Za oknem

autor: Tenshi88

Tom se zrovna chystal zmáčknout tlačítko výtahu, který by ho odvezl až do dvaapadesátého patra, když do dveří strčil někdo nohu. Tom zaklel. Neměl rád, když musel čekat a upřednostňoval být ve výtahu sám. Dovnitř nakoukla černovlasá hlava s otázkou v očích. Tom jen kývl a pomyslel si něco o nevychovanosti.
„Jedete až nahoru?“ Zeptal se ten kluk vyvaleně a Tom se na něj poprvé podíval. Musel si odkašlat, aby mohl mluvit.
„Jo.“ Odpověděl a věděl, proč se mladík ptá. Podle všeho tu ještě nikdy nebyl, ale byl informovaný. „Jsi tu nový?“ Zeptal se ho a viděl, jak oslovený malinko znejistěl.
„Ano, pane.“ Tom se ušklíbl. V duchu se bavil. Věděl, co se říká o těch „z nejvyšších pater“ k nimž patřil. Úplně nahoře si kancelář zasloužili jen ti nejvýznamnější. A Tom jako zástupce ředitele k těm vyvoleným určitě patřil. Výtah se zastavil.
„Tak se možná ještě někdy uvidíme…“ Tázavě pozvedl obočí v němé otázce. „Bill.“ Zamumlalo to roztřesené stvoření a rychle se vypařilo. Tom osaměl a neodpustil si veselé chichotání, které ho neopouštělo až do jeho kanceláře.

„Viděl si už toho nového umývače oken?“ Vybafla na Toma jeho kolegyně a také dlouholetá kamarádka hned, jakmile dosedli k obědu. Tom pozvedl obočí. Nebylo zvykem, aby se Abby zajímala o obyčejného umývače oken. Tedy pokud s ním neměla postranní úmysly. Jestli o tomhle už teď Abby mluvila takhle, předem ho litoval.
„Hodláš ho sbalit?“ Abby se zatvářila na oko uraženě.
„Je tak…“ Tom přísahal, že jí zčervenaly líce.
„Tak co?“ Popíchnul ji a napíchl si na vidličku bramboru.
„Okouzlující.“ Pohodila svými blonďatými kudrnami a podívala se Tomovi přes rameno. „Podívej.“ Tom se odevzdaně otočil a na malou chvilku strnul.
„Jo, už sem ho viděl.“ Vydechl a raději se napil vody před sebou.
„No není k sežrání?“ Chvilku ho pozorovala, než mávla rukou, aby upoutala jeho pozornost. Tom se ušklíbl. Zástupce ředitele, sekretářka a umývač oken u jednoho stolu. Pousmál se, když se k nim váhavě postavil. „Tak se přece posaď.“ Vyzvala ho klidně Abby a Tom vstal.
„Musím jít. Rád jsem tě zase viděl… Bille.“ A neubránil se tomu, aby si ho hloubavě změřil pohledem. Musel uznat, že Abby to vystihla přesně. Zatřepal hlavou a doprovázen dvěma pohledy opouštěl jídelnu.

„Musíš mi pomoct.“ Vybalila na něj a než se Tom stihl nadechnout k odpovědi, dál ho zahlcovala svými plány, jak to nebohé stvoření dostat. „Čistí okna na tvojí straně budovy.“ Hlavou naznačila jeho největší okno, na které byl pyšný.
„A?“ Zeptal se a snažil se tvářit, že ho to ani trošku nezajímá. Bude ho moct pozorovat každý den… pousmál se.
„Musíš se s ním seznámit a zmiňovat se o mně.“ Tom se na ní ušklíbl.
„Jako vždycky?“ Měl tu holku rád, ale tuhle vlastnost u ní nesnesl. Musela mít, koho si umanula. A Tom jí měl jako správný kamarád asistovat.
„Tome… myslím… co když…“ Koktala a Tom věděl, že jí takhle ještě neviděl.
„Ty jsi se zamilovala!“ Rozesmál se a Abby ho jemně plácla přes ústa.
„Já? Tohle už nikdy neříkej. Ale za hřích by stál.“ Roztávala na místě a Tom, ač nerad, musel v duchu souhlasit.

Tom nikdy nechodil z práce brzy. Vždycky zůstával téměř jako poslední. Nerad se vracel do prázdného bytu. Kancelář mu poskytovala veškeré pohodlí a on se rád díval na téměř pusté město halící se postupně do tmy. A teď se k tomu přidal i jiný důvod. Věděl, že do nejvyšších pater se Bill dostane, až když většina bude mít po pracovní směně. Poskytovalo to určitý komfort, když vedoucí nechtěli, aby je kdokoli vyrušoval. A navíc umýt tolik oken zabere dost času samo o sobě. Tom se pousmál, když zaslechl charakteristický zvuk posouvající se plošiny. Posadil se do křesla a zhasl světla. Vynořila se černovlasá hlava následovaná zbytkem Billova těla. Tom si pomyslel, že ve svitu měsíce Bill vypadá jako anděl. Sám sobě se tlumeně zasmál a dál ho pozoroval. Bill si opřel unavenou tvář o sklo. Chladil si čelo a pohledem zkoumal potemnělou kancelář. Když mu pohled padl do míst, kde se snažil ukrývat Tom, jemně se pousmál.
„Chceš si hrát?“ Zašeptal si pro sebe a jako by si ničeho nevšiml, se sklonil, aby namočil stěrku. Nezapomněl se při tom zadkem natlačit až na samotné sklo. Postavil se čelem a párkrát přejel okno stěrkou. Pak ji odložil a pohledem upřeným do toho Tomova, se rozkrokem v těsných džínech otřel přímo o okno. Sledoval přes sklo reakci a usmál se, když se mu Tom podíval přímo do očí. Věděl, že už si nemusí hrát na neviditelného. Ale světlo zůstávalo zhasnuto.

