autor: Bitter
Nevěra
Andreas nalil do vysokých skleniček víno a jednu podal Juliet. Sedl si k ní na gauč a přiťukli si.
Juliet si přiložila sklenku k ústům a malinko upila. Zato Andreas vypil čtvrt skleničky. Usmála se, jestli bude takhle pokračovat, bude brzo našrot, pamatovala si ze včera, že Andy na sebe prozradil, že víno s ním dělá divy. Prý stačí málo a je pod stolem.
,,Tak jak jsi to myslela s tím Billem?“ Zeptal se Andreas a znovu se napil.
,,No, on… nevím, jak to říct, víš, já ho miluju a nechci, aby sis myslel, že ho snad pomlouvám nebo tak, ale on se hodně změnil. Víš, když jsem ho poznala, bylo to fajn, ale od tý doby, co po něm jdou, je jak vyměněnej.“
,,Počkej, tomu nerozumím, kdo po něm jde?“
,,To nikdo neví, ale to, jak ho otrávili, nebyl první útok. Přišel mu balíček, a když ho otevřel, byl plný hadů, tenkrát si myslel, že to nic neznamená, a pak mu začaly chodit dopisy a BMW, který měl před Ferari, vybuchlo, a nakonec ta otrava…“
,,To snad nemyslíš vážně? Co policie?“
,,Jo, hlídaj ho, ale on si umanul, že je mu to jedno a… že jestli má umřít, tak si musí ještě něco zařídit, a já si myslím, že vás chce rozeštvat…. tebe a Toma.“
,,To je hloupost, proč by to dělal?“
,,Já nevím, ale přijde mi to tak. Slyšela jsem ho, jak se baví se Simone a říkal, že se stejně nevezmete, že to zařídí a tak… Je poslední dobou hrozně zlej…“
…………….
Tohle je absurdní. Tom zakroutí hlavou a praští do volantu. Proboha, za co se mu má omlouvat? Nejradši by mu ještě jednu střelil, ale ne, Andy si usmyslel, že se mu omluví, takže se mu musí omluvit, i kdyby nechtěl.
Nasupeně vyleze z auta, doprovázen párem čokoládových očí, které ho sledovaly, už když přijel. Je na čase rozehrát druhou partii.
Tom vešel do domu a křikl na něj, ale on se neozval. Sedl si na postel a upřeně se zadíval do jednoho místa a snažil se nemrknout. Za chvíli ho v očích začaly štípat slzy, a když mrkl, jedna mu stekla po tváři, a v tu chvíli vešel do pokoje Tom.
,,Ahoj… můžu dál?“
,,Copak, přišel jsi mi přidat?“ Odfrkl si Bill a setřel si slzu. Tom jen nechápavě zamrkal. Bill brečí?
,,Ne, já… přišel jsem se omluvit.“
,,Omluvit? Za co, snad ne za ten včerejšek? Nevím, co to do mě vjelo, to já bych se měl omluvit.“ Podivil se naoko Bill a prudce zamrkal.
,,Bille, děje se něco?“
,,Nezajímalo by tě to.“ Špitl Bill a sklopil hlavu.
,,Třeba jo, co ty víš.“
,,Nesnášíš mě a dobře děláš.“
,,Jsi můj bratr.“ Oponoval mu hned Tom a posadil se vedle něj. Tohle Billovo chování ho naprosto zmátlo. Za poslední roky si zvykl na jeho povrchní ego bez emocí, a teď tady brečí? Proč?
,,Tak co se děje?“
,,Já ji chtěl požádat o ruku, a přitom je to jen obyčejná děvka a nic jinýho!“ Křikl Bill a po tvářích se mu rozkutálely slzy, i když nejradši by se svíjel smíchy nad tím, jak ho Tom automaticky objal a začal konejšit. Ani nečekal, že to půjde tak hladce, ale Tom je prostě cíťa.
,,Ju – Juliet? Co se stalo?“
………………
Andreas rozdělal další flašku vína a i ta byla za chvilku prázdná. Jak on, tak Juliet, byli totálně opilí, a on pomalu přestával vnímat, co dělá.
Juliet byla přímo skvělá. Celou dobu se bavili o všem možném a na původní téma dávno zapomněli.
Andreas zrovna dořekl sto let starý vtip a Juliet se hlasitě zasmála. Naklonila se k Andreasovi a nenuceně si položila dlaň na jeho koleno, a ještě víc se předklonila, pak už to šlo ráz naráz. Otočila se na něj, úsměv zmrzl, a namísto toho se k němu začala pomalu přibližovat. Přivřela oči stejně jako Andy a váhavě se vpila do jeho rtů. Nejistý, vínem vynucený polibek, se změnil ve vášnivou hru dvou jazyků a během chvilky ležela Juliet na gauči a blonďáček na ní.
