autor: cynical_terror & undrockroll
„Tomi.“
„Co…“
Bill se posadil vedle Toma na pohovku. Byli na chvíli doma, odpočívali před tím, než je vyšlou pracovat na novém albu do Španělska. Bill nenáviděl pobyt doma, protože když tu byli, jen mu to o to víc připomínalo, že nemůže spát v Tomově posteli. Doma bylo to místo, kde všechno začalo.
„Co děláš?“ zeptal se Bill. Přisunul se k Tomovi opravdu blízko.
„Čtu si.“
„O čem?“ Bill sklonil hlavu dolů tak, že se jeho vlasy shrnuly do časopisu, který Tom držel.
„O všem možném.“
„Hmmm.“ Bill se obrátil čelem k Tomovi, usazujíc se na nohy. Stáhnul ruce, jeho hruď se nadzvedla, jak se nadechl a tlačil Toma koleny. Tom jen zavrčel, nevzhlédl. „Tomi?“
„Nech toho.“
„Nudím se,“ zakňučel Bill tiše. „Mamka a Gordon šli ven, Kas spí a v televizi nic není.“
Tom neodpověděl. Bylo to již několik dní od doby, kdy je Andreas navštívil a Tom se Billovi vyhýbal. Teď byli doma, a Tom nemohl utéct. Bill věděl, že by se neměl s Tomem přít nebo na cokoliv tlačit… ale on se cítil tak zatraceně sám bez svého bratra, nemohl si pomoct.
Naklonil se a položil ruku na Tomovo zápěstí. Tom sebou trochu překvapeně trhnul a podíval se na Billovu ruku. „Nemůžu uvěřit těm nehtům,“ zamumlal tiše.
Bill viděl, jak Tomův krk trochu zrudnul a vzpomněl si na to, co mu říkal Andreas. „Nelíbí se ti?“
„Jsou jako holčičí,“ odpověděl Tom, stále držíc časopis.
„Máš rád holky,“ řekl Bill.
Tom polknul. Bill sledoval, jak se pohybuje jeho ohryzek. Chtěl ho lízat. Prohnalo se jím teplo. „Ty nejsi holka,“ byla Tomova nejistá odpověď.
„Ne.“ Bill vyjel nehty po Tomově předloktí, zastavujíc se na malý okamžik, aby je stiskl. Tom sledoval ten pohyb. „Nejsem holka.“
Tom odložil časopis a sedl si zpět, mírně stáhl ruce stranou. Bill stiskl nehty silněji. Jejich oči se setkaly a Bill pozvedl obočí.
„Nudím se,“ zopakoval měkce.
„Najdi si něco, co můžeš dělat,“ odpověděl Tom. Uvolnil ruce, nechal je klesnout na Billovo stehno. Jeho prsty spočinuly na Billově koleni.
Billův žaludek se protočil. Tom se díval na Billa způsobem, o kterém si nebyl jistý, jestli jej už někdy předtím u bratra viděl. Byl z toho nesvůj a současně ho to fascinovalo.
Tom se přesunul tak, aby byl čelem k Billovi. Jejich stehna se dotýkala a Tom ani jednou nespustil z Billa oči.
„Tome.“
Tom zakroutil hlavou. „Nemůžu uvěřit tomu, jak vypadáš.“
Bill cítil, jak mu zrudly uši. „Je to tak špatný?“
„Nevím. Jo. Je to hrozný.“
„Můj vzhled je hrozný?“ Zamračil se. Bill věděl, co Tom myslel, jen chtěl, aby to řekl.
„Ne… Já nevím.“ Tom zvedl ruku a pročísl pár pramínků Billových vlasů mezi prsty, jemně jej zatahal. „Kurva.“
„Líbí se ti?“
„Líbí se ti?“
„Proč záleží na tom, jestli se mi to líbí?“ Tom pustil Billovy vlasy a trochu se stáhl. „Nemělo by na tom zatraceně záležet.“
„Záleží na tom mně,“ řekl Bill zlehka.
Tom se odsunul a zíral dolů do polštářů. „Víš, že se mi to líbí,“ zamumlal tiše.
