autor: Lea
Devatenáctiletý chlapec seděl v třídě soukromého gymnázia a znuděně koukal z okna. Byla poslední hodina. Jenže zrovna ta zatracená fyzika. Ať se Bill snažil sebevíc, nikdy nedokázal pochopit všechny ty pitomý vzorečky a výpočty a nikdy nepochopil, proč se má učit něco o hustotě kapalin a podobně. To už ten černý pták, co lítal kolem okna, byl zajímavější než ta nudná učitelka, co jim diktovala poznámky. Hmm, ten pták má podobnou barvu jako já vlasy, zamyslel se Bill, když v tom celá třída včetně něho zděšeně nadskočila.
,,KAULITZ! Ještě jednou se z toho okna podíváte a máte poznámku přes tři řádky!“ zaječela jejich drahá fyzikářka. Bill odtrhl oči od ptáka.
,,Omlouvám se, paní profesorko,“ omluvil se pokorně. Učitelka ho jen probodla pohledem a dál se věnovala diktování. ,,Ať už je konec,“ zamumlal pro sebe Bill a dal se do psaní.
Jenže kdyby chudák věděl, co ho čeká venku, tak by raději zůstal na hodině fyziky ještě další dva roky.
Konečně se ozval zvonek. Celá třída se zvedla, sbalila věci a vyletěli ven, pryč od té budovy hrůzy. Bill na sebe hodil svou značkovou bundičku, přes rameno hodil tašku a vyběhl ven. Venku se zamračil.
,,Rafika jedna zatracená,“ řekl pro sebe. Jeho kamarád Andreas ho zaslechl.
,,No tak, Bille, jako by jsi ji neznal.“
,,Zasedla si na mě!“ Andreas se ušklíbl.
,,Tak jí vyznej lásku! Třeba to pomůže!“
,,Naser si!“ Peroxidový blonďák smířlivě zvedl ruce. Oba dva chlapci se vydali cestou, která vedla k opuštěnému parku.
,,Hele dneska je u Lucy super pařba. Jdeme?“ zeptal se najednou Andy. Bill pokrčil rameny.
,,No ták, budou tam skvělý kočky…“
,,Andreasi, nech toho,“ zarazil ho prudce Bill. Andy se pousmál. Věděl, že Bill je gay.
,,Dělal jsem si srandu. Tak půjdeš?“ Bill se konečně usmál.
,,Když jinak nedáš.“
,,Super, takže se pro tebe v sedm stavim, ok?“ Bill přikývl. Kdyby jen věděl, že na tuhle párty nikdy nedorazí…
Oba chlapci se zastavili před parkem. Kdysi to byl nejkrásnější park v celém Berlíně, ale dnes byl většinu času liduprázdný. Billova nevlastní mamka nechtěla, aby tam Bill chodil. Říkala, že se mu může něco stát. Bill samozřejmě přikyvoval a poslušně říkal, že půjde městem, ale vždycky se na to vykašlal a raději šel parkem. Bylo to totiž podstatně kratší. Dnes tomu nebylo jinak.
,,Tak ahoj, Andy,“ rozloučil se Bill a zamířil do parku.
,,Čau, a nezapomeň, v sedm!“ křikl na něj ještě Andreas a odešel na druhou stranu. Bill osaměl.
Parkem chodil téměř každý den a nikdy se nebál, ale dneska se ho zmocnil velice podivný pocit. Pořád měl nutkání se ohlédnout. V parku nikdo nebyl. Byl tam sám. Strom byly tak vysoké, že slunce nemělo šanci proniknout až do nitra parku. Proto tam téměř neustále panovala tma.
Ticho parku přerušily kroky.
Dvoje kroky.
Moment, dvoje?
Bill se zastavil. Jenže sotva se zastavil on, zastavily se i ty další kroky. Černovlasý chlapec se z bušícím srdcem ohlédl. Jenže nic neviděl. Bill úlevně vydechl a sám sobě začal v duchu nadávat. A šel dál.
Zase ty další kroky. Bill už se neohlídal, ale zrychlil. Jediné, co vnímal, bylo to, že kroky zrychlily taky. Chlapci se zrychlil dech a roztřásl se. Z této situace neměl vůbec, ale vůbec dobrý pocit!
Dal se do běhu.
Člověk za ním taky.
Tak rychle snad ještě nikdy Bill neběžel. V očích měl zoufalství, jak se snažil co nejrychleji utéct. Jenže byl už tak vyděšený, že nekoukal na cestu, zakopl a spadl s výkřikem na zem. Rychle se zvedl a chtěl utíkat dál, ale zabránila mu v tom ruka, která ho pevně chytla za zápěstí.
,,Kampak, maličký?“
Bill se ohlédl. Za ruku ho svíral nějaký muž kolem třiceti let, na hlavě měl čepici a na očích sluneční brýle. Bill vykřikl a z posledních sil se mu vytrhl. Jenže to už proti němu stál další chlap, také zamaskovaný.
,,Snad se nebojíš?“ řekl s odporným úsměvem v tváři.
,,Pusťte mě!“ vyjekl vystrašeně Bill a snažil se jim vytrhnout.
,,Uklidni se, nebo nedopadneš dobře!“
,,Dám vám, co chcete, ale pusťte mě!“ kníkl Bill. Do očí se mu tlačily slzy.
,,Ale, ale, máš to marný, my chceme jen tebe,“ ušklíbli se muži a začali ho táhnout pryč. Bill sebral poslední síly a rozječel se na celé kolo.
