Zapleten v lásce 10.

autor: Ivetka

Tom se se svou sprchou loudal. Vychutnával si horkou vodu, užíval si jí. Po tak náročném dni si zaslouží trošku relaxace a klidu. A to mu sprcha dokázala poskytnout během několika minut. Asi po dvaceti minutách konečně vyšel ven a pomalu se začal otírat. Díval se na sebe přitom do zrcadla. Rád se prohlížel a zkoumal svoje tělo.

,,Promiň, že jsem tě tu nechal tak dlouho samotného… Ale ta horká voda se nedala vypnout…“ zasmál se Tom, když vešel do jeho ložnice. Bill už mu směle zahříval pelíšek a čekal na něj.

,,To je v pohodě.“ Kývnul a posunul se na kraj postele, aby si měl Tom kam lehnout.
,,No né, to to tady mám krásně zahřáté… Asi si tě sem budu pouštět častěji, protože mně trvá strašně dlouho, než si to tu pořádně vyhřeju…“ pousmál se Tom a otočil se na bok k Billovi. Ten nic neodpovídal, jen se koukal do tváře Toma. ,,Jak se cítíš po tom dnešku? Už je to lepší?“ staral se Tom.
,,Mnohem lepší. Myslím jen, že si teď budu potřebovat trošku odpočinout. Připadám si, jako kdybych se teď provinil ještě víc…“ svěřil se mu.
,,Bille. Únos je velmi, velmi špatná věc, to si pamatuj. Víš, jak se o tebe tvá rodina bála? A hlavně tví rodiče? Když jsem to říkal tvé mamince, málem strachy omdlela. Dávala si všechno za vinu, stejně jako tvůj otec. Je samozřejmé, že tahle věc je oba hnala k tomu, aby se stali lepšími lidmi, ale i přesto. Ještě ke všemu únos do cizí země.“ Zamračil se Tom.

,,Ano, já vím. Ale neudělali to jen tak, taky k tomu měli nějaký důvod. Kdyby byl můj táta řádný, tak by jim peníze, které jim dlužil, zaplatil ve stanovenou dobu, na které se mezi sebou dohodli. I když…vkdyby byl můj otec řádný, vůbec žádné dluhy by si nedělal.“
,,Bille, co se stalo, stalo se. Už je to za tebou… netrap se tím, ano?“ pohladil jej Tom po tváři.
,,Děkuju, Tome, za to, jak mi pořád pomáháš a držíš mě. Moc to pro mě teď znamená…“ usmál se Bill a ruku si položil na tu Tomovu.
,,Není za co, Bille, a ty to víš. Dokonce pro tebe mám na zítra přichystané překvapení…“ pousmál se Tom trošku tajemným způsobem.

Bill nevyzvídal, věděl, že když je to překvapení, neměl by to vědět. Alespoň do doby, kdy mu Tom tu věc představí. Měl rád překvapení, rád se na něco těšil. Jen se usmál a tiše poděkoval.

Tom mu každým dnem připravoval velmi pestrý program. S Tomem se nenudil vůbec nikdy. A tak si k němu Bill budoval jistý vztah.

Chvíli se na sebe mlčky dívali, potom se však Bill přitulil k Tomovi blíže a objal ho. Hlavu si zastrčil pod Tomovu bradu a nos si zapíchl do malé dutinky mezi klíčními kostmi. Jeho drobná hlavička tam přesně pasovala. Tom jej hned majetnicky jednou rukou objal okolo zad a druhou rukou jej začal hladit ve vlasech a sám zavřel spokojeně oči. Měl Billa rád a klidně si to připouštěl, na Billovi mu opravdu záleželo už jenom proto, že to byl neobyčejně hodný a ustaraný chlapec se skvělými vyhlídkami do budoucna. Protože byl nesmírně kamarádský a ochotný. Takové lidi by dnes hledal jen velmi těžce, proto si Billa tak vážil a hodlal si ho i chránit.
,,Mám tě rád, Tome,“ prolomil ticho Bill.
,,Taky tě mám moc rád, Bille…“ odpověděl šeptem Tom.

Oba se usmáli a v objetí zůstali dalších pár minut.
,,Je čas spinkat…“ naposledy jej Tom pohladil po vlasech a pomalu ho od sebe odsunul.
Bill kývnul.

,,Dobrou noc, Tome…“ popřál mu.
,,Dobrou noc a krásné sny,“ usmál se Tom a políbil jej na čelo.
Bill se spokojeně pousmál a otočil se k Tomovi zády. Tom pochopil. Trošku nadzvedl deku a přisunul se k Billovi, co nejblíže to šlo. Zezadu jej objal a ruku si nechal položenou u jeho hrudníku. Zavřel oči a spokojeně usínal… Bill měl na práci totéž…