Ani jeden nedal nijak najevo, že ví o přítomnosti toho druhého. To vědomí je oba ještě víc rozpalovalo. Tom si v měkkém křesle poposedl a nemohl dělat nic jiného, než sledovat štíhlé tělo, které měl teď jako ve výloze. Bill si právě, s pohledem upřeným do toho Tomova, dráždivě pomalu rozepínal knoflíčky pracovní košile. Vědomí, že je sledován, ho nutilo k tlumeným výdechům. Na průhledném skle se odrážel jeho horký dech. Stáhl si košili z ramen a otočil se. Zatočil s ní nad hlavou a odhodil ji. Díval se, jak letí k zemi a dole zůstává ležet. Upřel znovu pohled dovnitř. Tom se usmíval a prsty si přetáhl tričko přes hlavu. Věnoval Billovi pohled, jako by mu chtěl říct – Jdeš dál? A Bill neměl důvod váhat.

Tom sledoval, jak Bill přibližuje obličej a špulí rty. Olizoval jazykem sklo a Tom zahlédl v jeho jazyku stříbrnou kuličku. Mimoděk mu ruka sklouzla do klína. Bill pokračoval v té dráždivé hře s jazykem, zatímco jeho dlaně kroužily po plochém bříšku. Když mu sklouzly níž, dostaly se až k pásku, který jedním pohybem povolil. Kalhoty mu sjely z úzkých boků a Tom mohl vidět jeho bělostné tělo, zářící v černé tmě osvětlené jen měsíčním světlem. Když Bill zvedl hlavu, spatřil Toma už také bez kalhot. Teď byli oba jen v boxerkách, čekající a napjatí. Tom se náhle rozhodl. Už nemělo cenu, hrát si na neviditelného. Zvedl se z pohodlného křesla a na vratkých nohách došel až těsně k oknu. Přitiskl se na něj a díval se Billovi do tmavých očí. Bill se přiblížil a jeho tělo se taktéž natisklo na chladnou plochu okna. Z nočního chladu mu naskočila husí kůže. Jejich roztoužená těla oddělovala tenká vrstva skla a ani jeden z nich to nehodlal měnit. Byla to dráždivá hra mezi nimi. Tom dál neváhal a jedním pohybem si stáhl černé upnuté boxerky. Pohledem rentgenoval Billovo tělo a doufal, že se Bill rozhodne pokračovat. K jeho údivu boxerky zmizely rychlostí blesku a v měsíčním světle chvíli plachtily vzduchem, než se pomalu snášely dvaapadesát pater dolů. Chvilku se navzájem pozorovali. Tom putoval svými dlaněmi bezcílně po svém těle a Bill se dál tiskl k okenní tabulce. Pak začal jemně pohybovat pánví. Jeho ruka, doprovázená Tomovým chtivým pohledem, uchopila vlastní přirození. Bill usykl pod tím úžasným pocitem a začal jím jezdit po skle. Chladná plocha mu působila slastné pocity a jeho penis za sebou nechával vlhkou stopu ve tvaru abstraktních obrazců. Teď to byl Tom, kdo se sklonil a jazykem jí na druhé straně pomyslně sledoval. Jeho vlastní penis pulsoval, natisknutý co nejvíc ke sklu. Billova druhá ruka sjela přesně do těch míst, aby naznačila dotek. Tom zaúpěl.