Vzduch protnul tichý sten, když se Andreas z jejích rtů přesunul na krk a netrvalo dlouho a jeho tričko skončilo na zemi…
………………
,,Bille, to je mi líto.“ Špitl Tom, když se mu Bill vyzpovídal ze smyšleného příběhu o nevěře jeho milované Juliet a konejšivě s ním pohupoval v náručí. Jako by ty roky hádek zmizely někam pryč a oni byli pořád ta nerozlučná dvojčata, kterými by byli pořád, kdyby se mezi ně nevpletl Andreas.
Tiskli se k sobě, jeden v hloubi duše doufal, že je tímhle všechno zlé mezi nimi zažehnáno a oni budou zase jako dřív, a druhý se škodolibě smál naivnosti toho prvního a tetelil se blahem nad tím, jak mu jeho plán vychází.
Doufal, že Juliet se zachová jako pokaždé jejich hádce a vyhledá nejbližší náruč, ve které by se mohla vyplakat, a jak ji znal, bude to řešit u lahvinky vína a Andreas a víno… doufal že to dopadne tak, jak si plánoval, protože přesně věděl, v čí náručí po dnešku skončí podvedený Tom, až je najde. Bude to tak jednoduché a chudák Juliet mu ještě nevědomky pomůže k jeho pravé lásce.
,,Tome, už bys měl jít… Ať o tebe Andy nemá zbytečně strach.“
,,No a nechceš k nám na večeři, nebo někam zajít?“ Zeptal se Tom a přejel mu dlaní po zádech.
,,Ne, to je dobrý… nějak to zvládnu… a děkuju, že jsi tu se mnou byl, nečekal jsem to… po tom všem…“
,,Dyť já to chápu… muselo to bejt těžký, chovat se jako by nic, předstírat dokonalý páreček, a přitom vědět, že tě podvádí… Prostě ti to bylo líto, a když jsem s tebou zamet kvůli tý práci, tak ti prostě ujely nervy, no…“
,,Víš, že už jsem ani nevěřil, že se my dva někdy usmíříme?“
,,Jo, to já taky ne… No, co bylo, to bylo… tak já teda jdu… a drž se… bráško.“ Usmál se na něj a naposledy ho objal.
…………….
Tom otevřel dveře bytu a už ode dveří věděl, že nebude věřit, tomu co se stalo.
,,Tak zlato, slyšíš mě?“ Zvesela napochodoval do kuchyně, a tam ho udeřila vůně vína.
,,No neříkej, že jsi se mi…“ Ani nedořekl, protože obraz, který se mu vyjevil, když přes linku nakoukl do obýváku, mu naprosto vyrazil dech.
,,Proboha…“
Andreas spal na gauči, nahý, a Juliet v jeho náručí. Všude kolem se válelo jejich oblečení a na stole byly sklenky a dvě prázdné flašky vína. Ohromeně zůstal civět před sebe, neschopen jediného pohybu.
Najednou se řasy na blonďáčkových víčkách zatřepetaly a on se pomalu probudil. Zmateně se podíval kolem, najednou ucítil něčí pohled v týle, otočil se a střetl se s Tomovým tvrdým pohledem.
,,Tome, já…“
,,Mlč… jste jeden jako druhej, děvky, nic jinýho nejste!“ Křikl a s hlasitým třísknutím dveří opustil byt.
autor: Bitter
betaread: Áďa
Bill je taková vypočítava svině… a o to víc mě to baví xD
_Ou jé…. Bill si umí dát dohromady 2a 2
Hmmm… Bill je vážně dobrej, to já se na povel rozbrečet nedokážu, koukám, že se mám ještě moc co učit 🙂
A kdopak mu ukládá o život? Prej balíček plnej hadů :))))) Že on si tu havěť poslal sám sobě? Já už mu nevěřím ani nos mezi očima :))))))
No a otázka na závěr. V čí náruči skončí podvedený Tom? 😉
sakriš…..plány mu vycházej perfektně…
Bill je geniální svině! Ale já mu prostě fandim a nemůžu se na něj kvůli tomu zlobit. Není to náhodou tím, že aspoň v týhle povídce je založenej stejně jako já?
I když uznávám, že si to chudák Andy nezaslouží; to, co bude dozajista následovat…
Nepřestane mě mrzet, že se tu tahle skvělá povídka objevuje jen jednou týdně.
Bill je teda pěkná svině, ale to se mi líbí! 😀 Doufám, že se mu podaří si Toma získat! 😉 Takže rychle dááál! 🙂
Ano, ano!!! Třikrát sláva Billovi!!! Juchů!!!
Ale Andreas..no nevím jestli si to zaslouží…
Já se snad nedočkám dalšího dílečku, je to úžasný!
ten billís to paradne vymyslel uz aby tomik byl u nej no tak tome sup sedni do auta a upaluj
ooou shiit…twe kua ten by ěl dělat pro FBI nebo CIA :D…takový dokonalý plány
koukám, konečně přestávám být jediná, komu je v téhle povídce Andyho líto 🙂 mého milááááááška :-* 🙂
Teda Andy to po…,ale Bill je také pěknej hajzlík.