rameny a zvedl se k odchodu. Po pár krocích se ještě otočil. „Já tě varoval,“ pronesl vítězně a zamířil pryč. Tom očima propaloval jeho vzdalující se záda a litoval, že mu do nich opravdu nemůže vypálit pořádnou díru. Bože, jak ho nesnášel. Něco v tom určitě bude. Bill by se tomuhle pokusu o člověka rozhodně nedával dobrovolně. To teda rozhodně ne. Tom tam ještě chvilku seděl, ale pak zamířil zpátky do cely. Venku toho moc nepobyl, ale tohle mu teda Bill musí vysvětlit.

Bill seděl na posteli a líně listoval časopisem, když Tom vpadl dovnitř. Zvedl k Tomovi oči a tázavě se na něj zadíval. Tomův výraz nevypadal, že by zrovna oplýval dobrou náladou.

„Stalo se ti něco?“ zkoumavě si ho prohlížel, zatímco Tom se snažil trochu rozdýchat a po několika minutovém pochodování sem tam se posadil na postel.

„Ty s nim spíš?“ přešel Tom rovnou k věci. Na nějaké obcházení on moc nebyl.
„S kym jako?“ nechápal Bill. Ostatně komu by to v tom zmatku taky došlo. Tom si napůl naštvaně a napůl nervózně přejel jazykem po pearcu a oči zabodl do Billa.

„S Igorem,“ uvedl konečně Billa do obrazu a sledoval, jak Billovi postupně tuhnout veškeré rysy. Že by to přeci jen byla pravda?

„Já… kdo ti to řekl?“ zakoktal se Bill. Tohle Tom neměl vědět. Jeho jediného ne. Je to tak potupný.

„Tak je to pravda?“ vyjel podrážděně Tom. Přeci vůbec nesejde na tom, odkud to ví, ale že to vůbec ví. Bill se trochu oklepal, když Tom zvýšil hlas. Očima zatěkal po místnosti a snažil se najít vhodná slova.

„Jo,“ hlesnul skoro neslyšně a svěsil hlavu. „Ale ne proto, že bych chtěl. On si mě bere, Tome,“ zoufale se na svojí lásku zadíval a doufal, že ho pochopí.
„Slyšel jsem to jinak. Prý se nebráníš. A proč jsi mi o něm teda neřekl?“ špitl Tom. Nechtěl se na Billa zlobit, ale nějak to nešlo. Nemohl pochopit, proč mu Bill Igora zapřel, když teda s ním není dobrovolně. Bill začínal být zoufalý. Bál se, že tohle Tom nedokáže pochopit. Že ho bude mít za slabocha nebo dokonce za tu vězeňskou děvku. Těžko někomu, kdo nic z toho nezažil, něco vysvětlovat.

„Já… Tome, já se bránil. Dřív. Ale bylo to jenom horší, tak jsem to vzdal. Je to pravda. Jdu s ním dobrovolně a nebránim se, ale nikdy s nim být nechci,“ špitl Bill a zoufale se na Toma zadíval. Tom na něj jen mlčky hleděl. Dobře, chápal to. Ale nechápal, proč ho teda Bill zapřel.

„Proč si mi to neřekl? Řekl jsi mi všechno?“ zeptal se Tom a snažil se působit klidně a vyrovnaně. I když to tak necítil. Nemohl se zlobit na Billa. Jestliže byla veškerá jeho sebeobrana jen k horšímu, tak neměl na vybranou. Ale hrozně ho namíchlo, že to je zrovna Igor. Zrovna tenhle prevít. Nikdo jiný by ho asi tolik nenamíchnul. A ještě mu to přišel říct až pod nos.

„To je něco, o čem se hrozně těžko mluví. Já se bál. Víš, jak se za to stydim? Jak je to potupný? Už si to někdy zažil, bejt něčí děvka, protože musíš?“ Bill se při těch slovech skoro rozbrečel. Bylo to tak nepříjemné, tak ponižující. Tom jen svěsil hlavu. Ne, neuměl si to představit a raději ani nechtěl.

„A co teď? Když jsi se mnou. Šel bys s ním, kdyby to chtěl?“ Tom se musel zeptat, ale bylo mu předem jasné, že Billova odpověď bude pozitivní. Ovšem, jestli skutečně ano, tak to asi jen tak nezvládne. Bill se na Toma jen vytřeštěně podíval. Co mu na tohle má asi tak říct. Vždyť už s ním byl. Bill nic neříkal, jen provinile sklopil zrak. Ovšem, mluvilo to za všechno. Tom jen nepatrně zakroutil hlavou a odvrátil tvář. Bill najednou nevěděl, co dělat. Zvedl se z postele a došel až k Tomovi. Vzal jeho hlavu do dlaní a otočil ji čelem k sobě.

„Já nemůžu jinak. A jestli mám vybrat z bolesti, tak si vybírám tu menší,“ špitl a omluvně se mu díval do očí. Tom se zrovna nadechoval, že něco řekne, když se dveře do cely rozlítly a Toma zasáhly do zad. Ten okamžitě vyletěl vpřed a skončil v Billově náručí, div že se nesvalili oba.

„Tom má návštěvu,“ ozval se hned jeden dozorce a oba si je měřil pohledem. S omluvami se neobtěžoval. Co na tom, že Tomovi málem vyrazil dech.

„Já? A koho?“ otočil se Tom na dozorce, ale ten jen znuděně protočil oči.

„Jak to mám vědět. Volali mi to od brány. Prej nějaká holka,“ oznámil, ustoupil dva kroky stranou a máchnutím ruky mu naznačil, že má jít. Billovi se okamžitě stáhlo hrdlo.
„Yvette,“ vydechl skoro neslyšně, ale Tomovi jeho slova neunikla.

„Yvette? A co ta tu dělá?“ kouknul na Billa a nedočkavého dozorce si nevšímal.

„Ona ti to vysvětlí,“ špitl Bill a sklopil zrak. Vůbec poprvé zalitoval, že jí nechal zavolat. „Mohl bys jí to dát, aby to dala B.Bmu?“ zalovil Bill v kapse a podal Tomovi dopis pro B.Bho. Tom jen mlčky přikývl a dopis si vzal. Pomalu se otočil a vycházel za dozorcem.

autor: Doris

betaread: Helushka