Pak se Bill otočil. Tomův pohled sklouzl k malému zadečku a ten pohled ho dělal hodně tvrdým. Téměř vykřikl, když se Billův prst odvážil dráždivě pomalu zajet do žlábku mezi půlkami. Pootočil hlavu a pohledem kontroval, co ten výhled dělá s Tomem. V jeho očích zahlédl jiskřičky, a když posunul prst ještě níž, jakoby v nich zahlédl záchvěv paniky. Věděl, že se Tom brzo udělá a hodlal toho být zřejmou příčinou. Rukou si přejel po vlastním přirození, aby se uklidnil a mohl dokončit, co chtěl. Vidět Toma. To, že to nebude vůbec těžké, mu došlo, když si prstem zajel do zadečku a znovu se otočil. Díval se mu do tváře zkřivené rozkoší, když se udělal na sklo před sebou. Tomova víčka se zavřela pod vlivem silných pocitů. Když je znovu otevřel, viděl, jak Bill zkoumá jeho tvář. Váhavě se na něj pousmál a sjel pohledem na Billův pořád napjatý penis. Vsunul si prst pomalu do úst a ujistil se, že ho Bill sleduje. Pak ho zřetelně vlhký přiložil ke sklu. Pomyslně jím přejel konturu Billova údu a to stačilo. Díval se, jak sebou Billovo tělo prudce trhlo, černovlásek zaklonil hlavu a i on pokropil skleněnou bariéru mezi nimi. Tom viděl čistou dokonalost a tělem mu projel náhlý příval něhy a jako elektrizující pocit se mu usadil v žaludku. Na svém těle pořád cítil Billovy podmanivé oči, když se roztřesenýma rukama oblékal. Věnoval mu ještě poslední pohled od dveří. Málem se rozesmál, když viděl jak Bill, pořád nahý, zbavuje pečlivě okno všech nečistot, které tam zanechali.

„Tome! Nebudeš tomu věřit. Viděla jsem ho nahého!“ Pověsila se na něj Abby už u vchodu a Tom na ní kulil nechápavě oči.
„Koho?“ Abby se tvářila, jako kdyby byl Tom z jiné planety.
„No Billa přece!“ Tom měl chuť na ní zaječet, že to on přece taky. Párkrát se nadechl a rozechvěle čekal na podrobnosti. Ty ovšem nepřicházely.
„A dál?“
„Nic.“ Tom zvedl hlavu.
„Jak nic?“
„Jenom jsem ho viděla. Včera… slézal nahý z plošiny… neviděl mě.“ Tomovy koutky sebou začínaly cukat, když si představil Abby zírající na Billovo tělo jako na svatý obrázek. Jen Tom věděl, že Bill jím téměř je. A zároveň s tím se mu vybavila vzpomínka na Billovy boxerky plachtící vzduchem. Srdce mu prudce poskočilo. „Zajímalo by mě, co tam dělal.“ To už Tom nevydržel a v záchvatu smíchu se snažil udržet na nohou. Abby, pořád zabrána do svých nenaplněných sexuchtivých úvah, si ničeho nevšimla. „Co kdybys to zjistil? Tome!“

autor: Tenshi88
betaread: Janule

15 thoughts on “Za oknem

  1. Naprosto geniální nápad a dráždivý ztvárnění! Jen obrovká škoda, že to nebude mít pokračování… Opravdu jedinečná jednodílka!

  2. Pěkný, ale když jsem si představila, že tuhle sexy akci předvádí Bill na plošině ve dvaapadesátém patře, nemohla jsem si to zdaleka tak užít, já mám děsný závratě :)))))
    Nemohli by se hoši pro příště držet trošku při zemi? 😉

  3. Úžasný! xD
    Fakt jsem se zasmála a určitě by to chtělo pokračování, jak Tom zjišťuje, "Co že to tam vlastně ten Bill dělal…?" xDxD
    Povedlo se ti to, fakt super! xD I jsem se zasmála§ xD

  4. NÁDHERA!!! 😀 😀 proč sakra čtu takovéhle povídky v těhle hodinách? Musím pak smích tlimut do polštářů a pocity vyjadřovat jen kulením očí 😀
    KRÁSNEJ NÁPAD…vtipnej, hezkej, a doknalej 😀 Za oknem… 😀

  5. Ahoj, krásná povídka. Nebudete se zlobit když vás touhle cestou upozorním na nadcházející sraz fans TH a twincestu, který se bude konat dne 1.srpna, od 13:30 hodin před O2 arenou. Naší specialitou budou dvě soutěže, 1. o nejhezčí kresbu kohokoli z TH a druhá o nejlepší napodobení jakéhokoli člena kapely. Spousty věcných cen. Více informací na Lidé.cz a blogu http://my-daily-world.blog.cz

    Díky, Neilinka ( jeden z pořadatelů ).

  6. Ouu….tak to vážně mrkám, no skvělý! xD Skvělej nápad, rozhodně se to povedlo, super! xD

  7. Originální nápad, fantastické provedení… Nemám co vytknout. Úžasná povídka, u které jsem se příjemně odreagovala a pobavila.

  8. hihihi 😀 teda, upřímně, miluju povídky, kde jsou twins vážně sourozenci a navíc vztah mezi nimi teprve objevují (přesně povídky, jako píšeš ty), tady jak sem zjistila, že se vlastně vůbec neznají, sem si říkala… mno, nevím, ale nakonec jsem věděla, že je to tvá povídka a nebudu zklamaná a taky že nebyla 😀 chybí mi slova… to bylo tak hot, sakra, uplně jsem cítila vzrušení, které kolem nich jiskřilo, ale úplně mě odrovnal ten rozhovor druhý den ráno 😀 prý viděla jsem ho nahého, Zajímalo by mě, co tam dělal, co kdybys to zjisitil, Tome 😀 hej, zabilas to… luxus

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics