autor: Nephilim
Ahoj všem co čtou, mám pro vás zřejmě ne moc dobrou zprávu (pokud máte tuhle povídku rádi) nevím, jak teď budu stíhat psát a překládat, jedu na pár dní pryč a nevím, jak budu mít přístup k pc a netu, nebude to žádný velký zpoždění, možná ani nebude, ale když se prostě tady jeden nebo dva dny neobjeví Loveless tak se neděste 🙂 Mei
„Hej, Tome.“ Dredáč vstal z lavice jen s jedinou myšlenkou, a to zastavit kručení svého žaludku, což Georgovi zjevně nedošlo…
„Co?“ Zamručel nemile Tom, vytáhl ruce z kapes a podíval se směrem ke dveřím, odkud slyšel hlas.
Georg se odlepil od dveří a šel k němu. „Máš už tip na úkol pro lidi, co chtěj vstoupit do našeho gangu?“ Řekl víceméně zlomyslně, aby konečně přilákal pozornost šéfa. Tom obrátil hlavu a rozhlédl se po třídě. K jeho zjištění byl už Bill Trümper mimo třídu, odešel jako první … Ale no tak, Tome, nad čím to zase přemýšlíš… Tom si uvědomil, že jeho myšlenky čím dál tím víc směřovaly k tomu chlapci. Má nějaké splašené hormony asi… Tom jen zatřásl hlavou a vrátil se ke Georgově otázce…
„Ne, měl bych?“
Georg založil ruce v bok a nasál vzduch.
„Ano, vzhledem k tomu, že ty jsi měl za úkol praštit svou matku.“
Tom zvedl obočí, začal nad tím přemýšlet… vzpomněl si na malého bledého plavovlasého chlapce… oh…
„Ach ano, už si vzpomínám. Ehm, a dokázal jsem to?“ Zvedl se od stolu.
„Ne, neměl jsi odvahu. Bože, ty jsi vůl… prakticky ve chvíli, kdy jsi byl rozhodnutý praštit tu zpropadenou ženu, přišel tvůj otec. Zkrátka nakonec jí zbil on a skončil u psychiatra! Není to úžasné? Idiot!“ Georg jen posměškem kroutil hlavou a prošel dveřmi do jídelny, kde už byla spousta maníků… Tom si to okamžitě namířil k pultu s jídlem, chvíli tak prohrabával nabídku, odfrkl si, protože nenašel nic, co by ho uspokojilo… Nakonec se tedy musel spokojit s obyčejným sendvičem…
„Tohle není žádná sranda,“ poznamenal Georg po několika minutách ticha…
Tom vzal svůj sendvič a pořádně se do něj zakousl…
„Ty jsi skládal nějakou zkoušku, když jsme tě brali do gangu, Georgu?“ zeptal se lhostejně, zapátral v paměti a nakonec si vzpomněl, že každý musel dokázat, že má koule… Když jich bylo víc než tři, tohohle už nechali a začali dělat jiné věci… Georg se zastavil s podnosem v ruce, zvednul pohled ke stropu a se soustředěným výrazem ve tváři se snažil vzpomínat.
„Bože, Tome, tohle už je dávno pryč!“
„Já ti to připomenu. Pěkně lžeš!“ vpálil mu Tom chladně a postavil se před něj.
Georg polkl. „Něco zabít…“ začal zvolna.
„Rozcupovat něco na kusy…“ opravil ho Tom.
„Jo, to je ono, jasně. Roztrhal jsem na kusy kočku mojí sestry… Stačí? A co jako?“ vybuchl nervózně.
Tom se zvedl a zastavil se až pět centimetrů před Georgem. „A dál?“ pokračoval nebojácně.
Georg zapíchl pohled do chladných světlehnědých očí, než odpověděl. „P-pak… jsem jí schoval do krabice a dal ji ségře pod postel… Byl to takový dáreček.“ Ušklíbl se zlomyslně…
Dreadáč se usmál, ale pořád nevypadal spokojeně. „Co dělala, když jí našla… Pamatuješ si, jak moc brečela?“ připomněl mu znovu krutě.
Georg sklopil pohled. „A-ano, ale pak jsi mě vzal do gangu…“ připomněl mu jejich odpornou dohodu.
„Vzpomínáš si, co jsem ti řekl ten den, kdy ji tvá sestra našla? Vzpomínáš, co jsem ti řekl, zatímco to dítě doma plakalo nad kočkou roztrhanou na kusy?“ Tentokrát byl tón jeho hlasu obviňující, přestože tuhle zkoušku zadal tenkrát on sám.
„Co… její slzy byly dobrá cena, naštěstí se to nikdo nedozvěděl, a tak jsem si to nechal pro sebe.“ Svěsil hlavu s úšklebkem na rtech.
„Přesně tak, kdyby tě tenkrát táta chytil, tak by tě poslal na psychiatrii, že ses pokoušel zabít vaši kočku. Myslíš, že by ses pak smál? Přál by sis někdy něco vrátit zpátky?“
Tom ani nečekal na Georgovu odpověď.
„Používej někdy mozek, Listingu.“ Dodal…
Cítil na sobě pohled svého přítele, který jen prošel halou a bouchl dveřmi.
Georg jen zatřásl hlavou a vrátil pohled ke stolu…
***
Bill nikdy netrávil přestávku na oběd v koupelně, většinou se šel projít, ale tentokrát tomu bylo jinak, tentokrát mu to okolnosti nedovolily.
Už takhle byla jeho pověst dost špatná, a ještě aby ho někdo viděl, jak mu po tváři stéká make-up. Pro všechny byl jenom malej zmalovanej buzíček. Zvedl uslzený pohled do rozbitého zrcadla.
Z toho všeho, co se mu právě honilo hlavou, by se dalo říct jediné. Nikdo ho nepovažoval za chlapce, nikdo nebyl jeho přítelem, nikdo ho nemiloval. Měl jen matku a syna… Nikdy neuvažoval nad tím, jestli vidí rozdíl mezi mužem a ženou…
Možná jsem bisexuál…
Otočil kohoutkem, který dosavad jen kapal, a pustil vodu naplno.
Ale kdyby byl bisexuál, co by se na tom změnilo, nic, lidé by měli pořád předsudky…
Přemýšlel nad tím, co se dělo, kdyby někdo zjistil, že má dítě s chlapem… Konec, skandál!
Lehce vzlykl, a dal ruku, kterou mu dnes ráno popálil Tom, pod studenou vodu. Najednou ho osvítilo…
Vždyť Tom ví, že já jsme Konnyho táta… říkal mu před ním „tatínku“!
Snad si Tom nechal to tajemství pro sebe, ale proč by si zase pro sebe nechával takovou pikantnost…? Taková drbna jako on… Prakticky nulová šance.
Zvedl hlavu, lokl si trochu studené vody a strčil si pramen černým vlasů mokrou rukou za ucho…
Komentáře anglicky, prosím :o)
autor: Nephilim
translate: Mei
betaread: Janule
very beautifull…xD njn moje angličtina..xD nic jinýho neumim ano říct…xD
[1]: Tak tím jsi mě pobavila xD
——–******——–
Yeah – Very Beautiful… Next! xD Really great
Amazing <3 I love this story :)!!
Great and lovely story! Please next! =)
tatínku….no Bill je krásnej tatínek
I love this story very much!
Lituju ho, naprosto 🙁
Chuďátko maličký 🙂
***
It is very interesting and original story, but i really love it…
kočky nemám ráda, ale za toto bych Gea odstřelila… to bylo hnusny :'(
—-
This is best story!