Billovo břicho zahořelo. „Proč jsi to neřekl?“
„Protože,“ odpověděl Tom, „je to divný.“
„Ne, není,“ odpověděl Bill. Nahnul se dopředu a dotkl se Tomova ramene. „Chtěl jsem, aby se ti to líbilo.“
Tom k Billovi vzhlédl. „Jo?“
„Jo.“
Oba se usmáli. „Vypadáš skvěle. Vážně ohromně.“
Oba se usmáli. „Vypadáš skvěle. Vážně ohromně.“
Bill tohle hltal. „Vážně?“
„Moje první reakce byla… udělat něco špatného,“ odpověděl Tom.
Bill pozvedl obočí. „Jako co?“
Tom se zasmál a stáhl si Billa k sobě. „Věci, které jsme měli ve zvyku dělat.“
„Jaké věci?“ Bill se zatřásl, téměř u Tomova klína. Tomovy ruce hladily jeho paže.
„Jako…“ Tom se zašklebil a stiskl Billovy boky, na kterých odpočívaly jeho ruce. „Když jsi to sál.“
Bill si naříkavě povzdechl. „Myslíš tohle.“
„A já bych potom…“ Tom sklouzl rukou na Billův zadek a stiskl. „Dotýkal bych se tě uvnitř.“
„Jo?“ Bill se zkroutil pod náporem Tomovy ruky. Cítil, jak ho Tom tiskne a pak prstem klouže dolů přes záhyb jeho džín. Bill cítil, jak Tom masíruje jeho vstup přes hrubou džínovinu. „Uhh…“
„Myslím na to, občas. Ty víš. Šous… být s tebou.“
Bill se předklonil, téměř se čelem opíral o Tomovu hruď. „Já na to myslím často. Co ještě bys chtěl dělat?“
Tom přesunul ruku nahoru a prsty zahákl za vnitřní stranu Billových džín. „Byl jsem zvyklý udělat se tak tvrdě díky tobě… Nemohl jsem se dočkat, až to bude, abych se mohl dostat do tebe.“ Zasmál se. „Bože, to bylo tak zvrhlý.“
„A teď?“ Bill se zarazil, rty mírně pootevřené.
„Teď je to jiné.“ Tom vyklouzl prsty zpoza Billových džín a položil ruku zpět na jeho stehno. „Teď už to můžu kontrolovat.“
Bill vydechl. „Můžeš?“
„Jasně. Musím,“ odpověděl Tom.
Bill chtěl protestovat. Chtěl se předklonit a lehnout si na Toma, přinutit ho dělat všechno, co chce, líbat ho, šoustat s ním. Bill se pro Toma chtěl otevřít, nechat ho uvnitř sebe bez dalšího čekání. Být doma mu připomínalo to, jak spolu byli poprvé.
Tom stiskl Billovo stehno a stáhl ho vpřed. Bill spadl dopředu, jeho brada se opírala o Tomův krk. Nadechl se, cítil jemný závan pásu od kytary, a potom ucítil Tomovy ruce na zádech.
„Tomi,“ zašeptal Bill.
„Ššš.“ Horké ruce vklouzly pod Billovo triko, roztřeseně si povzdechl. „Jen mě nech se tě dotýkat.“
„Já nevím,“ odpověděl Bill, ale on to přece věděl. Věděl, že je to špatně a mohlo to vést jedině k bolesti. Napnul svaly a posadil se, stáhnul se pryč od Tomových rukou. „Taky mám kontrolu.“
„Kurva,“ zamumlal Tom.
Bill pomalu přikývl. „Bylo to blízko.“
„Příliš blízko.“ Tom se posunul po pohovce níž.
Bill kolem sebe obtočil ruce. „Promiň, byla to… moje chyba.“
„Ne, moje,“ odpověděl Tom. „Zkouším ti dát nějaký prostor.“
Bill nechtěl prostor. Ale věděl, že to potřebuje. „Děkuju ti,“ zamumlal. Usmáli se jeden na druhého. „Myslím, že si potřebuju… dát ledovou sprchu. Nebo spíš horkou, jo.“
Tom se zasmál. „Okay, okay.“
Bill se postavil a shlédnul na Toma. Položil ruku na bratrovu hlavu, přes čepici.