,,Drž hubu!“ okřikl ho muž, ale Bill dál ze všech sil křičel ve snaze připoutat něčí pozornost. Pak ale ucítil tvrdou ránu, tupou bolest a před očima se mu rozhostila neproniknutelná tma…
Bill uslyšel hlasy. Snažil se otevřít oči a po chvíli se mu to podařilo. Bolest okamžitě vystřelila a zabodla se do hlavy. Zaúpěl. Chtěl si protřít oči, ale nešlo to. Nemohl pohnout rukama. Podíval se a zjistil, že je pouty připoutám ke dveřím auta, které se v šílené rychlosti řítilo po dálnici. A pak si vzpomněl. Park, běh, ti muži, rána do hlavy… Bill vyjekl a prudce se posadil. To nebyl sen! Opravdu ho někdo unesl! Zoufale škubl pouty. Ozvalo se chladné uchechtnutí. Zvedl oči a zjistil, že ho z předního sedadla pobaveně pozoruje muž, který ho chytil v parku.
,,Ale, modelka se nám vzbudila,“ ušklíbl se. Bill se jen vyděšeně podíval.
,,Kde to jsme?“ knikl vystrašeně.
,,Právě míříme do Loitsche, andílku,“ sdělil mu klidně řidič. Chlapec začal okamžitě protestovat.
,,Já nikam nejedu! Pusťte mě, vy zvířata! Nahlásím vás na policii, vy bastardi!“
,,Vůbec to Tomanovi nezávidím,“ řekl muž tomu druhému, a přitom ignoroval Billovy rozzlobené protesty.
,,Kam mě vezete?“ přerušil je znovu Bill.
,,Do Loitsche, už jsem ti říkal.“
,,Ale co tam budem dělat?!“
,,Dozvíš se to.“
Bill to vzdal. Myslel na taťku, mamku, na Andyho… Zničeně se opřel o chladné sklo okna a slzy mu samovolně stékaly po tváři.
Tom stál před chatou, která ve skutečnosti vypadala jako menší vilka, a vyhlížel auto, které mělo přivést Billa. Už ráno sem přijel i se všemi věcmi, co bude potřebovat. Docela se na to těšil. Bude to určitě pohoda. Jestli ten kluk bude dělat problémy, tak mu vrazí pár facek a bude. Nebude se s ním vůbec štvát. Hlavní bylo, že za to dostane prachy a bude mít pokoj od okolního světa, který ze srdce nesnášel.
Konečně v dálce zahlédl černé auto. Tom se pousmál. Byl zvědavý, jak bude Bill vypadat. A jak se bude chovat. Bude poslušný, nebo vzpurný? No uvidíme.
Auto zabrzdilo. Dveře se otevřely a vystoupili dva muži, které Tom už znal. Krátce se s ním pozdravili a otevřeli zadní dveře. Tom viděl postavu nějakého chlapce, jak se krčí na sedačce s rukama připoutanýma ke dveřím. Jeden z mužů mu pouta odemkl a strčil do něj, aby vystoupil. Chlapec málem spadl, ale nakonec se mu podařilo udržet rovnováhu. Vyděšeně se rozhlédl, a když jeho oči našly Toma, rozevřely se mu strachem, zvědavostí a snad i nadějí, že mu ten dredatý chlapec pomůže. Tom na něj z úžasem hleděl.
Bill byl opravdu kus. Vysoké, štíhlé tělo, bílá pokožka, nádherné oči lemovány černou tužkou, které vypadaly jako dvě sladké mandle, velké růžové rty, nádherná postava, oblečení přímo na tělo… Tomovi se začaly hlavou honit myšlenky na hříšné noci.
,,Tak tady je, Tome,“ řekl muž a postrčil Billa k němu. Ten jen zakňučel a udělal krok stranou. Tom ho pohotově chytl za zápěstí. Jenže Bill sebou začal škubat a křičet. Tom se podíval na muže a ušklíbl se.
,,Toto bude pěkně tvrdohlavej fracek.“ Chlapi se zasmáli
,,Nezávidíme ti to. Tak čau, Tome,“ rozloučili se, nasedli do auta a odjeli. Bill sledoval vzdalující se auto s panickou hrůzou ve tváři. On tu bude sám s tím klukem, který vypadal, že mu brzo provede něco hodně zlýho… Pomalu otočil hlavu a stanul tváří v tvář Tomovi. Ten si ho beze slova prohlížel. Vypadal jako anděl. Ano, anděl. Nevinný anděl. Tom se ušklíbl. Pomyslel si, že až ho vrátí jeho tatíkovi, tak zas tak nevinný už nebude.
autor: Lea
betaread: Helushka
uza! honem dále!
a jéje, tohle vypadá docela dost brutálně…
bože bože bože to je nádhera nádhera
…a na to se těšim! xDD
supr honem dááál
Jsem zvedav jestli bude s Billem neco mít..zatím to tak vypadá–to bude masakr..a nebo se do nej treba zamiluje
ty vole to je napínavý jako kšandy. Honem dál. Nebo to nepřežiju. A to vás pak budu chodit strašit. Takže ne že budu muset dlouho čekat. Doufám že vám to je naprostno jasný 😀 Jinak je to super.
no tak to je mazec…. ale jako doufám, že si ho nevema nasilím :-/
[8]: To se dozvíš v 6 kapitole…x)))
Super 🙂 už se těším na další♥
jakooo chudák Bill….Tom z něj udělá bůhví co……xD
Heeeej, Tome, ať tě to ani nenapadne 😀 Už se "strašně těšim" na Billa jako feťáka a alkoholika. Fuj 😀