autor: Greenie
Moc děkuji za pozitivní ohlasy na tuhle povídku… snad vás postupem času nezklamu… ještě jednou děkuji, Greenie
Dveře už nic nedělaly. Tom tichounké prosení neslyšel, odešel do svého pokoje, kde sebou hodil o postel a bezcílně koukal na strop. V duchu si vyčítal to, že ho chtěl políbit, vždyť je to jeho bratr… ale i zároveň to, že ho nepolíbil, po čem už dlouho touží a moc. Chtěl si nejradši nafackovat. Podíval se na hodiny.
„Cche… půl osmý!“ prohodil do ticha svého pokoje… zvednul se z postele a zamířil si to do sprchy. Potřeboval se uklidnit a probrat se.
/*/
Bill pořád hypnotizoval dveře. Po chvíli se zvednul, zamknul je a zase se položil na postel. Přicházející bolest nohou, rukou, hlavy a trhající bolesti v břiše, nevěstily nic dobrého… Proto vyrazil ke knihovně a začal opět oddělávat knihy. Pokolikáté už tohle dělá? Musel se této smutné ironii smát. Otevřel skrýš a vytáhl malinkou ampulku s drogou společně s injekcí. Posadil se na postel a smutně na ty dvě zlé věci koukal. Nechtěl to udělat. Když ho v přemýšlení vyrušila bodavá bolest hlavy. Nechce už čekat na přicházející bolest, užil si jí za poslední dva týdny až moc. Naplnil injekci a chtěl si to svinstvo vpravit do předloktí, ale to nemůže, bylo by to vidět. To by znamenalo další hádku s Tomem a to opravdu nechtěl. Nechtěl, aby ho znovu zklamal. Přiložil jehlu k žíle na noze… Hned jak byla jehla prázdná, odložil ji na noční stolek a oddal se přicházejícímu rauši.
/*/
Tom vylezl ze sprchy, oblékl se a zamotal si dredy do ručníku. Opřel se o umyvadlo a civěl na sebe do zrcadla.
„Vole…“ zanadával sám sobě a zasmál se…
Potom seběhl schody a mířil si to do kuchyně. Prošmejdil lednici, nic ale zábavnýho a jedlýho tam nenašel, a tak si vzal peněženku a šel se podívat do obchodu, jestli tam něco dobrýho k jídlu na něj nebafne. Nakoupil věci do zásoby, doma to všechno vystěhoval a sednul si před televizi. Přepínal ji z jednoho kanálu na druhý jako šílenec. Nikde se mu nic nelíbilo, tak asi po půl hodině bezradného přepínání, ji zase vypnul. Koukl na hodiny, které ukazovaly 10:42, povzdychnul si a zbystřil, když uslyšel kroky po schodech.
„Dobré dopoledne, Billí,“ usmál se na své dvojče, které se podezřele culilo.
„Dobré, Tome,“ odpověděl mu Bill a vyrovnaně šel do kuchyně. Už ho nic nebolelo, není divu. A uvařil si kafe. S hrnkem si sednul k Tomovi.
„Bille?“ zeptal se ho Tom
„Áááno?“ pohodil hlavou s úsměvem od ucha k uchu.
„Nešel bys se mnou dnes večer na skleničku?“ Toma napadlo, že kdyby byl Bill v trošku podnapilém stavu, tak by se třeba políbit nechal…
„Jasně. Rád,“ zasmál se a podíval se bratrovi do očí, jenže to neměl dělat… zorničky Billových očí byly ještě pořád nepřirozeně zúžené do tvaru špendlíkové hlavičky. Tom jak to zpozoroval, tak se zarazil. Vždyť mu Bill tvrdil že… ale to snad… snad by mu nelhal… ale jeho oči… ty nedokázaly lhát. Bill si všimnul, jak se jeho bráška zarazil. Myslel si, že už to na něm není vidět.
„Děje se něco?“ zeptal se jako by nic…
„Jestli se něco děje?!? To si děláš srandu…?!“ v Tomovi začala vřít veškerá krev.
„Bože, Bille vždyť si mi tvrdil, že… to je teď putna… z tebe se stal normální feťák!! Uvědomuješ si to?!“ musel se postavit. Nemohl pořádně tomu všemu uvěřit. Jeho malej bráška a drogy? To nejde dohromady! Sám Bill mu asi tak před dvěma týdny, přesně na tomto místě, tvrdil na kolenou, že s tím přestal a vypadalo to slibně. Teď tady před ním sedí a oči se mu plní slzami. Bylo ticho. To hrozné, deptající ticho.
„Ach můj bože…!!“ vydal ze sebe po chvíli Tom, přešel k oknu a hleděl ven… Co má dělat? Jak mu má pomoct? Aby ho nemuseli zavřít někde do blázince na protidrogovou léčbu? Proč Bill nepřišel za svým dvojčetem požádat o pomoc? A chce vůbec pomoc?
autor: Greenie
betaread: Janule
je to úžasný…chudák bill a i tom :(…těšim se na další dílek, je to skvělý!
Už se těším na další dílek..
Ani jeden z nich to nemaj lehký…tak doufám, že se Tomovi podaří najít způsob jak Billimu pomoct…:)
Já se nehorázně těším na další dílek, plně mooc
jo drogy toje svinstvo!
chce s tím přestat, ale bez tebe to nezvládne…
Tak to jim nezávidím, ani jednomu. Snad se z toho oba dostanou, drogy jsou příšerný…
boze.. chudak Tom.. ako je sklamany… Bill.. ty uz stym prestan.. ac boze :-((
Chudatko Billi…mi je ho tak moc lito a toma taky..boze…uz od prvniho dilu tu povidku zeru…vazne je skvela.autorce patri velky dik a potlesk ^^
chudaček 🙁