„Co?“ zeptal se Tom.
Bill se jen usmál. „Nic. Chceš, abych ti nechal nějakou teplou vodu?“
Bill se jen usmál. „Nic. Chceš, abych ti nechal nějakou teplou vodu?“
„Ne-e. Půjdu si strčit hlavu do ledničky.“
Dívali se na sebe a Bill cítil, že věci budou zase v pořádku.
***
Později té noci ležel Bill ve svém pokoji a zíral do stropu. Slyšel zezdola televizi a věděl, že Tom je tam. Po tom, co se málem stalo odpoledne, byl na pokraji svých sil. Chtěl Toma, možná víc než kdy předtím. Zoufale toužil po nějakém druhu uvolnění. Bylo to zřejmé, po několika málo orgasmech ve sprše, kdy se dotýkal sám sebe a nepovolilo to.
Potřeboval to cítit uvnitř.
Bill se posadil, rozhodnutý připojit se k bratrovi v obýváku. Věděl, že být blízko Tomovi bude bolestivé v mnoha způsobech, ale při nejmenším bude moct dělat něco jiného, než jen přemýšlet. Bill v poslední době nesnášel své myšlenky. Vždycky to bylo o Tomovi a o tom, co nemůže mít.
Tom zvedl pohled, když vešel Bill do místnosti a pozvedl obočí. „Jsi zpátky.“
„Jo, na co se díváš?“
„Něco…“ Tom zašilhal k televizi. „Nevím, vlastně to moc nesleduju.“
„Jak to?“
Tom pokrčil rameny.
Bill se posadil do svého křesla, bylo blízko tomu, kde seděl Tom. Přitáhl si nohy nahoru, opřel se a ruce rozhodil na opěrky. Párkrát zabubnoval prsty.
„Možná bych měl jít do postele,“ řekl Tom.
„Ne, zůstaň tu ještě chvíli.“ Bill nahodil prosebné oči a Tom si povzdechl.
„Dobře.“
Tom přilepil oči zpět k obrazovce a rozehrál tichou pantomimu prstů, jako by jimi po svém břiše jezdil po krku kytary. Bill to sledoval, jeho břicho se stáhlo. Přinutil sám sebe odvrátit zrak, jen kdyby mohl přemoct i náhlý tlak ve slabinách, který mu způsobovaly bratrovy prsty…
Tom přesně věděl, jak se ho dotýkat, jak právě teď zkroutit prsty. Bill zrudnul. Potřeboval nějaké uvolnění, a to zřejmě nemohlo přijít od Toma. Chtěl Toma, bylo to zřejmé, ale nemohl to udělat. Ne, když věděl, že se nic z toho, co Tom cítí, nezměnilo.
Tom by ho okamžitě ojel, kdyby na něj zatlačil. Bill nemohl dopustit, aby se to stalo, potřeboval ovládat to, co cítí. Podíval se z Tomových rukou na své vlastní.
Tomovy prsty byly dlouhé, stejně jako ty jeho, ale mnohem tvrdší. Bill zíral na své nehty. Vydechl. Kdyby ostříhal své nehty…
„Co děláš?“ zeptal se Tom.
Bill zamrkal a podíval se na Toma. „Nic. Sedím.“
„Oh.“
Bill vstal a šel do dolní koupelny. Přehraboval se v šuplíku pod umyvadlem tak dlouho, než našel, co hledal – kleštičky na nehty. Přiložil si je k nehtům, a právě se chystal je ucvaknout, když dostal nápad. Proč to neudělat před Tomem, podívat se na to, jestli si něčeho všimne.
Vrátil se zpátky do obýváku a posadil se na pohovku vedle Toma. Tom vzhlédl a zamračil se. „Okay, a co děláš teď?“
„Stříhám si nehty.“
„Proč?“ Tom přimhouřil oči. „Právě sis je nechal udělat.“
Bill pokrčil rameny. „Jsou moc dlouhý. Na něco.“
„Co?“
Bill neodpověděl. Ustřihl špičku jednoho nehtu a díval se, jak mu bílý kousek přistál na noze. Byl ve skutečnosti smutný, že vidí dlouhý, hladký nehet pryč. Rostly mu dlouhé měsíce a on miloval francouzskou manikúru. Nechá je narůst zpátky, brzo, jakmile zvládne ten hrozný pocit v žaludku.
Ustřihl další dva nehty, cítil na sobě Tomův pohled.
„Vážně, Bille, proč?“ zeptal se Tom.
‚Protože chci šoustat sám sebe,‘ pomyslel si Bill, ustřihl další nehet. Vzhlédl k Tomovi. „Jen tak.“ Dodělal pravou ruku a přesunul se k levé. Nikdy se sám sebe uvnitř nedotýkal. Nikdy vlastně nemusel, Tom to dělal víc než ochotně.
Teplo se nahrnulo Billovi do tváří a do slabin. Byl tvrdej už jen z pomyšlení na Tomovy prsty uvnitř něj. Byl z toho nervózní, ale doufal, že dokáže uspokojit sebe sama, jen kdyby dokázal vytěsnit Toma z mysli na minutu nebo dvě.
„Házíš to všude,“ řekl Tom.
Bill znovu pokrčil rameny. „Tak je sesbírám.“
Tom si povzdechl. „No nic, jdu do postele.“
„Fajn,“ odpověděl Bill. „Já budu tady, opiluju si je.“
„Okay.“ Tom se zvedl a na malou chvíli se zastavil. „Až skončíš, zítra si budeš přát, abys to neudělal.“
„Uvidíme,“ zazpíval Bill. Vzhlédl k Tomovi a usmál se. „To záleží na tom.“
Tom přimhouřil oči a ustoupil pár kroků zpět. „K sakru, jsi divnej.“
Bill si povzdechl. „Dobrou noc, Tomi.“
Zatřásl hlavou, nakonec Tom vyšel po schodech nahoru a Bill slyšel, jak se dveře jeho pokoje zavřely. Bill zběžně pohlédl na svou levou ruku. Zbývaly mu ještě tři nehty a on věděl, že je musí taky ostříhat. Konce byly roztřepené a musel je upravit. Vypnul televizi a šel po schodech nahoru. Zavřel dveře, došel ke své posteli a posadil se do tureckého sedu.
„Seru na pilník,“ zamumlal. Zkrátil nehty dost na to, aby si byl jistý, že to bude fajn. Fantastické, jak doufal. Rychle zkrátil poslední tři nehty a odložil kleštičky na noční stolek.
Zhluboka se nadechl a přejel nehty po tvářích. Zdály se být dost hladké.
„Proč jsem tak nervózní?“ zamumlal. Lehl si na záda a zhasl lampičku. Nebyl si jistý, jestli by mohl sledovat sám sebe, jak to dělá. Přetočil se a zvedl ze země svou tašku, vytáhl tubičku krému na ruce a svalil se zpět na záda.
Rychle se svlékl z kalhot a boxerek, slastně si povzdechl, když byl jeho tvrdý penis osvobozený. Snadno se může udělat sám, nebylo by potřeba tak moc. Byl nadržený jako blázen, ale věděl, že tohle by ho maximálně neuspokojilo.
Odklopil víčko a do ruky si vymáčkl krém. „Okay,“ zašeptal. Sklouzl rukama přes břicho na stehna, celé jeho tělo se třáslo. Kdyby zavřel oči a představil si, že jeho ruce jsou Tomovy ruce, nic by se nezměnilo.
Ale ne. Jeho plán byl, vypustit Toma z hlavy, aby zjistil, jestli ho potřebuje tak moc, jak si myslel. Doufal, že ne, protože mu bylo jasné, že Tom ho tolik nepotřeboval.
Bill roztáhl stehna a cítil, jak jeho tváře rudnou. Rukama sklouzl ke svému penisu, jednou se pohladil. Jeho tělo se uvolňovalo. „Tak, jsem vážně nadrženej,“ zamumlal Bill, protočil oči. „Kurva.“
Pokračoval rukou níž a jednou se zatahal za koule. Zavzdychal skrz stisknuté zuby a chtěl sám sebe udržet pod kontrolou. Dělal si to sám sobě, a pokud se nedokáže udržet na uzdě, když si to dělá sám, tak je víc hotovej, než si myslel. Roztáhl nohy ještě víc a trochu se prohnul v zádech, zkoušel se otevřít. Prsty zavadil o svůj vstup a zalapal po dechu. Nebylo to tak odlišné od Tomových rukou, až na to, že to cítil na obou stranách. Současně vnímal pocit dotyku a dotýkání se.
Malý sten unikl z jeho rtů, když ukazováčkem jemně zatlačil proti své dírce. Otevřel oči, vzpomínal, jak přesně to Tom dělal. Mohl hádat, že to pravděpodobně bude lepší, až bude mít nějakou praxi. Zatlačil prst dovnitř, horlivě hledajíc bod, kterého se nikdo nedotkl už tak dlouho.
„No tak,“ zanaříkal, zkroutil silně prst. Nic. Ne, že by to nebylo dobré, protože to kurva dobré bylo. Už teď sténal, a to to byl jen jeho prst.
Zkusil to znovu, vytáhl prst ven a potom zase dovnitř, kroutil jím a nadzvedával boky nahoru. Nepatrné vzrušení vystřelilo skrz něj a on věděl, že musí být blízko. Ačkoliv ten úhel byl na hovno. Zasténal a vtlačil dovnitř další prst.
„Oh bože,“ zasténal. Bylo to ještě lepší. Plnější. Stlačil oba prsty a to jej dostalo. „Ano, ano.“
Ještě ten bod nenašel a stejně se chvěl vzrušením. Skousl si rty, aby zabránil svým stenům. Bylo to zatraceně dobré. Pohyboval svými prsty tvrdě, možná až moc tvrdě, nemohl zabránit výkřiku. Našel svou prostatu.
Jedna jeho malá část se obávala toho, dotknout se znovu, jak to bylo intenzivní. Ovšem, ta větší to chtěla, ne – potřebovala.
Silně stočil svoje prsty a vykřikl. Boky nadzvedl nahoru a jeho penis pulzoval. Měl prsty přímo na tom a stále jimi pohyboval.
„Oh, oh, oh, oh,“ sténal. „Jo, prosím…“
Nemohl zastavit slova. Bylo to tak dobré. Jediné, co by mohlo být lepší…
„Tome,“ povzdechl si Bill. Jeho penis sebou trhnul, silněji zatlačil prsty. Byly v křeči, bolely.
Zastavit nebylo možné. Opravdu to měl. Vyřešil to, a stejně, všechno, na co mohl myslet, byl Tom. Tom zaplnil celou jeho mysl a bez ohledu na to, co dělal, oči otevřené nebo zavřené, nemohl ho dostat z hlavy. „Tome, uh,“ zašeptal Bill. Jeho boky se pohnuly nahoru, zajímalo ho, jestli by mohl chytit i svůj penis. Mohlo by to být intenzivnější, mohl by křičet na celé město. „Kurva, kurva, kurva.“
Celé jeho tělo vibrovalo a on potlačoval hlavní myšlenku. Jeho prsty se bolestivě kroutily a jeho čelo poléval pot. Věci, které dělal sám sobě, byly úžasné, ale nemohl uniknout od Toma. Každopádně, jen pomyšlení na bratra mu dělalo dobře. Představil si Tomovy ruce všude na něm a jeho tělo volalo o pozornost. Jeho zadek se nadzvedl a on padl proti posteli. Bill opět zavřel oči a hlasitě zasténal.
„Kurva, kurva,“ sténal. Byl tak blízko k tomu, udělat se, a věděl, že by mu to udělalo dobře. Cítil se už vyčerpaný z toho úsilí.
Ještě jednou stiskl prsty, a jak jimi pohnul, levou rukou pohyboval po svém penisu. Lehký dotek byl celkem dost. Jeho oči se zavřely a on vykřikl, udělal se tak silně, že sotva mohl dýchat.
„Oh můj bože,“ zakňučel proti matraci. Sotva se mohl pohnout. „Můj bože.“
Přetočil se na břicho a skryl hlavu do polštáře, chvěl se. Byl to pekelně uspokojující orgasmus, ale jeho břicho stále bolelo.
„Kurva,“ zakňučel do polštáře. „Tome.“
Tom to udělal znovu, a to tam dokonce ani nebyl. Bill zamrkal proti polštáři a najednou se cítil naštvaný sám na sebe. Proč nemohl setřást Toma? Proč se jen prostě nemohl naučit existovat sám, bez potřeby bratra tak, jak jej potřeboval?
Přetočil se a začal si utírat stehna, ale vzdal to. Nezajímalo ho to. Kdyby tam byl Tom, prostě by to nechali být.
A Bill věděl, že nebude nikdy připravený začít dělat všechno bez Toma.
***
Další den spal Bill déle, než měl ve zvyku. Vzbudil se osvěžený a zahřátý. Poté, co na sebe natáhl nějaké oblečení, a po návštěvě koupelny, sešel dolů, kde našel Toma sedět u kuchyňského stolu spolu s matkou.
„Dobré ráno, zlatíčko,“ uvítala Billa usmívající se Simone. Bill došel k ní a políbil ji na tvář.
„Ahoj.“ Jeho hlas byl ochraptělý po spánku. Odkašlal si a podíval se na Toma. „Co děláš?“ Tom se zaklonil ve své židli a pozvedl obočí. „Zajímalo nás, kdy asi vstaneš.“
Bill se zasmál a posadil se ke stolu. „Jako jsi ty vstával dřív.“
„Byli jsme už v obchodě a na obědě,“ promluvila Simone.
„Oh,“ odpověděl Bill a zašklebil se.
Simone se postavila a pohladila Billa po hlavě. „Mám něco na zahradě. Zůstáváte kluci i dnes?“
„Já nevím,“ odpověděl Bill. „Uvidíme.“
„No, jestli potřebujete odpočinek, odpočívejte,“ odpověděla mu Simone. „Pracovali jste až příliš minulý půlrok.“ Simone se na ně usmála a poté odešla ven. Bill zíral na desku stolu, najednou se cítil v rozpacích.
„Nehty teda fungovaly v pohodě?“ zeptal se Tom.
Bill trhnul hlavou nahoru. „Co?“
Tom se usmál. „Jsi opravdu hlasitý.“
Bill zrudnul. „Já ne-„
„Bylo to lepší?“ Zeptal se Tom. Vypadal klidně, uvolněně.
„Lepší?“
„Než já,“ odpověděl Tom jednoduše.
Bill se podíval dolů a zlehka dýchal. „Prostě jiné.“
„Protože s tebou je to vždycky lepší.“
„Co?“ Bill vzhlédl k Tomovi, pokoušejíc se číst v jeho výrazu. „Odkdy?“
Tom se narovnal na židli. „Nebuď blbej.“
„Nejsem.“
„Jo, jsi.“ Tom se postavil a vzal si jablko z misky na stole. „Občas nemůžu uvěřit, jak hloupý můžeš být.“
Bill protočil oči. „Můžu říct to samé o tobě.“
„Hádám, že to tak pak je.“ Tom si ukousnul sousto a vyšel ven z kuchyně.
„A nejsem hloupej!“ zakřičel Bill za Tomem.
„Jo, jsi jenom hlasitej,“ zakřičel Tom zpátky. Bill slyšel, jak se domovní dveře zavřely, klesl zpět na židli. Nevěděl, že byl tak hlasitý. Vlastně, neuvěřitelně se styděl, že Tom věděl, co dělal.
„Oh,“ zasténal Bill a přitiskl hlavu ke stolu. Spojil si ruce a tiskl prsty. „Tahle dovolená mě zabije.“
***
„Nemyslel jsem to tak,“ řekl Tom, dosedajíc na pohovku vedle Billa. „Nemyslím si, že jsi hloupej.“
Bill vytáhl sluchátka z uší a podíval se na Toma. Byli v obýváku, Bill poslouchal Green Day a Tom si brnkal mimo na kytaru.
„Já vím, že ne,“ odpověděl Bill. Věnoval Tomovi malý úsměv. „Ale můžeš za to, že jsem se cítil blbě, kvůli, ty víš…“
„Není to moje věc, promiň,“ odpověděl Tom rychle.
„Neuvědomil jsem si, jak hlasitý jsem.“ Bill cítil, jak rudne. „Promiň.“
„Myslel jsem, že jsi to dělal úmyslně. Víš, celá ta věc s nehtama a potom…“
„To s nehtama možná,“ připustil Bill. Tom ho žduchl do ramene a oba se smáli.
„Fajn, jsem rád, že aspoň jeden z nás si nějak ulevil,“ řekl Tom. Způsob, jakým se Tom díval na Billa, se dal popsat jedině jako nebezpečný.
„V každém případě,“ řekl Bill. „Musíš si užít. Ve Španělsku.“
Tom se uculil. „Nikdy jsem si nemyslel, že bys mi tohle řekl.“
„No, každopádně.“ Bill sklonil hlavu k podlaze. „Můžeš si dělat, co chceš, a já nebudu šílet.“
Tom se usmál a přitáhl si zpět kytaru. „Jdeme pracovat na songu, ok?“
Tentokrát se usmál i Bill. „Okay. Jaký?“
„Nový. Pokusně to nazveme: „Bill a Tom si potřebují užít.“
Bill se zachichotal. „Fanynky to budou milovat.“
Tom se zasmál a začal hrát.
autor: cynical_terror & undrockroll
translate: Deni
betaread: Janule
To je pěkný jak se k sobě na tom konci chovali:-).
A Billovo užívání se stálo za to, bylo to dokonalý xD. Takovej soukromej sex Billa s vlastníma prstama, to se mi líbí:-).
Užasnej dílek honem dál
ten song bych chtěla slyšet
no ten song by byl rozhodně velmi zajímavý…
Ah bože to bylo neskutečný!!! Užasny prostě… Jak se ovladaj… Obdivuju je…. Ale být Billem našla bych nějakyho…
Díl opět nezklamal šílenou, originální zápletkou. Chápu Billiho. 🙁 Ve všem. Moje fantazie je za těchto okolností bezradná; nedovedu si představit, jak se z týhle šlamastiky vyhrabe šťastnej konec. 🙁
Ale, sakra, začala jsem nenávidět neděle, protože s každou další se přibližuje konec Catharsis!
:)) Já se nestačím divit, co ty autorky vymyslí za sexuální praktiky 🙂 Nemám proti tomu nic, jen musím říct, že mi v té povídce chybí něco podstatného… Emoce, láska. Chápu, že se jejich vztah teprve vyvíjí, ale mám pocit, že je to pouze o sexu. Sex je úžasná věc, ale ta láska mi tam jednoduše chybí…
No že by se Bill v sebeovládání dostal až tak daleko, aby se jen tak díval, jak si Tom užívá ve Španělsku, to bych se vážně divila. Ale těší mě, že se alespoň snaží 🙂
Souhlasím s Peťushkou, naprostá absence citů v téhle povídce, to je skutečně zvláštní, ale já si myslím, že to autorky takhle vyhrotily záměrně… o to je ten příběh krutější, syrovější… možná i pravdivější… alespoň mně připadá celé to předivo vztahů téměř nerozmotatelné 🙂 Jsem vážně zvědavá, jak to celé dopadne 🙂
Na téhle povídce se mi právě líbí, že se tam neokecávaj zbytečné věci.. jako je láska, různé ty srdeční výlevy a tak.. vyzní to pak jako celek docela realisticky, když tam není půl stránky o tom, jak stojí Bill před zrcadlem atd.. prostě je tam všechno co chceme.. úžasné! chválím překlad!!! :-* šupky další díl , doufám že budu stejně dobrý jako tento.. 😉